Host: Helena Třeštíková, režisérka a pedagožka. Osobnosti si zvou osobnosti. Moderuje Marta Marinová.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).
31. 12. 2021
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu 1/7 (2021)
Vladimír Komárek. Četba z úsměvné knížky pamětí malíře. Režie Jana Kroftová.
Čte Jan Pilař.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Osudové ženy – Zdena Tominová (2021)
Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudba Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Host: historik Oldřich Tůma. Účinkují Marika Procházková, Petra Špalková, Jan Meduna, Martin Matejka a Pavel Soukup. Ze záznamu zaznějí vzpomínky Julia Tomina natočené pro Paměť národa.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).
Lit.: rota – Chmel Denčevová, Ivana – Pekárek, Hynek: Charta 77 ji stála domov i manželství. A přece… Osudové ženy: Zdena Tominová. In web ČRo 2 Praha, 1. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Portrét překladatelky, spisovatelky a disidentky, kterou statečnost, vytrvalost a schopnost stát si za dobrem dovedly až do exilu. Po desetiletích, které prožila ve Velké Británii, se do Prahy vrátila až krátce před svou smrtí.
(…) I když ženy Chartu neřídily, byla jejich úloha mimořádná,“ napsala disidentka Marie Ruth Křížková. Platí to i pro Zdenu Tominovou, která se stala teprve druhou ženskou mluvčí Charty 77. Zhruba třetina mluvčích Charty do roku 1989 byly ženy.
„Většinou je to líčeno tak, že ženy měly jakousi pomocnou roli. Že podporovaly své muže, přepisovaly věci na stroji, nosily někam balíčky a pak ty muže chodily navštěvovat do vězení. Ve skutečnosti byla jejich role mnohem důležitější a vážnější. Podílely se na přípravě dokumentu Charty, a tedy i činnosti Charty,“ připomíná historik Oldřich Tůma. (…)
Kultura Plus – Nejkrásnější rozhlasová princezna (2021)
Má rozhlas svoji nejkrásnější princeznu? Co je pro rozhlasovou princeznu důležité? Jak si ji představují režiséři a jak děti? Do archivu Českého rozhlasu za nejkrásnějšími rozhlasovými princeznami se vypravila Michaela Vetešková.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo Plus, 17:33 h.; 26 min.).
Lit.: Vetešková, Michaela: Rozhlasový archiv skrývá stovky hlasů princezen. Krásu jim dává fantazie posluchačů. In web IRozhlas, 1. 1. 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jaká princezna je ta nejkrásnější? Rozhlasoví tvůrci v tom mají jasno – nejkrásnější je právě ta rozhlasová. Každý si ji totiž může představit tak, jak on sám chce. Český rozhlas uchovává v archivu stovky pohádek, ve kterých vystupovaly princezny ztvárněné známými i dnes už zapomenutými herečkami.
Ani jednu si nejde spojit s tváří, jako je to třeba v případě Libuše Šafránkové, představitelky Popelky nebo princezny Večernice. Mnohé z nich si ale právě díky práci před rozhlasovým mikrofonem osvojily herecké řemeslo už v poměrně mladém věku a čerpaly z něj po celou dobu své kariéry.
Například právě v pohádce Václava Vorlíčka Princ a Večernice hrála jednu z královských dcer i herečka Zlata Adamovská, která už rok před premiérou filmu vystupovala jako princezna v rádiu. Její hlas zazněl roku 1978 v pohádce O ebenovém koni (součást cyklu Pohádky z tisíce a jedné noci).
Poslechněte si celý podcasty (!) redakce kultury Kulturní vývar věnovaný rozhlasovým princeznám.
„Ve filmu se stačí třeba podívat letmo očima a udělat nějaký takzvaně plachý výraz. Kdežto v rozhlase musíte použít jenom to slovo – samozřejmě záleží na scénáři, jaké je tam napsané a zda vůbec. Takže musíte třeba, když se chcete plaše podívat někam jinam, říct: ‚Ach, promiňte, promiňte, princi.‘ Jenom svým hlasem a intonací vykouzlíte třeba právě tu plachost. Posluchač musí vidět, co děláte, jak se tváříte,“ popisuje pro Radiožurnál Adamovská.
Jak přiznává, i když má za sebou mnoho filmových či televizních rolí, kde také ztvárnila princezny, na práci před mikrofonem ve studiu nedá dopustit. „U mikrofonu získáváte svoji barvu hlasu, svůj mluvní temperament, a hlavně se coby mladá herečka učíte řemeslo, protože v řeči, kterou budete používat pak na jevišti a ve filmu, je hodně velká herecká síla,“ vysvětluje.
„Pokud zvládnete mluvu a všechny intonace okolo, tak z toho pak můžete čerpat při práci na divadelní inscenaci a filmové nebo televizní roli,“ dodává Adamovská, která jednu z výraznějších pohádkových rolí dostala i díky režiséru Karlu Weinlichovi, který si ji v roce 1987 vybral do titulní role princezny ve Stínu, napsaném podle příběhu Hanse Christiana Andersena. (…)
Historie Plus – Jak cenzura škrtala ve Škvoreckého knihách (2021)
V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Jeho knížky jsou obecně známé a stále vycházejí. Jaké ale bylo to, co Josef Škvorecký vydat nesměl? Jeho potýkání s cenzurou je námětem pro pořad Historie Plus, který připravil David Hertl. Dramaturgie Magdalena Šorelová. Technická spolupráce Lenka Čurdová.
Hovoří David Hertl a historik Michal Přibáň. Z archivních záznamů hovoří Josef Škvorecký.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo Plus, 16:33 h.; 26 min.). Repríza 25. 12. 2023 (ČRo Plus, 7:34 h.); 1. 1. 2024 (ČRo Plus, 22:35 h.).
Lit.: Hertl, David: Tankový prapor i Zbabělci museli nejdřív projít cenzurou. Škvorecký bojoval o řádky i celé kapitoly. In web ČRo Plus, 1. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století. Jeho knížky stále vycházejí. Jaké ale bylo to, co Josef Škvorecký vydat nesměl? Jeho potýkání s cenzurou je námětem pro pořad Historie Plus.
Tankový prapor, Hořkej svět, Konec nylonového věku nebo Příběh inženýra lidských duší. Jen namátkou několik knih Josefa Škvoreckého, které jste buď četli, nebo o nich alespoň slyšeli.
Řada z nich vyšla ještě před odchodem manželů Škvoreckých do Spojených států v lednu 1969 – a průměrný, neinformovaný čtenář si do té doby mohl myslet, že Škvorecký patří mezi ty, jehož knížky běžně vycházejí.
Realita byla jiná: Škvorecký sváděl boj o jednotlivé knihy a často doslova o kapitoly, odstavce nebo slova.
Jak v pořadu vysvětlí Michal Přibáň z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd, na cenzuru narazil Josef Škvorecký ještě před únorem 1948 v době, kdy vedl místní studentský časopis. Do roku 1968 nevyšla jediná Škvoreckého kniha, ve které by se tak nebo onak neprojevil zásah cenzury.
V případě Konce nylonového věku, prózy věnované událostem bezprostředně po únoru 1948, ale o žádné drobné úpravy nešlo – kniha nemohla napoprvé vůbec vyjít, protože byla označena za pornografii. (…)
Hudba, kterou mám ráda – Dana Morávková (2021?)
Sváteční zastavení nad oblíbenými nahrávkami herečky Dany Morávkové. Připravila Jitka Novotná.
Natočeno 2021 (?). Premiéra (?) 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 16:04 h.). K poslechu zde.
Vizitka – Martin Huba (2021)
Host: Martin Huba, herec, divadelní režisér, pedagog. Moderuje: Veronika Štefanová. Seznamte se s lidmi, kteří žijí (s) kulturou.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 60 min.). Repríza 13. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 17:02 h.; 60 min.).
Lit.: Slívová, Hana – Štefanová, Veronika: Martin Huba: Ideovou komisí je dnes divák. Když jeho IQ začnete ničit lacinými inscenacemi, proč by se zajímal o Dostojevského? In web ČRo 3 Vltava, 1. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: U herce je nejdůležitější jeho niterné rozpoložení, pak verbální projev, říká herec, režisér a pedagog Martin Huba, který loni na podzim obdržel na pražské AMU čestný doktorát za přínos k rozvoji oboru herectví, režie a pedagogiky herectví. Proč své studenty zkouší vést k opeře? Jak dnes vzpomíná na svého otce, taktéž skvělého herce? A jak se zrodila jeho láska k chození po tatranských kopcích? I o tom mluvil ve Vizitce, kterou s ním v Bratislavě natočila Veronika Štefanová.
Když Martin Huba předstoupí v roli pedagoga před mladého studenta herectví, musí jej především seznámit se sebou samým. Což je práce namáhavá, psychologicky na hraně a přitom odborně dobrodružná. Ve Vizitce také popsal, jak studenty zkoušel nadchnout pro operu, což je žánr, ke kterému ho přivedla maminka, skvělá sopranistka. Aby se člověk zamiloval do opery, žánru značně stylizovaného, musí na ni být podle Huby připravený. Blízkost lze navázat třeba přes libreta. „Nicméně přesvědčovat studenty herectví, aby poslouchali operu, nemá smysl. Vždy jsem byl schopný vybrat si studenty, o kterých jsem tušil, že jsou zvídaví a tvořiví. Jen málokterý se stal operním fanouškem, nikdo z nich se ale opeře nevysmíval.“ (…)
Expedice – Nespavost (2021)
Výpravy za poznáním a zábavou. Moderuje Josef Kluge. Připravila Martina Rasch.
Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).
Kapitán cez palubu (Kapitán přes palubu, 2021)
Michal Varga, Roman Pták, Rudolf Pepucha. Pohádková hra. Texty písní Michal Varga. Hudba Peter Pätoprstý.
Účinkují Richard Stanke, Peter Krajčovič, Milena Minichová, Roman Matisko, Jana Lieskovská, Patrícia Janečková, František Ďuriač, Alan Mikušek, Martin Kaprálik, Peter Adamov, Dagmar Rostand, Ivan Kozák.
Vyrobila La Plata Production s.r.o. v roce 2021. Premiéra 31. 12. 2021 (SRo Rádio Regina Západ, 14:30 – 15:42 h.).
Legendy zábavy 1/?? (2021-2022)
Připravil Jiří Hubička.
Pořadem provází Aleš Háma.
Natočeno 2021. Premiéra 1. dílu 1. 1. 2022, 2. dílu 8. 1. 2022 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.). Repríza 1. dílu 6. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.), 2. dílu 13. 8. 2022 (ČRo 2 Praha, 14:04 h.) pod názvem Legendy zábavy na Dvojce.
Obsah: 1. Herec, mim, dramatik a scénárista Boleslav Polívka. – 2. Miloslav Šimek.
Pozn.: Co je to legenda? To slovo má celou řadu významů. V novém pořadu, který Dvojka českého rozhlasu bude vysílat vždy v sobotu počínaje tou první lednovou, půjde o význam jediný – legenda je osobnost obdařená výjimečnými vlastnostmi, osobnost, kterou znají snad všichni. A protože půjde o legendy zábavy, pak je jasné, že se budeme setkávat k mimořádnými osobnostmi, které dokázaly a dokážou budit v lidech smích, dobrou náladu a optimismus. (anotace)