Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 2. 2015

Medailonek (2015)

Filed under: Seriály — Martin @ 11:58

Marie Přibylová. Čtenářský příběh z cyklu Vaše příběhy č. 52. Rozhlasový scénář Jan Míka. Mistr zvuku Jiří Volf. Dramaturgie, režie Lubomír Koníř.

Účinkují Taťána Kupcová, Stanislava Drápelová, Jaroslava Červenková, Jiří Untermüller, Tomáš Drápela a další.

Připravil Český rozhlas České Budějovice v roce 2015 (25 min.). Premiéra 15. 2. 2015 v cyklu Vaše příběhy (ČRo České Budějovice, 18:00-18:30).

Pozn.: Tajemný příběh, který se traduje v rodině. Dědeček paní pisatelky (námětu) sloužil za 1. světové války na italské frontě, kde padl. Jeho žena však měla zato, že jej viděla za okny stavení v době, kdy umíral v polním lazaretu. Šlo patrně o sen (nebo přelud), který si jeho žena později vyložila jako vojákův příchod k rozloučení s rodinou. (anotace ČRo)

Skleněný pokoj (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:36

Book coverSimon Mawer. Audiokniha. Překlad Lukáš Novák. Režie Jitka Škápíková.

Čte Milena Steinmasslová.

Natočeno 2019. Vydal OneHotBook 28. 5. 2019 (2 CD MP3; katalogové č.: AK243; EAN: 8594169482439; celková délka nahrávky 17 hodin 13 minut).

Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Vydání původně plánováno na rok 2015 pod kat. číslem AK 056.

Pozn.: Román inspirovaný skutečným osudem vily Tugendhat, který zaujme od první věty. Na pozadí příběhu jejích majitelů zrcadlí tragédii celého českého národa. Vysoko na kopci nad Brnem ční zázračný dům. Postaven na míru židovsko-křesťanskému novomanželskému páru vyzařuje bohatství, sebevědomí, krásu a majestátnost. Avšak jen do chvíle, než do země vstoupí nacistické vojsko a manželé musí vilu i zemi opustit. Život vily se s odchodem jejích majitelů ale nezastaví. Přechází z jedněch rukou do druhých, z českých do nacistických, pak do sovětských až se opět vrátí do majetku československého státu. Krystalická dokonalost skleněného pokoje přitom zasahuje nesmírnou gravitací každého, kdo se dostane do jeho blízkosti. Jenom málo knih z poslední doby dokázalo očima cizince (podobně jako Gottland Poláka Maria Szczygiela) postřehnout československou realitu druhé poloviny 20. století tak brilantně jako Skleněný pokoj Simona Mawera. Román je o to cennější, že byl v létě 2009 nominován na nejprestižnější knižní cenu anglicky mluvícího světa The Man Booker Prize.  (anotace)

Simon Mawer (* 1948)

Britský spisovatel po studiu zoologie v Oxfordu pracoval jako učitel biologie v Anglii, na Kypru i na Maltě a svou literární prvotinu Chiméra vydal až na prahu čtyřicítky. Vzápětí za ni získal McKitterickovu cenu udělovanou nejlepším britským románovým debutům a vzniklá očekávání naplnil další knihou Mendelův trpaslík. Po ní následovaly romány Evangelium podle Jidáše a Pád, za který obdržel Boardman-Taskerovu cenu. U českého publika dosáhl největšího úspěchu s prózou Skleněný pokoj (nominovanou roku 2009 na prestižní Man Bookerovu cenu), podle níž vznikl rovněž stejnojmenný film (Julius Ševčík, 2019) s mezinárodně uznávanými herci. K české historii se vrátil v románu Pražské jaro (2018). Autorův literární diptych Dívka, která spadla z nebe a Provazochodkyně vyšel česky nejen knižně, ale i audioknižně.

Milena Steinmasslová (* 1955)

Během studia na pražské DAMU hostovala v Národním divadle a v Činoherním klubu, krátce byla v angažmá v Divadle Na zábradlí. Hned po dokončení školy se stala členkou souboru Divadla pod Palmovkou. Její herecká kariéra začala ale dřív – v roce 1970 si ji vybrali do filmu Karla Kachyni Už zase skáču přes kaluže. O čtyři roky později se objevila ve filmu Jak utopit doktora Mráčka nebo v pohádce Malá mořská víla a velkou hereckou příležitost dostala v historickém dramatu V erbu lvice (1994). Je známá je také z televizních filmů, pohádek a seriálů (Muž na radnici, Ranč u zelené sedmy, Rodinná pouta, Ulice, Četnické humoresky, Případy 1. oddělení, Já, Mattoni). Dlouhodobě spolupracuje se spolkem Kašpar v Divadle v Celetné, hostuje ve Studiu DVA a na scéně Jatka 78. Věnuje se i dabingu a působí jako lektorka rétoriky, komunikace a argumentace.

Lit.: Doubrava, Ondřej: Historie (ne)známé vily. In web Naposlech.cz, 17. 6. 2019 (recenze). – Cit.: Román Simona Mawera Skleněný pokoj, pro jehož fiktivní příběh posloužila jako inspirace brněnská vila Tugendhat, zarezonoval v našich kulturních kruzích po svém vydání v roce 2009 hned několikrát. Rok po českém překladu vznikla v brněnském rozhlase třináctidílná četba na pokračování v podání Ondřeje Mikuláška. O pět let později se v Městském divadle Brno uskutečnila premiéra dramatizace, jejímž autorem a režisérem je Stanislav Moša. V roce 2019 měla premiéru vizuálně sice zajímavá, přesto ale příliš zkratkovitá filmová adaptace režiséra Julia Ševčíka, která se zaměřuje vlastně jen na jednu příběhovou „love-story“ linii původního románu. A konečně do čtvrtice: Skleněný pokoj vychází ve zvukové audioknižní podobě.

Mawerův román je komorní, leč rozsáhlou rodinnou ságou. Fascinující prosvětlená skleněná vila, postavená architektem Rainerem von Abt manželům Landauerovým, která měla být prostorem smazávajícím rozdíly mezi lidmi, národy a rasami, je v rozmezí let 1929 až 1990 němým, leč naléhavým svědkem mnoha rozličných druhů lásky, i zásadních historických milníků. Primárním zlomem tu samozřejmě je druhá světová válka.

Zajímavostí je, že ačkoli český překlad Lukáše Nováka, použitý i v novém zvukovém zpracování, zcela přímo odkazuje k Brnu a mnoha jeho reáliím, sám Simon Mawer v originále mluví jenom
o „Městu“, a v několika rozhovorech se přiznal, že z přímé lokalizace není příliš nadšený, neboť jeho vila Landauer přece jen není přesným popisem vily Tugendhat, a celý příběh je fikcí, sledující primárně lidské osudy. (Dodejme, že text výše zmíněné divadelní adaptace, navzdory jasným lokálním konotacím, určitou tajuplnost zachovat umí, navíc z románu téměř nic nevynechává.) Ačkoli je autorův záměr s hrou na tajemství sympatický a zcela pochopitelný, lze se domnívat, že pro naprostou většinu českých čtenářů, nebo v našem případě posluchačů, budou jasné odkazy na moravskou metropoli jen plusem. Ostatně i na obalu audioknihy je vila Tugendhat vyobrazena.

Audiokniha se původně v edičním plánu vydavatelství OneHotBook objevila už v roce 2015. Delší čekání na její realizaci se ale vyplatilo. Skleněný pokoj našel v Mileně Steinmasslové ideální interpretku. Už od začátku ve výrazné režii Jitky Škápíkové pečlivě rozehrává každou větu. Celých sedmnáct hodin čte velmi klidně, konejšivě, vždyť drama zde nastupuje až plíživě. O to mrazivěji a jiskřivěji vyznívají tísnivé chvíle. Z Mawerova textu i z hlasu Mileny Steinmasslové lze cítit noblesu a klid 20. let minulého století. Časem je dokonce možné díky tempu a výrazu bezpečně odlišit, zda bude kapitola věnována Viktorovi, Liesel, osudům její životní přítelkyně Hany, nebo Laníkovi, vděčné figurce, prospěcháři, který umí vyjít s každým režimem.

Skvělý dojem zanechají i drobné klavírní kompozice provoněné jazzem a swingem, uzavírající jednotlivé kapitoly.

Výsledkem je velmi plastický zážitek, připomínající film, který si promítnete ve své hlavě. Je zábavný a strhující. Neměl by vám proto uniknout.

Sběratel (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:34

John Fowles. Audiokniha. Překlad Eliška Hornátová. Režie Michal Bureš.

Účinkují Jaroslav Plesl a Lucie Pernetová.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook v roce 2015 (1 CD MP3; AK 054; EAN 8594169480541, délka 4 hod 45 min).

Vydáno 9. – 11. 10. 2015 u příležitosti akce Audioknihy nahlas!

Pozn.: Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechce jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.  (anotace)

Lit.: anonym:  Sbírku psychopatického Sběratele rozšíří audiokniha. In web ČT24, b. d. (srpen 2015?) (anotace). – Cit.:  Režisér audioknihy roku 2014 chystá další nahrávku. Humornou nadsázku příběhu Muž jménem Ove v nahrávacím studiu vystřídala mnohem dusivější atmosféra psychopatického Sběratele. V roli věznitele a jeho oběti v prvotině britského spisovatele Johna Fowlese se představí Jaroslav Plesl a Lucie Pernetová. Oba se shodují, že je práce s režisérem Michalem Burešem pohlcuje. I proto, že k nahrávání audioknihy přistupuje jako k interpretaci textu, ne jen jeho načítání.

Lit.: Vlčková, Jana:  Lucie Pernetová: „Dokud jsem se nepotkala s režisérem Michalem Burešem, netušila jsem, jak moc bude třeba se sžívat.“ In web Kultura21, 3. 10. 2015 (rozhovor). – Cit.: Pět vydavatelů uvede na trh současně jedenáct nových titulů v rámci nového projektu Audioknihy NAHLAS! Historicky první česko-slovenský AUDIOKNIŽNÍ VÍKEND nabídne to nejslibnější z podzimních novinek: Nesbø, Verne, Vondruška, Hawkinsová, Christie, Dán, Mankell a mnoho dalšího. My jsme u této příležitosti oslovili Lucii Pernetovou, která namluvila hned dva tituly – Sběratele od Johna Fowlese a román Dívka ve vlaku od Pauly Hawkins. Co nám o těchto titulech prozradila?

Audioknihy budou slavit svůj svátek, proto se na úvod zeptám, co vy a audioknihy? Jste jejich posluchačkou, nebo vám stačí je nahrávat? Jak jste se k tomu dostala?

Mou první poslouchanou audioknihou byl Hobit v interpretaci Jana Vondráčka. A byl to dlouhou dobu můj nejoblíbenější noční večerníček. Pak jsem se nějak poslechu vzdálila a teď jsem se s audioknihami potkala z druhé strany.

A jak to máte obecně – když jste se dozvěděla o namlouvání, co jste udělala jako první?

Jako první jsem měla velkou radost. Pak přišla obava, co s tím budu dělat. A pak jsem zavolala Hynkovi Čermákovi, který je můj kamarád a má s audioknihami zkušenosti a nechala jsem si poradit.

divka ve vlaku onehotbook

Jak jste se snažila sžít se s postavami, které namlouváte?

No, přiznám se, že dokud jsem se nepotkala s režisérem Michalem Burešem, netušila jsem, jak moc bude třeba se sžívat.:)

V rámci akce Audioknihy NAHLAS! jste ve vydavatelství OneHotBook pracovala na dvou audioknihách, Sběratel a Dívka ve vlaku. Které dílo vás více oslovilo?

Sběratel mi zůstane v paměti hodně dlouho. Intenzita té práce byla …nečekaná. A potkání s Jardou Pleslem vzácné.

Dívku ve vlaku jste načetla ve spolupráci s Petrou Špalkovou a Terezou Bebarovou. Jak to probíhalo? A co máte s vaší hrdinkou společného?

My jsme se setkaly až při focení obalu a to už byla kniha načtena. To mi bylo líto. A co mám společného? Malé dítě, ideály, touhu po životě.

Příští rok se objeví filmová adaptace tohoto díla s Emily Bluntovou v hlavní roli. Těšíte se na ni a dokážete si film představit?

Půjdu se podívat. Málokterý film, ale dokáže srovnat krok s přečtenou knihou.

Dalším dílem je Sběratel je vážnějším Sběratel od Johna Fowlese. Četla jste od tohoto britského spisovatele i jiná díla? Jedná se o thriller plný niterných pocitů. Jak se vám s tímto tématem pracovalo?

Ostudně přiznávám, že nečetla. Ale hodlám to napravit.

Načetla jste Mirandu, kterou hlavní hrdina Frederick Clegg vězní. V recenzích a názorech na knihu se často objevuje tvrzení, že čtenáři spíše fandili Frederickovi než Mirandě. Znamenalo to pro vás něco?

Ano. Že je autor velice šikovný manipulátor. Protože dovolí čtenáři zapomenout na fakt, že Frederick vzal Mirandě to nejzásadnější – svobodu.

Co byste o Sběrateli prozradila? A cítila jste z díla i nějaké poselství? Pochlubte se.

Bez osobní svobody nemůže být život šťastný. Zní to jako klišé, ale je to tak.

Na závěr se zeptám, co byste popřála audioknihám k jejich svátku?

Aby byly poslouchány!

Děkuji za rozhovor!

Lit.: Schefik: John Fowles – Sběratel. In Schefikův blog, 8. 10. 2015 (recenze). – Cit.:  Dny obyčejného úředníčka Fredericka Clegga prosvětluje pouze jeho sbírka motýlů a okamžiky, v nichž po cestě do práce zahlédne dívku z vyšších vrstev, krásnou studentku výtvarného umění Mirandu Greyovou. Když ale mladík vyhraje v loterii značnou finanční částku, nové okolnosti mu umožní platonické fantazie realizovat. Nezačne se však dívce dvořit, neboť cítí, že v konkurenci bohémských intelektuálů ji nemá šanci zaujmout. Místo toho ji unese a uvězní ve sklepě osamělého venkovského domu doufaje, že až jej jeho zajatkyně lépe pozná, samovolně se do něj zamiluje.

John Fowles patří bezesporu mezi nejvýznamnější anglické poválečné spisovatele a esejisty. Když v roce 2005 zemřel, literární svět v jeho osobě přišel o dalšího skvělého romanopisce, který se nesmazatelně zapsal do srdcí mnoha čtenářů. Tato kapitola jeho života se začala psát již v roce 1963, kdy vyšel jeho literární debut Sběratel, který se u nás po více než 40 letech dočkal i své audio verze.

Tato komorní hra pro dvě postavy je přímo stvořená pro vícehlasou audioknihu. O její nahrání se v našem případě postaralo vydavatelství OneHotBook, které do rolí interpretů obsadilo dva ostřílené herce. Jaroslava Plesla, s nímž jsme se již mohli setkat v audioknihách Pád Cařihradu nebo Mycelium. Zde však ztvárnil postavu úředníčka Fredericka Clegga. Cleggovi zde zdatně sekunduje krásná studentka výtvarného umění Miranda Greyová. Té propůjčila svůj hlas Lucie Pernetová, kterou můžeme slyšet na další nové audioknize z OneHotBook Dívka ve vlaku.

Frederick Clegg je naprosto obyčejný úředníček. Klasická šedá myš, která tráví čas hlavně sama se sebou. Vše se ovšem má změnit ve chvíli, kdy naprosto nečekaně vyhraje v loterii. Frederick již nemusí pracovat a rázem se ocitá ve vyšších kruzích, které ho ovšem nepřijímají a dívají se na něj skrz prsty. Zkrátka, nikam nezapadá. Ještě že mu nikdo nemůže vzít jeho vášeň ve sbírání. Přesto mu jeden exemplář do sbírky chybí.

Clegg již dlouhá léta tajně touží po krásné Mirandě a výhra v loterii mu konečně umožní začít spřádat plány, jak polapit dívku svých snů a přidat ji jako klenot mezi své motýly. Psychicky nemocný Clegg se tak domnívá, že by se do něho Miranda mohla zamilovat, jen kdyby mu dala příležitost a jelikož ta asi nepřijde, bere osud do vlastních rukou…

Právě na této knize je krásně vidět, jak moc důležité jsou dramaturgické úpravy při tvorbě audioverze. Tam, kde autor rozdělil příběh na dvě skvěle vystavěné linie, kdy v první sledujeme konání a touhy Fredericka Clegga a v druhé části sledujeme stejné události očima Mirandy, se toto rozdělení v audioknize stírá. Běžný posluchač si tohoto rozdílů nijak nevšimne, naopak pozornému čtenáři a znalci knižní předlohy neunikne.

V audioknize se tak můžeme těšit na živé dialogy obou postav. Díky tomu dostává celá nahrávka další rozměr, díky kterému je daleko přístupnější a atraktivnější pro všechny posluchače. Navíc tak daleko více vyniknou veškeré detaily, včetně myšlenkových pochodů a pocitů obou hlavních postav.

Sběratel si bezpochyby zaslouží opravdu speciální péči. Tato kniha je jedinečná v mnoha ohledech a bezpočtu čtenářů, včetně mě, se zaryla nesmazatelně pod kůži. Není proto divu, že řada fanoušků bude netrpělivě očekávat, jak celá nahrávka dopadla. Ostatně, celkový výsledek u audioknih samozřejmě závisí především na výkonu interpretů.  V tomto případě můžeme být opravdu klidní. Výběr narátorů se zdařil opravdu na jedničku.

Dokonce se může zdát, že postava Fredericka Clegga byla ušita Jaroslavu Pleslovi přímo na míru. Jeho výkon je opravdu fantastický a stejně jako graduje příběh, graduje i jeho výkon. Práce s hlasem je v jeho případě opravdu příkladná. Plesl dokázal zachytit i ty nejmenší nuance Cleggovi mysli. Př samotném poslechu se tak nejednou přistihnete, jak vám běhá mráz po zádech.

Pozadu nezůstává ani Lucie Pernetová, pro kterou je sice tato kniha audioknižní premiérou, na jejím výkonu to však není ani v nejmenším znát. Odvádí naprosto profesionální výkon, při kterém je Pleslovi více než důstojnou partnerkou. Stejně jako Jaroslav Plesl, i ona se dokázala senzačně vžít do své postavy. K posluchačům se tak dostává nahrávka plná pocitů a emocí. Pernetová tak v tomto případě naráží na fakt, že její postava má v příběhu přeci jen méně prostoru než Frederick Clegg. Díky tomu tak výkon Jaroslava Plesla nad jejím trochu více vyniká.

Celkový dojem podtrhuje i hudební soundtrack, který posluchače po celou dobu doprovází. I když, mluvit v tomto případě o hudbě, je asi silný pojem. Spíše se jedná o shluk různých zvuků a zlověstných tónů, které dodávají celému příběhu na zlověstnosti a naléhavosti.

OneHotBook ve své novince Sběratel připravilo pro své posluchače opravdu jedinečný zážitek, který ve vás bude rezonovat ještě dlouhou dobu po doposlechnutí poslední kapitoly. A ačkoliv je Sběratel opravdu výborná kniha, vedle své audioknižní sestřičky vypadá tak trochu jako chudý příbuzný. Pokud se tedy i nadále ptáte zda má cenu knihy poslouchat, právě tato audiokniha by pro vás mohla být pádnou odpovědí, že rozhodně ano.

Lit.: anonym: John Fowles: Sběratel – audiokniha. In web Ad-Libri Blogspot, říjen 2015 (recenze + srovnání filmem). – Cit.:
Audioknihu Sběratel jsem se rozhodla si zakoupit poté, co jsem slyšela Jaroslava Plesla a Lucku Pernetovou číst krátkou ukázku z knihy naživo. A musím říct, že jsem udělala správně. Dojem na mě tato kniha udělala obrovský. Stejně jako výkony obou herců.

Sběratel

Kniha je ve své podstatě jednoduchá, na druhou stranu ale velmi náročná. Tvoří ji pouze dvě hlavní postavy, které nám však ukazují svou osobnost, povahu, a umožňují nám nahlédnout opravdu hluboko do jejich myslí. Těmi postavami jsou muž a žena. Jeden je obyčejný úředník v bance, druhá zase studentkou výtvarného umění z vyšších vrstev. Jsou si tak odlišní. To posluchač zaznamená ihned, jakmile se střetnou.
Onen úředník se jmenuje Frederick Clegg, ten vyhraje v loterii obrovskou sumu peněz. Nemusí tak pracovat, a proto utrácí. Poté potkává  překrásnou Mirandu Greyovou, studentku umění. Naprosto Fredericka učaruje, a on se do ni zamiluje. Platonická láska však brzy bude uskutečněná tím nejzvrácenějším způsobem, když si Frederick koupí dům daleko od ruchu města, a mladou dívku unese.

Posluchač má najednou před sebou velice náročnou možnost „stát se“ jak únoscem, tak obětí únosu. Pocity se v posluchači střídají s tím, jak se střídají jednotlivé vnitřní monology postav. Ty jsou opravdu hluboké a zasahují do nejhlubších vrstev lidské psychiky.

Mně osobně velmi zaujala postava Fredericka. Obyčejný úředník se zálibou ve sběru motýlů, no a co. Připadal mi však tak rozpolcený, myslím, že většina posluchačů, stejně jako já, bude mít velmi rozporuplné pocity. Nebudete vědět, zda máte Fredericka litovat, nebo nenávidět, stejně jako Miranda. Protože ona vám ukáže, že jej máte nenávidět, a jindy vám zase v hlavě udělá pocitový binec.

Frederick mi od začátku připadal jako blázen. Pořád veselý, mnohdy až nechutně ironický, ale z jeho vášně cítíte posedlost. Vášeň pro jeho koníček. Jeho čin se zdá být pro posluchače/čtenáře nechutný a odporný, nepochopitelný, ale zároveň ví, že Mirandě nechce ublížit, chce ji jen získat pro sebe.

Miranda je i přes to, že je taktéž hlavní hrdinkou, lehce zatlačena do pozadí osobností Fredericka. Ona je klasickou obětí únosu, ale od začátku je na ni něco jiné. Je mazaná. Postupně je však čtenář/posluchač svědkem jejích osobnostních zvratů, změny názorů a postojů, až naprostého zoufalství. A velice se mi líbí podání Lucie Pernetové, která Mirandě vetkla úžasný styl pohrdání svým únoscem, a zároveň hrdost a víru v sebe sama. Vůbec nejde poznat, že jde o Lucčinu audioknižní premiéru. Je úžasná. Má tak procítěný projev.

Od okamžiku únosu mě fascinoval vztah mezi obětí a únoscem. Frederick si naivně stále myslí, že když bude dívku držet v pěkně vybaveném sklepě a dá ji vše, co si bude ona přát, začne jej sama od sebe milovat. Samozřejmě, že se to nedá. Ale i přes to všechno, on byl mnohdy tak podmanivý, tajemný, i když působí jako hlupák.
Atraktivní mi na celé zápletce přijde ta nevědomost. Posluchač vlastně vůbec neví, co únosce se svými naivními představami zamýšlí, netuší, jak by děj mohl vyvrcholit. A taktéž celý styl knihy. Autor ji napsal skoro jako zpověď člověka psychologovi o svých prožitcích a problémech. Mnohdy jsem z Fredericka cítila jakousi nostalgii, jako by na to všechno vzpomínal s láskou, jako by se to stalo dávno. V jednom okamžiku máte pocit, že toho, co se stalo, snad i doopravdy lituje!

Kromě jiného mi v paměti utkvěl jeden perfektní afekt, který mezi obětí a únoscem proběhl. V podání obou herců navíc naprosto excelentní! A musím pozvednou hudbu. Tedy, ta směs temných zvuků se nedá hudbou nazvat, ale právě ony zvuky jsou předzvěstí něčeho zlého. Někdy jsem měla pocit, že snad v té směsici slyším šum motýlích křídel. Opravdu zlověstná kulisa ve spojení s knihou.

Co mě ale překvapilo, byl závěr. Byla jsem skoro naštvaná na toho pitomce Fredericka. Poslechněte si, dozvíte se proč. A na závěr člověku dojde jedna věc, na kterou v průběhu knihy zapomene: on je opravdu Sběratel.

Knihu musím jen doporučit. Jde o nejlepší psychothriller, který jsem měla tu čest slyšet. Nahlédnete do nitra psychiky, do nitra člověka. Nemůžu ani najít slova. Ale doporučuji si knihu poslechnout. Určitě to dá knize úplně jiný rozměr, než když si ji člověk přečte. A po jejím poslechu na ni jen tak nezapomenete.

A rozhodně tleskám týmu OneHotBook za výběr interpretů. Opět nezklamali.

Audioknihu si můžete zakoupit na stránce Audiolibrix.com.

Srovnání s filmem

Stejnojmenný thriller byl zfilmován ve Velké Británii v roce 1965, po 2 letech od napsání knihy. Režii měl na starosti William Wyler, jehož posledním zrežírovaným filmem bylo Vykoupení L.B.Jonese z roku 1970. Režisér zemřel v roce 1981, ve svých 79 letech.

Toto zpracování považuji jednak za nejlepší únosový film své doby, tak za nejlepší filmové zpracování knižní předlohy. Výkony obou herců (Samantha Eggar jako Miranda a známý Terence Stamp jako Frederick) byly úžasné. Terence Stamp naprosto bravurně ztvárnil únosce. Budete k němu mít jiný vztah, než v knize. Musím říct, že film se až na pár drobných detailů (které ale nejsou nijak zásadní) povedl. Dokonce v něm uslyšíte přesné konverzace, jako z knihy. Jde o nejlepší filmové provedení knihy. A za zmínku určitě stojí i hudba, ta má zásadní úlohu v práci s divákem. Ve filmu se totiž zas tak moc nemluví. Když si poslechnete či přečtete knihu, zajisté pochopíte proč.

Hvězdy nám nepřály (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:32

hvezdyJohn Green. Audiokniha.

Účinkují Veronika Kubařová a Matouš Ruml.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook v roce 2015 (AK 060; v přípravě).

Pozn.: Zajímavá a citlivá knížka o šestnáctileté Hazel, která trpí rakovinou a sblíží se s Augustem, jemuž se podařilo tuto nemoc překonat. Ti dva mladí lidé se výborně doplňují, a navíc je spojuje originální pohled na život i na chorobu, která je postihla. „Nejvtipnější smutný příběh“ je napsán s mimořádným smyslem pro humor a sarkasmus a díky autorovu vyprávěčskému talentu vyznívá velmi působivě. (anotace)

Aristokratka ve varu (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:27

Evžen Boček. Audiokniha. Režie Jitka Škápíková.

Čte Veronika Kubařová.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook v roce 2015 (1 CD MP3, AK 062; EAN 8594169480626).

Pozn.: Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců „nejchudšího zámku v Čechách“. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě… a největší událostí na zámku Kostka za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve… a chvílemi příběh rozdrnčí i charakteristické ráčkování Karla Schwarzenberga. Pokračování Poslední aristokratka, nejúspěšnější humoristické knížky roku 2012 oceněné Cenou Miloslava Švandrlíka, nabízí další porci bláznivých situací a gagů, při nichž je hlasitý smích zaručen na 100%. (anotace)

Evžen Boček (* 1966)

Narodil se v Kyjově, kde navštěvoval základní školu i gymnázium, studoval na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a posléze Masarykovu univerzitu v Brně. Po ukončení studia učil na ZŠ Červené Domky v Hodoníně a poté byl zaměstnán v Národním památkovém ústavu jako kastelán na Státním zámku Milotice, čemuž se věnuje dodnes. Pod pseudonymem Jan Bittner vydal knihu Deník kastelána (1999, 2008, 2014), pod svým jménem romány Poslední aristokratka (2012, Cena Miloslava Švandrlíka 2012: Nejlepší humoristická kniha) a Aristokratka ve varu (2013).

Veronika Kubařová (* 1987)

Vystudovala herectví na Pražské konzervatoři. Díky absolventskému představení Kytice Jiřího Suchého v Divadle Konzervatoře  získala možnost hrát v divadle Semafor. Po absolutoriu se přesunula do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v letech 2011 – 2014 byla členkou souboru Městkých divadel pražských Rokoko a ABC, od ledna 2015 působí v Dejvickém divadle, ale hostuje i na dalších scénách. Na stříbrném plátně debutovala ve filmu Rafťáci (2006), následovaly role ve snímcích Nejkrásnější hádanka (2008), Ženy v pokušení (2010), Lidice (2011), Můj vysvlečenej deník (2012) nebo Tři bratři (2014).

Lit.: Kamberský, Jakub: S poslední aristokratkou ve víru událostí. In web Naposlechu, 17. 12. 2015 (recenze). – Cit.: Je tomu rok, co vydavatelství OneHotBook převedlo do audioknižní podoby humoristický bestseller Evžena Bočka Poslední aristokratka a zároveň je tomu rok, co zde vyšla velmi kladná recenze. Nyní vydavatelství přichází s pokračováním fiktivního deníku Marie Kostkové z Kostky, Aristokratka ve varu. Jako u předchozího dílu se sebejisté režie chopila Jitka Škápíková, interpretace se opět zhostila – rovněž sebejistě – Veronika Kubařová.

Zmíněná sebejistota obou by mohla být příslibem opětné zcela pozitivní recenze, tak jednoduché to ovšem nebude. Výhrady se však týkají knižní předlohy. Je určitě dobře, že se i v pokračování potkáváme s tak trochu šíleným osazenstvem zámku Kostka, kdy sabotéři zůstali sabotéry, bojovníci s větrnými mlýny zůstávají bojovníky, cíl je jasný – nejen vydělat spoustu peněz, ale přeměnit zámek Kostka v šlechtické sídlo. Kniha je opět čtivě napsaná, místy velmi vtipná, autor se opět trefuje do lidské malosti, bulvárních médií, popkulturních přežitků z dob normalizačních – to všechno je v pořádku. Knihu ale dost sráží variování téhož, čeho se posluchač nabažil v prvním díle. Navíc, občasný fekální humor, či překombinované situace ze svatby členů fanklubu Helenky Vondráčkové, působí až příliš prvoplánovitě. Podezírám autora z jisté zlomyslnosti, že na počátku záměrně míří nízko, aby nakonec trpělivého čtenáře strhnul a zase si ho naklonil. Ano, výlet do Karlových Varů a školní výpravy na zámku patří k neskutečně zábavným vrcholům knihy. Jen se k nim musíte propracovat.

To vám dost době umožní kongeniální četba mladé herečky, Veroniky Khek Kubařové. Oproti počátečním rozpakům při četbě Poslední aristokratky, přistupuje k textu se vší grácií, interpretační vyzrálostí a naprostou odlehčeností. Posluchač by si nebohou Marii, které jako jediné zbyl nadhled, skoro až personifikoval s osobností půvabné Kubařové. Občas zapomene, že se herečka pouze na dobu četby převtělila v knižní hrdinku a tudíž ona sama pomoc nepotřebuje. Z nahrávky je zřejmé i jasné režijní vedení Jitky Škápíkové. Občasná potutelnost, kterou zde slyšíme, dává tušit, že si asi „holky“ při společné práci velmi notovaly, navíc trefně vystihly odstíny všech postav a situací. Není s podivem, že si je Kubařová o mnoho jistější, však mezi Aristokratkami natočila několik audioknih, např. půvabný text Bertík a čmuchadlo či romanci Hvězdy nám nepřály v tandemu s hercem Matoušem Rumlem, stále častěji je obsazována i v rozhlase.

Ještě jedna kouzelná perlička: v Aristokratce ve varu se objevuje i reálná postav knížete Karla Schwarzenberga, což jistě každého tvůrce láká k pokusům imitovat jeho dikci s typickým ráčkováním a nadměrnými sykavkami. To může buď skončit nepovedenou parodií, nebo, jako v tomto případě, vyjít. Opravdu bych si nedokázal kdy představit, že se Veronice Kubařové, a vůbec jakékoliv ženě, povede tak skvostná a uvěřitelná imitace typické dikce knížete.

Už jenom kvůli tomu, ale ne jen, si zaslouží tato bezmála čtyřhodinová nahrávka vaši pozornost. Když k tomu přičteme fakt, že režie Jitky Škápíkové a četba Veroniky Khek Kubařové text povyšuje, není o čem přemýšlet. Před svátky, ale i ve chvíli, kdy si chcete příjemně odpočinout a pobavit se, vás Aristokratka uvolní a hlas interpretky zafunguje jako příjemný a hojivý balzám.

Muži, co zírají na ženy a dalších 33 povídek z fleku (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:25

Miloš Čermák. Čtyřiatřicet povídek Miloše Čermáka se odehrává dílem u nás, dílem ve Spojených státech, jejichž prostředí autor zná z vlastní zkušenosti.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook 3. 6. 2015 (AK 048). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Čtyřiatřicet povídek Miloše Čermáka se odehrává dílem u nás, dílem ve Spojených státech, jejichž prostředí autor zná z vlastní zkušenosti. A občas se hrdinové Čermákových příběhů vypraví i mimo náš svět… Už před lety řekl jeden ze znalců literatury, že Čermák může být naším největším spisovatelem, a to nejen svou výškou (206 cm). Snad by se mu to nakonec podařilo, kdyby nevěnoval tolik času médiím a podnikání. Ale možná by pak neměl dost námětů pro svoje barvité povídky, které píše rychle a občas i na přání – doslova „z fleku“. Nabídnou vám drama zhuštěné na pár stránek anebo dotek hororu, jindy zas drsný, vlídný či absurdní humor. A můžete se v nich setkat i s Bohem, kterému autor dokáže přidělit lecjakou roli, aniž by popřel jeho právo sledovat věci shůry. Anebo s anděly, kteří se, byť je to nečekané, chovají tak trochu jako my. Povídky jsou ale v této knížce především o lidech, i když je v jedné z nich hlavním hrdinou procesor DLC-86700-X. Takže tu logicky musí být i láska a sex. Ve škále od něhy dvou starých lidí až po sex divoký a volný, ba dokonce nevšední, pokud lze tím slovem označit úchylku s vášní k moderní kopírce. K přístroji. A až knihu dočtete, zůstanou vám sice v paměti věci často až neuvěřitelné, leč přesto v mnohém věrohodné. Potom vás asi napadne, že je v tom hodně pravdy. (anotace)

Lit.: Kamberský, Jakub: Nápadité povídky publicistického střihu. In web Naposlech, 30.6.2015 (recenze). – Cit.: Když v roce 2013 vyšla známému novináři a publicistovi Miloši Čermákovi kniha Lovestory ve výtahu a dalších 78 povídek z fleku, jistě by nepomyslel, že se jeho texty, původně psané den co den pro osobní blog, dočkají audiopodoby a že on sám se stane jejich osobitým načitatelem. A možná ani to, že se mu díky této zkušenosti odkryje svět audioknih, které si doslova zamiluje. Pro audioknižního recenzenta je takové Čermákovo vyjádření velmi potěšující a snad proto jsem se s velikou chutí pustil do zhodnocení výkonu kolegy publicisty z hlediska textu i přednesu. Ve své recenzi se ovšem zaměřím na druhý soubor povídek, novinku Muži, co zírají na ženy a dalších 33 povídek z fleku.

Audioknihu, opět v autorově interpretaci, vydalo nakladatelství OneHotBook v červnu 2015. Ve srovnání s prvním nosičem působí povídky vybroušeněji a totéž lze s potěšením konstatovat i o autorově přednesu. I tentokrát uslyšíme povídky úsměvné, řada z nich ovšem zároveň vede k zamyšlení nad směřováním naší společnosti. Díky častým glosám si totiž posluchač musí nutně položit otázku, kam se řítí reálný, ale i ten virtuální svět. Až bolestně si uvědomí, jak velkým otrokem vášní, spotřebičů a nástrojem marketérů se postupně stáváme.

Čermákovy povídky jsou velice nápadité, některé se odehrávají v tuzemsku, jiné v Americe, další zase mimo prostor a čas. Jsou plné bizarních příběhů ještě bizarnějších lidí, přinášejí neotřelé pointy. Autor záměrně žene situace až k absurdnu, nicméně kdoví co bude, nepřestane-li svět bláznit a my s ním. Možná se skutečně můžeme dočkat doby, kdy se bude obchodovat s naší krásou či s láskou, kdy věci budou řídit nás a ne my je. Snad skutečně povede podřizování se často nesmyslným restrikcím EU k zákazu objednat si velké presso jen proto, že nejde o správný název. A možná to doopravdy může vést k persekuci ze strany policie.

Z formy povídek je zřejmé, že jejich autorem je neúnavný glosátor a publicista. Čermák má schopnost tnout vždy do živého, dostat se k meritu věcí. Ostatně i názvy jednotlivých povídek jsou stručné a výstižné, budící zvědavost a lačnost po jejich obsahu.
 
Vydavatelství OneHotBook nabízí majitelům novinky Muži, co zírají na ženy možnost stáhnout si první povídkovou audioknihu prostřednictvím obchodu Audiolibrix zdarma. Po poslechu obou audioknih, kdy na první se autor-interpret ještě seznamoval s neznámým médiem, mohou posluchači seznat, že se Čermák svého úkolu zhostil perfektně a že by snad v žádné jiné interpretaci nevyzněly jeho povídky tak skvostně. Jedinými připomínkami směřujícími k tvůrcům audioknihy může být občasný nevyvážený zvuk četby v první půli CD nosiče a stále se opakující hudební motiv. Jsou to ale jen drobné technické nedostatky jinak zdařilé audioknihy.

Pod sněhem (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:22

Petra Soukupová. Audiokniha.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook v roce 2015 (AK 050, v přípravě).

Pozn.: Zdánlivě běžná situace: Tři sestry nasedají jednoho dne do auta a vyrážejí k rodičům na oslavu otcových narozenin. Blanka se dvěma dcerami, miminem a psem, Olina se synem a ipadem, Kristýna s kocovinou. V plném autě se však spolu s nimi ocitají i jejich životní příběhy, vzpomínky na dětství, nenaplněné sny a frustrace, a atmosféra už po několika kilometrech jízdy houstne. A to ještě žádná ze sester netuší, že další nepříjemnosti je čekají v domě rodičů. Na rodinných vztazích a v na první pohled obyčejných událostech dokáže Soukupová zachytit otisky spletitých osudů s takovou bravurou, že před čtenářem vyvstávají jako jedinečná životní dramata. (anotace)

Doktor Proktor a konec světa. Možná… (2015)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:19

Doktor Proktor a konec sveta 2016Jo Nesbø. Audiokniha pro dítko, co není žádný prdítko! Překlad Jiří Vyorálek. Produkce Martin Pilař. Zvuk a střih Karolína Škápíková. Mastering Pavel Krch. Redakce Šárka Nováková. Grafická úprava Jindřich Loučka. Režie Jitka Škápíková.

Čte David Novotný.

Natočeno 2015. Vydal OneHotBook 2015 (1 CD mp3, AK 061, 8 hod. 13 min.).

Doktor Proktor a vana času (2014)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 0:17

Doktor Proktor a vana casu 2014Jo Nesbø. Audiokniha pro dítko, co není žádný prdítko! Překlad Jiří Vyorálek. Režie Jitka Škápíková.

Čte David Novotný.

Natočeno 2014. Vydal OneHotBook 2014 (1 CD mp3, AK 025; celkem  7 hod. 13 min.; EAN 8594169480466).

Pozn.: Zběsilá jízda časem v zábavném a napínavém pokračování o doktoru Proktorovi. Doktor Proktor se vydává do Paříže, aby znovu našel svou dávnou lásku, Julietu Margarínovou. V poštovní schránce Lízy Pedersenové v Dělové ulici se jednoho dne objeví zvláštní pohlednice. Je od doktora Proktora. Líze a Bulíkovi se nakonec podaří vzkaz rozluštit a zjišťují, že doktor Proktor se bez jejich pomoci nemůže dostat nazpět z minulosti. Proč je ale jeho zpráva šifrovaná? Hrozí mu nějaké nebezpečí?

Doktorovi věrní přátelé se brzy ocitají v Paříži, kde potkávají Julietu. Tyto bývalé hrdličky se musely před téměř čtyřiceti lety rozdělit za velmi dramatických okolností a doktor Proktor nyní vyrazil za pomoci svého starého vynálezu, vany času, do minulosti, aby změnil chod tehdejších událostí. Nepodařilo mu však vrátit do přítomnosti a jediné, co vyplavalo z vany, u které na něj Julieta čekala, byla pohlednice adresovaná Líze. Nezbývá tedy nic jiného, než aby Líza s Bulíkem podnikli svou životní koupel a vyrazili do minulosti na pomoc doktoru Proktorovi.

První dětská knížka Jo Nesba sklidila nadšené kritiky. Připravte se na zběsilou jízdu časem v tomhle zábavném a napínavém pokračování o doktoru Proktorovi.

Dětská (zatím) trilogie s doktorem Proktorem v hlavní roli je ověnčena řadou významných ocenění a slaví úspěchy po celém světě. Práva na vydání zakoupilo rekordních 30 zemí!

Očekávejte pokračování Doktor Proktor a konec světa, možná. A pozor! Jo Nesb? potvrdil, že doktor Proktor k nám se svými šílenými nápady zavítá i počtvrté!

27. 2. 2015

Głęboki sen (Hluboký spánek, 2010)

Raymond Chandler. Audiokniha.

Čte Mirosław Utta.

Vydal PZN, Warszawa v roce 2010 (celkem 8 hod. 32 min.).

Pozn.: Pierwsza powieść Chandlera (1939) i od razu utwór w pełni dojrzały i noszący cechy całego późniejszego pisarstwa mistrza „czarnego kryminału”. Czytelnik zanurza się w atmosferze dusznej moralnej dwuznaczności, przed jego oczyma rozgrywa się jedno morderstwo za drugim, a prywatny detektyw Philip Marlowe – precyzyjnie i barwnie komentując wydarzenia – stara się rozwikłać zagadki, które piętrzą się przed nim i pozbawiają ostatnich złudzeń co do tego, że w świecie wielkiego amerykańskiego miasta znaleźć można dobro i szlachetność. Jedyna budząca sympatię postać to sparaliżowany generał, ale już jego dwie zdeprawowane córki uwikłane są w brudne interesy, narkotyki, hazard, handel pornografią. Chandler pokazuje, jak łatwo zło przenika tam, gdzie nikt się go nie spodziewa, i jak trudno się przed nim obronić.

The Big Sleep) – powieść amerykańskiego pisarza Raymonda Chandlera, opublikowana w 1939 (pierwsze polskie wydanie 1975). Jest to debiutancka powieść Chandlera, a równocześnie pierwszą książką w której pojawia się postać Marlowe’a. (anotace)

Older Posts »

Powered by WordPress