Zilli Schmidtová. Vzpomínky německé Sintky. Překlad Ruben Pellar. Připravila Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Účinkuje Drahomíra Hofmanová.
Natočeno 2024. Premiéra 31. 7. – 6. 8. 2024 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Četba je věnována připomínce 80. výročí likvidace romského tábora v Osvětimi-Březince, která proběhla v noci z 2. na 3. srpna 1944. Na paměť těchto událostí byl 2. srpen vyhlášen mezinárodním Dnem romského holocaustu.
Lit.: Blažejovská, Alena: Bůh se mnou měl nějaký plán! Vzpomínky německé Sintky Zilli Schmidtové na Mengeleho a Osvětim. In web ČRo Plus, 6. srpen 2024 (článek). – Cit.: „Mengele měl o nás vždycky zvláštní zájem. Moje Gretel byla úplně blonďatá a světlá. Vždycky se ptal: ‚Je to cikánka?‘ Říkala jsem mu pak: ͵To je moje dítě. Jestli jsem cikánka já, je ona taky‘,“ vzpomíná Zilli Schmidtová na sůj život v koncentračním táboře v Osvětimi. V knize Bůh se mnou měl nějaký plán! vypráví o kočovném životě i o tom, jak se snažila ochránit své blízké před smrtí.
Zilli Schmidtová (jinak též Cäcilie Reichmannová) se narodila v roce 1924 do rodiny, která žila kočovným životem. Ve své autobiografii se vrací jak ke svému útlému dětství, tak k práci podomní obchodnice s textilem a koberci. (…)
Klíčové jsou však její vzpomínky na život v koncentračním táboře v Osvětimi, kde se snažila nejrůznějšími způsoby pomáhat svým příbuzným a zachránit je před smrtí.
To se týkalo také její dcerky Gretel, kterou měla jako velmi mladá a kterou jí pomáhali vychovávat rodiče.
Schmidtová vzpomíná: „Mengele měl o nás vždycky zvláštní zájem. Moje Gretel byla úplně blonďatá a světlá. Vždycky se ptal: ‚Je to cikánka?‘ Říkala jsem mu pak: ‚To je moje dítě. Jestli jsem cikánka já, je ona taky‘.“
Právě Mengele pak rozhodl o tom, že 2. srpna 1944 nastoupila Zilli do vlaku do Ravensbrücku, zatímco ty, kteří zůstali v Osvětimi, nacisté zplynovali. (…)