Jaroslav Havlíček. Povídka s kriminální zápletkou. Pro rozhlas připravila Svatava Morávková. Režie Eva Řehořová.
Účinkují Ladislav Lakomý, Libuše Billová, Eva Hradilová a Pavel Kunert.
Nastudovalo Brno v roce 1997. Repríza 1. 4. 2016 (ČRo 3 Vltava, 0:35 h.; 28 min) v cyklu Noční bibliotéka; 7. 2. 2021 (ČRo České Budějovice) v cyklu Čtení na neděli.
Adéla Muchová. Připravil Libor Magdoň. Režie Tomáš Jirman.
Účinkuje Petra Lorencová.
Nastudoval ČRo Ostrava v roce 2016. Premiéra 31. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Lit.: Muchová, Adéla: Respekt na cestách – Zahraniční reportáže ve speciálu. Kanadská črta. In web Blog Respekt, 26. 10. 2007 (text fejetonu). – Cit.: Je horké léto, já stojím ve frontě u celní přepážky a pozoruji pestrobarevnou směs lidí, na kterou nejsem z Čech zvyklá. Jsem unavena po devítihodinovém letu z Frankfurtu do Vancouveru a přitom teď potřebuji působit opravdu dobře, neboť přichází zkouška ze všech nejdůležitější. Pomalu se dostávám k okénku, kde se na mě zvědavě culí šikmooká úřednice v uniformě…
Naštěstí stačí krátký pohled do mého pasu, razítko o vstupu do země, a posílá mne dál. Ulehčeně vydechnu – půl bitvy je vyhráno – a mířím k imigračnímu oddělení. Je to zdlouhavá hra: složitě nabytá víza na nevlídné kanadské ambasádě v Praze nestačí, musíte přesvědčit místního úředníka o tom, že tu chcete skutečně jen a jen studovat, že máte univerzitní stipendium, které z vás neučiní bezdomovce, že jste seriózní člověk, že máte doma své závazky, nemovitosti, práci, manžela či děti a nejlépe všechno dohromady. Abyste jim tu náhodou nezůstali natrvalo! Ale zřejmě mé důvody ke vstupu do země zapůsobily věrohodně, takže za další hodinu je problém vyřešen. „Welcome to Canada“ gratuluje mi úředník v turbanu a předává všechny nezbytné i zbytné dokumenty a já konečně vyrážím k východu, kde na mě už přes dvě hodiny čeká paní Ruth, Kanaďanka, která svou trpělivostí a ochotou zachraňuje veškerou reputaci své země a letištních úředníků, a odváží mě domů. (more…)
Pavel Janáček, literární historik, ředitel Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Setkání s posluchači, se zajímavými nahrávkami a soutěžním hlavolamem moderuje Blanka Stárková. Jako každý čtvrtek, i nyní vysíláme z Galerie Vinohradská 12 v budově Českého rozhlasu, kde rádi přivítáme i naše posluchače.
Natočeno 2016. Premiéra 31. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:50 h.; 99 min.).
Václav Vokolek. Snůška aprílových výmyslů a polopravd básníka a výtvarníka v autorské interpretaci.
Natočeno 2016. Premiéra 31. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 20 min) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Václav Vokolek: Aprílový čas. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (anotace). – Cit.: Snůška aprílových výmyslů a polopravd básníka a výtvarníka v autorské interpretaci. Václav Vokolek takříkajíc kvartálně mystifikuje posluchače Českého rozhlasu Vltava svými hříčkami, napodobujícími etnografické publikace. Smíchá dohromady něco seriózního poznání o Keltech a starých Slovanech, přidá trošku starých Římanů, obrozeneckého národního tónu a zbytek si vymyslí.
Jednotlivé texty jako by popisovaly lidové obyčeje, jen jsou ty zvyklosti a obřady groteskně a fantazijně posunuté. Takové datum jako Apríl s jeho nevázaným žertováním je k takovému přístupu přímo stvořené. Básník a výtvarník Václav Vokolek za své výmysly a polopravdy ručí svým vlastním hlasem.
Filozofická fakulta UK v období normalizace. Připravila Daniela Vrbová.
Natočeno 2012. Premiéra 1. 12. 2012 (ČRo 6, 21:10 h.). K poslechu zde.
Lit.: Vrbová, Daniela: Filozofové a StB: Filozofická fakulta UK v období normalizace. In web ČRo 6, prosinec 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Zachraňte Voříška!“ Tento palcový titulek na první straně přinesl minulý víkend deník Blesk. Pro neznalého čtenáře je Voříšek televizní moderátor a zachránit ho je potřeba od pomluvy.
Ta se zakládá na čtyřřádkovém konstatování, podloženém prameny od týmu historiků, kteří minulý týden vydali knihu o poměrech na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v období normalizace. Jakým morálním dilematům museli čelit humanitní vědci po roce 1969 a jaké strategie volili? A jak se 20 poté s některými jejich strategiemi umíme a chceme vyrovnat?
V pořadu Historie věčně živá se budeme méně zabývat Karlem Voříškem a více výše uvedenými otázkami, včetně té, zda nám pro vyrovnání s minulostí stačí jeden takový exemplární příklad Filozofické fakulty, nebo by svoje normalizační dějiny měla pro ozdravení sepsat každá větší instituce v Česku.
O národnostním soužití a problémech na Těšínsku od meziválečného období dodnes, u příležitosti vydání nových historických studií. Připravila Daniela Vrbová.
Natočeno 2012. Premiéra 15. 12. 2012 (ČRo 6, 21:10 h). K poslechu zde.
Lit.: Vrbová, Daniela: Těšínské jablko sváru – o národnostním soužití a problémech na Těšínsku. In web ČRo 6, prosinec 2012 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V dnešním pořadu Historie věčně živá se vypravíme na Těšínsko. Od 18. století patřilo Těšínské knížectví pod Českou korunu a mluvilo se zde česky i polsky. Proces národního uvědomění v 19. a ve 20. století přivedl tento kotlík na východě země k pozvolnému varu.
Ve 20. století se Těšínsko opakovaně stalo jablkem sváru mezi Československem a Polskem, což doléhalo zejména na postavení a práva tamní polské národnostní menšiny. Po roce 1945 toho využili komunisté. Jak a proč je teplota v těšínském mnohonárodnostním kotlíku horká i dnes? Poslouchejte Historii věčně živou.
Jindřich Šídlo. Fejeton.
Natočeno 2016. Premiéra 30. 3. 2016 (ČRo Plus, 18:33 h.) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Šídlo, Jindřich: Jindřich Šídlo: Účet mluvčího Ovčáčka. In web ČRo Plus, 30. 3. 2016 (text příspěvku + nahrávka k poslechu). – Cit.: Škoda, že někdejší anketa Tweet roku skončila hned po svém prvním ročníku v roce 2013. Pokud by byla porota nezaujatá, musel by to být letos jednoduchý výběr – minimálně v kategorii Objev roku, kde mimochodem v prvním a posledním ročníku zvítězila pozoruhodná trojice Andrej Babiš, Martin Veselovský a Robert Záruba.
Ale možná by se hrálo i o cenu nejvyšší. Twitterový účet prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je pozoruhodným studijním materiálem. Samozřejmě, že ne kvůli informacím, nebo aspoň většinou ne, ale kvůli rozpoznání taktiky, kterou Hrad hodlá použít v dalších dnech, týdnech a měsících.
Právě tady se testuje, jaká bude reakce. Nejprve vcelku omezeného okruhu 7000 Ovčáčkových followerů. Vzhledem ke složení uživatelů Twitteru, kde se příliš mnoho prezidentových voličů nevyskytuje, je to ale celkem slušný výzkumný vzorek. (more…)
Woodrow Kroll. Rozhlasová hra. Překlad Henryk Dedo. Úprava, hudba a režie Waldemar Kasperczak. Realizace Paweł Szaliński.
Osoby a obsazení: velekněz (Marek Urbański), Jidáš (Jarosław Boberek), setník (Krzysztof Banaszyk), Josef z Arymatei (Marcin Troński), Kleofáš (Paweł Ciołkosz).
Natočeno 2016. Premiéra 27. 3. 2016 (Polskie Radio Jedynka, 17:10 h).
Lit.: anonym: „Widziałem Go“ – świadkowie o zmartwychwstaniu. In web Polskie Radio 1, březen 2016 (anotace). – Cit.: W niedzielne popołudnie zapraszamy na premierę słuchowiska „Widziałem Go“ według dramatu Woodrowa Krolla. Biblijni świadkowie wydarzeń związanych ze śmiercią i zmartwychwstaniem Jezusa opowiadają o swoim spotkaniu z Chrystusem. Wystąpią m.in.: Jarosław Boberek i Marcin Troński. (…)
Słuchowisko powstało we współpracy z Fundacją „Głos Ewangelii“.
Pavel Hoza. Esej básníka a pedagoga v autorské interpretaci. Režijní spolupráce Vladimíra Bezdíčková.
Natočeno 2016. Premiéra 30. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 15:05 h.; 15 min) v cyklu Psáno kurzívou.
Franz Kafka. Povídka pražského německy píšícího spisovatele židovského původu. Přeložil Vladimír Kafka. Připravil Jiří Vondráček. Režie Petr Mančal.
Účinkuje Arnošt Goldflam.
Natočeno 2016. Premiéra 30. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet. Repríza 22. 9. 2016 (ČRo 3 Vltava, 9:30 h.; 17 min) v cyklu Kabinet.
Lit.: anonym: Franz Kafka: Zamítnutí. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Franz Kafka publikoval své první texty v mnichovském časopise Hyperion a v Brodově almanachu Arkadia v roce 1908. Většina spisovatelů touží v životě své dílo, své knihy, své romány, novely a povídky, vidět na pultech knihkupectví, chce slyšet, jak o nich čtenáři hovoří. Franz Kafka je případ úplně jiný. Za svého života vydal jen několik povídek. Nevěřil, že by jeho dílo chtěl vůbec někdo číst.
Všechna jeho velká díla jako Proces, Zámek a Amerika, jsou fragmenty. Když otec (jemuž pak adresoval slavný Dopis otci, v němž jej označuje za viníka jejich traumatických vztahů) přejde mlčením povídku, jíž se mu syn chce pochlubit, je rozhodnuto.
Dílo Franze Kafky nikdy nemá spatřit světlo světa – v závěti žádá přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyší a 20. století díky němu v Kafkovi získává jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec. Název povídky Zamítnutí už v názvu obsahuje základní motiv Kafkových próz: člověk se nedobere sluchu ve své věci.
Powered by WordPress