Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

29. 5. 2009

O statečné princezně (1976, 2024)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Rozhlasové hry — Přemek @ 16:17

Josef Lada. Dramatizace Marie Lhotáková. Hudba Petr Mandel.  Asistent režie Eva Žižková. Zvukový mistr Jaroslava Eliášková. Natáčecí technik Magda Pětová. Dramaturgie Eva Košlerová. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Luciper (Jiří Sovák), Belzebub (Vlastimil Brodský), čert Škrdla (Jiří Krampol), čert (Jan Kanyza), Honza Bártů (Oldřich Vízner), princezna Máňa (Jorga Kotrbová), děda Habaděj (Josef Patočka), Kanimůra (Jaroslava Adamová), Bárta (Jiří Mikota), Bártová (Helena Bendová), hostinský (Václav Stýblo), žena (Věra Laňková), čertík (Jan Kotva), v dalších rolích Miroslav Grác, Artur Šviha, Eva Žižková, Zuzana Kolářová a Viktor Nejedlý.

Natočeno v roce 1976. Premiéra 24. 12. 1977 (Praha, 13:35 h.; 32 min.). Repríza 1. 5. 1979 (Praha, 14:03 h.). Obnovená premiéra (?) 31. 7. 2011 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.). Repríza 27. 7. 2014 (ČRo 2 Praha, 13:05 h.); 21. 12. 2021 (ČRo Rádio Junior); 25. 12. 2021 (ČRo Rádio Junior, 13:00 h.); 8. 7. 2023 (ČRo Pohoda, 12:00 h.; 21:00 h.).

Vydala Radiotéka, říjen 2024 (MP3, CR.ES.2024.364). Ukázka k poslechu zde.

Pozn.: Pohádky Josefa Lady jsou vždycky tak trochu naruby. Princezna Máňa je moderní ženská, která řídí auto, pro slovíčko nejde daleko a nezalekne se ani čertů. A tak není divu, že nečeká na své vysvobození udatným Honzou, ale naopak. To ona se rozhodne vysvobodit Honzíka Bártů z pekelné moci. (anotace)

Pozn. 2: V roce 1976 vznikla také televizní verze pohádky nazvaná Nezbedná pohádka, kterou natočila Vlasta Janečková.

Lit.:ap - O statečné princezně. In Rozhlas 18-1979 (23. 4. 1979), s. 14 (článek). ap: O statečné princezně. In Rozhlas 18/1979 (23. 4. 1979), s. 14 (článek).

Tréning (Trénink, 200?)

Filed under: Literární pásma,Slovenské — Přemek @ 15:08

Milan Lechan. Humoristicko-satirické pásmo zaměřené na zlepšení duševní kondice. Připravila Tamara Chlebová. Režie Štefan Mandžár.

Účinkují Ĺudmila Mandžárová, Juraj Slezáček, Miroslav Trnavský.

Železom po železe 1/5 (Železem po železe, 1999)

Filed under: Seriály,Slovenské — Přemek @ 14:56

Milo Urban. Dramatizace Marián Grebáč. Dramaturg Ĺubomír Stanček. Hudební spolupráce Katarína Bielčíková. Technická spolupráce Peter Janík. Režie Vladimír Rusko.

Účinkují Olga Solárová, Vladimír Durdík, Emil Horváth, Štefan Koška, Ivan Romančík, Dušan Taragel, Leopold Haverl, Ján Valentík, Anna Javorková, Tomáš Sloboda, Jozef Šimonovič,   Ivan Laca, Štefan Kožka, Mária Schlosserová, Soňa Ulická,  František Kovár, Oľga Solárová, Nataša Kulíšková, Karol Machata, Alfréd Swan, Róbert Roth, Peter Sklár,  Ján Mistrík, Vladimír Minarovič,   Jozef Šimonovič, Viera Strnisková,  Dušan Kaprálik   a další.

Natočeno 1999. Premiéra 1. dílu 8. 8. 1999 (Slovensko 1, 12:30 h.). Repríza 1. dílu 3. 5. 2000 (Devín, 10:20 h.); srpen 2004.

Pozn.: Román vznikol po zbierkach noviel Výkriky bez ozveny. románoch Živý bič. Hmly na úsvite. Zhasnuté svetlá. Kto seje vietor.Dej románu vás zavedie do Bystrice počas povstania. mesta. kde sa rodila história. Autor kritickým perom zachytáva na osudoch obyčajných ľudí chaotické udalosti koncom II. svetovej vojny. Hlavným hrdinom je Adam Hlavaj mladší. má autobiografické črty autora. ktorý do tejto postavy vložil svoje postoje počas vojny. Predstaví vám aj iných hrdinov. ktorí boli zvedaví. kde je pravda a s ňou spravodlivosť. bez ktorých sa nikomu nesladilo žiť. (anotace)

Lit.: anoym:  Železom po železe. In Slovenka 32/1999, str. 59 (anotace). – Cit.:  Malý človek, ktorý sa ocitne v krvavom súkolí vojnovej mašinérie, nemá veľkú šancu na prežitie. A ak predsa, musí sa dokázať neuveriteľne „zvŕtať“. Okrem toho musí mať i obrovské šťastie, aby svoju odyseu úspešne zavŕšil. Presne taký je hrdina románu známeho slovenského spisovateľa Mila Urbana – Železom po železe – Serafín Vrtík, ktorý bol v garde – no nechcel byť sadistickým gardistom. Ocitol sa v povstaleckej Banskej Bystrici – ale nebol povstalcom. „Vrtel sa“ podľa svojho najlepšieho vedomia a svedomia – a predsa vymetal kúty všetkých väzení: gardistického, povstaleckého i nemeckého. Ani toto krvavé obdobie však Serafína nezbavilo jeho človečenstva a túžby pomáhať ľuďom, keď to najviac potrebujú…

Syn pustiny (2006)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 14:35

Rozhlasová hra o Jankovi Kráľovi. Tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 2006 (?). Premiéra (?) 26. 2. 2006 (Rádio Devín, 14:30 h.).

V lúčoch vyhasínajúcej pochodne (V paprscích vyhasínající pochodně, 2005)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 14:20

Jozef Repko. Rozhlasová hra. Asistentka režie Mária Paderová. Hudební dramaturg Oldo Fiala. Mistr zvuku Imrich Adamko. Dramaturg Ján Tužinský. Režie Igor Hrabinský.

Účinkují Ján Gallovič, Alfréd Swan, Ĺubo Bukový, Karol Čálik, Peter Bzdúch, Vladimír Minarovič.

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava v roce 2005. Premiéra 14. 7. 2005 (46 min.). Reprízy 15. 7. 2005, 18. 2. 2006 (Rádio Devín 10:30 h.); 2. 9. 2020 (SRo Rádio Litera, 17:05 h.).

Pozn.: Rozhlasová hra o posledných dňoch života Ĺudovíta Štúra a o jeho filozofickom diele Slovanstvo a svet budúcnosti. (anotace)

Niekto ako boh (Někdo jako bůh, 2007)

Filed under: Poezie,Slovenské — Přemek @ 13:51

Pavol Janík. Čte Alfréd Swan.

Natočeno 2007. Premiéra 12. 10. 2007.

O autorovi: Básnik,  dramatik,  prozaik,  prekladateľ  a  publicista  Pavol  Janík  sa  narodil  15.  októbra  1956.
Ťažisko  jeho  tvorivej  činnosti  spočíva  v  poézii.  Už  svojím  knižným  debutom  pred  štvrťstoročím  upútal  pozornosť  vrcholných  autorít  slovenského  literárneho  života.  Predstavil  sa  ako  básnik  civilného  tónu  a  spontánneho  básnického  výrazu,  ktorému  nechýba  schopnosť  irónie  a  sebairónie.
Táto  poetika  sa  stala  typickou  pre  celú  jeho  tvorbu,  ktorá  popri  kritickom  charaktere  nadobudla  aj  humorný  až  groteskný  rozmer.  Jeho  výraz  sa  stáva  strohým  až  aforistickým.  Preto  je  celkom  zákonité,  že  do  sféry  literárnych  záujmov  Pavla  Janíka  sa  dostali  aj  aforizmy  založené  na  myšlienkovom  a  významovom  posune  v  rámci  jazykovej  hry.
Postupne  vo  svojej  tvorbe  nastoľuje  veľmi  znepokojujúce  otázky  a  závažné  problémy  ďalšieho  vývinu  ľudstva,  pričom  sa  tematicky  a  štýlovo  rozširuje.  Literárni  experti  konštatujú  Janíkovu  básnickú virtuozitu  a  jeho  príbuznosť  s  tvorbou  Miroslava  Válka,  pričom  podľa  názoru  ruskej  poetky,  prekladateľky  a  literárnej  vedkyne  Natálie  Švedovovej  je  Válek  hlbší  a  Janík  vynaliezavejší.  Z  inojazyčnej  poézie  prebásnil  niekoľko  knižných  výberov.  Je  aj  autorom  dramatických  diel  s  prvkami  poetiky  absurdného  divadla.  Literárnu  tvorbu  Pavla  Janíka  okrem  Slovenska  publikovali  v  Bielorusku, Bulharsku,  Českej  republike,  Chorvátsku,  Indii,  Južnej  Kórei,  Kanade,  Macedónsku,  Maďarsku,  Ruskej  federácii,  Spojených  štátoch  amerických  a  na  Ukrajine.

Bez zábran (2006)

Filed under: Nerealizované, neodvysílané,Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:30

Pavol Janík. Hudební dramaturgie Lýgia Vojtková. Mistr zvuku Imrich Adamko. Dramaturg Ján Tužinský. Režie Igor Hrabinský.

Účinkují Róbert Roth a Martin Kaprálik.

Natočeno 12. 1. 2006. Plánovaná premiéra 2. 2. 2006 (Rádio Slovensko, 20:06 h.), neodvysíláno.

Lit.: Janík, Pavol: Cenzura v Slovenském rozhlase. In Obrys/Kmen 8/2006 (24. 2. 2006; zpráva + ukázka textu). – Šéfredaktor Rádia Devín, stanice Slovenského rozhlasu, Silvester Lavrík po vyslechnutí realizované nahrávky 12. 1. 2006 zakázal vysílat rozhlasovou hru předsedy Spolku slovenských spisovateľov Pavla Janíka Bez zábran, jejímž dramaturgem je Ján Tužinský, režisérem Igor Hrabinský, hudební dramaturgyní Lýgia Vojtková a mistrem zvuku Imrich Adamko. V díle účinkují herci Róbert Roth a Martin Kaprálik. Premiéra hry byla plánována na 2. 2. 2006 ve 20.06 hod. na stanici Rádio Slovensko. Rozhlasová hra reflektuje psychosociální konstanty společenského vývoje a charakterů na pozadí klíčových změn nejnovějších slovenských dějin, přičemž se dotýká mnohých tabuizovaných politických témat. (more…)

Bohovia nerátajú obete (Bohové nesčítají oběti, 1998)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:18

Ján Niňaj. Původní  rozhlasová hra o sestřelení civilního jihokorejského letadla v roce 1983. Režie Igor Hrabinský.  Redakčně připravil Vladimír Fišera. Hudební dramaturgie Eleonóra Vančíková Kapasná. Zvuk Vladimír Mihálek.

Osoby a obsazení: William Casey (Juraj Slezáček), Roger (Ladislav Chudík), Thomas (Karol Machata), Anthony Huxley (Dušan Jamrich), 1. žena (Soňa Ulická), 2. žena (Darina Vašíčková), Gorcin (Dušan Tarageľ), Smirnov (Jozef Šimonovič), Ivanov (Igor Čillík), Zorin (Dušan Kaprálik), 1. pilot (Juraj Predmerský), 2. pilot / Kim (Miroslav Trnavský), hlas 1 / muž (Milan Laca), hlas 2 (Ján Valentík), hlas 3 (Ivan Laca), Kanng (Radovan Hudec), Ri (Václav Púčik), John (Martin Kaprálik), Bob (Matej Oravec), hlas (Peter Čerman).

Nastudoval Slovenský rozhlas Bratislava 17. 2. 1998. Premiéra 5. 3. 1998 (51 min.). Repríza 9. 10. 2012 (SRo Rádio Devín, 22:00 h.); 26. 7. 2019 (Rádio Litera, 14:30 hod.); 5. – 10. 4. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).

Pozn.: Dokumentárna rozhlasová hra. Ocitáme sa v roku 1983, kedy protivzdušná obrana vtedajšieho Sovietskeho zväzu zostrelila civilné lietadlo juhokórejských aerolínií. Tento čin vyburcoval verejnosť a vyvolal búrlivé polemiky. S odstupom rokov spracoval túto tému bývalý pilot, letecký navigátor a vojenský prokurátor Ján Niňaj, ktorý sa snažil zrekonštruovať okolnosti tragickej udalosti. (anotace)

Antigona (1959)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 10:51

Sofokles. Rozhlasová úprava divadelní hry. Překlad Miroslav Okál. Rozhlasová úprava Igor Galanda. Hudba Ĺudovít Rajter. Odpovědný redaktor Ján Dohňanský. Technická realizace Štefan Buček, Radoslava Sekerášová, Michal Domonkoš. Režie Anton Glézl.

Osoby a obsazení: Kreón, thébský král (Viliam Záborský), Eurydika, jeho manželka (Mária Bancíková), Haimón, jejich syn (Anton Mrvečka), Antigona, dcera krále Oidipa (Eva Kristínová), Isména, dcera krále Oidipa (Viera Topinková), Teireisias, věštec (Jozef Kroner), ??? (Július Pántik), sluha (Marián Gallo), náčelník sboru (Samuel Adamčík), stařec (Ĺudovít Ozábal).

Připravil Československý rozhlas v roce 1959 (87 min.). Premiéra 8. 3. 1959. Repríza 1. 3. 2015 v cyklu Hra na nedeľu (SRo 3 Rádio Devín).

Pozn.: Dej sa odohráva v Thébach pred kráľovským palácom. Antigona, rešpektujúc viac morálny princíp ako zákaz, ktorý vyhlásil vládca Kreon, pochová brata Polyneika, ktorý padol v boji. Kreon je rozhodnutý kruto ju za to potrestať, a tak ju dá zatvoriť do podzemného väzenia. Haimon, Kreonov syn a Antigonin snúbenec, odíde za ňou do väzenia, kde nájde už len jej mŕtvolu. V zúfalstve sa pri nej prebodne. Keď sa to dozvie jeho matka Eurydika, aj ona si vezme život. Kreon narieka a ľutuje svoj nerozvážny rozkaz. Hra vyniká majstrovským stvárnením charakterov.

Fešáci 1/4 (2009)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Přemek @ 10:37

Kálmán Mikszáth. Četba na pokračování z novely klasika maďarské prózy. Překlad Karol Wlachovský. Redakce Ivana Jachymová. Výběr hudby Juraj Vajó. Mistr zvuku Peter Krajčovič. Režie Peter Vilhan.

Čte Peter Vilhan.

Připravilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu Košice v roce 2009 (4 x 29 min.).

Pozn.: Kálmán Mikszáth (1847-1910), rodák z Novohradu, označil Uhorsko za domov humoru, ktorý odzrkadľuje charakter jeho rodákov, Maďarov a Slovákov. Podľa neho patria medzi národy, ktoré sa vedia uvoľniť a slobodne myslieť. Anekdota je neodmysliteľnou zložkou Mikszáthovho rozprávania najmä v jeho novele Fešáci. V nej predkovia dnešných Šarišanov nemajú čas uvažovať o svojej chudobe, lebo sa radšej zabávajú na tom, ako by mohli žiť, keby boli bohatí. Novela nás prenesie do 70. rokov 19. storočia, aby sme sa zúčastnili na jednej dávnej šarišskej svadbe.

Older Posts »

Powered by WordPress