Hostem je byzantský biskup Timotej.
Natočeno 2016. Premiéra 31. 8. 2016 (Svobodné rádio). K poslechu zde.
31. 7. 2017
Křesťanství ve světle nejnovějších nalezených starověkých písemností (2017)
Jan Kozák. Přednáška.
Natočeno 2017. Premiéra 2017 (Svobodný vysílač). Publikováno 13. 3. 2017 na YouTube.
Pozn.: Až do 18. století nebylo možné objektivně posoudit křesťanství. Až překlady nejrůznějších textů, zejména ze sanskrtu, otevřely lidem oči. Do teď jsme vězni židovsko-křesťanské, biblické tradice, která bohužel vychází z převrácených hodnot, kdy bílá je černá a černá je bílá. (anotace)
Obrázky zo Slovenska (Obrázky ze Slovenska, 2017)
Jozef Ĺudovít Holuby. Dramatizace Lenka Garajová. Režie Laco Kerata. Dramaturg Peter Pavlac. Zvuk Peter Pištek. Hudební dramaturg Matúš Wiedermann. Produkce Silvia Lukáčová.
Účinkují Daniela Kuffelová, Jakub Rybárik, Juraj Hrčka, Ladislav Konrád, Tomáš Vravník, Ĺubica Očková a Danica Matušová.
Natočeno 2017. Premiéra 1. 8. 2017 (Rádio Devín, 20:00 h.) v cyklu Naša zabudnutá klasika.
Lit.: anonym: Naša zabudnutá klasika – J. Ĺ. Holuby. Rozhlasové hry/Rozprávky. In web Rádio Devín, 26. 7. 2017 (článek). – Cit.: V poradí štvrtou hrou v cykle je rozhlasová adaptácia prednášky známeho slovenského vedca, polyhistora, etnografa, archeológa a botanika – Jozefa Ĺudovíta Holubyho prednesená v roku 1896 na slovenskom večere Československej jednoty v Prahe. Už názov prednášky jednoznačne poukazuje na jej obsah a teda snahu autora podať akýsi etnograficko-sociologický pohľad na súdobé Slovensko, ktoré v tom čase bolo ešte súčasťou Rakúsko-Uhorskej monarchie. Jeho pohľad je priezračný, so snahou o objektivitu, avšak nevyhýba sa svojím vlastným subjektívnym hodnoteniam, čím práve tento text naberá veľmi osobitý literárny charakter – práve vo svojej jednoduchej a otvorenej snahe pomenovať množstvo špecifických fenoménov charakteristických pre konkrétne obdobie v našich dejinách. Autorka Lenka Garajová však text posúva do obdobia bližšie neurčenej budúcnosti, kde nás vovedie do akejsi dystopickej „národnej rezervácie“, ktorou sa časť našej krajiny stala. Tu sa konzervujú zvláštne tradície pomenované práve v texte Jozefa Holubyho. Paradox vzniká v momente, keď si uvedomíme, koľko z opisovaných fenoménov sa dotýka aj dnešnej našej spoločnosti. Jemná irónia sa tak zrazu stáva znepokojujúcou práve v otázke, ako ďaleko sa naša spoločnosť za to jedno storočie vlastne dostala?
Naša zabudnutá klasika je názov nového cyklu krátkych rozhlasových hier Rádia Devín, ktoré majú ambíciu nachádzať v slovenskej literatúre zaujímavé, menej známe a dodnes nikdy nespracované texty rôznych slovenských autorov. Tieto texty sme dali spracovať trom mladým autorom, ktorí už skúsenosť s rozhlasovou drámou majú, aby sa pokúsili z predlôh koncipovať texty, nesúce v sebe hĺbku a podstatu predlohy a zároveň sa snažia pozrieť na témy a formu spôsobom adekvátnym myslenia dneška. Ide teda o akýsi most medzi minulosťou a prítomnosťou, ktorého cieľ by mal presiahnuť didaktický rozmer oboznámenia sa s neznámym. Jednotlivé spracovania budú vysielané počas prázdnin v týždňových premiérových časoch.
Důchodci a výlety
Gabriela Míšková
(vyšlo v Týdeníku Rozhlas 34/2017)
Možná, že jedním z ukazatelů kvalitního dokumentu je jeho schopnost přimět posluchače k akci. Přivést ho z pasivity k aktivitě. Dva tematicky spřízněné dokumenty z letošního léta takový potenciál rozhodně mají.
Ĺubomír Smatana je především zkušený reportér, ale jeden z příběhů, který je běžně zvyklý vyprávět v úderném, rychlém reportážním formátu, svým tématem přerostl v dokument Důchodce na tripu. Jen těžko uvěřitelná historka o člověku, který podlehl rafinovanému podvodu. Důchodce Vladimír odpověděl na vcelku běžný spam lákající na pohádkové dědictví ze zahraničí. Započala rozsáhlá mailová korespondence s neznámou ženou Soňou, která Vladimíra přiměla zadlužit se a odletět do Brazílie, kde měl starý muž neznalý jazyka a bez peněz převzít dědictví, převést jej ho Hongkongu a získat značnou finanční odměnu.
Ve způsobu vyprávění se nezapře Smatanova reportážní praxe a je nutné dodat, že se z ní podařilo udělat osvěžující přednost. Dokument se otvírá rapidmontáží tvořenou původními zprávami Českého rozhlasu o tom, že český důchodce byl v Hongkongu zatčen za pašování drog. Smatana následně zpovídá jeho přátele a příbuzné, a nakonec investigativně píše Vladimírovi dopis a získává přístup k inkriminované mailové korespondenci. Ta se stane tělem dokumentu – jistě za lvího podílu dramaturga Ivana Studeného, který zde uplatnil svůj způsob práce se záběry v angličtině a jejich odůvodněné překlady do češtiny. Vladimír si bez znalosti angličtiny dopisuje se Soňou díky internetovému překladači. Konverzace je zprostředkována dvěma neprofesionálnímu herci, přičemž maily ze zahraničí předčítá cizinka s dobrou znalostí češtiny, ovšem se silným přízvukem. V podkresu přitom slyšíme robotické čtení anglické verze. Výsledný efekt působí zcela autenticky a nestrojeně. (more…)
O třech jezdcích a překrásné Vasilise (1967)
Na motivy staré ruské pohádky napsala Libuše Blažejová. Hudba Zdeněk Lukáš, řídí autor. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Úsvit (František Husák), Slunce (Jiří Vala), Noc (Jan Schánilec), Vasilisa (Jaroslava Pokorná), carevič (Jiří Krampol), Panenka (Klára Jerneková), Oksjuša (Gabriela Vránová), Marjutka (Růžena Merunková) a Baba-Jaga (Ludmila Roubíková).
Natočeno v roce 1967. Obnovená premiéra 14. 8. 2017 (ČRo Rádio Junior, 20:00 h.; 34 min).
29. 7. 2017
Nejasné nebe (2017)
Martin Františák. Rozhlasová hra. Věnováno Petru Bezruči, Janovi, Ivanovi a Ivanovi. Veselá vzpomínka na Bezruče, Balabána, Landsmana. Hudba Tomáš Vtípil a skupina Urband. Mistr zvuku Marek Hoblík. Dramaturgická spolupráce Martin Velíšek a Eva Lenartová. Režie Tomáš Soldán.
Osoby a obsazení: starý Magdon (Norbert Lichý), Maryčka Magdonova (Pavla Dostálová), horník – revolucionář (David Viktora), horníci (Tomáš Jirman, Pavel Cisovský a David Viktora), hospodský (Josef Novák-Wajda), Drtina (Marek Cisovský), mluvčí (František Strnad), reportér (Petr Kubes), mrtvá žena (Olga Zimmermannová-Kaštická), siroty (Eliška Kudrnová a Toník Růžička). Dále účinkují Karel Čepek, Lukáš Červenka, Josef Kaluža.
Nastudovala Ostrava, červenec – srpen 2017. Premiéra 16. 9. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.) v cyklu Rozhlasové jeviště.
Lit.: Spisarová, Renáta: Vážený Ještěre, drahý Petře Bezruči! Komponované vysílání k výročí 150 let od narození slezského barda. In web ČRo 3 Vltava, 11. září 2017 (článek). – Cit.: Kdo vlastně byl Petr Bezruč? A kdo Vladimír Vašek? Kdo byl autorem démonickýchveršů a kdo banálních veršovánek? A proč nás nepřestávají zneklidňovat Slezské písně?
Den s Petrem Bezručem vysíláme 16. září od 12:00.
Odpovědi patrně nenajdeme, ale vydáme se na vzrušující cestu hledačů, jež nemajíce jasného cíle, oddávají se nadšenému bloudění. Přímo z Lysé hory, na jejíž vrchol se básník často a rád vydával, se v sobotu 16. září přihlásí Eva Lenartová a Renáta Spisarová, aby nás provedli osmi hodinovým vysíláním inspirovaným osobností a dílem Petra Bezruče. (more…)
Maigret i tajemniczy konfident (Maigret a informátor, 1993)
Georges Simenon (román Maigret et l’Indicateur). Režie Sławomir Olejniczak.
Osoby a obsazení: komisař Maigret (Tadeusz Borowski), Janvier (Jacek Jarzyna), paní Marcierová (Agnieszka Czekańska), číšník (Tadeusz Grabowski), inspektor Louise (Marek Frąckowiak), „Moucha, Louisův informátor (Jerzy Tkaczyk), Manuel Morrie (Adam Bauman), Blanche Pigot (Katarzyna Bargiełowska).
Natočeno 1993. Premiéra 4. 12. 1993.
Pozn.: Komisarz Maigret otrzymuje zgłoszenie o zabójstwie właściciela pewnej restauracji. Zwłoki znaleziono na ulicy w miejscu, w którym ofiara zabójstwa bardzo rzadko bywała. Wkrótce pewien konfident o pseudonimie „pchła“ przekazuje telefonicznie informację, kto jest mordercą. Jednocześnie mocno nalega, aby komisarz jak najszybciej aresztował wskazaną osobę oraz jego brata. Bardzo szybko komisarz Maigret dowiaduje się, że żona zamordowanego właściciela restauracji jest kochanką wskazanego przez „pchłę“ domniemanego zabójcy. Ale Czy tajemniczy konfident z całą pewnością godny jest zaufania…
Tunel (1963)
Patricia Simpsonová. Překlad a rozhlasová dramatizace Ewa Szumańska. Režie Helena Małachowska.
Osoby a obsazení: cestující (Andrzej Polkowski), přednosta (Zygmunt Bielawski), náčelník (Igor Przegrodzki), Melania (Helena Małachowska), doktor (Jerzy Księski).
Natočeno 1963. Uvedeno v cyklu PIĄTEK z HITCHCOCKIEM.
Pozn.: Nie każda podróż pociągiem do pracy kończy się zgodnie z planem, zwłaszcza kiedy okazuje się, że nic nie jest takie, jakie było poprzednio. (anotace)
Bedřich Nikodém (2009)
100 let od narození legendárního autora populárních českých písniček. Připravil a uvádí Ladislav Tůma.
Natočeno v roce 2009. Premiéra 9. 8. 2009 (ČRo 2 Praha, 21:02 h.; 56 min.).
Lit.: anonym: Bedřich Nikodem. In Wikipedia, b. d. (encyklopedické heslo). – Cit.: Narodil se ve Vídni, kde začal chodit do základní školy. Po vzniku samostatného Československa rodina přesídlila do Prahy a tady Bedřich dokončil základní školní docházku, maturoval a později začal studovat elektrotechniku. Už od dětství se učil hrát na klavír a při studiích na vysoké škole si přivydělával hrou v různých pražských tanečních orchestrech.
Ve 20. a 30. letech minulého století se staly velkou módou v tanečních kavárnách trampské písničky. A tak není divu, že jimi byl inspirován i Bedřich Nikodem. Jeho vůbec první skladbou byla píseň „Houpy hou“, melodie v tehdy módním rytmu waltzu. Autorem textu byl Karel Růžička a píseň se okamžitě stala hitem v řadě tanečních kaváren, na gramofonových deskách a samozřejmě i v rozhlase. Z hitu se stal evergreen, který je zpíván u táborových ohňů dodnes a je stále znovu a znovu nahráván. Těch trampských písní z pera Bedřicha Nikodema potom vznikla pěkná řádka.
30. léta minulého století. To je doba, kdy k nám přišel swing a to samozřejmě nemohlo nepoznamenat mladého skladatele, hrajícího v tanečních kapelách. Psal písně v rytmu swingu a opět úspěšně. Jeho foxtrot „Vesele, jen vesele“ získal v roce 1936 první místo v soutěži KAPO (Klub autorů písniček a operet). A to rozhodlo o osudu Bedřicha Nikodema. Ačkoliv vystudoval elektrotechniku, už zůstal u muziky. Od roku 1937 byl zaměstnán jako redaktor v hudebním nakladatelství Mojmíra Urbánka a po jeho znárodnění v hudebním vydavatelství Supraphon. Písničky nejen redigoval, ale dál pilně skládal.
Napsal na 450 skladeb. Řada z nich byla oceněna v autorské soutěži „Hledáme písničku pro všední den“. „Dva modré balónky“ (1958 – 1. cena) zpíval Josef Zíma. „Nedělní vláček“ (1959 cena odborné poroty) zpívala Vlasta Průchová. „Je po dešti“ (1961 – 3. cena a cena odborné kritiky) zpívala Judita Čeřovská. Úspěšné byly i písně pro Waldemara Matušku „Mám malý stan“ a „Barborka.“
Sherlock Holmes a Codex Euricianus (1987, 2007)
Josef Kleibl. Vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor. Hudba Petr Skoumal. Režie Karel Weinlich.
Osoby a obsazení: Sherlock Holmes (Svatopluk Beneš), dr. Watson (Jiří Císler). Dále účinkují Radim Vašinka, Josef Patočka, Vladimír Čech, Jindřich Jemelka.
Připravil Československý rozhlas v roce 1987 (min.). Premiéra 24. 1. 1987. Repríza 29. 7. 2017 v pořadu Meteor – Léto s Sherlockem (ČRo 2 Praha); 6. 9. 2022 (ČRo 2 Praha) v rámci pořadu Meteor k úmrtí Josefa Kleibla.
Vydal Radioservis v roce 2007 na CD 15 případů Sherlocka Holmese (1 CD mp3, CR0801-2).
Lit.: Sobotka, Petr: Josef Kleibl: Sherlock Holmes a Codex Euricianus. In web ČRo 2 Praha, červenec 2017 (anotace). – Cit.: 5. vědecký případ slavného detektiva napsaný přímo pro Meteor.
Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor. Další díly připsal dlouholetý redaktor Meteoru Josef Kleibl.