Marie Benedictová. Četba na pokračování. Překlad Filip Klausner. Připravila Pavla Nejedlá. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Nastudovalo Brno v roce 2019. Premiéra 1. dílu 10. 5. 2019 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Pozn.: Kniha je volně inspirovaná životem první ženy slaveného fyzika Alberta Einsteina Milevy Marićové. V první části přijíždí ze Srbska do Švýcarska a jako pátá žena v historii vstoupí do matematicko-fyzikálního programu curyšské Polytechniky. (anotace)
Nadaná srbská studentka, navzdory mnoha svým hendikepům (vrozená pohybová vada, „podřadný“ slovanský původ z periferie Rakouska-Uherska a v neposlední řadě i pohlaví – ženám nebylo v té době povoleno studovat na vysokých školách), vstoupí jako teprve pátá žena v historii do matematicko-fyzikálního programu na curyšské Polytechnice, kde studuje spolu s Albertem Einsteinem, a než ji pohltí gravitační pole budoucí fyzikální celebrity, dosahuje během studia stejně dobrých výsledků jako on.
Pak ovšem přeskočí pomyslná jiskra a z kolegů v laboratoři se stanou milenci, což nezůstane bez následků. Slibná kariéra mladé fyzičky je náhle přeťata. A jak se v románu smutně konstatuje: Ženy vědkyně nedostávají druhou šanci…
O spoluautorství Milevy Maričové na Einsteinově teorii relativity se vedou nejen mezi fyziky dlouholeté spory, neexistuje pro ně ovšem žádný přímý důkaz. Za zásadní indicii bývá považováno, že finanční odměnu, jež tvoří součást Nobelovy ceny, Einstein věnoval Milevě, aniž by ji zmínil v děkovném projevu, a to i přesto, že už byli tou dobou rozvedeni a Albert byl podruhé ženatý.
Autorka sice zpracovala velké množství dokumentárního materiálu, mezi jiným vzájemnou korespondenci manželů Einsteinových a řadu biografických publikací, přesto s materiálem nakládá s velkou autorskou svobodou. Podle jejích vlastních slov jí však nejde o to, „umenšit přínos Alberta Einsteina lidstvu a vědě, ale snaží se za jeho vědeckými objevy nalézt lidství.“
Sugestivně napsaný román rozcuchaného génia místy démonizuje, jeho cíl je však jiný – vyprávět příběh „geniální ženy, jejíž světlo zaniklo v ohromném Albertově stínu“. Jak věří románová Mileva, fyzika může být tajným jazykem Boha, klíčem ke smyslu lidské existence. Newtonovy pohybové zákony totiž působí nejen na tělesa, ale i na lidi. I lidské osudy jsou vychylovány z klidu působením vnějších sil, které jedince smetou svým směrem. A jako ve fyzice, i v životě platí princip akce a reakce.
Premiérovou desetidílnou četbu pro rozhlas připravila Pavla Nejedlá. Překlad Filip Klausner. Dramaturgie Alena Blažejovská. V režii Radima Nejedlého čte Barbora Goldmannová.
