Jaroslav Janoušek. Rozhlasové pásmo. Literární profil Klatovska. Režie F. K. Zeman.
Natočeno 1940. Premiéra 28. 12. 1940 (Praha, 17:00 – 17:25 h.).
Pozn.: Bylo plánováno knižní vydání rozšířeného textu, zakázáno. Vyšlo až v prosinci 1946.
Lit.: Janoušek, Jaroslav: Krajina kolem Úhlavy. Praha: Cesta, 1946 (brož, 42 s.).
Lit.: Z. (= Zeman, F. K.): Klatovsko literární. In Náš rozhlas 52/1940 (22. 12. 1941), s. 21 (článek). Mladý český prosaik skupiny „Aktivistů“ Jaroslav Janoušek zpracoval pro rozhlas téma, jež se stane pravděpodobně vděčným podnětem i pro jiné oblasti, než jest jeho rodné Klatovsko a povodí Úhlavy, kterým si spisovatel jaksi geograficky ohraničil své regionálně-literární pásmo. Český jihozápad dal našemu umění tolik významných a velkých osobností a byl zdrojem inspirace a ve svých dějinách, charakteru lidu i kraje též bohatým materiálem námětovým, že rozhlas neváhá navrátit se po krajové půlhodince propagační ke krásnému Klatovsku a Klatovům s hlediska zaměřeného důkladněji k duchu a uměni, jež z tohoto kraje vzchází jako jeho ozdoba nejkrásnější. Na klatovském gymnasiu maturoval Jaroslav Vrchlický, v Klatovech vyšla jeho prvá próza i první verše, Antonín Sova býval na dovolené v blízké Čiháni, Poleňská fara jest dějištěm Šmilovského románu „Za ranních červánků“, z Chudenicka je Jaroslav Kvapil, mocně působí inspiračně Klatovsko i Poleň v tvorbě Julia Skarlandta. Na votínském zámečku psal Palacký své „Dějiny národu českého“. Plánicko dalo nám Františka Křižíka, malíře Karla Svobodu, hudebního estetika Vladimíra Helferta, z Myslívě je mladý básník jižních Čech Ladislav Trnka. Plánickem byl inspirován Karel Klostermann, v Bezděkově býval Svatopluk Čech, tam také vznikla kdysi slavná „Vlastivědná knižnice Klatovska“, ve které vyšly knihy jihočeských rodáků Jaroslava Kvapila, Julia Skarlandta, Alexandra Berndorfa, Fr. Pláničky, Josefa Berky, Adolfa Smoláka, Karla Hostaše, Jiřího Gutha-Jarkovského a řady jiných. Klenovský hrad připomíná zrození Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Přirozeně, že Klatovy samy jsou v literárním směru v celém tom novém pohledu na okolní kraj nejhojněji zastoupeny: zde žili a tvořili Balbin, Amerling, narodil se tu Kramerius, čile a krásné si vedou v nejnovějši literatuře i klatovští mladí.
Není úkolem tohoto článku vypisovat všechna jména a díla, s kterými se posluchač v Janouškově půlhodince „Krajina kolem Úhlavy“ setká. Chtěli bychom jen na vysílání o Klatovsku upozornit, abychom ukázali, jak vedle krásné a úspěšné aktivity pracovní projevuje se kraj tak požehnaný půvaby přírodními i v oblasti duše a srdce, kteráž jest domovem umění a vědění.