Arthur Conan Doyle. Rozhlasová úprava a redakce Daniela Kapitáňová. Překlad Alfonz Bednár. Hudební spolupráce Oldo Fiala. Zvukový mistr Peter Pištek. Režie Laco Kerata.
Účinkuje Martin Kaprálik.
Natočeno 2008.
Arthur Conan Doyle. Rozhlasová úprava a redakce Daniela Kapitáňová. Překlad Alfonz Bednár. Hudební spolupráce Oldo Fiala. Zvukový mistr Peter Pištek. Režie Laco Kerata.
Účinkuje Martin Kaprálik.
Natočeno 2008.
Radek Bachratý. Dramaturgie Katarína Revalová. Hudební dramaturgie Katarína Cútová. Zvuk Peter Janík, Stanislav Kaclík. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Marek Fašiang, Miroslava Šimková, Oľga Solárová, Vladimír Durdík, Peter Bzdúch, Igor Čillík, Vladimír Minarovič, Ivan Laca.
Natočeno 1998.
Lit.: anonym: Ponorka. In Slovenka 1998, str. 37 (anotace). – Cit.: Čo môže závidieť dospelý muž chlapcovi? Napríklad silu fantázie a potom ešte určitú veľkú odvahu a chuť splniť svoj chlapčenský sen, a ešte to, že všetko veľké a rozhodujúce je v živote pred ním. Práve takýto chlapec Filip sníva svoj veľký sen v príbehu pôvodnej rozhlasovej hry pre deti autora Radka Bachratého. Ponorka je nielen názvom premiérovej hry, ale najmä obrazom chlapčenskej fantázie, ktorá sa uskutoční skôr, ako dopočúvate príbeh Filipa a jeho kamaráta, dobromyseľného čudáka Oblaka, jediného zo vzorky dospelých, ktorý nesplynul so svetom zvaným Tlak okolností. Či vydrží tento tlak Filip, to sa dozviete, ak si hru pozorne vypočujete až do konca.
Viktorín Šulc. Detektivní hra, která vznikla na půdorysu skutečné události, kterou bezpečnostní orgány řešily v 60. letech. Zvuk Dobroslav Kubík. Záznam a střih Renata Halamková. Asistenti režie Hana Kubíková a Michael Tarant. Hudební spolupráce (výběr hudebních efektů) Jiří Štusák. Dramatug Svatopluk Štefl. Režie Pavel Krejčí.
Osoby a obsazení: poručík Sýkora (Vladimír Dlouhý), kapitán Hájek (Alois Švehlík), vypravěč (Pavel Soukup), doktor (Milan Sandhaus), Hlavatý (Petr Hübner), podporučík Český (Jan Hyhlík), poručík Melich (Pavel Novotný), ředitel (Radoslav Bartoník), Erben (Stanislav Lehký), Horvát (Zdeněk Říha), Šárka (Romana Chvalová), Krásová (Kateřina Francová), vrátný (Stanislav Junek), služba (Boris Šlechta), Stejskal (Jan Pilař), Štolba (Ivo Forst), Jeřábek (Miroslav Rataj), Márová (Dagmar Novotná), Matušková (Marie Kleplová), Hlavatý (Petr Hübner), Pažoutová (Lenka Loubalová – Peřinová), 1. spolužačka (Pavla Tomicová – Malá), 2. spolužačka (Ivana Voráčková).
Nastudoval Hradec Králové v roce 1987. Premiéry 4., 18. a 25. 4. 1987 (Praha, 19:15 h.). Repríza 3. dílu 20. 8. 1988 (Vltava, 14:15 – 14:45 h.). Obnovená premiéra 1. – 3. dílu 13. 4. 2025 (ČRo 3 Vltava, 15:00 – 16:30 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.
Obsah: 1. Strach – 2. Portrét – 3. Léčka.
Lit.: sš: Viktorin Šulc – Etuda z odvrácené strany. In Rozhlas 14/1987 (23. 3. 1987), s. 4 (článek).
Lit.: Velíšek, Martin: Viktorín Šulc: Etuda z odvrácené strany. Alois Švehlík a Vladimír Dlouhý na stopě brutálnímu vrahovi. In web ČRo 3 Vltava, 13. duben 2025 (článek) – Cit.: Hra vznikla na půdorysu skutečné události, kterou bezpečnostní orgány řešily v 60. letech. Dva policisté vyšetřují sérii brutálních přepadení žen na pražském sídlišti. (…)
Pod původním rozhlasovým seriálem je podepsaný nedávno zesnulý autor detektivních románů, scenárista a také rozhlasový dramaturg Viktorín Šulc. Knihy Všichni musí zemřít, Muž, který vycházel z hrobu a Agentura Puzzle patří k nejpopulárnějším českým zástupcům kriminálního žánru. Podílel se na filmech Stín smrtihlava, Škodná a Hrobník nebo na seriálu Kriminálka Anděl. Knižně zpracoval případy Jiřího Markoviče a Luboše Valeriána.
Vycházel jsem z matérie několika skutečných případů, včetně těch, které před časem vzrušily naše hlavní město, při psaní jsem se radil s experty z řad kriminalistů i psychiatrie. Viktorin Šulc
Inscenaci natočil v roce 1987 v hradeckém studiu režisér Pavel Krejčí a do dalších rolí obsadil Pavla Soukupa, Milana Sandhause, Pavla Novotného a Jana Hyhlíka. V epizodní roli se objevila Pavla Tomicová. Jako asistent režie v rozhlase debutoval divadelní režisér Michael Tarant.
Jan Czech. Dramatické etudy o různých typech režisérů. Režie Ivan Holeček.
Účinkují Jiří Lábus a Oldřich Kaiser.
Natočeno 1987. Premiéra 19. 12. 1987 (40 min.).
Richard Komárek. Původní rozhlasová hra. Černá groteska. Výjevy z manželského života. Hudba Richard Mlynář, hraje autor. Spolupráce na dialozích a stereoscénář Michal Bureš. Dramaturg Jan Sulovský. Technická spolupráce Zdeněk Slavotínek. Asistentka režie Jindřiška Zornová. Režie Michal Bureš.
Osoby a obsazení: Klára (Tereza Novotná-Mikšíková), Rudolf, její manžel (Jan Leflík), preparátor Libor (Miroslav Hruška), vedoucí směny (Dušan Urban), moderátor (Jan Fišar), hlas v reklamě (Ladislav Lakomý), zprávařka (Zora Ježková).
Nastudovala Olomouc v roce 2008. Premiéra 18. 11. 2008 (ČRo 3 Vltava, 21:30 hod.).
Text in: RTDS uvádí…, 27. 11. 2008.
Lit.: Bureš, Michal: Bramborová groteska. In web ČRo, listopad 2008 (anotace). – Cit.: Mladý dokumentarista, student brněnské JAMU Richard Komárek (1979) se vydal ve svém zkoumání světa a mezilidských vztahů i na pole dramatické tvorby. Zasadil několik námětů, z nichž postupem času vzešly, byvše řádně zalévány, sazenice „Zemských jablek“. Příběhu jednoho manželského páru, který se neměl dávat vůbec dohromady, ale ona (Klára) si ho vybrala a on (Rudolf) neprotestoval, proto se vzali. Vznikl nesourodý svazek, od něhož každý očekává něco jiného. On dítě, ona klid od života. Průsečíkem a zdánlivým řešením, těchto dvou v hloubi zcela protichůdných motivací se stává pes, nejmenší pes na světě, čivava Albert. Právě jejím prostřednictvím začnou ti dva spolu komunikovat… žel netrvá to dlouho.
Dramatická prvotina Richarda Komárka, která je další letošní premiérou Klubu rozhlasové hry, je postavena na střetu „upatlané“ všední reality a pozlátka mediálních show, na konstatování, že své problémy v sobě si musí vyřešit každý sám. Chtít to po někom jiném, není řešení.
Jan Čep. Poznání sebe sama je celoživotní poutí a řeholí. Rozhlasová úprava povídky ze sbírky „Tvář pod pavučinou“ (1941). Výběr a režie Michal Bureš. Použitá hudba Otto Sieben. Redakce Jan Sulovský. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler.
Čte Ladislav Lakomý.
Nastudovala Olomouc v roce 2008. Natočeno 31. 8. 2008 (R1+P1, 9:00 – 18:00 h.). Premiéra 28. 9. 2008 (ČRo 5 Olomouc, 20:30 – 21:13 h.; 42,5 min.).
Jaroslav Hašek. Rozhlasová úprava dvou, žel Bohu stále aktuálních povídek našeho národního klasika. Rozhlasová úprava Michal Bureš. Redakce Jan Sulovský. Použitá hudba „Banjoland“. Zvuk, záznam a střih Zdeněk Prchlík. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Účinkují Josef Bartoň, Pavel Juřica, Petr Kubes.
Nastudovala Olomouc v roce 2008. Natočeno 22. 8. 2008 (R1+P1, 14:00 – 22:00 h.). Premiéra 28. 10. 2008 (ČRo 5 Olomouc, 15:05 h.; 29 min.).
Literárně hudební pásmo kramářských písní z celé Evropy s malým vyprávěním o zpívajících hercích. Připravili a uvádějí Václav Cibula a Jiří Váchal. Režie Jana Klimentová.
Hovoří zasloužilý umělec Vladimír Leraus, Rudolf Pellar, zpívají nár. umělkyně Jiřina Švorcová, nár. umělec František Smolík, nár. umělec Zdeněk Štěpánek, zasloužilý umělec František Kreuzmann, nár. umělec Ladislav Pešek, nár. umělkyně Jiřina Šejbalová a další.
Natočeno 1987. Premiéra 14. 2. 1987 (87 min.).
Pozn.: Rozhlasový archív skrývá ve své fonotéce bezpočet pokladů všech žánrů. Při jeho probírce jsme narazili na půvabné pásmo, nazvané O tom velkým mordu. Možná že si někteří z posluchačů vzpomenou na tuto přehlídku mordýřských jarmarečních písní z celé Evropy – jsou do ní zařazeny často texty neznámé i zapomenuté a právě pro tento pořad nově přeložené.
V archívním snímku vystupuje v roli vypravěče zasloužilý umělec Vladimír Leraus, texty písní zpívá a recituje Rudolf Pellar a další písně zpívá národní umělkyně Jiřina Švorcová. Pásmo nás tak přivedlo k tématu Zpívající herci. Pozvali jsme si tedy k mikrofonu skladatele a hudebního režiséra Jiřího Váchala, který je – mimochodem – vášnivým sběratelem právě nahrávek zpívajících herců. Spolu s ním jsme se tedy vypravili do rozhlasového archívu a tam pro posluchače vybrali nejstarší a zároveň nejcennější nahrávky. V některých případech jde o opravdové poklady, které pravděpodobně přinesou posluchačům značné překvapení. Tím překvapením nebudou jen jména herců – »zpěváků«, ale také skutečnost, že některé z nahrávek nebyly ještě nikdy vysílány, takže v pořadu budou mít vlastně svou premiéru. (hls)
Svatava Antošová. Rozhlasová úprava povídky o marném hledání a setkání bez významu. Publikováno ve sborníku Short Stories by Czech Women (Londýn 2006). Pro rozhlas vybral a úvodem opatřil Petr Hanuška. Zvuk, záznam a střih Jiří Vavrda. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Rozhlasová úprava a režie Michal Bureš.
Osoby a obsazení: Ona, vypravěčka (Olga Kaštická), Darka (Lenka Ouhrabková) a Lux von Dux (Jan Musil).
Nastudovala Olomouc v roce 2008. Premiéra 5. 10. 2008 (ČRo 5 Olomouc, 20:30 h.) v cyklu Setkání s literaturou. Repríza 7. 11. 2025 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Pozn.: V dnešním pokračování našeho cyklu vám nabídneme setkání s povídkou teplické rodačky, prozaičky, básnířky a publicistky Svatavy Antošové nazvanou Neříkej to mámě!
Upřímně řečeno, neočekávejte žádnou večerní selanku na dobrou noc, ale text ostrý jako břitva, a to ve všech rovinách, zvláště tematické a jazykové. Dialogický výjev nás zavádí do jakési alternativní restaurace, v níž jen lehce nahlédneme do nemilosrdně tvrdého života dvou hrdinek, které se nejen vyrovnávají s potížemi svého současného života, ale jež žijí v zajetí svých dřívějších životních vyšinutí. Dokáží se jich zbavit, nebo jsou neodstranitelnou zátěží, nebo si snad ve své poklescích dokonce libují?
I tyto otázky vás jistě napadnou, pokud v následujících minutách zůstanete našimi posluchači… (anotace)
Adina Mandlová. Osmidílná četba na pokračování ze vzpomínek slavné české herečky. Pro rozhlas upravil a natočil režisér Jakub Vítek.
Účinkuje Simona Peková.
Nastudovala Olomouc v roce 2008. Premiéra každou neděli od 5. října do 23. listopadu 2008 (ČRo 5 Olomouc, 15:05 hod.) v cyklu Počteníčko. Repríza 1. dílu 27. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).
Vydal Radioservis v roce 2009 (1 CD).
Obsah: 1. Dětství – 2. První léta v Praze – 3. Úspěchy u filmu – 4. Konec války a zatčení – 5. Věznění a odjezd do Anglie – 6. Na léčení ve Švýcarsku – 7. Rozvod a svatba s Benem – 8. Dneska už se tomu směju.
Pozn.: Před pár lety jsem v rámci studia brněnské JAMU měl za úkol kriticky porovnat autobiografie dvou největších českých hereček 30. a 40. let – Lídy Baarové a Adiny Mandlové. Zatímco plačtivou obhajobou Baarové (v níž je čtenář dokola ujišťován, že s Gobbelsem se stýkala jen proto, že byla „hloupá a naivní holka z Čech“) jsem se prokousával poměrně obtížně, paměti její přítelkyně a zároveň konkurentky Mandlové jsem přečetl jedním dechem. Přestože osud Adinu semlel v mnohém ještě drastičtěji než Lídu Baarovou, na svoje zlatá léta u filmu i ta později v anglickém exilu vzpomíná se zábavnou sebeironií, otevřeně a smířeně.
Autobiografie Mandlové je vzácná především tím, že demytizuje často nostalgií zkreslovaná třicátá léta. Odhaluje je jako jeden velký kokainový a sexuálně nevázaný večírek, do něhož fatálně zasáhne válka, rozhodí celý filmový průmysl a především pokřiví přátelské a milenecké vztahy.
Vidím tu důstojností oplývající lady, jak s viržinkem a sklenkou skotské sedí u psacího stroje a s (občas trpkým) úsměvem vzpomíná… Není důležité, že se nechytila šance prorazit v Hollywoodu, že se neubránila pomluvám o vztahu s K. H. Frankem, které ji dovedly až do vězení na Pankráci a že šanci na nový start u filmu v Anglii zrušila vážná choroba plic, důležité je, že ji každá životní peripetie posilnila a posunula blíž k okamžiku, kdy si mohla říct: „Dneska už se tomu směju.“ (Jakub Vítek, režisér pořadu – anotace)
Powered by WordPress