Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

5. 9. 2026

Slyšet Havla. Václav Havel by měl devadesát a Český rozhlas to oslaví!

Filed under: Historie rozhlasu — Přemek @ 22:43

(tisková zpráva)

Znovuobjevený rozhovor Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou z roku 1968, dosud nezveřejněné nahrávky k Dálkovému výslechu, nová rozhlasová Audience, výběr z Hovorů z Lán i živé vysílání z Pražské křižovatky. Český rozhlas od 7. září do 5. října uvede projekt Slyšet Havla, který připomene Václava Havla prostřednictvím archivních nahrávek, dramatické tvorby, publicistiky, regionálních témat i Havlovy oblíbené talkshow. Program vzniká u příležitosti dvojího výročí: 90 let od Havlova narození a 15 let od jeho úmrtí.

Havel v rozhlasovém archivu i nových pořadech

Václav Havel patří k osobnostem, které jsou s rozhlasem spojené mimořádně silně. V archivu Českého rozhlasu po něm zůstala rozsáhlá zvuková stopa: od nahrávek z roku 1968 přes období disentu až po prezidentské rozhovory a pozdější záznamy. Projekt Slyšet Havla z ní vybírá archivní objevy, nové rozhlasové pořady i speciální vysílání k dvojímu Havlovu výročí.

Český rozhlas Plus otevře příběhy dvou výrazných archivních materiálů – rozhovoru Václava Havla s Ferdinandem Peroutkou z roku 1968 a nahrávek k Dálkovému výslechu. Vltava uvede novou Audienci, Havlovu vlastní interpretaci Asanace i cyklus Promyslet Havla. Radiožurnál připomene Hovory z Lán a Dvojka odvysílá speciální Tobogan Havel 90 z Pražské křižovatky.

„Chtěli jsme ukázat Václava Havla v různých rozhlasových polohách: jako autora, interpreta vlastních textů, rozhlasového reportéra i prezidenta za mikrofonem. Nejde jen o připomínku výročí, ale o možnost znovu slyšet materiály, které jsou stále aktuální a promlouvají velmi silně k naší dnešní situaci,“ říká Ondřej Nováček, ředitel programu Českého rozhlasu. 

Příběh nepravděpodobného rozhovoru: Havel a Peroutka v éteru po téměř šedesáti letech

Český rozhlas Plus 18. září zprostředkuje nahrávku rozhovoru mezi tehdy ještě mladým Václavem Havlem a Ferdinandem Peroutkou, která byla pořízena v roce 1968 ve Spojených státech, a která tehdy kvůli okupaci Československa nebyla zveřejněna a zůstala na dlouhá léta bez povšimnutí v rozhlasovém archivu.

Po desetiletích v Archivu ČRo rozhovor letos objevil zvukař Českého rozhlasu Miloslav Turek. Dochovaný záznam trvá přibližně hodinu a dvanáct minut a je uložený na třech velkých magnetofonových pásech. Pořad Příběh nepravděpodobného rozhovoru odvysílá Český rozhlas Plus; vystupují v něm archivář Tomáš Pánek a publicistka Anna Freimanová.

Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu

Český rozhlas Plus uvede od 7. do 12. září šestidílnou sérii Kosatík: Rekonstrukce Dálkového výslechu. Vrací se k okolnostem vzniku knižního rozhovoru Václava Havla s Karlem Hvížďalou, který vznikal v polovině 80. let mezi Československem a západním Německem.

(more…)

29. 1. 2025

Milí návštěvníci těchto stránek,

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 16:23

dříve než se tu porozhlédnete, slyšte, proč byly založeny. Parta nadšenců, kteří s oblibou poslouchají rozhlasové hry, povídky, seriály a mluvené slovo vůbec, se rozhodla, že by stálo za to vybudovat rozsáhlou databázi údajů o nahrávkách mluveného slova – takový velký katalog, v němž je možné dopátrat se všech dostupných informací o hrách určitého autora, režiséra, interpreta, časového období… Naštěstí se našel i někdo, kdo jim byl schopen přání splnit, a tak tu teď máte (téměř denně aktualizovaný) výsledek naší práce. Je to práce amatérská, proto samozřejmě uvítáme rady a materiály profesionálů z veřejnoprávního rozhlasu, kteří by mohli doplnit chybějící údaje a i jinak pomoci. Musíme však zklamat případné zájemce o konkrétní nahrávky; naše stránky jsou pouze katalogem informací o nich.

Zdraví vás autor stránek Přemek a jeho přátelé.

EDIT: Stránka je v současné době poněkud vizuálně nedokonalá. Prosím, omluvte nás ;)

Chcete-li nám napsat, pak kontaktní e-mail je: mluveny.panacek[zavinac]seznam[tecka]cz

1. 12. 2008

Podpořte provoz Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka — Přemek @ 11:19

Vážení a milí uživatelé,

chcete-li Panáčka podpořit v jeho existenci, pošlete prosím libovolnou částku na účet Komerční banky 35-1353320207/0100 a jako heslo uveďte „Panáček“.

Děkujeme! Tvůrci Panáčka v říši mluveného slova.

1. 8. 2008

Hledáme ztracené rozhlasové nahrávky! – O projektu Panáčka v říši mluveného slova

Filed under: Zákulisí Mluveného Panáčka,_PŘEČTĚTE SI! — Přemek @ 11:38

Projekt rozhodně není nový, chceme jej ale připomenout: nemáte doma magnetofonové pásky s mluveným slovem? Nebo nevíte, co na páskách je? Kontaktujte nás na adrese mluveny{tecka}panacek{zavinac}seznam{tecka}cz – možná máte natočenu hru, literární pásmo nebo četbu, která už v oficiálních archívech neexistuje!

Přemysl Hnilička

tapedeckJedním z témat, které mne jako fanouška mluveného slova trápí a nutí mne znovu a znovu se k němu vracet, je pátrání po rozhlasových hrách, které byly smazány; ať už v letech padesátých, sedmdesátých, osmdesátých či i v letech po Listopadu 1989. Především v létech šedesátých byly natočeny vynikající rozhlasové hry s prvotřídním obsazením; ani to je však nezachránilo před barbarskou likvidací – ať už bylo důvodem téma hry, jméno autora či režiséra nebo protagonisty.

Na toto téma už na Panáčku vznikl článek, mezi záznamy na této webové stránce najdete mnoho her, jejichž záznamy končí prostým a smutným „smazáno“; bylo tedy načase udělat něco pro to, aby se tento stav změnil. (more…)

15. 10. 2026

Popelka Nazaretská (2023)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 22:42

Václav Renč.

Účinkuje Oldřich Smysl.

Natočeno 2023. Premiéra 24. 6. 2023 (Rádio Proglas, 22:30 h.; 71 min.).

Lit.: Holík, Martin: Jedinečné provedení Renčovy Popelky nazaretské. In web Radio Proglas, 24. 6. 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dílo básníka Václava Renče Popelka nazaretská je svým rozsahem, hloubkou myšlenek a ukázněností veršů v české tvorbě jedinečné. Pro dnešek, kdy si připomínáme první zjevení Panny Marie v Medjugorje v roce 1981, toto dílo pro vás nastudoval přední brněnský herec Oldřich Smysl.

Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Skladba vznikla v komunistickém kriminále zapsaná do paměti… v nejnaprostější samotě samotě… už ve vyšetřovacích vazbách. Básník ji po svém návratu z vězení (1951 – 1962) nijak neupravoval. V dopise literárnímu kritikovi Jaroslavu Medovi, v době prvního vydání knihy, o tom Renč napsal: Vychází tak, jak mi v těch samotách byla darována, zcela doslovně darována, proto jsem se neodvážil změnit, když šla do tisku, ani slůvko, třeba by se zdálo (a mě prvnímu), že tu i onde by byla namístě menší korektura.

Udělejte si, milí posluchači pohodlí, 71 minut soustředěného naslouchání je jedinečnou příležitostí ponořit se do uměleckého zpracování úžasného díla díla Božího skrze dívku Marii z Nazareta. (…)

Nebyl jsem hrdina 1/15 (2026)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 22:37

Benedikt Holota. Četba na pokračování.

Čte Benedikt Holota.

Natočeno 2026. Premiéra 15. dílu 14. 10. 2026 (Rádio Proglas, 11:00 h.) v cyklu Čtení na pokračování.

Obsah: 15. Pečky.

Lit.: anonym: Nebyl jsem hrdina. In web Radio Proglas, 14. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Audiokniha vzpomínek bratra Benedikta Holoty na totalitu Nebyl jsem hrdina. Kniha s podtitulem Vzpomínky na totalitu 1950-1989 obsahuje životní ohlédnutí františkánského kněze, které svou vtipností a moudrostí vypráví o svém životě a Božím vedení v něm. Autor začíná své vyprávění vstupem do kláštera a osudovým rokem 1950, kdy byly všechny kláštery u nás zabrány a členové řádů svezeni do internačních táborů, nebo rovnou zavřeni. Knihu čte sám autor.

Radioreport – Nově objevený byt manželů Herdanových (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 22:31

Připravila Marcela Kopecká.

Hovoří archeolog a etnolog Michal Doležel.

Natočeno 2026. Premiéra 15. 10. 2026 (Rádio Proglas, 20:15 – 20:45 h.).

Lit.: anonym: Nově objevený byt manželů Herdanových. In web Radio Proglas, 15. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jen souhrou šťastných náhod byl v roce 2020 objeven skrytý funkcionalistický klenot – byt židovských manželů Herdanových, kteří v roce 1938 odešli z republiky. Interiér disponuje zachovaným modernistickým zařízením a po letech náročné rekonstrukce se letos otevřel veřejnosti. Jak je možné, že se dochoval v původní kráse? Nejenom o osudu Herdanových, ale především o dispozici a účelnosti jejich někdejšího domova budeme v Radioreportu mluvit s archeologem a etnologem Michalem Doleželem.

Úvaha svatováclavská (1935)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 17:26

Přednáška o křesťanském odkazu svatého Václava. Hovoří pražský arcibiskup Karel Kašpar. 

Natočeno 1935. Premiéra 28. 9. 1935 (Praha, 8:45- 9:00 h.).

Lit.: anonym: Auditorium – 1935 – svatováclavská úvaha arcibiskupa Kašpara. In web MujRozhlas, 28. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu) – Cit.: Dnešní Den české státnosti je nerozlučně spjat se svatým Václavem. Poslechněte si, jak před 91 lety, 28. září 1935, hovořil v rozhlasové přednášce o jeho křesťanském odkazu pražský arcibiskup Karel Kašpar. 

Dobré dopoledne s ČRo Brno – Zdena Herfortová (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:15

Herečka Zdena Herfortová o ceně Thálie za celoživotní umělecké mistrovství. Ptá se Jarka Vykoupilová.

Připravilo Brno v roce 2026. Premiéra 15. 10. 2026 (ČRo Brno, 10:04 h.; 27 min.).

Lit.: Vykoupilová, Jaroslava: Texty jsem měla přišpendlené v kuchyni a učila se je při vaření, přiznává herečka Zdena Herfortová. In web ČRo Brno, 15. 10. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Má svůj otisk na chodníku slávy před Městským divadlem Brno a několik Cen Thálie. Čerstvě i tu za celoživotní mistrovství v oboru činohra. „Cítila jsem neuvěřitelně radostný stres. Neumím být v proslovech jednoduchá a krátká,“ přiznává herečka Zdena Herfortová. Zažila někdy divadelní krizi? „Ne, a to můžu říct naprosto pevně a jasně. Už ve 14 letech jsem chtěla dělat divadlo a vůbec mě nenapadlo, že by se to nemohlo uskutečnit. Já jsem neměla žádný náhradní plán,“ říká.

Stručné dejiny Ukrajiny (Stručné dějiny Ukrajiny, 2026)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 17:13

Petr Koubský. Kompletní audiokniha.

Čte Milo Kráľ.

Natočeno 2026. Vydal Denník N a Publixing v roce 2026 (MP3, EAN 5060374035355, celková délka 2 hod. 20 min.). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Čo všetko Putin zamlčal a mali by sme vedieť, ak chceme pochopiť, čo sa dnes na Ukrajine deje.

Prítomnosť vyrastá z minulosti a tá zase z predchádzajúcej minulosti. Dnešnej Ukrajine nemožno rozumieť, ak nevieme, čo sa tam odohrávalo v časoch Sovietskeho zväzu, a to najmä počas kľúčovej udalosti jeho dejín, teda druhej svetovej vojny.

Ani tá však nevznikla v geopolitickom vzduchoprázdne. Ukrajina bola mnoho stoviek rokov hranicou v zmysle anglického slova frontier: hranica ako územie, nie ako čiara. Hranica ako oblasť rizika, bojov, konfliktov, ale aj inovácie a voľnosti. Hranica ako rozširovanie poriadku do priestoru doposiaľ nepodmaneného, nerozlíšeného, nevykolíkovaného.

Dejiny Ukrajiny ani v najmenšom neospravedlňujú ruskú agresiu. Pomáhajú však pochopiť, čo sa tam deje a prečo sa to deje, aké sily proti sebe pôsobia a akými príbehmi si účastníci konfliktu vysvetľujú svoj svet a sami seba. (anotace)

Za 5 pět – Není rozdíl mezi žalem ukrajinské a ruské matky (2026)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:46

Připravil Petr Vizina.

Hovoří Stanislav Krupař, fotograf.

Natočeno 2026. Premiéra 17. 10. 2026 (Rádio Proglas, 16:55 h.).

Lit.: Vizina, Petr: Není rozdíl mezi žalem ukrajinské a ruské matky. In web Radio Proglas, říjen 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Navracel domů mrtvá těla Ukrajinců i Rusů, aby je blízcí mohli pohřbít. Sám při své misi na válečné frontě letos v létě zahynul. Ukrajinec Oleksij Jukov od vypuknutí války na Ukrajině repatrioval těla zabitých vojáků. Co ho k tomu vedlo, jaký byl jeho příběh? Petr Vizina se zeptá jeho přítele, válečného reportéra a fotografa Stanislava Kupaře.   

Za 5 pět – publicistických 45 minut přináší každou sobotu od 16.55 blízká setkání s výjimečnými hosty a rozhovory na relevantní a aktuální témata, která často mohou být vnímána jako morálně problematická nebo zatížená stereotypy. Pořad vychází vstříc náročnému a kritickému posluchači, čerpá přitom z kompetencí zkušené autorské dvojice jako dramaturgů a průvodců pořadem – Hany Scharffové a Petra Viziny.

A léta běží – Proč píši o přírodě /Jaromír Tomeček/ (1986)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 16:10

Životní vyznání zasloužilého umělce spisovatele Jaromíra Tomečka.

Připravilo Brno v roce 1986. Premiéra 30. 9. 1986 (Praha, 8:00 – 8:30 h.) k 80. narozeninám J. Tomečka.

Lit.: anonym: Auditorium – 1906 – narodil se Jaromír Tomeček. In web MujRozhlas, 30. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 120 lety se v Kroměříži narodil spisovatel Jaromír Tomeček (1906–1997), který patří k nejvýraznějším autorům naší moderní přírodní prózy. Z jeho knih je cítit nejen důvěrná znalost přírody, ale i nenásilný apel na její ochranu. Poslechněte si, jak roku 1986 rozjímal o nerozlučném poutě mezi člověkem a přírodním světem (A léta běží, 30. 9. 1986).

{Rozhovor s Františkem Halasem} (1937)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 15:52

Rozhovor připravila Joža Götzová.

Hovoří básník František Halas.

Natočeno 9. 6. 1937. Ukázka k poslechu zde.

Odysseov slávny návrat do vlasti (Odysseův slavný návrat do vlasti, 1936)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 15:43

Antická feérie, kterou bez ohledu na Homéra napsal Jaroslav Halík. Hudba Gejza Dusík. Texty písní Oto Kaušitz. Režie B. Hájek.

Účinkují členové Slovenského národního divadla a jazzový orchestr.

Osoby: Zeus Kronovec, mrakosběratel – Olympan – Hera běloloktá, jeho manželka — Pallas Athene, Diorozenka — Odysseus Léartovec, vladyka ithacký — Telemachos, jeho syn — Penelope Ikariovna krásnorouchá, manželka Odysseova — Glycera, jej dcera — Calypso, nymfra krásnokadeřná — Eumaos, majordomus v paláci Odysseově — Agaloas Damastorovec, šlechtic athénský – Krésipos Polytherseovec, šlechtic v Same. Děj sa odehrává na Ithace v paláci Odyssevě.

Nastudovala Bratislava v roce 1936. Premiéra 7. 12. 1936 (Bratislava, 19.25 – 20.40 h.).

Lit.: anonym: Textár Oto Kaušitz sa narodil pred 110 rokmi. Výročia, história. In web Regina Západ, 22. 5. 2019 (článek). – Cit.: Dnes si pripomenieme osobnosť, ktorej meno je spojené najmä so slovenskou operetou. Je to libretista, textár pesničiek a prekladateľ Oto Kaušitz. Narodil sa pred 110 rokmi – 19. mája 1909 v Piešťanoch. Študoval spev na Hudobnej a dramatickej akadémii v Bratislave. Bol úradníkom, potom členom a tajomníkom zboru spevohry Novej scény, pracovníkom Zväzu slovenských skladateľov a redaktorom  hudobného vydavateľstva Panton. Rozhlas už v roku 1935 vysielal ukážky z jeho prvej operety Nepokojné leto. O rok neskôr sa vysielala hudobná komédia Odysseov slávny návrat do vlasti. Na Kaušitzove libreto ju skomponoval Gejza Dusík. (…)

Older Posts »

Powered by WordPress