Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Putování městem s bohatou historií, řadou zajímavých památek a s parkem, kde je názorně vidět, že 13. poledník prochází právě tímto místem. Připravila Tamara Salcmanová.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Hostem je Jan Mlčoch, kurátor sbírky fotografie UMPRUM. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2021. Premiéra 1. 1. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 10:06 h.).

„Největší problém jsem měla se svým zubařem.“ Jak se žije ženám, které se zbavily -ová v příjmení? Šárka Homfray se vdala za Angličana. Její důvody pro nepřechýlení příjmení uslyšíte v anketě. Připravil Jonáš Zbořil.

Natočeno 2021. Premiéra 14. 6. 2021 (ČRo Rádio Wave, 8 min.).

Lit.: Zbořil, Jonáš: Jaký je život bez -ová? „Lidi na to reagují, jako bych jim držela pistoli u hlavy.“ In web ČRo Radio Wave, 14. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslaneckou sněmovnou prošel návrh zákona, díky kterému by si ženy jednoduchou cestou mohly vybrat příjmení bez koncovky -ová. Podle bývalého ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy je nepřechylování ženských jmen „pošlapáním češtiny“. Lingvistka Jana Valdrová zase tvrdí, že používat jména tak, jak mají být, znamená projevit skutečnou úctu ženě. Jak celou situaci vnímají ženy, které už koncovku -ová opustily?

„K mému překvapení kdokoli, kdo mě nezná osobně, na to reaguje, jako bych mu držela pistoli u hlavy,“ říká o svém jméně Helena Urban. „Je pro mě obrovské překvapení tohle zažít, vidět, jak mají lidi předsudky kvůli takové drobnosti, která s nimi vůbec nesouvisí.“

Na Ukrajině narozená Marie Iljašenko si jako dítě změnila jméno na Iljašenková. „Bylo mi asi deset, samozřejmě jsem chtěla spíš být jako všichni, jak se říká – děti jsou největší konzervativci a tady to opravdu zafungovalo.“ Jak ale Marie vyrůstala, jméno s -ová jí začalo vadit a změnila si ho zpátky. (more…)

Jak těžké je v současnosti v Česku dělat politickou satiru, když mnohé výstupy vrcholných politiků leckomu mohou připomínat parodii už v originále? Moderují Martina Mašková a Jan Burda.

Hosté: teatrolog Vladimír Just, komentátor Jindřich Šídlo, moderátorka ČT Nora Fridrichová, karikaturista a kreslíř komiksů Štěpán Mareš.

Natočeno 2021. Premiéra 31. 12. 2021 (ČRo Plus, 13:10 h.; 21 min.).

Lit.: Mašková, Martina – Burda, Jan – marz: Jindřich Šídlo: Že je politik směšný, ještě není politická satira. In web ČRo Plus, 31. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak těžké je v současné České republice dělat politickou satiru, když mnohé výstupy vrcholných politiků leckomu mohou připomínat parodii už v originále, ptá se silvestrovské Téma dne. „Politici se parodují sami,“ konstatuje teatrolog Vladimír Just a vzpomíná na lánské ministerské schůzky prezidenta Zemana sedícího ve vitríně. „Kvalitní humor se s nekvalitní politikou velice dobře váže,“ míní Just.

„Jeden z nových ministrů (Jozef Síkela, STAN) se nedostavil, protože měl koronavirus a já nechápu, proč tam prostě neumístili dvě krabice,“ komentuje a dodává, že pak by šlo o rozhovor mezi dvěma krabicemi.

Seriózní komentátor i politický satirik Jindřich Šídlo ze serveru Seznam Zprávy má teorii, že satira je pouze jiná forma politického komentáře: „Jsem pouhý dělník, nikoliv teoretik humoru. Satira je jenom pokus o to, aby se lidé smáli vážné věci.“

Přesto je prý neustále překvapován. „Že je politik směšný, ještě není politická satira. Podstatou politické satiry je s pokusem o to být legrační komentovat závažné děje.“

Politikům se většinou nechtěně stává, že vzbuzují úsměv, ostatně mezi českými politiky je málo těch, co mají smysl pro humor, říká Šídlo. „Nechat zesměšnit politika tím, že mluví, je taky možnost a někdy to funguje. Ale pak tam chybí náš autorský vklad,“ (…)

Má ještě dnes smysl číst Rychlé šípy? Tak trochu netradiční pořad Portréty se zamyšlením nad poselstvím legendárního českého komiksu připravili publicista Pavel Hlavatý a David Hertl. Technická spolupráce Jaroslav Novotný.

Ukázky čte David Schneider.

Natočeno 2021. Premiéra 31. 12. 2021 (ČRo Plus, 11:10 h.; 24 min.). Repríza 1. 1. 2024 (ČRo Plus, 6:10 h.) k 85. výročí vzniku komiksu Rychlých šípů; 28. 12. 2024 (ČRo Plus, 19:05 h.) k výročí vydání prvního komiksu Rychlých šípů; 1. 1. 2025 (ČRo Plus, 11:10 h.).

Lit.: Hertl, David: Rychlé šípy a politika. Z jaké sociální třídy byl Mirek Dušín a jaký měl Červenáček vztah k rodičům? In web ČRo Plus, 31. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka – pět kamarádů, kteří společně vytvořili partu Rychlých šípů; hrdinové kdysi nejslavnějšího českého komiksu. Dílo spisovatele Jaroslava Foglara zaujalo napětím, dobrodružnými příběhy plnými tajemství, ale i hodnotami jako spravedlnost, přátelství, čest, úcta k přírodě nebo pomoc slabším. O Rychlých šípech jako politickém tématu bude v pořadu Portréty vyprávět publicista Pavel Hlavatý.

Rychlé šípy vznikly ve vypjaté době mezi Mnichovem a nacistickou okupací; v prvním příběhu vstoupil do historie 17. prosince 1938 blonďáček, který o týden později dostal jméno Mirek Dušín; s ním spatřil světlo světa Jarka Metelka; Jindra Hojer se „narodil“ na Štědrý den 1938 a Červenáček s Rychlonožkou v pátém pokračování seriálu 14. ledna 1939. (more…)