Théo Fleischmann. Rozhlasová hra. Hudba Marcel Poot. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1934. Premiéra 4. 6. 1934 (Radio Paris, 10:20 h.).
31. 1. 2026
Soleil de minuit (Půlnoční slunce, 1932)
Théo Fleischmann. Rozhlasová hra. Hudba Marcel Poot. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.
Natočeno 1932. Premiéra 17. 9. 1932 (Brusel, 20:15 – 21:15 h.). Repríza 27. 1. 1933 (Brusel, 8:35 – 10:30 h.).
Noční Mikrofórum – Marian Jelínek (2026)
Host: Marian Jelínek, mentální kouč. V čem tkví tajemství úspěchu předních osobností svých oborů? Jaký je poměr mezi talentem a pílí? A kde sám Marian Jelínek čerpá motivaci pro práci? Moderuje Jan Večeřa.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
{Středoevropské kavárny} (2026)
Rozhovor o středoevropských kavárnách připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Pavel Klvač.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 31. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Co je pro vás symbolem společenského života – kavárny, plesy, divadlo, koncerty, nebo dostihy? In web ČRo Brno, 31. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) O tom, v čem se chodilo do echtovních středoevropských kaváren, si s Pavlem Klvačem nepovídáme. Ale o tom, že ke klasickým kavárnám (kdysi centrům intelektuálního a uměleckého jiskření) patřívaly tonetky, mramorové stolky a nabídka denního tisku, ano. Jsou ještě takové kavárny někde? Třeba ve městech jako Vídeň, Budapešť, Terst? Anebo u nás – v Praze, Brně? Nebo už vše obsadili japonští turisté se selfie tyčemi a nomádi s notebooky a sluchátky v uších?
Ředitel vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka Pavel Klvač si o tom nejraději čte v knize Claudia Magrise Dunaj, nebo v knížkách Josefa Kroutvora. Ale když si o něčem zajímavém přečte, hned tam vyrazí – a pak o tom pořádá přednášky. Například 12. února v Knihovně Jiřího Mahena v Brně. Na další přednášky vás pozve v závěru rozhovoru. (…)
Brno není Ascot (2026)
Pavel Švanda. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 31. 1. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 8 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Co je pro vás symbolem společenského života – kavárny, plesy, divadlo, koncerty, nebo dostihy? In web ČRo Brno, 31. 1. 2026 (článek). – Cit.: (…) Ascotské závodiště v anglickém hrabství Berkshire bylo založeno královnou Annou Stuartovnou, první dostih se zde konal v roce 1711. Podle autora fejetonu Pavla Švandy jsou však spíše než dusající koně zajímavé roztodivné klobouky a šaty dam a cylindry a obleky pánů.
Jak je to ale v současnosti u nás? Ne na dostizích, ale při jiných společenských příležitostech – třeba v divadlech a na symfonických koncertech. Chodí do Janáčkova divadla v Brně dámy v kloboucích ozdobených květinami či ovocem? To asi ne… Jak si vybíráte, co si oblečete? Pavel Švanda odpozoroval, že ve zmíněném Janáčkově divadle je to jinak při symfonických koncertech než při operních nebo baletních premiérách. A co v Besedním domě, Městském divadle či v Redutě? Nemluvě o Divadle Husa na provázku nebo Skleněné louce… „Jak jde kroj, tak se stroj,“ říkávaly prý naše prababičky. (…)
Čarovný vrch 1/2 (Kouzelný vrch, 2025)
Thomas Mann. Dramatizace Martina Vannayová. Hudba Juraj Polgáry a Samuel Hvozdík. Hudební interpretace Michaela Bobeková (housle), Denis Pagáč (kontrabas), Marek Kundlák (trubka). Hudební dramaturg Matúš Wiedermann. Mistr zvuku Michal Džadoň. Produkce Ján Tomandl. Dramaturg Ján Šimko. Režie Adam Hanuljak.
Osoby a obsazení: Hans Castorp (Tadeáš Bolo), Joachim Ziemsen (Jakub Švec), Lodovico Settembrini (Juraj Kemka), doktor Behrens (Vladimír Jedľovský), Klaudia Chauchatová (Barbora Andrešičová), doktor Krokowski (Peter Sklár), Leo Naphta (Miroslav Noga), Mynheer Peeperkorn (Emil Horváth), Pribyslav Hippe (Frederik Martinus), sbory (Bianka Bucková, Dagmar Sanitrová, Lenka Hošková, Lucia Vráblicová, Patrícia Balajová, Vlado Kittler, Marek Kundlák, Marek Lupták, Ján Tomandl).
Natočeno 2025. Premiéra 3. a 10. 2. 2026 (SRo 3 Rádio Devín, 20:00 h., 94 + 100 min.). K poslechu zde a zde.
Lit.: anonym: Rozhlasová hra | Martina Vannayová – Thomas Mann: ČAROVNÝ VRCH. Rozhlasová tvorba. In web SRo 3 Rádio Devín, 30. 1. 2026 (článek). – Cit.: Dvojdielna rozhlasová dramatizácia románu Čarovný vrch (Der Zauberberg) nemeckého spisovateľa Thomasa Manna je ďalšou z radu dramatizácii veľkých románových diel, ktoré sme v posledných rokoch pre poslucháčov pripravili. Jedná sa o prvú dramatizáciu románu nositeľa Nobelovej ceny Thomasa Manna v Slovenskom rozhlase. Výsostne aktuálna dramatizácia kľúčového románu európskeho modernizmu 20. storočia je dielom skúsenej autorky Martiny Vannayovej a okrem toho, že svojimi témami prehovára k súčasnému poslucháčovi, je aj významným rozšírením archívu rozhlasových dramatizácií a splátkou dlhu voči spisovateľovi.
Dej je situovaný do pľúcneho sanatória Berghof v švajčiarskom Davose, ktoré funguje ako izolovaný mikrosvet a alegória európskej civilizácie v predvečer prvej svetovej vojny. Hlavná postava, mladý inžinier Hans Castorp, čerstvo po štúdiách prichádza do sanatória na krátku návštevu svojho bratranca Joachima Ziemsena. Po prepuknutí pľúcnej choroby sa však plánovaná trojtýždňová návšteva nečakane zmení na sedemročný liečebný pobyt. Počas neho stretáva Hans Castorp celú plejádu postáv – od lekára Behrensa, psychoanalýzou ovplyvneného Krokowského, cez humanistu Settembriniho a jezuitu Naphtu, až po dionýzovskú postavu Mynheera Peeperkorna a osudovú ženu Klaudiu Chauchatovú. Každá z postáv tohto bildungsrománu reprezentuje istý typ, spôsob života či myšlienkový prúd, dominujúci predvojnovej nemeckej (a širšie západoeurópskej) meštiackej kultúre. Jednotlivé postavy, ako aj množstvo literatúry a umenia, s ktorým sa Castorp v sanatóriu stretne, zanecháva v jeho vnímaní špecifický odtlačok. Lekárske diagnózy, filozofické dišputy Settembriniho a Naphtu, debaty s Peeperkornom či láska k Chauchatovej – to všetko nanovo formuje jeho poznanie sveta. Choroba a rôzne postoje k nej či pokusy o liečbu v románe nefungujú iba ako biologický jav, ale aj ako metafora morálneho a duchovného stavu spoločnosti. Mann sa v románe, podobne ako mnohí iní autori toho obdobia (Zweig, Musil, Kraus, Canetti a ďalší), pokúša diagnostikovať príčiny najväčšieho vojnového konfliktu tých čias.(…)
Historie Plus – Buřiči a snílci. Příběh českého anarchismu (2026)
Připravil Ondřej Novák.
Hovoří filozof Václav Tomek.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: ono: Buřiči a snílci. Příběh českého anarchismu. In web ČRo Plus, 31. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Sejdou-li se tři anarchisté, mají bezpečně alespoň pět navzájem se vylučujících názorů světových,“ objevilo se v anarchistickém časopise Komuna v roce 1907.
Asi těžko bychom hledali výstižnější popis hnutí, které na konci 19. a začátku 20. století strhlo řadu umělců a literátů, ale i třeba davy horníků z továren a dolů. Anarchie, tedy bezvládí, slibovala lepší svět bez útlaku a vykořisťování. Ale po takřka půl století boje proti autoritám hnutí pohltila komunistická strana. (…)
Čeští anarchisté se rekrutovali ze stoupenců myšlenkového proudu neodvislého socialismu. Šlo o radikálně levicový myšlenkový směr, který prosazoval absolutní individuální svobodu, ovšem za podmínek kolektivního vlastnictví výrobních prostředků.
I když ideové základy anarchismu můžeme najít už v učení Petra Chelčického, tak novodobí stoupenci tohoto hnutí se v Čechách objevili v 80. letech 19. století. A jejich záměr byl jednoduchý: odstranit moc státu, monarchie, politických stran a kapitalistů. Zkrátka všechny formy útlaku, protože jen ve společnosti bez útlaku se můžou lidská individua vyvíjet svobodně a volně. (…)
Po Česku – Techmania Plzeň (2025)
Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v science centru Techmania v Plzni.
Hovoří Jiří Chroust a Kristýna Malá.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Host Radiožurnálu – Oldřich Jelen a Veronika Jelenová (2026)
Hosty jsou Oldřich a Veronika Jelenovi. Jak se prolínají fantazijní světy Tří jelenů? Tak se jmenuje aktuální společná výstava výtvarnické rodiny – grafika a ilustrátora Oldřicha Jelena, jeho manželky akademické malířky Veroniky Jelenové a dcery Františky. Čím jim učarovala litografie? Poslechněte si povídání v sobotním Hostu Radiožurnálu mimo jiné i o malířském sympoziu v Bělé pod Bezdězem. Moderuje Vladimír Kroc.
Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).
Škola není holubník (1995)
Kterak se ve škole chovati a co se záškoláctvím si počíti. Připravila Jana Černohorská.
Natočeno 1995. Premiéra 19. 3. 1995 (ČRo 2 Praha, 8:00 – 8:30 h.).