Kristýna Ulmanová. Četba na pokračování. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Čte Vladimír Krátký.
Natočeno 2017. Premiéra 27. – 29. 6. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: “Cestování vlakem bylo již tehdy něco naprosto běžného. Proto se začaly vymýšlet jiné, netradiční, způsoby, jak by se dalo na pařížskou světovou výstavu dostat. Tento trend zaznamenal rovněž francouzský časopis L“Illustration, který napsal, že Prahu a Vídeň posedla bláznivost výstředního cestování do Paříže. Netradičních způsobů cestování našli Pražané i Vídeňané opravdu mnoho. Beznohý Jan Haslinger zdolal na dvoukolovém vozíku, odrážeje se holýma rukama, vzdálenost 1 435 kilometrů, dělící vídeňský Prátr od pařížského Boulogneského lesíka. Z Vídně váleli dva mladíci do Paříže sud piva. Z Prahy se pro změnu vypravil pan Poledna-Vlkovský, který se rozhodl dokopat do Paříže míč, aniž by se ho za celou cestu dotkl rukou.”
Ve své práci „Cestování před sto lety“ se tomuto tématu věnuje Kristýna Ulmanová. Ve třetí části se dozvíte, že vedle tradičního kontaktu jednotlivých států na diplomatické úrovni, se světové výstavy staly také kolébkou nové mezinárodní spolupráce v oblasti vědy, techniky a obchodu. Právě kvůli tomu na ně vyrazili třeba Vojtěch Náprstek a František Křižík.
Lit.: Ulmanová-Kosinová, Kristýna: Kristýna Ulmanová: Cestování před sto lety. In web ČRo Plus, 27. 6. 2017 (článek). – Cit.: Ve druhé polovině 19. století se rozmáhají nejen technologie, ale lidé si poprvé začínají užívat volný čas.
Ve druhé polovině 19. století můžeme v českých zemích pozorovat dva fenomény, které ovlivnily život rozvíjející se české občanské společnosti. Prvním z nich byl vznik volného času. Volným časem už nedisponovala pouze šlechta, nýbrž také lékaři, právníci, továrníci, obchodníci, úředníci, učitelé či živnostníci.
Druhým fenoménem byl překotný technický rozvoj, v souvislosti s cestováním šlo především o rozmach osobní železniční dopravy. Cestování pro zábavu se tak v měšťanské společnosti stalo jedním z oblíbených způsobů trávení volného času.
K rozvoji cestování významně přispěl i další jev typický pro druhou polovinu 19. století – výstavnictví. V roce 1851 se v Londýně uskutečnila první světová výstava, která zahájila éru světového výstavnictví, jehož cílem bylo představit veřejnosti nejnovější technické a průmyslové výdobytky.
Téměř každá výstava přinášela nějaký převratný vynález, ať už se jednalo o hydraulický výtah, obloukovou lampu, šicí stroj, telefon, či ledničku. Vedle technických vynálezů se na světových výstavách začala postupně prezentovat i další odvětví lidské činnosti, a to z oblasti sociální, umělecké či vzdělávací.
V závěru 19. století se pak regulérní součástí výstavišť staly zábavní podniky a atrakce mající podobu různých kuriozit, kolotočů a vyhlídkových věží. Nejdůležitějšími světovými výstavami druhé poloviny 19. století, ať už z hlediska rozlohy výstaviště, významu vystavovaných exponátů, či návštěvnosti, byly, kromě již zmiňované londýnské výstavy 1851, světová výstava v Paříži 1855, 1867, 1878, 1889, 1900, v Londýně 1862 a 1886, ve Vídni 1873, ve Filadelfii 1876, Chicagu 1893 a v San Franciscu 1894.
Vedle poučení a radovánek na samotném výstavišti cesta na světovou výstavu rovněž umožňovala seznámit se s životem evropských a zámořských velkoměst. Světové výstavy se tak staly oblíbenými destinacemi vznikajícího turistického ruchu a české země nebyly výjimkou.
Radiokniha je věnována tomu, jak světové výstavy rezonovaly v české společnosti druhé poloviny 19. století.
Cressida Cowell. Audiokniha. Režie Jitka Škápíková.