Jak si čeští žáci a studenti vedli v mezinárodních srovnávacích testech PISA, a co výsledky vypovídají o jejich schopnosti rozumět textům, s nimiž se v praktickém životě setkávají? Moderace Daniela Vrbová. Editace Markéta Vozková. Sound design Jaroslav Pokorný. Text článku Veronika Gábor.
Hosté: Nikola Šrámková, analytička organizace EDUinVěra Oherová, vyučující českého jazyka na druhém stupni Základní školy Métis, autorka instagramového profilu Knihovna češtinářky; Karel Strachota, ředitel Jednoho světa na školách.
Natočeno 2026. Premiéra 12. 10. 2026 (ČRo Plus, 14:33 h.; 24 min.).
Lit.: Gábor, Veronika – Vrbová, Daniela: Patnáctiletí rozumí textu hůř než dřív. Čtení přitom podporuje kritické myšlení i odolnost společnosti. In web ČRo Plus, 12. 10. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V mezinárodním šetření PISA zůstává Česko nad průměrem zemí OECD, ve čtenářské gramotnosti se ale patnáctiletí žáci výrazně zhoršili. Porozumění textu přitom nepotřebují jen v češtině: bez něj nevyřeší slovní úlohu ani nerozeznají fakt od názoru. Jak čtenářskou gramotnost rozvíjet napříč předměty a jak souvisí s kritickým myšlením, ukazuje Reparát.
Průměr českých žáků v šetření PISA 2025, jehož aktuální výsledky OECD zveřejnila v září, vypadá dobře. Skrývá se za ním ale 27 procent patnáctiletých, kteří ve čtení nedosahují ani základní úrovně. Od prvního testování v roce 2000 se Česko drželo kolem 490 bodů, mezi lety 2022 a 2025 se propadlo o 22 bodů. Zhoršení se týká i dalších zemí OECD.
Velké rozdíly podle rodinného zázemí a typu školy jsou pro české školství typické, upozorňuje Nikola Šrámková, analytička organizace EDUin, která se dlouhodobě věnuje inovacím ve školství. Žáci víceletých gymnázií dosahují výborných výsledků, jejich vrstevníci z oborů bez maturity velmi nízkých.
Problém ale podle Šrámkové nevzniká až na střední škole: „Spíše se nám do těchto oborů koncentrují žáci, kterým se nepodařilo si tuto základní dovednost osvojit už na základní škole.“ (…)