Judith Hermannová. Příběh o tom, jak se vyrovnat s láskou a smrtí z povídkové knihy Alice. Překlad Tereza Semotamová. Pro rozhlas připravil Tomáš Sedláček. Režie Lukáš Kopecký.
Účinkuje Kamila Valůšková.
Připravilo Brno v roce 2014. Premiéra 1. 5. 2014 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h.; 30 min) v cyklu Moderní povídka. Repríza 19. 11. 2018 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h) v cyklu Současná povídka.
Lit.: I. N.: Nesrozumitelná dikce některých rozhlasových interpretů. In web ČRo Ombudsman, 26. 11. 2018 (stížnost posluchačky). – Cit.: Vážený pane doktore, chápu, že i mladí herci se musejí někde otrkat a že právě před rozhlasovým mikrofonem je to velmi přínosné. Bohužel ale spíše jenom pro ty mladé herce a herečky, nikoli pro posluchače.
Prosím, jestli to nějak lze, zakročte tam, kde vítězí a nahrává se špatná a nesrozumitelná dikce. Nejhorší je to, omlouvám se, ale tak to je, u pražských, středočeských a snad ještě západočeských herců a hereček. Jakoby je obtěžovalo trochu víc otevřít pusu, nebo otvírají vokály tam, kde to být nemá. Všimněte si: místo I vyslovují E (např. „poletek, felharmoneje, felm, Ledové nevene“), místo E vyslovují A a naopak (např. „badne“, správně bedny, „lempe“ místo lampy), místo U vyslovují O a naopak (např. „postopuj“, „pučasí“ až „pučesí“). Já vím, že se opakuji, ale někdy se to ani nedá poslouchat. V nadpise jsem uvedla, že se moje připomínka bude týkat povídky Malte od Judith Hermannové. Prosím, poslechněte („puslachňata“) si tu nahrávku.
Zjistíte, že Kamila Valůšková v režii Lukáše Kopeckého čte se sevřenými čelistmi a některá slova drmolí příliš rychle, polyká vokály. Poslech byl pro mě tak namáhavý, že jsem povídku ani nedoposlouchala. Např. sešla se Alice s Fredrichem nebo s Fridrichem? Šekmé tahy zimní oblohou? Počasí, ze kterého nebo za kterého se Alice cítila dobře? Atd. atd.
Vážený pane doktore, jestli můžu prosit, postarejte se, aby výslovnost v Českém rozhlase byla pečlivější a aby četby byly beze zbytku srozumitelné. Škoda, že podobný institut nefunguje v České televizi – současné inscenace jsou z hlediska srozumitelné výslovnosti úplně nemožné.
Srdečný dík a pozdrav.
Lit.: Pokorný, Milan: Nesrozumitelná dikce některých rozhlasových interpretů – odpověď. In web ČRo Ombudsman, 26. 11. 2018 (odpověď na stížnost posluchačky). – Cit.: Vážená paní, děkuji Vám za konkrétní kritickou reakci na četbu povídky Malte od Judith Hermannové. Problém, na který upozorňujete, není ani z hlediska mé agendy okrajový, naopak, pokládám kulturu mluveného slova za jednu z důležitých hodnot, které spoluurčují postavení Českého rozhlasu nejen ve struktuře našich médií, ale v celé společnosti. V této souvislosti užívám pojem „referenční hodnota“ či „referenční úroveň“. Využívám všech možností, které mi dává moje pozice, abych pracovníky Českého rozhlasu upozorňoval na oprávněné velmi vysoké nároky posluchačů. K tomu mi slouží i kritické ohlasy, jako je Váš. Příliš otevřené vokály jsou nešvarem, na který nás už jako studenty prvního ročníku pražské filozofické fakulty upozorňovala tehdy profesorka Marie Dohalská a inspirovala nás analýzami vzorové výslovnosti herců Luďka Munzara a Felixe le Breux.
Na hosty u mikrofonu bych byl méně přísný, často jsou to specialisté ve svých oborech, jimž se drobné prohřešky proti výslovnosti mohou odpustit. Ale interpreti přizvaní k nahrávkám mluveného slova by si měli být vědomi zodpovědnosti, kterou prací v rozhlase veřejné služby přijímají. V tomto smyslu jsem tlumočil Váš dopis šéfproducentce slovesné tvorby a také šéfrežiséru Aleši Vrzákovi.
Srdečně Vás zdravím a přeji Vám pěkný víkend.
PhDr. Milan Pokorný, Ph.D., ombudsman Českého rozhlasu
