Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

27. 10. 2026

Panáček podporuje Český rozhlas!

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 14:20

Panáček v říši mluveného slova už přes dvacet let zaznamenává více než stoletou tvorbu Československého a Českého rozhlasu na poli mluveného slova. Není tedy divu, že v dnešní šílené době plně podporuje veřejnoprávní Český rozhlas!

Podpora veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo) v oblasti dramatické tvorby a mluveného slova má zásadní kulturní, společenský i edukativní význam. Na rozdíl od komerčních stanic, které se řídí primárně sledovaností a prodejem reklamy, Český rozhlas plní zákonnou funkci veřejné služby.

Český rozhlas systematicky buduje a udržuje nejrozsáhlejší zvukový archiv u nás. Uchovává hlasy významných osobností, historické okamžiky a jedinečné nahrávky, které by bez veřejnoprávního financování nikdy nevznikly nebo zanikly.

Je zásadním a neopominutelným producentem původních rozhlasových her, audio seriálů a adaptací klasické i moderní literatury. Tento žánr vyžaduje specifickou režii, špičkový zvukový design a mistrovské herecké výkony, což komerční trh nedokáže dlouhodobě financovat. V rozhovoru s Marií Bastlovou v pořadu Ptám se já řekl ředitel ČRo René Zavoral, že pokud dojde k plánovaným drastickým škrtům v rozpočtu, dotkne se to výrazně i rozhlasových her, přesněji řečeno dojde k omezení počtu premiér.

(more…)

29. 1. 2025

Milí návštěvníci těchto stránek,

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 16:23

dříve než se tu porozhlédnete, slyšte, proč byly založeny. Parta nadšenců, kteří s oblibou poslouchají rozhlasové hry, povídky, seriály a mluvené slovo vůbec, se rozhodla, že by stálo za to vybudovat rozsáhlou databázi údajů o nahrávkách mluveného slova – takový velký katalog, v němž je možné dopátrat se všech dostupných informací o hrách určitého autora, režiséra, interpreta, časového období… Naštěstí se našel i někdo, kdo jim byl schopen přání splnit, a tak tu teď máte (téměř denně aktualizovaný) výsledek naší práce. Je to práce amatérská, proto samozřejmě uvítáme rady a materiály profesionálů z veřejnoprávního rozhlasu, kteří by mohli doplnit chybějící údaje a i jinak pomoci. Musíme však zklamat případné zájemce o konkrétní nahrávky; naše stránky jsou pouze katalogem informací o nich.

Zdraví vás autor stránek Přemek a jeho přátelé.

EDIT: Stránka je v současné době poněkud vizuálně nedokonalá. Prosím, omluvte nás ;)

Chcete-li nám napsat, pak kontaktní e-mail je: mluveny.panacek[zavinac]seznam[tecka]cz

1. 12. 2008

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 11:19

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

1. 8. 2008

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka,_PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 11:38

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil. (more…)

14. 11. 2026

Omámený (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 18:14

Radek Štěpánek. Fejeton. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 14. 11. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 6 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pět aktérů, pět perspektiv. V Zelném rynku začíná původní rozhlasový seriál Pavla Molka Atentát. In web ČRo Brno, 14. 11. 2026 (článek). – Cit.: Zazní fejeton Radka Štěpánka Omámený a kromě prvního dílu Molkova seriálu Atentát taky rozhovor Aleny Blažejovské s autorem a s Milanem Uhdem, který text Atentátu doporučil pro paralelní knižní vydání. (…)

A nechybí ani fejeton. Básník a publicista Radek Štěpánek tentokrát píše o suchu, jeho text se jmenuje Omámený.

Rozhovor s Pavlem Molkem a Milanem Uhdem o seriálu a knize Atentát (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 18:12

Rozhovor o knize a rozhlasovém seriálu Atentát. Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Milan Uhde a Pavel Molek.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 14. 11. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 19 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Pět aktérů, pět perspektiv. V Zelném rynku začíná původní rozhlasový seriál Pavla Molka Atentát. In web ČRo Brno, 14. 11. 2026 (článek). – Cit.: Zazní fejeton Radka Štěpánka Omámený a kromě prvního dílu Molkova seriálu Atentát taky rozhovor Aleny Blažejovské s autorem a s Milanem Uhdem, který text Atentátu doporučil pro paralelní knižní vydání.

Původní rozhlasový seriál Pavla Molka popisuje úspěšný atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera, k němuž došlo 7. února 1945 v Brně na dnešní Nerudově ulici (tehdy Ebner-Eschenbachgasse). Jak v rozhovoru s Alenou Blažejovskou dosvědčuje i Milan Uhde, je to atentát „zapomenutý“. A už to samo je důvodem vytáhnout jej z příšeří historie na světlo a zamyslet se nejen nad ním, ale i všemi jeho okolnostmi.

Z pěti perspektiv

Tam, kde jsou známa historická fakta, je seriál respektuje. Snaží se je však uchopit z velmi subjektivních perspektiv pěti aktérů, kteří si předávají roli vypravěče. Celou událost tak sledujeme v rozmezí let 1944 až 1947 střídavě z pohledu Elisabeth Gölzerové (manželky Augusta Gölzera), Vladimíra Blažky (jednoho z dvojice atentátníků), Vladimíra Tišnovského (vedoucího představitele odbojové skupiny Předvoj), Marie Tišnovské (jeho manželky) a konečně Otto Koslowského (kriminálního rady gestapa pověřeného vyšetřováním případu).

Některé z těchto perspektiv jsou pro český způsob vypravování o období protektorátu dost neobvyklé. Výsledkem je jakýsi „kubistický román“, protože na jednu událost a její důsledky se díváme postupně z několika velmi protichůdných perspektiv. Každá z postav prožívá svou vlastní tragédii, každá se domnívá, že jedná správně nebo alespoň nejméně špatně, jak jí umožňuje situace, a že je sama obětí – ať už války, totalitního režimu, či jednání jiných. Je ovšem na posluchači, kterou z postav bude on sám vnímat jako pachatele a kterou jako oběť.

Četba, kniha a beseda

Text vychází 30. listopadu i knižně v brněnském nakladatelství Books and Pipes. Tím, kdo ho pro knižní vydání doporučil, je Milan Uhde. A tak si Alena Blažejovská pozvala k rozhovoru nejen autora Pavla Molka, ale i Milana Uhdeho. Kniha vychází pod názvem Atentát aneb Anatomie odplaty a doporučujeme jak její čtení, tak i poslech. Oboje má totiž svá specifika, své výhody. A nejvíc získáte, když namísto přístupu „buď, anebo“ zvolíte „to i to“.

Atentát 1/14 (2026)

Filed under: Seriály — Přemek @ 18:10

Pavel Molek. Rozhlasový seriál. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Barbora Goldmanová, Zdislava Pechová a Jiří Miroslav Valůšek.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 14. 11. 2026 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).

Pozn.: V Zelném rynku byl odvysílán také rozhovor autora s Milanem Uhdem.

Lit.: Blažejovská, Alena: Pět aktérů, pět perspektiv. V Zelném rynku začíná původní rozhlasový seriál Pavla Molka Atentát. In web ČRo Brno, 14. 11. 2026 (článek). – Cit.: Zazní fejeton Radka Štěpánka Omámený a kromě prvního dílu Molkova seriálu Atentát taky rozhovor Aleny Blažejovské s autorem a s Milanem Uhdem, který text Atentátu doporučil pro paralelní knižní vydání.

Původní rozhlasový seriál Pavla Molka popisuje úspěšný atentát na SS-Hauptsturmführera Augusta Gölzera, k němuž došlo 7. února 1945 v Brně na dnešní Nerudově ulici (tehdy Ebner-Eschenbachgasse). Jak v rozhovoru s Alenou Blažejovskou dosvědčuje i Milan Uhde, je to atentát „zapomenutý“. A už to samo je důvodem vytáhnout jej z příšeří historie na světlo a zamyslet se nejen nad ním, ale i všemi jeho okolnostmi.

Z pěti perspektiv

Tam, kde jsou známa historická fakta, je seriál respektuje. Snaží se je však uchopit z velmi subjektivních perspektiv pěti aktérů, kteří si předávají roli vypravěče. Celou událost tak sledujeme v rozmezí let 1944 až 1947 střídavě z pohledu Elisabeth Gölzerové (manželky Augusta Gölzera), Vladimíra Blažky (jednoho z dvojice atentátníků), Vladimíra Tišnovského (vedoucího představitele odbojové skupiny Předvoj), Marie Tišnovské (jeho manželky) a konečně Otto Koslowského (kriminálního rady gestapa pověřeného vyšetřováním případu).

Některé z těchto perspektiv jsou pro český způsob vypravování o období protektorátu dost neobvyklé. Výsledkem je jakýsi „kubistický román“, protože na jednu událost a její důsledky se díváme postupně z několika velmi protichůdných perspektiv. Každá z postav prožívá svou vlastní tragédii, každá se domnívá, že jedná správně nebo alespoň nejméně špatně, jak jí umožňuje situace, a že je sama obětí – ať už války, totalitního režimu, či jednání jiných. Je ovšem na posluchači, kterou z postav bude on sám vnímat jako pachatele a kterou jako oběť.

Četba, kniha a beseda

Text vychází 30. listopadu i knižně v brněnském nakladatelství Books and Pipes. Tím, kdo ho pro knižní vydání doporučil, je Milan Uhde. A tak si Alena Blažejovská pozvala k rozhovoru nejen autora Pavla Molka, ale i Milana Uhdeho. Kniha vychází pod názvem Atentát aneb Anatomie odplaty a doporučujeme jak její čtení, tak i poslech. Oboje má totiž svá specifika, své výhody. A nejvíc získáte, když namísto přístupu „buď, anebo“ zvolíte „to i to“.

Kromě toho se můžete v rámci festivalu Knihy v Brně vypravit v pátek 27. listopadu do Moravské zemské knihovny, kde budou nad knihou besedovat kromě autora i redaktor Miloš Voráč a historik Luděk Navara.

Zelný rynk nabízí první část seriálu. (…)

My (2025)

Filed under: Audiostory,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:26

Jevgenij Zamjatin. Kompletní audiokniha podle románu z roku 1920. Překlad Vlasta Tafelová a Jaroslav Tafel. Režie a zvuk Daniel Tůma. Mix a mastering Jakub Kopřiva. Hudba Karpof Brothers. Ilustrace na obálku Daniel Verner. Grafický design Vladimír Verner.

Čte Jaroslav Plesl.

Natočeno 2025 (studio Karpofon). Vydalo AudioStory v roce 2025 (1 CD MP3, celková délka 7 hodin 43 minut). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Život v „Jednotném státu“ vzniklém ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“. Ženy jsou pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami. Hlavní hrdina, D–503, si píše deníkové záznamy, díky nimž nahlížíme do celého zrůdného systému. Život lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den ve stejnou minutu, stejně odcházejí do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení.

Tato úděsná vize budoucnosti proslula jako prognóza vývoje sovětského Ruska, jako varování před totalitními společnostmi.

Zamjatin napsal románovou antiutopii MY v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987.

Georgi Orwellovi posloužil román MY jako předobraz k jeho stěžejnímu dílu, antiutopii, 1984. (anotace)

Strašidelnická 1/10 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 15:56

Lucia Magašvári. Četba na pokračování. Dramaturgie Lenka Veverková. Zvuk Dominik Budil. Zvuková spolupráce Miroslav Tóth. Režie Izabela Schenková.

Vypráví Jiří Roskot.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 21. 9. 2025 (ČRo Rádio Junior, 13 min.). Repríza 1. dílu 11. 11. 2026 (ČRo Rádio Junior, 18:30 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Lit.: anonym: Strašidelnická. Dobrodružný seriál o strašidlech v metru. In web ČRo Rádio Junior, 11. 11. 2026 (anotace). – Cit.: Nastupte na eskalátory a vydejte se do podzemí na zábavnou i napínavou jízdu. V tajemných tunelech skučí daleko víc věcí, než jen vítr od přijíždějící soupravy.

Čtení na pokračování podle prvního dílu úspěšné knižní série nadchne celou rodinu. Když si dva bráškové přinesou domů z metra, kde dřív pracoval jejich děda, malé strašidýlko, netuší, jaký bláznivý kolotoč událostí tím nastartují. 

Až si poslechnete Strašidelnickou, už se nikdy nebudete na metro koukat stejně jako předtím! (…)

Noční Mikrofórum – Zdenka Trvalcová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:20

Host: Zdenka Trvalcová, herečka, zpěvačka a pedagožka. Odkud pramení její láska k francouzskému jazyku? Proč ji tvořivá múza nejčastěji políbí na cestách? A jaké uspokojení jí přináší výuka talentů na mezinárodní konzervatoři? Moderuje Marta Marinová.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 11. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Odkryto – Výkladní skříň ruské mafie (2026)

Filed under: Podcast — Přemek @ 13:55

O ruské mafii v Praze a proslulém policejním zásahu v restauraci U Holubů jsme se bavili se Zdeňkem Macháčkem, který měl razii na starosti. Připravili novináři Jiří Hynek a Karel Hrubeš.

Hovoří Zdeněk Macháček.

Natočeno 2026. Webová premiéra 9. 11. 2026 (Odkryto – HeroHero, 65 min.).

Pozn.: V devadesátých letech byla Praha výkladní skříní ruskojazyčné mafie a jejím centrem byla restaurace U Holubů na Smíchově. V květnu 1995 tam policie zasáhla během setkání evropských špiček mafie. (anotace)

Příběhy 20. století – Josef Hercz (2023)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:52

Generál Josef Hercz, dlouholetý místopředseda Československé obce legionářské, zemřel v třiadevadesáti letech v roce 2010. Patřil k posledním, kteří zažili druhou světovou válku na Středním východě, bojoval v poušti Sýrie, Libanonu, Egypta a Palestiny. Díky Paměti národa máme k dispozici několikahodinový záznam jeho vzpomínek, zpracoval je Mikuláš Kroupa.

Natočeno 2023. Premiéra 5. 11. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 15. 11. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.).

Lit.: Kroupa, Mikuláš: Jako trosečník v malém člunu chtěl spáchat sebevraždu. Přežil a zachránil 500 lidí. In web ČRo Plus, 5. 11. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generál Josef Hercz, chirurg a primář z pražské nemocnice Bulovka, byl jedním z posledních pamětníků námořní katastrofy z roku 1940. 500 lidí ztroskotalo s říčním parníkem Pentscho uprostřed Středozemního moře. Pět lidí se stalo jejich zachránci, jedním z nich byl i Josef Hercz.

(…) Dva metry vysoký 90letý hromotluk generál Hercz místo poklidného důchodu na chalupě trávil volný čas v kanceláři Československé obce legionářské. Na stole stával psací stroj, kolem spousta papírů, každou chvíli někdo zaťukal a vtrhnul do kanceláře: „Pepíku, tak Špaček už dneska nepřijde!“ oznamuje nepřítomnost předsedy obce generála Špačka neznámý hlas z výjimečné nahrávky vzpomínek Hercze pro Paměť národa, kterou pořídil v roce 2004 redaktor Hynek Moravec.

Josef Hercz se narodil roku 1917 jako čtvrtý ze šesti bratrů v židovské rodině hospodařící na východním Slovensku na samotě Čalovka v obci Egreš. Odmaturoval v Košicích, několik semestrů studoval medicínu v Praze. Po uzavření vysokých škol v roce 1939 se vrátil domů.

Odvedli ho do pracovních oddílů, kde otrocky dřeli na stavbách zejména Romové a Židé. Jeho dva starší bratři utekli za hranice tzv. balkánskou cestou. Zanedlouho je následoval i Josef. Připojil se k židovskému transportu do Palestiny.

Z Bratislavy 18. května 1940 vyplul po Dunaji kolesový parník Pentscho, který předstíral, že se plaví pod paraguayskou vlajkou a námořníci víza dokladovali falešnými dokumenty. Za tři týdny měl parník ukončit cestu v rumunské Sulimě, kde se měli uprchlíci nalodit na zámořskou loď a dopravit se k břehům Palestiny. (…)

Výjimeční – Daniel Kroupa (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:49

Filozof, politik, vysokoškolský pedagog a autor odborných publikací Daniel Kroupa patří k nejvýraznějším představitelům tuzemského disentu. Celý život zasvětil filozofii a politice – byl signatářem Charty 77, přátelil se s bratry Václavem a Ivanem Havlovými, v dobách normalizace kvůli perzekuci vystřídal řadu dělnických profesí. Po Sametové revoluci v roce 1989 začal vyučovat filozofii na vysokých školách a stal se politikem – poslancem, pak senátorem a poté i europoslancem. Jak se žije muži, který je ztělesněním tuzemských společenských změn 20. století? Co považuje za svůj největší životní úspěch?

Natočeno 2026. Premiéra 15. 11. 2026 (ČRo 2 Praha, 18:04 h.).

Paní mezi stromy viděti (2026)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 13:28

Olga Neveršilová. Důvěra v jazyk v poezii české básnířky. Z výboru Časomísta pořad připravila Zuzana Gabrišová. Účinkují Dana Černá a Zuzana Gabrišová. Režie Lukáš Hlavica.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 11. 2026 (ČRo 3 Vltava, 12:05 h.; 12 min.) v cyklu Svět poezie.

Older Posts »

Powered by WordPress