Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karolína Opatřilová. Životní příběh 32. prezidenta USA (1933-1945). Technická spolupráce Jiří Vavrda. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.

Osoby a obsazení: Roosevelt (František Strnad), Eleanor (Vladimíra Včelná) a matka (Jiřina Barášová).

Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2014 (5 x 12 min.). Premiéra 20.-24. 1. 2014 v cyklu Příběhy slavných (ČRo 2 Praha, 9:30-10:00).

Pozn.: Americký politik a 32. prezident USA (1933-1945). Do úřadu amerického prezidenta byl, jako jediný, zvolen více než dvakrát (čtyřikrát). Patří mezi nejdůležitější osobnosti historie 20. století. Jeho vzdáleným bratrancem byl 26. preziden USA Theodor Roosevelt.

Připravil Pavel Hlavatý.

Natočeno 2013 (?). Premiéra 31. 1. 2014 (ČRo Plus, 20:10 h.; 30 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Hlavatý, Pavel: 1968: ultras nejenom z Libně. In web ČRo Plus, leden 2014 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pojem „ultras“ je používán v několika možných významech. Ten náš se týká radikálních komunistů, kteří se v roce 1968 postavili nejprve proti tzv. obrodnému procesu v KSČ a po invazi pěti armád sovětskou okupaci nejenom schvalovali, ale také aktivně podporovali.

Ultras se začali aktivovat poměrně brzy po zvolení Alexandra Dubčeka prvním tajemníkem ÚV KSČ na počátku roku 1968. Jejich hvězdná hodina však přišla až se sovětskou okupací. Pořádali prosovětské mítinky (nejznámější se konaly v libeňské Čechii a v Lucerně), kterých se účastnili i představitelé sovětských okupačních jednotek. Podíleli se také na distribuci Zpráv (propagandistických novin okupačních jednotek tištěných v češtině) i dalších kolaborantských materiálů. (more…)

Proč je třeba mluvit o Palachově osamělosti? Asi proto, že jeho čin byl zcela výjimečný, a přestože měl následovníky Jana Zajíce a Evžena Plocka (prezident Svoboda mluví ve svém projevu po Palachově úmrtí o dalším takovém činu mladého muže z Plzně), jeho odhodlanost změnit poměry radikálním a pro mnohé extrémním činem prostě vyčnívala nad rozměry doby i národa.

Palachova oběť českou veřejnost šokovala a v tom okamžiku doslova ochromila, snad s výjimkou vysokoškoláků, na druhou stranu nebyla schopna změnit kormidlo, které už bylo dávno nastavené. Nutno říct, že politickými elitami, které si ovšem toto označení v lednu 1969 dávno nezasluhují. (more…)

Jak dnes žijí potomci českých šlechtických rodů? Navštěva u doyena rodu Adama Bubna-Litic, u jeho sestry Eleonory – provdané Dujkové. Její syn Petr nás přivítá na rodinném zámku v Doudlebách. Její dcera Monica přiblíží svůj zájem o beuronské umění. Svá setkání s českými aristokraty přiblíží Vladimír Votýpka, autor knih Příběhy, Návraty a Paradoxy české šlechty. Připravili Tomáš Černý a Martin Groman.

Natočeno 2014 (?). Premiéra 9. 2. 2014 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min). Repríza 16. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 40 min.) v rámci cyklu Léto pokladů a legend – pod názvem Hubováním nikomu nepomůžu – Rod Bubna-Litic .

Následovalo Noční mikrofórum na téma Rod Bubna-Litic. O jménech nejen šlechtických. Hostem bude jazykovědec z Ústavu pro jazyk český Milan Harvalík a jeden z autorů dokumentu Po stopách české šlechty Martin Groman. Moderuje Dan Moravec. (79 min)

Pozn.: Jak dnes žijí potomci českých šlechtických rodů? Martin Groman a Tomáš Černý se opět setkávají s občany s erbem. Nové pokračování volného cyklu dokumentů opotomcích české aristokracie se tentokrát zastaví u jména Bubna-Litic. A bude to zastavení hodně pestré. Navštívíme doyena rodu, Adama Bubna-Litic, i jeho sestru Eleonoru, provdanou Dujkovou. Její syn Petr nás přivítá na rodinném zámku v Doudlebách. A její dcera Monica přiblíží svůj zájem o beuronské umění. Projdeme se zámkem a navštívíme také farmářské trhy, protože panská sídla a rody s erbem, to zdaleka není jen minulost, ale také všední každodenní práce astarost. Dějiny rodu Bubna-Litic a svá setkání s českými aristokraty přiblíží stálý host této volné série dokumentů a autor knih Příběhy, Návraty a Paradoxy české šlechty, Vladimír Votýpka.

Hovoří Lenka Kusáková a Michal Charypar, editoři prvního knižního vydání dosud neznámého Sabinova románu. Připravila Jarmila Konrádová. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Jiří Hromada.

Natočeno 2014. Premiéra 9. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 60 min) v rámci cyklu Schůzky s literaturou.