Uršula Kovalyk (= Renáta Chovanová). Rozhlasová hra. Režie Laco Kerata. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Mistr zvuku Andrej Klimits. Produkce Silvia Matovská. Dramaturgie Martina Vannayová.
Účinkují Danica Matúšová, Martina Majerníková, Dagmar Sanitrová, Pavol Šajmovič.
Natočeno 2012. Premiéra 31. 5. 2012 (Rádio Devín, 19:00 h.; 48 min.).
S mikrofonem v redakci a tiskárně. Reportéři Edvard Cenek a Dalibor Chalupa.
Připravilo Brno v roce 1931. Premiéra 24. 2. 1931 (Radiojournal).
Lit.: Cenek, Eda: Tisk – osmá velmoc. In Radiojournal 8/IX, 21. 2. 1931 (anotace).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 153).
Reportáž z dolu Kukla v pánvi rosicko-oslavanské. Reportéři ing. Antonín Slavík, Edvard Cenek a ing. H. Hradecký.
Připravilo Brno v roce 1930. Premiéra 21. 6. 1930 (Radiojournal).
Lit.: Cenek, Edvard: S mikrofonem na šachtě. In Radiojournal 24/VIII, 14. 6. 1930 (článek).
Lit.: F. A., ing.: Hlas o reportáži. In Radiojournal 27/VIII, 6. 7. 1930 (ohlas posluchače).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 149 – 150).
Reportáž z Cirku Kludský v Praze připravil reportér František Havel.
Připravila Praha v roce 1930. Premiéra 29. 5. 1930 (Radiojournal).
Lit.: Havel, František: Cirkus v rozhlase. In Radiojournal 22/VIII, 31. 5. 1930 (článek).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 148-149).
Edvard Cenek.
Připravilo Brno v roce 1930. Premiéra 27. 5. 1930 (Radiojournal).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 147-148).
František Havel.
Připravila Praha v roce 1930. Premiéra 11. 5. 1930 (Radiojournal). Plánek trasy zveřejněn in Radiojournal 19/VIII.
Lit.: anonym: Mezinárodní automobilové závody Zbraslav – Jíloviště. In Radiojournal 20/VIII, 17. 5. 1930 (článek).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 145-146).
Ing. Eduard Svoboda (?).
Připravila Praha v roce 1928. Premiéra 17. 6. 1928 (Radiojournal).
Lit.: Svoboda, Eduard: Rozhlas je nejrychlejším zpravodajem. In Radiojournal 19/VI, 30. 6. 1928 (článek).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 143-144).
Zvláštní vysílání Radiojournalu po dobu slunečního zatmění.
Připravila Praha v roce 1927. Premiéra 29. 6. 1927 (Radiojournal).
Lit.: anonym: Radiojournal a zatmění slunce. In Radiojournal 18/V, 26. 6. 1927 (anotace).
Lit.: Běhal, Rostislav: Vývoj české rozhlasové reportáže I. (1923-1938). Praha: Československý rozhlas, 1962 (s. 143).
Petr Maška. Hudba Mario Buzzi. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Anna Petrželková.
Osoby a obsazení: Theodor Lent (Pavel Zatloukal), doktor Sokolov (Jan Kolařík), Georg Lerfard (Jiří Valůšek), kamelot / původní majitel / průvodčí / špeditér (Vladimír Hauser) a kamelotka / herečka / uklízečka / nářek (Petra Bučková).
Nastudoval ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 24. 6. 2012 (ČRo 3 Vltava, 19:00 h.; 40 min.) v cyklu Hry a dokumenty nové generace.
Lit.: Hložková, Hana: Člověk, nebo pouťová atrakce? In Týdeník Rozhlas 25/2012 (článek). – Cit.: Kdo je Julia Pastrana? Člověk nebo pouťová atrakce? Lze tváří v tvář Pastraně pochybovat o Darwinově teorii? Co je krutější? Narodit se jako žena, nebo jako žena s opičí podobou? Inspirován skutečným osudem ženy, která se svým manželem procestovala svět coby bizarní exponát varietní show a v pouhých šestadvaceti letech zemřela při porodu, klade Petr Maška ve své hře palčivé otázky o člověku jako takovém.
Julie Pastrana je majetkem svého muže, ostatně jako většina žen v 19. století. I když umí jen trochu tančit a pozdraví v několika jazycích, sklízí nebývalý obdiv diváků. Je s ní manipulováno, přesto je šťastná. Je totiž výjimečná. Komu vlastně patří tato bytost, někdy nazývaná zrůdou? Bezpochyby manželovi Theodoru Lentovi. Domorodou Mexičanku původně koupil s varietně podnikatelským záměrem. „Vousatá a chlupatá dáma“ se tak stala hlavním trhákem jeho celosvětového turné, nechtěně zakončeného roku 1860 v Moskvě. Zde totiž Julia Pastrana v důsledku porodních komplikací tragicky zemřela. Její mrtvé tělo se poté dostalo do rukou doktora Sokolova. Mnoho dalších let patří jím mumifikovaná „opičí žena“ mezi oblíbené figuríny nejmenovaného panoptika, spravovaného Georgem Lerfardem. Přestože Julia není němá, většinou mlčí. Ve hře Petra Mašky za ni totiž odpovídají muži, kterým patřila za života a po smrti. O lidské obludnosti se tak jejich prostřednictvím dozvídáme nejvíc.
Původní rozhlasová hra Julia mlčí tematicky vychází z autorského představení Display Pastrana, příběh ženy s vrozenou anomálií však vypráví odlišnými, nejen zvukově formálními prostředky. Za zmínku stojí, že tento rozhlasový text byl v době svého vzniku, roku 2011, ohodnocen v soutěži Cena Evalda Schorma.
Absolvent režie a dramaturgie na divadelní fakultě JAMU Petr Maška (1984) je tvůrcem spíše divadelních textů, vznikajících na míru konkrétním projektům. Pro Studio Marta tak byly v těsné návaznosti napsány a uvedeny hry Lešení (režie Adam Doležal) a Udav se katedrálou (režie Lucie Repašská), v mimořádném programu Jirka Kniha hledá autora se v Divadle Husa na provázku realizovalo Žároviště (režie Anna Petrželková). Ačkoliv se jako dramaturg podílel na inscenaci Rodinná slavnost v ostravském Divadle Petra Bezruče, intuitivně tíhne k divadlu autorskému. V roce 2010 spoluzaložil alternativní Divadlo D“EPOG, pro které napsal scénáře Display Pastrana (režie Eva Rysová), Heteronym Nin a Di_sein (režie Lucie Repašská). Napsal mj. také texty Ninivea, Zahrada Crim, Dobrobyt a Titus dvakrát korunovaný, přeložil drama Marion Bridge od Daniela MacIvora a Mandát od Nikolaje Erdmana. Momentálně je studentem doktorského studia oboru dramaturgie a autorská tvorba na JAMU.
Po absurdní lyžařské tragikomedii Traťoliště (2008) a zemitému rodinnému dramatu Blbouni (2010) je černá groteska Julia mlčí v pořadí jeho třetí rozhlasovou hrou, která vznikla pro cyklus Hry a dokumenty nové generace.
Jak vnímali obyvatelé Čech a Moravy v letech války Reinharda Heydricha? Připravil Jan Sedmidubský.
Natočeno 2005 (50 min.). Repríza 27. 5. 2012 (ČRo 6, 20:10 h.) v cyklu Téma; 11. 2. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.
K poslechu zde.
Lit.: Sedmidubský, Jan: Heydrich v protektorátu očima pamětníků. In web ČRo 6, květen 2012 (anotace). – Cit.: Téma ve 20:10. K 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha uvedeme v pořadu Téma dokument natočený v roce 2005 a nazvaný Heydrich v protektorátu očima pamětníků.
Powered by WordPress