Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 11. 2026

Stávka ‚rozhlasáků‘: Jak bude vypadat vysílání stanic a co čekat na webu iRozhlas?

Filed under: Historie rozhlasu — Přemek @ 9:52

(převzatá tisková zpráva ČRo)

Stávka pracovníků Českého rozhlasu v úterý 3. listopadu výrazně změní program většiny stanic. Živé pořady nahradí hudba, reprízy a archivní tvorba. Rozhlas omezí také zpravodajství, dopravní servis, publikování podcastů a výrobu nových pořadů.

Radiožurnál zachová základní zpravodajství, relace ale zkrátí přibližně na pět minut. Zbytek programu vyplní hudba a oceňované dokumenty, například Systém Kaderka nebo Slovenská cesta. Dopravní servis Zelené vlny bude vysílat každou půlhodinu. Upozornění na nebezpečné situace na silnicích zachová.

V případě mimořádné události bude Radiožurnál připraven spustit plnohodnotné krizové vysílání.

Český rozhlas Plus vynechá obvyklé živé zpravodajské a publicistické pořady. Zprávy převezme z Radiožurnálu, zbytek vysílání vyplní archivní tvorbou. Radiožurnál Sport zruší přímé přenosy a většinu pravidelných pořadů, základní sportovní servis ale zachová.

Dvojka, Vltava a Radio Wave nahradí většinu živých pořadů mezi 6. a 18. hodinou hudebním proudem. Dvojka zachová zpravodajské relace. Stanice odvysílají také předtočené pořady a reprízy v obvyklých časech, například Osudy, Příběhy z kalendáře nebo Četbu na pokračování.

Menší změny čekají stanice Pohoda, D-Dur a Jazz. Rádio Junior zachová kvůli dětským posluchačům běžný program.

Rozhlas zároveň pozastaví výrobu náročnějších dokumentárních, publicistických, hudebních a literárně-dramatických pořadů.

Poprvé od března 2022 nevyjde ve všední den epizoda podcastu Vinohradská 12.

Přestože stávka výrazně zasáhne do běžného fungování rozhlasu, vedení zdůrazňuje, že základní informování veřejnosti zůstane zajištěno. To se týká zejména důležitých zpráv, nebezpečných dopravních situací a případných mimořádných událostí.

27. 10. 2026

Panáček podporuje Český rozhlas!

Filed under: _PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 14:20

Panáček v říši mluveného slova už přes dvacet let zaznamenává více než stoletou tvorbu Československého a Českého rozhlasu na poli mluveného slova. Není tedy divu, že v dnešní šílené době plně podporuje veřejnoprávní Český rozhlas!

Podpora veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo) v oblasti dramatické tvorby a mluveného slova má zásadní kulturní, společenský i edukativní význam. Na rozdíl od komerčních stanic, které se řídí primárně sledovaností a prodejem reklamy, Český rozhlas plní zákonnou funkci veřejné služby.

Český rozhlas systematicky buduje a udržuje nejrozsáhlejší zvukový archiv u nás. Uchovává hlasy významných osobností, historické okamžiky a jedinečné nahrávky, které by bez veřejnoprávního financování nikdy nevznikly nebo zanikly.

Je zásadním a neopominutelným producentem původních rozhlasových her, audio seriálů a adaptací klasické i moderní literatury. Tento žánr vyžaduje specifickou režii, špičkový zvukový design a mistrovské herecké výkony, což komerční trh nedokáže dlouhodobě financovat. V rozhovoru s Marií Bastlovou v pořadu Ptám se já řekl ředitel ČRo René Zavoral, že pokud dojde k plánovaným drastickým škrtům v rozpočtu, dotkne se to výrazně i rozhlasových her, přesněji řečeno dojde k omezení počtu premiér.

(more…)

29. 1. 2025

Milí návštěvníci těchto stránek,

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 16:23

dříve než se tu porozhlédnete, slyšte, proč byly založeny. Parta nadšenců, kteří s oblibou poslouchají rozhlasové hry, povídky, seriály a mluvené slovo vůbec, se rozhodla, že by stálo za to vybudovat rozsáhlou databázi údajů o nahrávkách mluveného slova – takový velký katalog, v němž je možné dopátrat se všech dostupných informací o hrách určitého autora, režiséra, interpreta, časového období… Naštěstí se našel i někdo, kdo jim byl schopen přání splnit, a tak tu teď máte (téměř denně aktualizovaný) výsledek naší práce. Je to práce amatérská, proto samozřejmě uvítáme rady a materiály profesionálů z veřejnoprávního rozhlasu, kteří by mohli doplnit chybějící údaje a i jinak pomoci. Musíme však zklamat případné zájemce o konkrétní nahrávky; naše stránky jsou pouze katalogem informací o nich.

Zdraví vás autor stránek Přemek a jeho přátelé.

EDIT: Stránka je v současné době poněkud vizuálně nedokonalá. Prosím, omluvte nás ;)

Chcete-li nám napsat, pak kontaktní e-mail je: mluveny.panacek[zavinac]seznam[tecka]cz

1. 12. 2008

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 11:19

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

1. 8. 2008

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka,_PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 11:38

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil. (more…)

5. 11. 2026

Host Radiožurnálu – Tomáš Kalina (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:43

Kuchař Tomáš Kalina už dvanáct let přiváží do Prahy hvězdy světové gastronomie. Jaké inspirace přineslo letošní Symposium Culinary Prague a proč letos dostaly mimořádný prostor ženy? A co české gastronomii stále chybí, aby se prosadila ve světě? Moderuje Libor Bouček.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 11. 2026 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.).

Blízká setkání – Vojtěch Dyk (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 12:35

Host: Vojtěch Dyk, zpěvák, herec. Přijďte i vy položit svou otázku do Radiocafé Vinohradská 12. Moderuje Tereza Kostková.

Natočeno 2026. Premiéra 5. 11. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Vláda mlží okolo dopadů změn ve financování veřejnoprávních médií (2026)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 12:24

Jiří Pehe. Komentář.

Natočeno 2026. Premiéra 25. 6. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Pehe, Jiří: Jiří Pehe: Vláda mlží okolo dopadů změn ve financování veřejnoprávních médií. In web ČRo Plus, 25. 6. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vládní koalice používá na podporu svého rozhodnutí o zrušení financování veřejnoprávních médií pomocí koncesionářských poplatků a převedení financování těchto médií na stát řadu zavádějících tvrzení. Vytváří argumentační mlhu, která je pro řadu občanů matoucí. I proto je na místě krátká inventura vládních argumentů.

Tím nekřiklavějším je ujišťování, že se tato změna v podstatě nijak nedotkne státních financí. Nejčastěji vládní činitelé tvrdí, že se peníze v rozpočtu „najdou“, aniž by se musely zvyšovat daně. 

Že se nezvýší daně, je teoreticky samozřejmě možné. Jenže pokud bez zvýšení daní bude stát ze státního rozpočtu platit miliardy, které dříve součástí státního rozpočtu nebyly, bude muset peníze na nové výdaje získat jinak. Buď se bude muset ještě více zadlužit, anebo bude muset provést škrty v jiných výdajích, kterými by se nové výdaje kompenzovaly.

Občas slyšíme, že nové výdaje lze kompenzovat nedaňovými příjmy, jako jsou výnosy z elektronické evidence tržeb. S trochou ironie bychom mohli říci, že kdyby vláda chtěla z těchto výnosů financovat vše, co slibuje, musela by předpokládaná částka získaná znovuzavedením EET být několikanásobně vyšší. (…)

Strašidla II 1/? (2026)

Filed under: Podcast,Radiodokument — Přemek @ 12:19

Lucie Korcová a Anna Vošalíková. Podcastový cyklus. Moderace a zvuk Anna Vošalíková a Lucie Korcová.

Hovoří historička vlastivědného muzeu v Šumperku Mgr. Michaela Kollerová (1), etnolog Giuseppe Maielle (2), PhDr. Vladislava Holzapfelová (3), religionista z Etnologického ústavu Akademie Věd Pavel Horák (4).

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 2. 11. 2026 (MujRozhlas). K poslechu zde.

Pozn.: Bojíte se rádi? Lucie a Anna tedy rozhodně ano. V druhé řadě série Strašidla si proto povídají o upírech, psychotronicích, pohanských božstvech, hřbitovech, židovských legendách staré Prahy nebo čarodějnických procesech. (anotace)

Obsah: 1. Proč netančit při měsíčku? O šumperských čarodějnických procesech. Lucie má černou kočku a Anna sbírá nerosty. Lucii bolí hlava za úplňku a Anna si povídá s hvězdami. Snad i proto se vypravily na Šumpersko za historičkou vlastivědného muzeu v Šumperku Mgr. Michaelou Kollerovou, aby se dozvěděly vše o rozsáhlých čarodějnických procesech, které v okolí probíhaly. Kolik lidí bylo tehdy odsouzeno? O čem vypovídají zápisky ve smolných knihách? A co jsou to čarodějnická boží muka?

2. Jak se bránit, když česnek nepomáhá? O vampyrismu a upírech. Lucii a Anně se líbí upíři. S etnologem Giuseppe Maiellem si povídají o kořenech upírských mýtů i o občas vyřčené a jindy nevyřčené sexuální podstatě jednoho z nejslavnějších strašidel všech dob. Jak se bránit, když na upíra nezabere česnek ani krucifix?

3. Nic ty se neboj, na mne hleď, a skoč za uzlem přes tu zeď. O hřbitovech a funerální estetice. Anna a Lucie mají rády hřbitovy. Dokonce moc! S PhDr. Vladislavou Holzapfelovou si povídají o tom, proč hřbitovy v Čechách vypadají tak, jak vypadají. O tom, proč na hroby nosíme věnce ze šišek, co znamenají oslavy Dušiček, ale i i o tom, proč se na hřbitovech často dějí tak romantické věci jako první rande.

4. Zeus, Baldr, Persefona i Radegast. O pohanství a jinakosti. Anna a Lucie toho o pohanství moc nevěděly. Proto si do studia pozvaly religionistu z Etnologického ústavu Akademie Věd Pavla Horáka, který jim vysvětlil princip pohanských panteonů, poradil recept na magický nápoj a osvětlil principy a vzrůstající popularitu neopohanství.

    Ti dva (2026)

    Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:47

    Veronika Hušková. Dokument. Zvuk Pavel Zgarba. Dramaturg Jan Hanák (?).

    Natočeno 2026. Webová premiéra 3. 11. 2026 (Spotify, 42 min.) v rámci cyklu Poslední generace – GenZ. K poslechu zde.

    Ocenění: Nominace na Prix Europa 2026 Student Award – Rising Star.

    Pozn.: Celý život byli mezi sebou zaměňováni. Oblékáni do stejného oblečení, nuceni do podobných zájmů, zařazováni do společné škatulky. Jejich vlastní identity jakoby se slily do jednoho celku. Dva bratry, dvojčata a nejmladší ze všech dětí, v rodině neosloví jinak než „vy dva“, „bráchové“ nebo „kluci“. Jejich sestra Veronika se pokusila slitou identitu svých bratrů oddělit. Během rodinného víkendu si sedla k rozhovoru s každým zvlášť. Mluvila s Honzou a Tomem. A vznikl dokument TI DVA. nominovaný na prestižní mezinárodní cenu Prix Europa 2026 Student Award – Rising Star v Berlíně. Zvu k jeho poslechu v podcastu Poslední generace – GenZ na všech obvyklých podcastových platformách – odkaz v prvním komentáři. Existuje mezi dvojčaty nějaké magické pouto? Nebo jsme to my, kdo jim pouto přisuzujeme?

    Autorka Veronika Hušková aktuálně studuje rozhlasovou tvorbu na JAMU a před nedávnem absolvovala podobná studia na MUNI dokumentem „V lavině musíš plavat“, který jsme v podcastu Poslední generace uvedli docela nedávno.

    Po dokumentu následuje rozhovor, který s autorkou vede její současná pedagožka, dokumentaristka Tereza Reková. (anotace)

    Tady opravdu nejde „o složenky“ (2026)

    Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 11:42

    Petr Honzejk. Komentář.

    Natočeno 2026. Premiéra 25. 10. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

    Lit.: Honzejk, Petr: Petr Honzejk: Tady opravdu nejde „o složenky“. In web ČRo Plus, 25. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda tvrdí, že jediným důvodem snahy o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a převedení financování médií veřejné služby pod státní rozpočet je to, aby lidé „nemuseli platit složenky“. A že urgentní způsob, kterým to provádí, je dán tím, že změnu slíbili voličům.

    Takže se pojďme podívat na to, jestli nám nalévá čistého vína, nebo zda v něm řečeno hláškou z filmu Vesničko má středisková „něco plave“. 

    Pokud jde o argumentaci „slibem voličům“, je potřeba říci, že voličům vládní strany slíbily leccos. Například nižší daně, levnější hypotéky, snižování rozpočtového schodku, zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech. A skutek ve všech případech zatím utek.

    Naopak v případě veřejnoprávních médií, která jsou podle průzkumu STEM v žebříčku problémů, které by měla podle vlastních voličů řešit, až na samotném chvostu, postupuje vládní většina stylem, který se ze všeho nejspíš dá označit jako parlamentní blitzkrieg.

    Přepadové zařazení na program sněmovny, noční jednání, utnutí debaty, hlasování v sobotu 4:36 ráno. Pozoruhodná disproporce.  (…)

    Historické kořeny Babišova krocení veřejnoprávnosti (2026)

    Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 11:39

    Jiří Leschtina. Komentář.

    Natočeno 2026. Premiéra 31. 10. 2026 (ČRo Plus, 4 min.) v cyklu Názory a argumenty.

    Lit.: Leschtina, Jiří: Jiří Leschtina: Historické kořeny Babišova krocení veřejnoprávnosti. In web ČRo Plus, 31. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Při obhajobě útoku na koncesionářské poplatky se vláda uchyluje k řadě klamavých argumentů. Jednomu z nich ale nelze upřít pravdivé historické jádro. A to, když koaliční představitelé unisono a dokola opakují, že poplatky v minulosti chtěly zrušit – jak ODS, tak Pirátská strana.

    V případě Pirátů, kteří s tím poprvé a naposledy přišli v roce 2017, ovšem vládní propagandisté neuvádějí jednu podstatnou věc. Pirátská strana tehdy nenavrhovala přesun financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. (…)

    Osobnost Plus – Martin Saska (2026)

    Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:24


    Martin Saska, vedoucí výzkumné skupiny multirobotických systémů na ČVUT. Chce vyvinout dron takové úrovně, že by ho nechal letět nad hlavami svých dětí, uvažuje o své vědecké zodpovědnosti. Jak rychle nové technologie v oblasti vývoje dronů stárnou? A jak moc mají potenciál hýbat světem robotické dronové roje? Moderuje Světlana Witowská.

    Natočeno 2026. Premiéra 5. 11. 2026 (ČRo Plus, 10:34 h.).

    Pro a proti – Novela trestního řádu (2026)

    Filed under: Radiodokument — Přemek @ 11:22

    Vládou schválená novela trestního řádu dál vyvolává spory. Nejvyšší soud a Unie státních zástupců varují, že omezení pravomocí odvolacích soudů může vést k průtahům v trestním řízení. Ministerstvo naopak slibuje posílení nezávislosti soudců. Ochrání ji novela, nebo zkomplikuje nápravu chybných rozsudků? A nakolik debatu o novele ovlivňuje kauza Čapí hnízdo? Diskutovat budou náměstek ministra spravedlnosti, místopředseda strany Trikolora Zdeněk Koudelka a bývalá ministryně spravedlnosti, poslankyně ODS Eva Decroix. Moderuje Tomáš Pavlíček.

    Natočeno 2026. Premiéra 5. 11. 2026 (ČRo Plus, 9:34 h.).

    Ve vatě – Na byt nedosáhnou, v důchod nevěří. Mladí se vyvazují ze systému (2026)

    Filed under: Podcast — Přemek @ 10:08

    Mladí lidé napříč světem protestují. Systém jim dává méně jasný recept na úspěch. Připravila Markéta Bidrmanová.

    Hovoří Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha.

    Natočeno 2026. Webová premiéra 5. 11. 2026 (Seznam Zprávy, 7:00 h.; 35 min.).

    Lit.: Bidrmanová, Markéta: Na byt nedosáhnou, v důchod nevěří. Mladí se vyvazují ze systému. In web Seznam Zprávy, 5. 11. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V ulicích evropských zemí se bouří mladá generace. Má pocit, že na ni ekonomický systém zapomněl. Zároveň se z něj potichu vyvazuje: nechce kopírovat kariéru rodičů ani spoléhat na stát. Hledá vlastní cesty, jak se zajistit.

    Vystudovat školu, najít si dobrou práci, vydělávat, pořídit si byt a postupně si vybudovat slušný život. Ještě před pár desítkami let to byl poměrně srozumitelný recept. Jenže mladší generace se podle těchto pravidel k podobnému výsledku dostává mnohem hůř. A v ulicích světových měst přibývá mladých lidí, kteří dávají najevo svou frustraci.

    Neprotestují jen proti politikům. Protestují proti pocitu, že ekonomická pravidla hry jsou nastavena tak, že už nemají šanci dohnat ty, kteří začali dřív. V Česku je to nejviditelněji patrné na bydlení.

    V Praze dnes stojí průměrný byt o rozloze 70 metrů čtverečních více než 15 ročních mezd. Ještě před deseti lety to byla zhruba polovina. „Mladí objektivně potřebují pracovat víc let, aby si pořídili průměrný byt. Vidí, že ten sen jim začíná utíkat,“ říká Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity Praha. (…)

    Older Posts »

    Powered by WordPress