Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Nezodpovězené otázky. Dosud nezveřejněné záběry. Nové souvislosti a nový pohled na největší masový útok v novodobých dějinách Česka. Minisérie VINA: Případ fakulta se vrací k jedné z nejtragičtějších událostí moderní české historie – střelbě na Filozofické fakultě v prosinci 2023. Od tragické události uplynuly více než dva roky. Případ je formálně uzavřen. Přesto – nebo právě proto – je podle tvůrců minisérie čas se k němu vrátit. Bezprostředně po tragédii panoval silný tlak na mediální zdrženlivost. Minisérie si klade za cíl pojmenovat, co víme, a popsat, kde zůstala nejasná místa a kdo je za ně zodpovědný. Tvůrci nezjištěni.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. dílu 15. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 37 min.); 3. dílu 22. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 16 min.); 4. dílu 29. 9. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 19 min.); 5. dílu 6. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 9 min.); 6. dílu 13. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube, 19 min.); 7 dílu 20. 10. 2026 (Vlny Deep – YouTube). K poslechu zde.

Obsah: 1. „Já, níže podepsaný…“ Už není cesty zpět, jsem masový vrah. David K. zavraždil v prosinci 2023 17 lidí: 14 studentů a učitelů, novorozence s jeho otcem v Klánovickém lese a svého vlastního otce doma. Případ byl rychle uzavřen s tvrzením policie, že nepochybila. Přesto zůstávají nezodpovězené otázky: Mohla policie vraha zastavit? Je špatný novinář ten, který klade otázky, nebo ten, kdo se spokojí s oficiální verzí? V prvním díle minisérie Vrah z fakulty sledujeme události, které vraždám na Filozofické fakultě předcházely. Plánování dvojnásobné vraždy v klánovickém lese, dopis na rozloučenou, vražda otce. Kolik chybělo, aby si policie dala dohromady informace dřív? A proč se tak nestalo?

2. Praha, Filozofická fakulta, 21. prosince 2023. Vraždy a rekonstrukce. Cesta vraha Davida K. z domova v Hostouni na Filozofickou fakultu minutu po minutě. Jak a kde se hlásil jeho mobilní telefon? Stejná trasa a stejné časy z pohledu policie: Kdy se dozvěděla o tom, že David K. může být nebezpečný? Dlouhá řada otázek, které zůstaly bez odpovědi. Detailní časová rekonstrukce osudného dne ukazuje, že mezi prvními varovnými signály a střelbou na fakultě existovalo několik momentů, kdy bylo možné zasáhnout. Policie měla informace, měla jméno, měla podezření. Co se vědělo a stalo, a co se naopak nestalo?

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří expert na dezinformace Bohumil Kartous.

Natočeno 2026. Webová premiéra 16. 10. 2026 (Deník N, 11:00 h.; 64 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Kartous: Ve vládě máme komerční kolaboranty. Aby se Češi mobilizovali, musí se připodělat. In web Deník N, 16. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Filip Titlbach se ptá experta na dezinformace Bohumila Kartouse.

„Vládu dnes tvoří premiér oligarcha a dva komerčně populisticko-extremistické projekty. Tak kam se chceme posunout?“ ptá se ve Studiu N odborník na dezinformace a mluvčí skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous. „Bojujeme o to, abychom si vůbec udrželi zdání nějakého demokratického statusu,“ říká v podcastu.

Některé členy vlády označuje za „komerční kolaboranty“: „To jsou lidé, kteří to dělají z pragmatických důvodů,“ míní Kartous. „Okamura je prázdná nádoba. Tam vložíte obsah, který koresponduje s nastavením určité části společnosti.“

Kriticky hovoří i o předsedovi vlády Andreji Babišovi. „Máme premiéra, který je oligarcha a vlastní politickou stranu, jež je z principu nedemokratická. To je jeho projekt. On moc rád používá slovo ‚my‘, ale ve skutečnosti tím myslí sám sebe,“ tvrdí publicista.

Jak je možné, že ruská kolaborace v Česku pohodlně dosahuje až k premiérovi? Jak zmást a chytit do léčky Putinovy propagandisty? V čem selhává český systém obrany proti cizím vlivovým operacím? Jak zmobilizovat společnost? A proč Trump zradil Ukrajinu? (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský.

Natočeno 2026. Webová premiéra 14. 10. 2026 (Deník N, 11:15 h.; 70 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Bartkovský: Babišovi dohrál repráček, největší libtard je u Motoristů a STAN ucítil modrou krev. In web Deník N, 14. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Lídr pražské kandidátky ANO Jan Hušbauer se jednou prošel s Babišem ulicemi Prahy a už vymysleli koncentrák. Tady vidíš, jak rychle člověku přepne,“ říká ve Studiu N šéfredaktor Reflexu Martin Bartkovský. (….)

Filip Titlbach hodnotí výsledek komunálních a senátních voleb se šéfredaktorem Reflexu Martinem Bartkovským. V rozhovoru pro Studio N mluví o problémech ANO, propadáku SPD, vzestupu Starostů i o tom, proč by Petr Pavel měl podle něj ubrat z dobrodružných cest.

Hnutí ANO sice mezi celostátními stranami získalo nejvíc hlasů, v řadě velkých měst a tradičních bašt ale oslabilo. Podle Bartkovského to ukazuje, že značka Andreje Babiše už nemusí automaticky přinášet volební úspěch. „Ukazuje se, že síla značky ANO přestává být samostatně funkční. Už neplatí, že když za ně bude v Ostravě kandidovat pes, dostanou čtyřicet procent,“ říká.

Opakované neúspěchy jihomoravského ANO navíc podle něj nevěstí nic dobrého pro Alenu Schillerovou. Celostátní prvenství tak podle Bartkovského není důvodem přehlížet problémy, které se v hnutí začínají rýsovat.

A zatímco ANO oslabuje a SPD prožívá velký propadák, Starostové zabodovali a lidovci si užívají úspěšný restart. Pro opoziční strany se tak otevírá otázka, kdo dokáže nejlépe využít slábnoucí podpory vlády, nabídnout voličům přesvědčivou alternativu a stát se lídrem opozice.

Bartkovský ve Studiu N upozorňuje i na paradoxy uvnitř samotné koalice. „Že Motoristé budou nalevo od newyorského starosty Zohrana Mamdaniho, na mé bingo kartičce nebylo,“ glosuje. Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi v podcastu vzkazuje: „Ať se Macinka opováží říkat někomu libtard, protože největšího libtarda má ve své straně. Jmenuje se Boris Šťastný.“ Naráží tím na předvolební sliby, například zrušení jízdného v MHD pro Pražany.

Jsou výsledky voleb předzvěstí výrazného oslabení vládních stran? Představuje Jan Grolich skutečnou hrozbu pro Andreje Babiše? Kam až klesne ODS? Proč prezident nezvládl komunikaci kolem voleb a cesty do Maroka? A čeká Babišovu vládu ministerská rošáda? (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří politický analytik Deníku N Jan Tvrdoň.

Natočeno 2026. Webová premiéra 9. 10. 2026 (Deník N, 11:00 h.; 58 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Studio N: Prezident za sebe nechává rozhodovat jiné. Babiš je na půli cesty k ovládnutí Senátu. In web Deník N, 9. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Prezident Petr Pavel vyzývá lidi, aby chodili k volbám a aktivně se zajímali o dění kolem sebe. Když ale sám odjel v době komunálních a senátních voleb na motorkářskou dovolenou do Maroka, podle politického analytika Deníku N Jana Tvrdoně tím podkopal vlastní poselství. „Přijde mi, že tímhle to celé spláchnul,“ říká Tvrdoň ve Studiu N. (…)

„Ta dovolená musí být skvělá. Jedeš s partou kamarádů do Maroka na motorky a jsi člověk, který to miluje. Ale taky jsi prezident a máš tady volby,“ říká Tvrdoň. Na prezidentově cestě mu vadí především rozpor mezi jeho rozhodnutím a tím, co dlouhodobě hlásá.

Pavel si podle něj vybudoval část své autority na důrazu na občanskou angažovanost, odpovědnost a morální hodnoty. Právě proto může jeho absence během voleb působit jako přešlap, který jde proti obrazu, jaký se snaží veřejnosti nabízet.

Prezident podle Tvrdoně opakovaně dává najevo, že mu záleží na lidech, kteří chtějí měnit své okolí k lepšímu. Do Lán zve aktivní občany, seniory, mladé lidi i podnikatele a povzbuzuje veřejnost, aby se o věci veřejné zajímala. „Vždycky to působí tak, že dává hlas někomu, kdo se snaží dělat Česko lepším,“ říká Tvrdoň.

O to méně chápe, že Pavel podle něj nedocenil symbolický význam svého rozhodnutí právě v době voleb. Nejde přitom jen o samotnou dovolenou, ale také o to, jak snadno může prezident oslabit vlastní apel na občanskou odpovědnost, jak nyní působí jeho mlčení a jak mu může toto rozhodnutí zkomplikovat případné znovuzvolení v předvolebních debatách.

Jak hodnotí kroky první dámy Evy Pavlové, která prezidentovi přispěchala na pomoc? Kdo se po komunálních a senátních volbách postaví do pozice lídra opozice? Jak daleko je Andrej Babiš od ovládnutí Senátu? Na co si dávat během voleb pozor? A jaké střety stojí za to sledovat? (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří zpěvačka Monika Načeva.

Natočeno 2026. Webová premiéra 7. 10. 2026 (Deník N, 11:01 h.; 55 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Načeva: Experimentální hudbu ze sebe musíte vyzvracet. Nohavicu už neposlouchám, zklamal mě. In web Deník N, 7. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Experiment podle Moniky Načevy nevzniká z potřeby šokovat ani vypadat jinak než ostatní. Musí člověkem projít zevnitř. „Musí to být vnitřní studium sama sebe. Musíte to ze sebe vyzvracet,“ říká zpěvačka, která si zároveň pečlivě vybírá básníky, jejichž texty zpívá. „Umělce od jejich života neodděluju. Vybírám si básníky, kteří jsou čistí. Mám nastudované i jejich životopisy,“ říká ve Studiu N.

„Intuitivně si vybírám outsidery, kteří to v životě neměli lehké,“ popisuje Načeva proces své tvorby. Jejich životy si podle svých slov předem studuje a dílo od interpreta, který jej vytvořil, neodděluje. Proto také přestala poslouchat Jaromíra Nohavicu. „Zklamal mě. Stejně jako Michael Jackson,“ říká.

Načeva zároveň udělala zásah do vlastní tvorby. V písni Udržuj svou ledničku plnouse rozhodla přestat zpívat slovo „sebenegr“. „Cítím, že to nechci zpívat. Doba je taková, že ty věci se řeší, a já sama jsem si uvědomila, že to nechci říkat,“ vysvětluje. Text přitom napsal spisovatel Jáchym Topol, s nímž se o rozhodnutí radila. „On říkal, že se to nedá nahradit a jediná cesta je k tomu mlčet. A jde to. Vůbec to neřeším a je mi v tom líp,“ říká Načeva.

Proč si myslí, že jsou Češi až příliš tolerantní? V čem je jí mainstreamová muzika protivná? Existuje člověk, jehož básně by do své tvorby nezařadila? A kterého zásadního člověka potkala na rave party? (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří spisovatel Jáchym Topol.

Natočeno 2026. Webová premiéra 2. 10. 2026 (Deník N, 10:58 h.; 60 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Jáchym Topol: Havel lidi stále provokuje, klade nám totiž tu nejdůležitější otázku. In web Deník N, 2. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Naprostá většina politiků a političek chce po sobě zanechat stopu člověka na koni – nezpochybnitelného frajera. To Václav Havel nedělal,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem spisovatel Jáchym Topol.

Spisovatel Jáchym Topol je přesvědčený, že Václav Havel by dnes jednoznačně stál na straně Ukrajiny. „Jeho podpora by byla naprostá,“ říká ve Studiu N.

V postoji k Putinově agresi vidí shodu mezi Havlovým odkazem a postojem současné hlavy státu. „To beru jako velkou věc a velkou radost, že současný prezident Pavel, který tedy měl komunistické mládí, je, myslím, následovníkem myšlenek Václava Havla,“ říká k tomu spisovatel.

„Nakolik to má promyšlené a nakolik je to instinkt, to nevím. Ale v tomto je Havel stále živý,“ dodává disident a signatář Charty 77.

Jedna z věcí, které Jáchyma Topola na Václavu Havlovi fascinují, je zároveň něco, co mu na něm občas lezlo na nervy. Havel podle něj o sobě neustále pochyboval. „Někdy mi bylo až protivné, jak neustále dával najevo své rozpaky a svou slušnost – ‚jsa u moci, jsem si podezřelý‘,“ říká Topol.

Právě tím se ale podle něj lišil od většiny současných politiků. „Naprostá většina politiků a političek chce po sobě zanechat stopu člověka na koni – nezpochybnitelného frajera. To Václav Havel nedělal.“ (…)

Připravil Filip Titlbach.

Hovoří šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč.

Natočeno 2026. Webová premiéra 30. 9. 2026 (Deník N, 14:42 h.; 53 min.).

Lit.: Titlbach, Filip: Boháč: Rvát se Putina naučila leningradská ulice. Taky jsem v Rusku dostal přes držku, musíme umět dát ránu. In web Deník N, 30. 9. 2026 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každého jednotlivě Putin zmákne, ale všechny dohromady ne,“ říká v rozhovoru s Filipem Titlbachem šéfredaktor Voxpotu Vojtěch Boháč. (…)

Ukrajina už nevěří, že válka brzy skončí. Podle reportéra a analytika Vojtěcha Boháče se země připravuje na krutou zimu a dlouhý konflikt, ve kterém bude klíčová schopnost šetřit lidské životy. „Ukrajinci chtějí manažera, který bude robotizovat válku. Ztrátu každého života vnímají velmi citlivě,“ říká Boháč ve Studiu N. (…)