Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Přednáška. Čte autor.

Natočeno 1933.

Lit.: Bělohlávek, Tomáš: Mezi newyorskými mrakodrapy. In web ČRo, 5. 6. 2013 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Manhattanské mrakodrapy tvoří tolik obdivovanou „skyline“, dech beroucí siluetu New Yorku, která se stala nejznámějším symbolem tohoto města. V Archivu Českého rozhlasu se zachovala půvabná reportáž z roku 1933, která vypráví o proslulém věžáku Chrysler Building, výškových budov je ale v největším americkém městě bezpočet.

New York City je nejen centrem světového obchodu, umění a kultury, ale také specifické architektury. Manhattan je jeho nejdůležitějším a nejkrásnějším obvodem, který je proslavený širokými bulváry s výstavními hotely, esplanádami s obchody světových značek, Rockefellerovým centrem, Metropolitním muzeem, Broadwayí a Pátou Avenue – a velkou koncentrací slohově rozmanitých, panoramatických budov. 

První výškové budovy ve Spojených státech ovšem nevyrostly v New Yorku, nýbrž v Chicagu, kde v roce 1884 postavil architekt William Le Baron Jenney 40 metrů vysoký palác Home Insurance Building s železnou skeletovou konstrukcí, který bývá považován za první skutečný „skyscraper“ na světě.

Vývoj ve výstavbě mrakodrapů postupoval mílovými kroky kupředu díky masové produkci oceli, zdokonalením výtahů a používáním nehořlavých materiálů. Od konce 19. století rostou americká města do výšky i šířky. Příliv emigrantů do Spojených států a následný růst počtu obyvatelstva, stejně jako vzestup cen stavebních parcel, přiměl architekty projektovat první obytné výškové domy. Vedle Chicaga se začaly stavět věžovité domy také v Bostonu, Buffalu, Houstonu, San Franciscu, Saint Louise a pochopitelně v New Yorku. 

Architekti se při návrzích nechali inspirovat různými stavebními slohy a nejednou povolili uzdu své fantazii. V New Yorku tak najdeme puristické mrakodrapy téměř bez jakékoli vnější ornamentiky, ale i stavby připomínající svojí zdobností sumerské zikkuraty, středověké gotické katedrály či renesanční paláce benátských a florentských velmožů. Příkladem takového novogotického mrakodrapu je šedesátipatrová stavba Woolworth Building, postavená v roce 1913. Architekt D. H. Burnham vtělil svoji představu o italském renesančním slohu do jednoho z nejstarších městských mrakodrapů – Flatiron Building.

Za první newyorský mrakodrap bývá považován, dnes již nestojící, Tower Building, kdysi honosná stavba okrašlující Broadway. Dnes je nejstarším dochovaným newyorským mrakodrapem téměř 120 metrů vysoká budova Park Row Building, dokončená v roce 1899. 

Nejkrásnější a nejznámější newyorské výškové budovy však byly postaveny na sklonku 20. a 30. let ve stylu Art Deco. Architekt William Lamb navrhl na křižovatce 34. ulice a 5. Avenue mrakodrap Empire State Building, a to v místech, kde kdysi stával nejpřepychovější hotel Astor-Waldorf. Mrakodrap postavený ze žuly a vápence, který bývá považován za 8. div světa, byl mnohými srovnáván pro své ohromné rozměry s Cheopsovou pyramidou v Gize. Stavbu čistých, jemných linií bez zbytečných dekorací dokázali dělníci dokončit během pouhých 18 měsíců a veřejnosti předat k užívání v roce 1931. Empire State Building se stal nejen novým symbolem New Yorku, ale zařadil se také k nejznámějším stavbám světa. Jak informoval tehdejší Radiojournal, náklady na výstavbu dosáhly hladiny 1 870 milionů Kč. Celková hmotnost budovy je 370 854 tun. K přepravě osob po budově slouží 72 rychlovýtahů. Zedníci museli položit přes 10 milionů pálených cihel, aby uskutečnili sen postavit nejvyšší budovu na světě, která měří s televizní věží 449 metrů. Mimochodem původní stožár měl sloužit jako kotviště pro vzducholodě. 

Nejpůsobivější a nejelegantnější newyorský mrakodrap jsme si nechali na závěr. V Archivu Českého rozhlasu se zachovala reportáž z roku 1933, která vypráví o proslulém věžáku Chrysler Building. Architekt William Van Alen jej vztyčil na parcele mezi Lexington Avenue a 42. ulicí. Jedná se nejen o kulturní poklad New Yorku, ale také o perlu tamní architektury. Je rozeznatelný na první pohled mezi lesem ostatních výškových budov díky své charakteristické ostré špičce, která vypadá jako ocelové vosí žihadlo. Z budovy je překrásný výhled na Long Island, Brooklyn, Hudson a East River. Na stavbu 319 metrů vysokého díla bylo třeba použít 3 826 000 cihel a 391 881 nýtů. 

Hovoří Bedřich Hrozný, český klínopisec a orientalista. Mluví o hlavních zásadách trénování koní podle Kikkulova systému.

Natočeno 1932.  Repríza fragmentu přednášky 4. 11. 2015 v rámci pořadu Rádio Retro – příběh vědy.

Alternativní název: Training koní před čtyřmi tisíci léty. – Trénink koní před 4000 lety