Mark Ravenhill. Adaptace divadelní hry. Překlad a rozhlasová úprava Peter Prochotský. Produkce Eva Dózová, Silvia Matovská. Hudební dramaturg Oldo Fiala. Zvuk Dušan Kozák. Dramaturg Ján Šimko. Režie Natália Deáková.
Osoby a obsazení: Allan (Ĺubomír Burgr), Pete (Ĺubomír Bukový), Don (Martin Meľo), sbor a David Letterman (Juraj Igonda).
Natočeno 2010 (60 min.). Reprízy 24. 11. 2015 (SRo 3 Rádio Devín), 26. 1. 2018 (SRo 8 Rádio Litera).
Marcel Pagnol. Četba z první části (Tatínkova sláva) knihy Jak voní tymián. Překlad Eva Musilová. Připravil Josef Velda. Hudba Hana Brothánková. Režie Jan Tůma.
Účinkuje Luděk Munzar.
Natočeno 1995 (6 x 27 min.). Repríza 1. dílu 20. 11. 2021 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Pozn.: Vzpomínkové vyprávění z autorovy rodné Provence. Bujné a překrásné přírody, kde pod jižní sluncem kvete levandule a tymián dorůstá do výšky člověka. Marcel Pagnol zpracoval své vzpomínky, když překročil šedesátku. A přesto se dokázal podívat na svět očima chlapce, který i docela obyčejné věci vnímá jako vzácné a neopakovatelné okamžiky.
(anotace)
Lit.: Turek, Petr: Jak voní tymián. In Týdeník Rozhlas 29/2000 (3. 7. 2000). – Cit.: „Narodil jsem se v městě Aubagne, pod Garlabanem posetým kozami, v době posledních pastevců. Garlabán je obrovská věž z modrých skal, postavená na okraji nekonečné skalnaté vrchoviny. Ta věž je o něco širší, než je vysoká, ale protože vystupuje ze skály ve výšce šesti set metrů nad mořem, ční velmi vysoko do provensálského nebe a v červenci si tam přichází odpočinout bílý obláček.“ Těmito slovy začíná vzpomínková kniha francouzského dramatika, prozaika a scénáristy Marcela Pagnola (1895 – 1974). Ačkoliv se Pagnol ve Francii proslavil zejména jako dramatik, u nás je znám především svými Vzpomínkami z dětství (fr. 1957 a 1960), jež vyšly česky pod názvem Jak voní tymián (1975). Názvy jednotlivých částí – Tatínkova sláva, Maminčin zámek, Čas tajemství a do češtiny nepřeložený Čas lásek – jako klíčová slova naznačují, co bylo pro vypravěče podstatné. Dětství bylo Pagnolovi časem šťastného života s rodiči, dávno minulou dobou, kdy se chodilo pěšky, kdy voda ve studánkách byla neznečištěnou, životodárnou tekutinou, časem nekonečných prázdnin a prvních milostných vzplanutí, dobou prožitou v Provence, kopcovitém kraji poblíž Marseille, kam se celý život vracel. Autor o své knize skromně napsal: „Je to jen svědectví o zašlých dobách a písnička o synovské lásce, která se možná bude považovat za velkou novotu.“
Pagnolův text se jeví jako prosté vyprávění, je však protkán literárními odkazy: mj. na Jamese Fenimora Coopera či Waltera Scotta, tedy autory, jejichž čtenáři bývají často děti. Není snadné tyto aluze a citace objevit!
Zaposlouchejme se tedy s trochou nostalgie do vyprávění o dětství jednoho chlapce z jižní Francie. Naše nostalgie může mít dvě roviny: časovou a místní. Můžeme vzpomínat na doby, kdy jsme sami – byť v jiné době – byli ve věku vypravěče Marcela, a třeba si také postesknout, že jsme se nenarodili jako on – „v městě Aubagne, pod Garlabanem posetým kozami, v době posledních pastevců…„
Marcela Hájková
Tisková zpráva
Zvláštnímu času, který nastává na švu každého starého a nového dne, jsme se rozhodli věnovat nový pořad Půlnoc. Postupně budou jeho pětiminutovou stopáž naplňovat pořady nejrůznějších rozhlasových žánrů. Uslyšíte zde krátké prózy Karla Čapka, Josefa Čapka, Karla Poláčka, Eduarda Basse, ukázky z knihy Slovník přejatých myšlenek Gustava Flauberta, Aforismy Franze Kafky a mnoho dalších malých klenotů české i světové literatury. Budete mít také možnost setkat se s dílky, která pocházejí z undergroundu, nebo s těmi, jejichž obsah je určený právě pro tuto pozdní (nebo, chcete-li, časnou) hodinu. Z hudební oblasti zazní především písně – například písňové cykly Franze Schuberta, Smetanovy sbory či operní árie v podání Luciana Pavarottiho. Protipólem budou písničky z nejnovějších alb etnické hudby.
Zahájíme ale něčím docela jiným, a sice žánrem, který je výsostně rozhlasový: Zvukovým skicářem. Když se na začátku 90. let otevřel západní „éter“, dlouholetý rozhlasový redaktor a dokumentarista Zdeněk Bouček v něm začal vyhledávat akustické projevy hravé invence zahraničních autorů, a to nejen soudobých – ve výběru jsou zastoupeny i pozoruhodné nahrávky z počátků elektronické, byť stále samozřejmě analogové éry. Díky systematické mezinárodní výměně zvukových snímků vznikla sbírka pozoruhodných rozhlasových kuriozit, které dnes řadíme k tzv. radio-artu. Zdeněk Bouček více než stovku nejzdařilejších opusů soustředil do sevřeného cyklu nazvaného Zvukový skicář, uváděného na sklonku 20. století na stanici Český rozhlas 3-Vltava pravidelně v nočním programu. K jednotlivým snímkům s komentářem autora cyklu se tedy vracíme po více než deseti letech. Jako první budete mít možnost poslechnout si list skicáře s příznačným názvem Dobrý den.
Vždy od úterý do soboty od 00.00 do 00.05 hod. na Vltavě
Ivan Stodola. Rozhlasová úprava Jozef Buchanec. Scénická hudba Ján Šefo. Zvuková spolupráce Pavol Duľa, Ján Petrík a Ernest Koprovič. Režie Martin Hruška.
Účinkují Ján Bzdúch, Marián Kleis, Alena Volková, Gizela Chmelková, Jozef Hodorovský, František Kmec, Lujza Grossová, Rudolf Bachlet, Zoltán László, Ján Ondrejka, Ján Rybárik, Ondrej Grega, Bohuš Petrík, Rudko Kratochvíl, Stanko Hirko.
Připravil Československý rozhlas štúdio Košice v roku 1957 (75 min.).
Karel Čapek. Překlad Gabriel Rapoš. Dramaturg Karol Jančušek. Zvuková spolupráce Jozef Gašpar. Scénická hudba František Petrus. Režie Martin Hruška.
Účinkují Naďa Kotršová, Jozef Hodorovský, Ján Dudra, Ivan Rajniak, František Kmec, Ján Bzdúch, Ján Ondrejka, Elena Kleisová, Jela Bučková, Marián Kleis.
Natočeno 1964 (87 min.).
Napsal Julius Košnář. Další tvůrci nezjištěni.
Vypráví Vladimíra Krakovková, Lukáš Červenka, Božena Homolková, Lenka Sedláčková, Miroslav Kudela.
Vydal Špidla Data Processing v roce 2010 (?) (mp3, celk. doba 7:44 hod.). Ke stažení zde.
Pozn.: Poutavé vyprávění pro chvíle pohody. Zavítejte do světa, kde moudrost vítězí a odvaha zlomí všechna prokletí. Více než sedm a půl hodiny vyprávění zaručuje báječnou zábavu. Tak na nic nečekejte a pojďte poslouchat!
40 pohádek, pověstí a bajek, které pobaví děti i dospělé. Kouzelné bytosti, zakleté princezny, potrestaní lakomci přináší zábavu i spoustu poučení. Víte, kde čekanka získala své jméno nebo jaká patálie čeká každého, kdo by se chtěl všem lidem zalíbit? Chcete se dozvědět, jak líný cikán nad čertem vyzrál? Bratr Paleček je pouhým šaškem krále Jiřího, ale je král opravdu tím, kdo vládne? (more…)
Tomáš Kočinský. Navýsost ekologickou vesmírnou loď s poťouchlým názvem Špína a kapitána Mokošábra čeká průlet Sluncem, návštěva Pluta, obhlídka hvězdy zvané Proxima Centauri, alespoň letmé rozhlédnutí po naší Mléčné dráze, ale také nakouknutí do těch nejvzdálenějších vesmírných končin. Dramaturgie Václava Ledvinková. Zvukový mistr Milan Křivohlavý. Zvukové efekty Petr Šplíchal. Záznam a střih Alena Vejsadová. Produkce Dana Reichová. Režie Vlado Rusko.
Osoby a obsazení: vypravěč (Pavel Soukup, 1-5), kapitán Mokošábr (Jiří Lábus, 1-5), svéhlavě bezhlavý android Odvšehokousek zvaný Olda (Michal Pavlata, 1-5), škytavka (Jana Stryková, 1-3, 5) a další.
Připravil Český rozhlas v roce 2010 (5 x 11 min.). Premiéra 13.-17. 12. 2010 v pořadu Domino (ČRo 2 Praha). Repríza 15.-19. 9. 2014 v pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h.), 15.-19. 5. 2017 v cyklu Příběhy, fantazie, dobrodružství (ČRo Rádio Junior, 18:10-18:25).
Díly: 1. Start do Slunce, 2. Pluto, 3. Proxima centauri, 4. Mléčná dráha, 5. Horizont událostí.
Pozn.: Prvních pět pilotních částí sci-fi seriálu pro děti i dospělé. Komicko-kosmickou formou skoro „Červeného trpaslíka“ přibližuje posluchači dobrodružství tří nerozlučných přátel – kapitána Mokošábra, Škytavky a bezhlavého androida Odvšehokouska na cestě vesmírem za tetou Bertou. Využitím širokého prostorového rozvrstvení zvuku a jeho elektronického zpracování vzniklo pro posluchače otevřené pole obrazotvornosti, fantazie a dětské imaginace. (anotace)
Lit.: Ledvinková, Václava: Velká galaktická dobrodružství kapitána Mokošábra. In web ČRo 9. 12. 2010 (anotace). – Cit.: V pondělí 13. prosince vás, kluci a holky, poprvé pozve Český rozhlas a Bertiny mlhovinové dortíky na Velká galaktická dobrodružství kapitána Mokošábra.
Bude jich celkem pět a startuje se v Dominu, přičemž dopravním prostředkem nám bude navýsost ekologická vesmírná loď s poťouchlým názvem Špína. Velí jí kapitán Mokošábr, pomocné práce obstarává svéhlavě bezhlavý android Odvšehokousek, zvaný Olda, a chybět nebude ani potrhlá holka, která má na svědomí kapitánovu nervozitu a jeho neustálé škytání. A co nás čeká? Průlet Sluncem, návštěva Pluta, obhlídka hvězdy zvané Proxima Centauri, alespoň letmé rozhlédnutí po naší Mléčné dráze, ale také nakouknutí do těch nejvzdálenějších vesmírných končin.
Ze Země bude na celý let dohlížet jeho autor s příznačným jménem Tomáš Končinský, hudbu obstará Petr Mandel a vše se odehraje v režii Vlado Ruska. Osobní účast na palubě přijali Jiří Lábus, Michal Pavlata a Jana Stryková. Můžete se přidat i vy.
A pokud vám vrtá hlavou, co s tím má společného firma tety Berty a její mlhovinové dortíky, kupte si nějakou dobrotu a počkejte na premiéru nové četby v Dominu. Její start se blíží…
Připravil Jiří Kamen. Pavel Janáček hovoří o své nové knize Literární brak.
Připravil Český rozhlas v roce 2004. Vysíláno v roce 2004 rámci Víkendové přílohy stanice Vltava (57 min.).
Pozn.: Monografie Pavla Janáčka se zabývá zobrazováním, odmítáním a cenzurou populární literatury v moderní české literární kultuře, jakož i souběžnými procesy nahrazování odmítnutých forem literárnosti formami jinými, žádoucími z hlediska kulturních elit. Hlavní pozornost věnuje období 1938-1951, v němž spatřuje vyústění dlouhodobých trendů, zdaleka ne přítomných jen v kultuře české. (anotace ČRo)
Vladimír (Vlado) Benko. Záznam monodramatu Divadla komédie Poprad. Hudba Vincent Jaš. Zvuková realizace Gabriel Nikházy, Miloš Potokár, Hana Rodová. Režie Vlado Benko.
Účinkuje Vlado Benko.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2010. Vysíláno v rámci Višegrádských dní v Košicích v roce 2010 (49 min.).
Pozn.: Autor sa pri písaní monodrámy nechal inšpirovať prózou Václava Pankovčina.
Hana Zelinová. Dramatizace Olívia Binderová. Hudební spolupráce Miroslav Nemec. Zvuk Ĺuboš Klásek. Střih Emília Miháleková. Dramaturgie Oľga Duhanová. Režie Viera Weidlerová.
Osoby a obsazení: Kara (Božidara Turzonovová), Tomáš (Ĺubo Roman), Ňutka (Ĺudmila Mandžárová), Matej (Emil Horváth), Tom (Branislav Bystriansky), Natalka (Gabriela Škrabáková), Knopp (Leopold Haverl), prodavač (Ivan Laca), Mahlerová (Marta Černická), Pašková (Hana Kostolanská), architekt (Jozef Šimonovič), paní Joštiaková (Jela Lukešová), správce (Vladimír Minarovič).
Připravil Slovenský rozhlas v roce 1996 (59 min.). Premiéra 25. 7. 1996 (Slovensko 1, 20:05 h.).
Pozn.: V románe Harlekýnove milióny (1994) tematicky siahla do prostredia a zákulisia parlamentnej praxe.
Lit.: Duhanová, Oľga: Harlekýnove milióny. In Televízia a rozhlas, 30/1996, str. 15 (anotace). – Cit.: Ako jedna z prvých reflektuje našu ponovembrovú súčasnosť. Okrem strhujúceho príbehu hlavnej hrdinky autorka ponúka aj magické nahliadnutia do minulosti a zároveň zrkadlo našej ponovembrovej súčasnosti.
Powered by WordPress