Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 9. 2008

Skrotenie draka (Zkrocení draka, 1980)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 18:10

Benjamín Škreko. Pohádková hra. Dramaturgie Emília Drugová. Hudba Jaromír Dlouhý. Zvuk Zuzana Kubíková a Jozef Bezák. Režie Ria Paldiová.

Osoby a obsazení: princezná (Zora Kolínska), Martin (Ivan Krajíček), kráľ (Karol Machata), sluha (Oldo Hlaváček), rytier (Pavol Mikulík), gazda (Július Pántik), Juraj Slezáček a ďalší.

Nastudoval Československý rozhlas Bratislava v roce 1980 (48 min.). Repríza 28. 11. 2014 (SRo 9 Rádio Junior), 7. 8. 2015 (SRo 9 Rádio Junior).

29. 9. 2008

Mnichovský soumrak nad Čapkovou Strží (2008)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 17:00

Dokument. Připravila Alima Martinová.

Natočeno 2008. Premiéra 29. 9. 2008 (ČRo Region, 14 hod.).

Pozn.: Dokument shrne politickou situaci v Evropě, v Československu a dotkne se i dění ve středních Čechách. Bude se ale také věnovat tomu, jaký vliv měly tyto události na život Karla Čapka a jeho blízkých.
V dokumentu vzpomíná na život v Čapkově venkovské usedlosti na Strži také hospodyně jeho manželky Olgy Scheinpflugové Růžena Mráčková. O dění v tomto koutu středních Čech v dobách Mnichovské dohody mluví i ředitelka současného památníku Karla Čapka ve Strži Kristýna Váňová. Historické události shrnují historici Josef Velfl a Petr Hoffmann.
V dokumentu jsou ukázky z archivu Českého rozhlasu. Uslyšíte, jak se k zářijovým událostem vyjadřují československý prezident Edvard Beneš a německý kancléř Adolf Hitler. Zazní i projev tehdejšího ministra bez portfeje Petra Zenkla. Promluví i nejlepší přítel Karla Čapka, spisovatel a novinář Ferdinand Peroutka. Nakonec řekne své poselství míru i sám Karel Čapek.
(anotace)

Americké mrakodrapy (1933)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 16:53

Přednáška. Čte autor.

Natočeno 1933.

Lit.: Bělohlávek, Tomáš: Mezi newyorskými mrakodrapy. In web ČRo, 5. 6. 2013 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: Manhattanské mrakodrapy tvoří tolik obdivovanou „skyline“, dech beroucí siluetu New Yorku, která se stala nejznámějším symbolem tohoto města. V Archivu Českého rozhlasu se zachovala půvabná reportáž z roku 1933, která vypráví o proslulém věžáku Chrysler Building, výškových budov je ale v největším americkém městě bezpočet.

New York City je nejen centrem světového obchodu, umění a kultury, ale také specifické architektury. Manhattan je jeho nejdůležitějším a nejkrásnějším obvodem, který je proslavený širokými bulváry s výstavními hotely, esplanádami s obchody světových značek, Rockefellerovým centrem, Metropolitním muzeem, Broadwayí a Pátou Avenue – a velkou koncentrací slohově rozmanitých, panoramatických budov. 

První výškové budovy ve Spojených státech ovšem nevyrostly v New Yorku, nýbrž v Chicagu, kde v roce 1884 postavil architekt William Le Baron Jenney 40 metrů vysoký palác Home Insurance Building s železnou skeletovou konstrukcí, který bývá považován za první skutečný „skyscraper“ na světě.

Vývoj ve výstavbě mrakodrapů postupoval mílovými kroky kupředu díky masové produkci oceli, zdokonalením výtahů a používáním nehořlavých materiálů. Od konce 19. století rostou americká města do výšky i šířky. Příliv emigrantů do Spojených států a následný růst počtu obyvatelstva, stejně jako vzestup cen stavebních parcel, přiměl architekty projektovat první obytné výškové domy. Vedle Chicaga se začaly stavět věžovité domy také v Bostonu, Buffalu, Houstonu, San Franciscu, Saint Louise a pochopitelně v New Yorku. 

Architekti se při návrzích nechali inspirovat různými stavebními slohy a nejednou povolili uzdu své fantazii. V New Yorku tak najdeme puristické mrakodrapy téměř bez jakékoli vnější ornamentiky, ale i stavby připomínající svojí zdobností sumerské zikkuraty, středověké gotické katedrály či renesanční paláce benátských a florentských velmožů. Příkladem takového novogotického mrakodrapu je šedesátipatrová stavba Woolworth Building, postavená v roce 1913. Architekt D. H. Burnham vtělil svoji představu o italském renesančním slohu do jednoho z nejstarších městských mrakodrapů – Flatiron Building.

Za první newyorský mrakodrap bývá považován, dnes již nestojící, Tower Building, kdysi honosná stavba okrašlující Broadway. Dnes je nejstarším dochovaným newyorským mrakodrapem téměř 120 metrů vysoká budova Park Row Building, dokončená v roce 1899. 

Nejkrásnější a nejznámější newyorské výškové budovy však byly postaveny na sklonku 20. a 30. let ve stylu Art Deco. Architekt William Lamb navrhl na křižovatce 34. ulice a 5. Avenue mrakodrap Empire State Building, a to v místech, kde kdysi stával nejpřepychovější hotel Astor-Waldorf. Mrakodrap postavený ze žuly a vápence, který bývá považován za 8. div světa, byl mnohými srovnáván pro své ohromné rozměry s Cheopsovou pyramidou v Gize. Stavbu čistých, jemných linií bez zbytečných dekorací dokázali dělníci dokončit během pouhých 18 měsíců a veřejnosti předat k užívání v roce 1931. Empire State Building se stal nejen novým symbolem New Yorku, ale zařadil se také k nejznámějším stavbám světa. Jak informoval tehdejší Radiojournal, náklady na výstavbu dosáhly hladiny 1 870 milionů Kč. Celková hmotnost budovy je 370 854 tun. K přepravě osob po budově slouží 72 rychlovýtahů. Zedníci museli položit přes 10 milionů pálených cihel, aby uskutečnili sen postavit nejvyšší budovu na světě, která měří s televizní věží 449 metrů. Mimochodem původní stožár měl sloužit jako kotviště pro vzducholodě. 

Nejpůsobivější a nejelegantnější newyorský mrakodrap jsme si nechali na závěr. V Archivu Českého rozhlasu se zachovala reportáž z roku 1933, která vypráví o proslulém věžáku Chrysler Building. Architekt William Van Alen jej vztyčil na parcele mezi Lexington Avenue a 42. ulicí. Jedná se nejen o kulturní poklad New Yorku, ale také o perlu tamní architektury. Je rozeznatelný na první pohled mezi lesem ostatních výškových budov díky své charakteristické ostré špičce, která vypadá jako ocelové vosí žihadlo. Z budovy je překrásný výhled na Long Island, Brooklyn, Hudson a East River. Na stavbu 319 metrů vysokého díla bylo třeba použít 3 826 000 cihel a 391 881 nýtů. 

Trénování koní před 4000 lety (1932)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 16:52

Hovoří Bedřich Hrozný, český klínopisec a orientalista. Mluví o hlavních zásadách trénování koní podle Kikkulova systému.

Natočeno 1932.  Repríza fragmentu přednášky 4. 11. 2015 v rámci pořadu Rádio Retro – příběh vědy.

Alternativní název: Training koní před čtyřmi tisíci léty. – Trénink koní před 4000 lety

 

Diablom pokúšaný (Ďáblem pokoušený, 1982)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 13:18

Fjodor Sologub. Adaptace klasického románu. Překlad Juraj Klaučo. Dramaturg Štefan Šmihla. Zvuk Ivan Kostolný. Snímky zhotovila Mária Maršalová, Dramatizace a režie Ĺubomír Vajdička.

Osoby a obsazení: Peredonov (Emil Horváth ml.), Varvara (Elena Petrovická), Volodin (Michal Gazdík), Rutilov (Ivan Romančík), Falastov (Ján Kožuch), Veršinová (Katarína Vrzalová), Marta (Petronela Valentová), Vlado (Ladislav Konrád), Grušinová (Mária Bálintová), Daria (Marta Sládečková), Rubovský (Andrej Vandlík), Skučajev (Tibor Bogdan), prokurátor (Štefan Halás), Veriga (Ivan Folkman), Kokovkinová (Margita Mazalová), Saša (Juraj Predmerský), Chripač (Jaroslav Vrzala), doktor (Jozef Sorok), Gudajevskij (Anton Šulík), Gudajevská (Eliška Nosáľová) a Islajev (Ján Pomšár).

Připravil Československý rozhlas Banská Bystrica v roce 1982 (67 min.).

Rádio 3 (Radio 3, 2008)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 11:20

Martin Hvišč. Produkce Silvia Matovská. Dramaturgie Vanda Feriancová. Hudební dramaturgie Katarína Bielčíková. Mistr zvuku Dušan Kozák. Režie Martin Hvišč.

Účinkují Boris Farkaš, Vladimír Jedľovský, Petra Vajdová, Viera Topinková, Pavol Michalka.

Natočeno 2008. Repríza 6. 2. 2019 (Rádio Devín, 21:30 hod.; 57 min.).

Liliomfi (1959)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 9:44

Ede Szigligeti (1814-1878). Klasiká konverzační komedie. Přeložili Sándor Kosnar a Ota Ornest. Rozhlasová úprava Josef Hlavnička. Hudbu složil a malý hudební soubor diriguje Ladislav Kozderka. Technická spolupráce: zvuk Miroslav Janeček, Blanka Slonková, záznam a střih Vojtěch Šrámek. Režie Jiří Valchař.

Osoby a obsazení: profesor Szilvai (Bohumil Koukal), Kamila, vychovatelka (Vlasta Kleinová), Maryška, sirotek (Sonja Sázavská), Liliomfi (Otakar Vážanský), Stellemfi (František Brož), Švarc, hospodský v Pešti (Miroslav Horák), Adolf, jeho syn (Leopold Franc), Kánysi, hostinský v Telegdu (Oldřich Velen), Erži, jeho dcera (Libuše Matějková), Gyuri, číšník (Bohuslav Čáp), sousedka (Marie Preislerová), Hejsek, pandur (Radúz Chmelík).

Natočeno v Československém rozhlase Olomouc 8. – 19. 12. 1959. Premiéra 21. 2. 1960 (Praha I, 20.00.-21.30 h.; 86 min.). Obnovená premiéra 25. 12. 2009 (ČRo Olomouc, 20:02 h.) v rámci oslav 60. výročí zahájení vysílání z Olomouce a 15. výročí obnovené existence Českého rozhlasu Olomouc.

Pozn.: Maďarská veselohra o veselém milovníku kočovné společnosti, o jeho lásce k Maryšce a co se kolem toho sběhlo. – Do malého maďarského městečka přijela herecká skupina. Všichni jsou na nohou a hrdina Liliomfi, šlechtic a zběhlý student, nyní milovník, si získá rázem srdce městským dam, zvláště Maryšky a její tetičky. Maryška se zase libí Liliomfimu. Zkomplikuje to však profesor Szilvai, poručník Maryšky a strýček Liliomfiho. Szilvai ovšem neví, že Liliomfi je jeho synovec a Liliomfi zase neví, že právě Maryška je nevěsta, kterou strýček pro něho vybral. A to dalo autorům mnoho příležitostí k rozmarným situacím a šťastnému ukončeni, kdy Liliomfi s Maryškou unikají strýčkovi a zříkají se jeho bohatství, neboť si příliš zamilovali volnost, sebe a divadlo. (anotace)

28. 9. 2008

Anna Kareninová (1969)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 19:26

Lev Nikolajevič Tolstoj. Překlad Mária Klímová. Dramatizace Viera Mikulášová-Škridlová. Dramaturg Emil Kočiš. Režie Veronika Vrbková.

Účinkují Naďa Nináčová, Anton Baláž, Štefan Petrák, Gita Mišurová, Andrej Šillan, Anton Trón, Anna Pokorná, Gabriela Rumanová, Ján Mišura, Kveta Lukošíková, Brigita Bobulová, Štefan Servátka, Dana Trnčíková, Jozef Stražan, Ladislav Farkaš a další.

Natočeno 1969.

Plutov triumf (Plutův triumf, 1975)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 19:22

Pierre de Marivaux. Rozhlasová adaptace divadelní komedie. Rozhlasová úprava Iveta Žatková. Překlad Jozef Mrázik. Zvuková spolupráce Zuzana Kubíková, Mária Vrancová. Dramaturgie Mária Terenová. Režie František Obžera.

Účinkují Ĺubo Roman, Viliam Polónyi, Eduard Bindas, Soňa Valentová, Marián Labuda, Eva Krížiková, Július Paluš, Peter Jerguš, Jozef Bendík.

Natočeno 1975 (46 min.). Premiéra 9. 3. 1976. Repríza 20. 6. 2018 (SRo 2 Rádio Regina).

Barón z Hopsapichu (Baron z Hopsapichu, 2008)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 19:15

Clemens Brentano. Pohádková hra s písničkami. Překlad Berta Barčová. Dramatizace Svetozár Sprušanský. Dramaturg Ján Uličiansky. Produkce Silvia Matovská. Hudební dramaturgie Milena Lukáčová. Hudba Sisa Michalidesová. Zvuk Ĺubica Olšovská. Režie Svetozár Sprušanský.

Osoby a obsazení: paní Týžden (Soňa Norisová), princezna Chcevedieť (Alena Pajtinková), barón z Hopsapichu (Daniel Fišer), král Slovodrž (Igor Adamec), hlavní uvažovač (Mojmír Caban), generál Bumbác (Branislav Bystriansky), lidožrout Skaderuka (Lukáš Latinák), paní ze Sovova (Lucia Vráblicová), královna (Dáša Rúfusová) a děti (Vladimír Drexler, Aneta Kmecová, Timotej Lukovič, Jakub Novanský, Andrea Saliniová, Diana Pavlačková a Emil Zvarík).

Vyrobilo Literárno-dramatické centrum Slovenského rozhlasu v roce 2008 (46 min.). Repríza 24. 7. 2018 (SRo Rádio Junior, 9:00 – 9:46 h); 26. 3. 2021 (SRo Rádio Junior).

Alternativní verze překladu: Baron Blecha

Pozn.: V tejto rozprávke bude poriadne veselo. Priletí totiž Barón z Hopsapichu. Ten sa chce oženiť s princeznou Chcevedieť. To by nebolo až také zvláštne, ale Barón z Hopsapichu vôbec nie je človekom, ale, prosím pekne, poriadne otravným hmyzom. Barón je jednoducho blcha. O zvláštne postavy naozaj nebude núdza, pretože sa objaví aj Týždeň so svojimi siedmimi deťmi, ktoré v rozprávke poriadne zamiešajú karty.

V príbehu začujete pesničky a hudbu Sisy Michalidesovej a v hlavnej úlohe bude vynikajúco bzučať herec Daniel Fischer. Klasickú rozprávku nemeckého spisovateľa Clemensa Brentana preložila Berta Bartschová a pre rozhlas ju zdramatizoval aj režíroval Svetozár Sprušanský.

Older Posts »

Powered by WordPress