Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Přátelský člověk, bez předsudkům vždy otevřený diskuzi, ale zároveň tvrdohlavý muž, který si pevně stojí za svými názory – tak popisují přátelé a známí Jana Litomiského. Někdejší disident a mluvčí Charty 77 byl za komunistického režimu vězněn a roky šikanován Státní bezpečností. A právě jeho životní osud připomínají Mikuláš Kroupa a Lucie Korcová.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 10. 2026 (ČRo Plus, 23 min.).

Lit.: Korcová, Lucie – Kroupa, Mikuláš: BONUS: „Havla chtějí ve vězení zavraždit!“ aneb Jak Jan Litomiský zachránil život budoucímu prezidentovi. In web ČRo Plus, 30. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V bonusovém dílu Hlasů paměti pokračujeme v příběhu Jana Litomiského. V 70. letech pořádal na své chalupě ve Vyskytné teologické semináře, jezdili ho navštěvovat disidenti, v lednu 1977 podepsal Chartu 77 a působil ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.

To všechno bylo trnem v oku vládnoucímu komunistickému režimu. Nakonec byl v roce 1981 zatčen a odsouzen za podvracení republiky. A právě na marodce ve věznici na Borech došlo k dramatické události.

Zatímco se tam Jan Litomiský léčil z chřipky, přinesli na vedlejší lůžko Václava Havla, kterého spalovaly vysoké horečky. Když Litomiský viděl, v jakém stavu Havel je, okamžitě vyvolal poplach.

Zavolal dozorce a naléhal na něj, že pokud ho okamžitě nepřevezou do nemocnice, tak zemře. O tom, že Havel umírá, se díky Hlasu Ameriky a Svobodné Evropě brzy dozvěděl celý svět. (…)

Brazilské prezidentské volby opět rozhýbaly tamní politickou scénu. Hlavou státu se počtvrté stal Luiz Inácio Lula da Silva. Porazil pravicového senátora Flávia Bolsonara. Co se v největším a nejlidnatějším státu v Jižní Americe děje, to prozradí politolog Jan Němec a reportér Dominik Tesár.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 11. 2026 (ČRo Plus, 19:33 h.).

Host: Eva Hotovcová, popularizátorka historie. Kterou etapu české historie má nejraději? Kdo v ní vzbudil okouzlení dávnými příběhy? A jak přijímá skutečnost, že se díky působení na sociálních sítích stala influencerkou? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 11. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Dokumentaristka Helena Třeštíková nejdřív studovala kostýmní výtvarnictví. Později v srpnu roku 1968 přemluvila rodiče, aby neemigrovali do zahrničí, kde tou odbou pobývali a po návratu se dostala na FAMU. Po práci dramaturgyně v Krátkém filmu se řadu let úspěšně věnuje časosběrné dokumentární tvorbě. V letošním roce 2026 byl uveřejněn její dokument o zpěvačce Báře Basikové, kde jí zachycuje i mimo pódia. Chystá se někdy vydat svoje deníky z mládí a přečte nám z nich něco? Píše si poznámky na papír, nebo do počítače? Co jí vyčetla babička, když jí bylo patnáct let? Připravil Michael Džindžichašvili.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 11. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Před padesáti lety odstartoval komunistický režim rozsáhlou represivní akci namířenou proti představitelům takzvané druhé kultury, hlavně proti členům hudebních skupin The Plastic People of the Universe a DG 307. Jejich nezávislá umělecká tvorba a odmítání oficiální kulturní politiky skončily zatýkáním a soudními procesy většinou s absurdním obviněním z výtržnictví. Proces vyvolal výraznou vlnu solidarity mezi umělci, intelektuály a představiteli disentu a stal se jedním z klíčových impulsů ke vzniku občanské iniciativy Charta 77.

Natočeno 2026. Premiéra 6. 11. 2026 (ČRo Plus, 20:33 h.). Repríza 8. 11. 2026 (ČRo Plus, 15:33 h.).

Lit.: Korcová, Lucie – Drda, Adam: Underground před soudem. V roce 1976 se pronásledovaných umělců zastali Havel, Seifert či nobelista Böll. In web ČRo Plus, 6. 11. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před padesáti lety (přesně 11. listopadu 1976) potvrdil odvolací soud v Praze tresty odnětí svobody pro básníka a kunsthistorika Ivana Jirouse (18 měsíců), básníka a hudebníka Pavla Zajíčka (12 měsíců), básníka a hudebníka Vratislava Brabence a písničkáře a evangelického faráře Svatopluka Karáska (oba osm měsíců). Všichni byli posláni do vězení za údajné výtržnictví.

Skončil tak legendární proces s undergroundem, v němž se komunistický režim pokusil „vypořádat“ s nepohodlnými svobodomyslnými mladými lidmi – organizátory kulturního života a umělci, kteří se vymkli jeho ideologii a kontrole.

„Ve skutečnosti to byly dva provázané vykonstruované soudní procesy: jeden v Plzni v červenci 1976 a druhý v Praze, kde bylo hlavní líčení v září téhož roku. Hned v několika ohledech byly velmi významné,“ upřesňuje v nových Hlasech Paměti dokumentarista Adam Drda a dodává:

„Za prvé v nich komunisté soudili umělce vysloveně za jejich tvorbu, což vedlo k pozdvižení v západním světě; za druhé se v podpoře undergroundu sjednotila československá opozice, což pak přispělo k vzniku Charty 77.“ (..)

Vojtěch Bernatský našel druhou vášeň v psaní. Dnes má na kontě knihy pro děti i dospělé a právě vydává nový román Terapeut v troskách. Proč si vybral příběh vztahového terapeuta, který sám nezvládá vlastní život? Kde bere inspiraci a proč podle něj nesmí ani v těžkých chvílích umřít naděje? Moderuje Patricie Strouhalová.

Natočeno 2026. Premiéra 8. 11. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

La vie en rose a konec brněnských mordů. Reportáž připravila Barbora Bílková. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 7. 11. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 15 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Paralela s Šípkovou Růženkou není náhodná. O případu Gisèle Pelicot v Divadle Husa na provázku. In web ČRo Brno, 7. 11. 2026 (článek). – Cit.: (…) O svobodě a lidské důstojnosti je i reportáž studentky JAMU Barbory Bílkové. Inscenace La vie en rose v Divadle Husa na provázku se označuje jako „subversivní muzikál“ a je věnována „případu Pelicot“. Tedy příběhu Francouzky Gisèle Pelicotové, kterou její manžel dlouhodobě vystavoval znásilňování cizími muži, a ještě si to dokumentoval.

Barbora Bílková natáčela už v generálkovém týdnu a ptala se tvůrců a dalších zainteresovaných osob, jak toto těžké téma divadelně uchopili a jak by dle jejich přání měla inscenace na diváky zapůsobit. Premiéra už proběhla a nejbližší reprízy jsou plánovány na 30. listopadu a 1. prosince.

Připravil Matěj Vodička.

Hovoří Ditta Kůtová, malířka, ilustrátorka a spisovatelka.

Připravil ČRo České Budějovice v roce 2025. Premiéra 30. 10. 2025 (ČRo České Budějovice, 10:05 h.; 32 min.).

Lit.: Vodička, Matěj: Zlá babička je o ženě z naší rodiny, prozrazuje Ditta Kůtová. V románovém debutu popisuje nelehký úděl žen. In web ČRo České Budějovice, 30. 10. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Doposud byla známá hlavně jako autorka pohádek, výtvarnice a ilustrátorka. Letos však Jihočeška Ditta Kůtová vydala svůj první román Zlá babička, který vychází z rodinné historie. Vypráví nejen příběh jedné venkovské ženy, ale obecně popisuje nelehký úděl žen na přelomu 19. a 20. století.

Neustále se směje, i když mluví o těžkých a často ne úplně veselých věcech. Spisovatelka, malířka a ilustrátorka Ditta Kůtová bere život s nadhledem. Žije obklopena zvířaty na statku nedaleko Českých Budějovic v prostředí, které připomíná venkovskou samotu.

Po sérii několika knih určených především dětem a mládeži letos vyšel románový debut Ditty Kůtové Zlá babička. Příběh je zasazený do okolí Ločenic a Svatého Jana nad Malší, obcí nedaleko dnešní Římovské přehrady. „K této lokalitě mě přivedl můj muž. Celá jeho široká rodina pochází z Ločenic a okolí. Jinak já osobně mám bližší vztah ke Svébohám, což je vlastně o pár vesnic dál, ale celé bychom to mohli označit za předhůří Novohradských hor. To je kraj, který opravdu miluji,“ říká autorka. (…)