Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 3. 2016

Výročí týdne – Gregory Peck (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:01

Gregory Peck (5. dubna 1916 – 12. června 2003). 5. dubna uplyne 100 let od narození představitele hlavních hrdinů filmů Velká země, Prázdniny v Římě, Mys hrůzy, Jako zabít ptáčka, nositele mnoha cen a muže řady společenských aktivit.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.; 14 min).

Tlustý gentleman (2016)

Filed under: Povídky — Premek @ 14:49

Washington Irving. Kdo je záhadný muž z pokoje číslo 13? Humorná povídka „prvního amerického spisovatele“. Připravil Dominik Mačas. Překlad Vilém Opatrný. Režie Miroslav Buriánek.

Účinkuje Jan Maléř.

Nastudoval ČRo Plzeň v roce 2016. Premiéra 2. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.; 29 min) v rámci cyklu Americký rok. Repríza 4. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:30 h.); 14. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).

Divadelník poněkud výstřední (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:35

Životní ohlížení Radima Vašinky, se kterým rozmlouvá Marina Feltlová. Dramaturg Tomáš Černý.

Hovoří herec Radim Vašinka.

Natočeno 2016. Premiéra 2. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:50 h.; 70 min) v rámci cyklu Víkendová příloha stanice Vltava. K poslechu zde.

Lit.: Šrámková, Vítězslava:  Radim Vašinka: Divadelník poněkud výstředního charakteru. In Týdeník Rozhlas 20/2005 (9. 5. 2005) (rozhovor). – Cit.: Vybrané kapitoly z Nežádoucích textů si mohou čtenáři Týdeníku Rozhlas nejen poslechnout, ale i jednou za měsíc přečíst na straně dvacet. Jak ten pořad vlastně vznikl?

Vymyslel ho Ivan Štern, nynější šéf rozhlasové „Šestky“. Myšlenka připomenout autory zakázané minulým režimem byla v té chvíli docela živá. A snad, že za mlada býval členem starého Orfea a věděl, že jsem vždycky interpretoval básníky, kterým nic nevycházelo, protože byli v opozici, a taky znal můj způsob interpretace, ozval se mi. Dohodli jsme se, že půjde o publicistický pořad, kde z ukázek tvorby autorů a jejich konfrontace s tím, jak žili, vyplyne, jaká ventra byla doba. Když jsme začínali, byl jsem ovšem trochu vyděšený, protože jsem zatím nikdy nebyl zvyklý mít při realizaci rozhlasového pořadu absolutní svobodu. (more…)

Káva u Kische – Oldřich Smutný (1994)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 14:22

Hovory o lidech, věcech a událostech poslouchané s odstupem čtvrt století. Hostem Oty Nutze a Jiřího Vejvody byl malíř a grafik Oldřich Smutný.

Natočeno 1994. Obnovená premiéra 2. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 6:30 h.; 59 min).

Portréty – Manželé Rosenbergovi (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:47

V březnu 1951 žily Spojené státy americké procesem s manželi Rosenbergovými – špiony, kteří pomohli vyzradit Sovětům tajemství atomové bomby. Pětašedesát let starý případ připomene pořad Portréty. Připravil David Hertl. Technická spolupráce Jaroslav Novotný.

Hovoří historik Jan Adamec. Ukázky čte David Schneider.

Natočeno 2016. Premiéra 31. 3. 2016 (ČRo Plus, 20:05 h.; 25 min). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Manželé Rosenbergovi: Když obžaloba musí mlčet. In web ČRo Plus, březen 2016 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země,“ zněl rozsudek smrti nad manželi Rosenbergovými za špionáž, která vedla k předání plánů k jaderné bombě Rusům. 

Byla to jedna z velkých afér prvních let studené války. Soudní proces, který začal v USA před pětašedesáti lety, zůstává jedním z nejkontroverznějších v poválečném období.

Nikdy se nepřiznali

Kdykoli se americké sdělovací prostředky v průběhu studené války zmínily o nedodržování lidských práv v zemích socialistického bloku, padalo z opačné strany jako argument jméno manželů Rosenbergových – těch prý nevinných obětí amerického imperialismu. Jak to bylo doopravdy?

Tenhle špionážní případ přitáhl na začátku padesátých let celosvětovou pozornost. V prvních letech studené války a v atmosféře zjitřené válkou v Koreji byli Rosenbergovi, američtí komunisté, odsouzeni k trestu smrti za špionáž ve prospěch Sovětského svazu. Soudní proces, který začal 6. března 1951, vyvolal vlnu protestů, mnoho lidí se domnívalo, že špionáž nebyla Rosenbergovým (kteří se nikdy nepřiznali) dostatečně prokázána. V pozdějších letech zveřejněná fakta ale spíše potvrzují, že Rosenbergovi, jediní civilisté popravení v historii USA za špionáž, patřili k sovětským špionům a že proces vykonstruovaný nebyl.

Dal jim prý jen nesmyslnou čmáranici

Oba se narodili v New Yorku (Julius 1918, Ethel 1915) a pocházeli z chudých židovských rodin. Seznámili se v roce 1936 jako členové mládežnické komunistické organizace, vzali se o tři roky později. Julius pracoval od roku 1940 jako inženýr v armádních laboratořích v New Jersey, Ethel byla sekretářkou. Agentem sovětské tajné služby NKVD se Julius údajně stal v roce1942 av letech 1944 až 1945 předal důstojníkovi sovětské rozvědky Alexandru Feklisovovi mnoho tajných informací, které snad měly obsahovat i údaje o součástkách potřebných k vývoji jaderné bomby.

Příběhu manželů Rosenbergových, prolomení sovětského kódu a také důvodům, proč museli američtí žalobci u soudu spíše mlčet, je věnován další z pořadů Portréty. Hostem bude historik Jan Adamec, který se dlouhodobě věnuje studené válce.

Pozdější rozbory historiků se ale přiklánějí k tomu, že Rosenberg Sovětům vyzradil jen málo cenné informace, kterými jim pomohl při výrobě raket vzduch-země. Podrobnosti o atomové bombě to nejspíš nebyly: „Dal nám dětskou mazanici, která nedávala smysl,“ řekl po letech Feklisov, který Rosenberga ke spolupráci získal. Každopádně když v srpnu 1949 Sovětský svaz oznámil úspěšnou zkoušku atomové bomby, zažily Spojené státy šok. FBI poté zjistil únik tajných materiálů o výrobě jaderné zbraně ze sídla amerického výzkumu Los Alamos v Novém Mexiku. V červenci 1950, necelý rok po zahájení vyšetřování, odhalily americké výzvědné služby manžele Rosenbergovy.

Mluvili – a dostali dlouholeté tresty

Tajné materiály (nejdůležitějším byl rozněcovací mechanismus jaderné bomby) měl předat Rosenbergovým David Greenglass, jenž sloužil ve středisku v Los Alamos. Greenglasse pro spolupráci se sovětskou špionáží získala jeho sestra Ethel Rosenbergová. Od Rosenbergových převzal data špión Harry Gold, který je doručil sovětskému vicekonzulovi Anatoliji Jakovlevovi. Po Greenglassově výpovědi byli úředníci FBI přesvědčeni, že mají proti Rosenbergovým dostatek důkazů a Julia zatkli 17. července 1950 (Ethel byla zatčena 11. srpna, doma zůstali jejich dva malí synové). Další konspirátor Morton Sobell uprchl do Mexika, byl však deportován k soudu do USA. Během procesu, který začal 6. března 1951, Rosenbergovi vše popírali. Proces skončil 9. dubna vynesením rozsudku smrti nad Rosenbergovými, soudce Irving Kaufmann tehdy řekl:

„Považuji váš zločin za horší vraždy. Tím, že jste předali Rusům atomovou bombu o celé roky dříve, než ji mohli podle našich vědců sami vyrobit, zavinili jste podle mého názoru komunistickou agresi v Koreji. … Svou zradou jste fakticky narušili chod dějin na úkor naší země.“ Hlavní svědek obžaloby Greenglass, který se až v roce 2001 přiznal, že tehdy proti své sestře křivě svědčil (chtěl si vysloužit mírnější trest a uchránit před stíháním svoji manželku Ruth), byl odsouzen k patnáctiletému vězení, Gold a Sobell dostali trest 30 let.

Rosenbergovi mlčeli – a byli popraveni

„Dal nám dětskou mazanici, která nedávala smysl,“ řekl po letech Feklisov, který Rosenberga ke spolupráci získal.

Odvolací návrhy byly odmítnuty. Žádost o milost pro manžele Rosenbergovy americký prezident Dwight Eisenhower zamítl, přestože ji podepsalo mnoho významných osobností, mimo jiné Albert Einstein a papež Pius XII. Popraveni byli 19. června 1953 na elektrickém křesle. Po otevření archivů CIA v roce 1995 se ukázalo, že se již koncem 40. let podařilo Američanům rozluštit šifrované telegramy sovětského konzulátu v New Yorku, který posílal zprávy do Moskvy. Podle nich patřila k nejaktivnějším vyzvědačům skupina vedená Juliem Rosenbergem, která za to získávala finanční odměnu. (Sám Rosenberg ale neprováděl špionáž pro peníze, byl agentem z přesvědčení – peníze od Sovětů mu sloužily jen na krytí nákladů spojených s výzvědnou činností). Telegramy ale nebyly během procesu zveřejněny zejména proto, aby se Moskva nedozvěděla, že se podařilo rozbít její kód. Dalším důkazem, který také nebyl v době procesu veřejnosti znám, je výpověď Jeroma Tartakowa, bývalého komunisty, jenž začal sloužit FBI a který byl nasazen do Rosenbergovy cely. Podle něj byl Rosenberg šéfem jedné skupiny, druhou vedli Joel Barr a Alfred Sarant, kteří ale stačili včas uprchnout (oba poté v 50. letech působili v Československu a později zemřeli v Moskvě).

Špioni po letech řekli pravdu

V roce 2008 Sobell, který vyšel z vězení v roce 1969, poprvé přiznal, že spolu s Juliem Rosenbergem ukradl tajné dokumenty týkající se amerického jaderného programu a že Sovětům prozrazoval vojenská tajemství. Poté připustili otcovu vinu i jeho dva synové Michael a Robert Rosenbergovi (používají jméno adoptivních rodičů Meeropol), kteří dříve žalovali americkou vládu a snažili se prokázat nevinu rodičů. Sobell rovněž řekl, že Ethel Rosenbergová o manželově špionážní činnosti nejspíš věděla, ale aktivně se na ní nepodílela.

Poprava Rosenbergových vyvolala vlnu mezinárodních protestů a otřásla americkou veřejností. Kauza Rosenbergových inspirovala řadu umělců, o případu byly natočeny filmy a například americký spisovatel Edgar Lawrence Doctorow se jím volně inspiroval při psaní slavného románu Kniha Danielova.

Travaux mécaniques (2016)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér — Premek @ 11:43

Nicolas Bernier. Postakusmatické kompozice současného kanadského skladatele pohybujícího se v poli mezi experimentální elektronikou a industriální hudbou.

Natočeno v roce 2016. Premiéra 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 30 min) v cyklu Radioateliér.

Klub Rádia Junior – Noc s Andersenem (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:40

Pět hodin plných zajímavého povídání, písniček a soutěží. Klub Rádia Junior Noc s Andersenem plná her. Nechoďte spát – pojďte si hrát, od sedmi večer až do půlnoci na Rádiu Junior a Dvojce ČRo. Jako první na nás bude čekat mim Michal Nesvadba, který nás naučí spoustu kouzel. Dále s písničkářem Jaroslavem Samsonem Lenkem složíme písničku a s hercem Martinem Dejdarem prožijeme předpůlnoční čertoviny. Každou hodinu uslyšíme zprávy z pohádkového domova i ze světa, soutěž o pohádkové ceny a samozřejmě pohádky. – O slavném detektivu Sultánovi, kterou na motivy Josefa Lady napsala Eva Košlerová. O zmrzlinové chaloupce z pera Jana Vodňanského. Příběh Pavla Šruta o tom, Kdo je hloupější. A ještě jednu pěknou pohádku s názvem Ošklivé kačátko, kterou na motivy Hanse Christiana Andersena napsala Alena Riegerová. Nocí s Andersenem vás provedou Magdalena Šorelová a Petr Vacek.

Natočeno 2016. Premiéra 1. 4. 2016 (ČRo 2 Praha, 19:00 – 23:50 h.; 299 min).

Páteční večer – Loutkářská legenda – režisér a pedagog Josef Krofta (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:37

Připravil a uvádí Pavel Krejčí.  Rozhlasová koláž ze vzpomínek blízkých spolupracovníků a rozhlasových setkání s legendární osobností českého a světového loutkového divadla, od jehož úmrtí 15. března uplynul jeden rok. V archivních nahrávkách uslyšíte Josefa Kroftu, Jakuba Kroftu, Martu Růžičkovou, Pavla Soukupa a herce z mezinárodního projektu Babylónská věž. Dále hovoří profesor Miloslav Klíma, hudebník Jiří Vyšohlíd, scénograf profesor Petr Matásek, bývalá ředitelka loutkového divadla Drak Jana Dražďáková, bývalý ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman, režisérský tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, herec Jan Bílek a hudební skladatel Jan Jirásek.

Připravil ČRo Hradec Králové v roce 2016.  Premiéra 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 120 min.). Repríza 5. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma; 10. 5. 2023 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večer na téma.

Lit.: anonym: Loutkářská legenda – režisér a pedagog Josef Krofta. In web ČRO 3 Vltava, březen 2016 (anotace). – Cit.: Rozhlasová koláž ze vzpomínek blízkých spolupracovníků a rozhlasových setkání s legendární osobností českého a světového loutkového divadla, od jehož úmrtí 15. března uplynul jeden rok.

V archivních nahrávkách uslyšíte Josefa Kroftu, Jakuba Kroftu, Martu Růžičkovou, Pavla Soukupa a herce z mezinárodního projektu Babylónská věž. Dále hovoří profesor Miloslav Klíma, hudebník Jiří Vyšohlíd, scénograf profesor Petr Matásek, bývalá ředitelka loutkového divadla Drak Jana Dražďáková, bývalý ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman,režisérský tandem SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, herec Jan Bílek a hudební skladatel Jan Jirásek.

Pořad v ČRo Hradec Králové připravil a uvádí Pavel Krejčí.

Prvky, průniky a sloučeniny 1/2 (2016)

Filed under: Radioacustica, Radioateliér,Rozhlasové hry — Premek @ 11:32

Jiří Adámek a Ladislav Železný. Seriál minutových her.  Textové konstrukce Jiří Adámek. Zvukové konstrukce Ladislav Železný. Tesání Anna Krninská. Dramaturgie Kateřina Rathouská.

Vokály Anna Bubníková, Vendula Holičková, Ondřej Bauer, Pavol Smolárik.

Natočeno 2016. Premiéra 1. dílu 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:40 h.), 3. dílu 4. 4. 2016.

Lit.: -krs- (= Rathouská, Kateřina): Prvky, průniky a sloučeniny. In web ČRo 3 Vltava, 27. 3. 2016 (text + nahrávky k poslechu). – Cit.:  Seriál minutových her z dílny Jiřího Adámka a Ladislava Železného. Nové miniatury autorské dvojice Jiří Adámek – Ladislav Železný obracejí pozornost posluchačů k vnímání času.

Podle tvůrců jsou to lineární zvukové procesy, trvající přesně šedesát sekund. Subjektivní čas se tak ocitá v kontrastu k času měřitelnému vteřinovou ručičkou.

Všechny minutové hry z tohoto cyklu jsou koncem šedesáté vteřiny násilně utnuty. Kromě společné délky trvání mají i společné tempo (čtvrťová doba = 140). Lze je tedy libovolně přikládat k sobě a vnímat, jak na sebe navzájem působí. Tak vznikají z prvků průniky či sloučeniny.

Ve jménu rozhlasových umění jakožto hry s akustickým prostorem se na některých minutových hrách z tohoto cyklu dominantně podílí složka zvuková, nikoli literární.“

 

Slovo o historii – „Móda je průvan…“ (2016)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 11:27

Česká společnost na konci „dlouhého“ 19. století. Proměny, tradice i novoty. Připravila a uvádí Eliška Závodná.

Hovoří historička všedního dne Pavla Vošahlíková.

Natočeno 2016. Premiéra 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 17:00 h.; 30 min).

Older Posts »

Powered by WordPress