Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

28. 7. 2017

Stratení v čase 5 – Vrba-Wetzler a Ondrej Čanecký (Ztraceni v čase 5 – Vrba-Wetzler a Ondrej Čanecký, 2017)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 15:44

Připravil Ivica Ruttkayová.

Hovoří historikové Ivan Kamenec a Ján Hlavinka, pamětnice a aktivistka Eva Mosnáková a starostka obce Skalité Andrea Šimurdová.

Natočeno 2017. Premiéra 30. 7. 2017 (Rádio Devín, 18:00 h).

Lit.: anonym: Stratení v čase: Vrba-Wetzler a Ondrej Čanecký. Leto s Rádiom Devín. In web Rádio Devín, 27. 7. 2017 (článek). – Cit.: Pre Slovensko počas socializmu dlhé roky utajované fakty hovoria o tom, že dvaja židovskí väzni koncentračného tábora Rudolf Vrba a Alfréd Wetzler zo Slovenska dokázali nemožné. 7. apríla 1944 sa im podaril útek z koncentračného tábora Osvienčim-Birkenau, kam ich deportovali v roku 1942.

Ušli nielen, aby si zachránili život, ale ušli s misiou vydať svedectvo. Po 18-dňovej nebezpečnej a strastiplnej ceste sa dostali až do Žiliny, kde Židovskej rade nadiktovali 32-stranovú správu o masovom vyvražďovaní. Bola to správa, ktorá mala celému svetu otvoriť oči. Jedným z najdôležitejších momentov v tomto dodnes fascinujúcom príbehu je fakt, že títo dvaja zúbožení muži stretli na pomedzí slovensko-poľských hraníc sedliaka Ondreja Čaneckého z obce Skalité. Spolu so ženou Agátou ich Ondrej Čanecký ubytoval vo svojom dome, poskytol im stravu a šatstvo a v bezpečí ich previezol do Žiliny na trh, kde sa mohli spojiť so židovskými organizáciami a vypovedať o zverstvách v koncentračných táboroch. Ich správu spoznali mnohí najdôležitejší ľudia tej doby a je dodnes kľúčovým dokumentom v obžalobe fašizmu, ale meno a osud Ondreja Čaneckého zo Skalitého, ktorý podal dvom neznámym v krízovej situácii pomocnú ruku, nepozná okrem blízkeho okolia nikto. Ďalšia časť cyklu Stratení v čase sa venuje práve tejto osobnosti.

Autorka Ivica Ruttkayová v rekonštrukcii príbehu vychádza z dvoch spomienkových kníh, Rudolf Vrba v emigrácii vydal knihu Utiekol som z Osvienčimu a Alfréd Wetzler napísal spomienkový román s názvom Čo Dante nevidel. Rovnako oslovila historikov Ivana Kamenca a Jána Hlavinku, ako aj pamätníčku a aktivistku Evu Mosnákovú, ktorá bola počas holokaustu ukrývaným dieťaťom a starostku obce Skalité Andreu Šimurdovú. Pokúsime sa spoznať jeden obyčajný život, obyčajného človeka, ktorý sa zachoval ľudsky a pozmenil beh dejín. (more…)

Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní 1/10 (2004)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 11:41

Josef Thomayer. Četba na pokračování.  Pro rozhlas připravila Dagmar Jaklová-Oravová nebo Eva Koutová. Režie Vlado Rusko.

Čte Miloš Hlavica.

Natočeno 2004. Premiéra 1. dílu 13. 9. 2004 (ČRo 3 Vltava, 11.30 h.). Repríza 1. dílu 27. 7. 2017 (ČRo Plus, 23:33 h.). v cyklu Radiokniha.

Lit.: anonym: Osudy: Josef Thomayer – Z pouti životní (1/10). In web ČRo 3 Vltava, 13. září 2004 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mj. i vzpomínková kniha, z níž nám v pořadu Osudy bude tento a příští týden číst Miloš Hlavica.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři. Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

Lit.: anonym: Josef Thomayer: Z pouti životní. In web ČRo Plus, 26. 7. 2017 (článek). – Cit.: Zakladatel české lékařské vědy, po němž nese jméno známá pražská nemocnice, byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních ambicích svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha Z pouti životní.

Životní pouť Josefa Thomayera je vymezena lety 1853 – 1927. Jeho autobiografickou knihu otevírají tradičně vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech.

Cenné jsou pak zejména pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze – na lékařskou fakultu nastoupil Thomayer v roce 1871.

Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. Od roku 1873 byl členem Umělecké besedy, přátelil se s mnoha významnými umělci své doby, zejména literáty a malíři.

Jeho osobní svědectví o Jaroslavu Vrchlickém, Aloisi Jiráskovi, Josefu Václavu Sládkovi, Janu Nerudovi, Svatopluku Čechovi, Mikuláši Alšovi, Jakubu Schikanederovi, Josefu Václavu Myslbekovi a dalších umělcích zaujmou originálními detaily a postřehy.

U příležitosti 90. výročí jeho úmrtí si Josefa Thomayera připomínáme četbou jeho pamětí, v nichž se objevují jak momenty z dějin českého lékařství, tak ze soudobého kulturního a univerzitního života.

Obsah:

1.
V Radioknize ode dneška uslyšíte četbu z autobiografie Z pouti životní, kterou napsal Josef Thomayer. Jeho autobiografickou knihu otevírají vzpomínky na dětství, školní a studijní léta v rodném Trhanově a na gymnáziu v Klatovech. Cenné jsou pak hlavně pozdější kapitoly z jeho pobytu v Praze. Je po něm pojmenována Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze Krči. A nechal také vybudovat azyl chudých v rodném Trhanově u Domažlic.

2.
Josef Thomayer patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařstvína přelomu 19. a 20. století. V Radioknize dnes uslyšíte druhou část četby z jeho pamětí s názvem Z pouti životní. Narodil se v Trhanově na Chodsku v rodině panského zahradníka. Studoval na klatovském gymnáziu a už tehdy se začaly projevovat jeho literární sklony. Sblížil se také s budoucím celoživotním přítelem Emilem Frídou, pro kterého vymyslel slavný pseudonym Jaroslav Vrchlický.

3.
V Radioknize pokračuje třetí částí četba z pamětí Josefa Thomayera Z pouti životní. Zavede nás do Prahy, kde Thomayer začal studovat lékařskou fakultu. Protože byl člověk neobyčejně širokých zájmů, neomezoval se pouze na svůj obor, ale účastnil se aktivně i společenského a kulturního života. A dokonce začal publikovat pod pseudonymem R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení.

4.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Počtvrté dnes budeme číst z pamětí jednoho z nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století nazvaných Z pouti životní. Také dnes uslyšíte o jeho studentských letech v Praze a mnoha osobnostech uměleckého světa, které tehdy poznal.

5. – bez bližších informací

6.
V Radioknize opět uslyšíte četbu z pamětí Josefa Thomayera, jedné ze základních postav českého vnitřního lékařství. Při studiích medicíny v Praze se věnoval literatuře a do okruhu jeho přátel patřili například Jan Neruda, Josef Václav Sládek, Zikmund Winter, nebo Svatopluk Čech. Právě o něm bude Josef Thomayer vyprávět v šesté části pamětí „Z pouti životní“.

7.
Radiokniha vám nabídne už sedmé pokračování četby z pamětí „Z pouti životní“ Josefa Thomayera“. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem českého interního lékařství na přelomu 19. a 20. století. Lékařství vystudoval v Praze, ale jeho zájmy byly mnohem širší. Kromě medicíny se zajímal o umění v nejširším slova smyslu – hlavně o literaturu, divadlo a výtvarné umění.

8.
Josef Thomayer – „Z pouti životní“. To jsou paměti zakladatele české lékařské vědy, po kterém je pojmenovaná známá pražská nemocnice. Zároveň to ale byl muž neobyčejně širokého vzdělání a všestranných zájmů. O jeho literárních zájmech svědčí mimo jiné i vzpomínková kniha, kterou vám už po osmé nabízíme v Radioknize.

9.
Lékař, ale taky prozaik a fejetonista – to byl Josef Thomayer. Patří k nejvýznamnějším mužům české medicíny minulého století. V Radioknize vám nabízíme předposlední část jeho pamětí „Z pouti životní“. Studium na lékařské fakultě dokončil roku 1876 a zaměřovat se na neurologii, nemoci srdce a ledvin. Patřil k průkopníkům lékařských věd mezinárodního významu. Zasloužil se o české lékařské pojmosloví a názvosloví.

10.
Naposledy se dnes začteme do pamětí legendárního českého lékaře Josefa Thomayera s názvem „Z pouti životní“. V desáté části se zamýšlí nad tím, co má společného literatura a lékařství. Konfrontuje například to, jak používají jed básníci a jak je to s jedy ve skutečnosti. Rozebírá různé způsoby sebevražd a porovnává je s tím, jak by to bylo v reálném životě. Stejně tak si mluví s lehkou ironií o tom, jak hrdinové z románů pronášejí znamenité sentence chvíli před smrtí.

Nikdy nedělej kompromis (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:26

Chris Voss. Kompletní audiokniha. Nikdy nedělej kompromis aneb Vyjednávej tak, jako by ti šlo o život vás naučí vyjednávací taktiky používané agenty FBI, které se nejvíc osvědčily v kritických, ale i každodenních situacích.

Čte Petr Hanák.

Natočeno 2017. Vydalo Jan Melvil Publishing v roce 2017 (MP3, celková délka  9 hodin 9 minut).

Pozn.: Nikdy nedělej kompromis je strhující, nenahraditelná příručka vyjednávacích technik, vybroušených během zajímavé kariéry Chrise Vosse, který desítky let působil jako hlavní vyjednavač FBI s únosci. Dnes patří k nejvyhledávanějším lektorům prestižních podnikatelských škol a současně působí jako poradce velkých společností při jejich strategických jednáních.

Vossovy techniky již prokázaly funkčnost v mnoha náročných situacích, od osvobození rukojmích po úspěšné miliardové fúze. A nyní je můžete využít i vy: ve své práci, pro získání lepšího místa, vyššího platu, či dokonce při přesvědčování svých dětí. Kniha se navíc čte lehce jako beletrie, protože autor svůj výklad prokládá napínavým popisem událostí, v nichž se Vossovi a jeho kolegům z FBI podařilo uspět v situacích, kdy šlo o všechno: o lidské životy. (more…)

Zdochnuté srdce (Zdechlé srdce, 2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích,Slovenské — Premek @ 11:18

Eli Elias. Kompletní audiokniha. Vtipná sebereflexe dnešní generace od anonymního slovenského autora píšícího pod pseudonymem Eli Elias.

Čte Zuzana Fialová.

Natočeno 2017. Vydal Wisteria Books v roce 2017 (MP3, celková délka 5 hodin 9 minut).

Pozn.: Bestseller, který po prvním vydání obsadil na několik týdnů první příčky žebříčků prodejnosti. Sarkastická a mimořádně vtipná sebereflexe dnešní generace rozvedených skoro čtyřicátníků, kteří začínají od znova, jenomže se zdechnutými srdci a dětmi na krku. Nejlepší přátelé, největší nepřátelé, úžasní milenci, exhumované staré lásky, bizarní situace, šílená rodina, castingová agentura a snobské chalupářské imprese v prostředí bohapustého venkova a jeho prapodivných obyvatel. Tuto knihu si poslechnete za jeden večer a budete se smát a plakat zároveň. V současnosti se podle románu připravuje film.

Eli Elias
Neví se, jestli je to muž nebo žena, ale šušká se, že jde o známou osobnost ze světa slovenského šoubyznysu. Stejně jako Matkin se i Eli Elias nejprve objevil v internetovém časopise inZine.

Zuzana Fialová
Kompletní nezkrácenou verzi knihy s chutí předčítá herečka Zuzana Fialová. Absolvovala herectví na VŠMU, je členkou SND a spolupracuje i s pražským činoherním souborem. Kromě filmů (Medvídek, Obsluhoval jsem anglického krále, Lidice a další) účinkovala v různých televizních seriálech (Kriminálka Staré mesto, Panelák, Ordinácia v ružovej záhrade a další). Vyučuje herectví na VŠMU. Žije v Bratislavě a má syna Dávida.

Pandořina skříňka (2017)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:11

Eva Tvrdá. Kompletní audiokniha. Příběh Agáty, která se vydává do Slezska hledat své kořeny.

Čte Eva Tvrdá.

Natočeno červen 2017 (Recording Studio Škroupova, Brno). Vydala Littera Silesia v roce 2017 (MP3, celková délka 8 hodin 11 minut).

Pozn.: Dramatický příběh ze současnosti přivádí hlavní hrdinku knihy Agátu z Prahy do Slezska, k rodině jejího otce. Agátina snaha dohledat rodinnou historii se dostává do ostrého konfliktu se světem jejího manžela a jejich dětí. S napětím sledujeme Agátinu nelehkou cestu k pochopení vlastní identity. Součástí příběhu jsou národnostní a politické konfrontace 20. století, jejichž stíny dopadají až do současnosti. Knihu dotváří soubor povídek s příběhy Agátiných vrstevníků, jejichž rodinné osudy jsou také spjaty se Slezskem. Pandořinu skříňku pro své čtenáře načetla sama autorka.

Eva Tvrdá (1963)
žije a tvoří v opavském Slezsku. Její nejznámější knihy jsou Dědictví, Třešňovou alejí a Okna do pokoje. Knihy vyšly v roce 2011 jako soubor pod názvem Slezská trilogie. Pandořina skříňka (2015) volně navazuje na knihu Dědictví. Z dalších knih: Hravé příběhy (2008, 2011), Nenápadný půvab Slezska (2009), Viva la Revolución? (2011), Andělé, tabulky a sny (2013). Na jaře 2017 Eva Tvrdá vydala pod názvem Mrtvou neměl nikdo rád detektivku ze současné Ostravy.

Dědečku, už chodím do školy (2017, 2021)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 11:07

Ladislav Špaček. Kompletní audiokniha. Pokračování povídání o etiketě ve světě malých dětí, tentokrát již školáků.

Čte autor.

Natočeno 2017. Vydala Mladá fronta v roce 2017 (MP3, celková délka 2 hodiny 31 minut). Reedice Témbr, prosinec 2021.

Pozn: Laskavý dědeček si opět povídá se svou zvídavou vnučkou Viktorkou o světě kolem nich. Viktorka už je ovšem školačka, chodí do první třídy, a proto si přináší spoustu nových podnětů a otázek ze školního prostředí. Audiokniha pomůže rodičům v touze rozvíjet dobré vlastnosti jejich dětí, vštěpovat jim mravní hodnoty současného světa, pěstovat v nich silnou vůli, vytvářet správné návyky chování mezi lidmi a v různých situacích, které Viktorku potkávají.

Ladislav Špaček (*1949)

Původní profesí pedagog. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě, později Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře českého a slovenského jazyka FF UK učil historický vývoj spisovné češtiny. Od roku 1990 pracoval v Československé televizi jako vedoucí domácího zpravodajství a zároveň byl parlamentním zpravodajem a moderátorem pořadu Události, komentáře. V letech 1992 až 2003 mluvčí prezidenta republiky Václava Havla a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Během svého působení na Pražském hradě navštívil spolu s prezidentem Havlem přes padesát zemí světa a absolvoval stovky společenských událostí na nejrůznějších úrovních. Je spoluautorem a protagonistou televizního seriálu Etiketa, autorem knih Etiketa, Velká kniha etikety a Slon v porcelánu aneb jak se neztratit v labyrintu etikety. Pravidelně publikuje v médiích a pořádá přednášky o mediální komunikaci a etiketě pro vrcholové manažery a politiky.

27. 7. 2017

Portréty – Eva Perónová (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:22

Před pětašedesáti lety, 26. července roku 1952, zemřela v Argentině Eva Perónová, manželka diktátora Peróna a ve své době údajně nejmocnější žena na světě. Jaký byl skutečný život populární Evity, která se stala i předlohou slavného muzikálu? Připravil David Hertl.

Hovoří historik, iberoamerikanista Josef Opatrný.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 7. 2017 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 8. 5. 2019 (ČRo Plus, 10:05 h.); 23. 7. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Hertl, David: Naděje chudých i bezcitná intrikánka. Legendární „Evita“ zemřela před 65 lety. In web ČRo Plus, 27. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Inteligentní, neúnavná, mimořádně krásná – ale také ambiciózní a bez slitování. Ochránkyně a naděje chudých – a zároveň bezcitná intrikánka. Jaká byla Eva Perónová, známá jako legendární „Evita“?

Dívenka, která se vypracovala

Narodila se v květnu 1919 v Junínu jako Eva María Ibarguren jako jedno z pěti nemanželských dětí. Právě velká chudoba stála za její snahou uspět: v lednu 1935, kdy jí nebylo ani šestnáct let, odjíždí pracovat do Buenos Aires.

Bulvární média spekulují, že v metropoli začínala jako prostitutka; důkazy neexistují. Dostávala nevýrazné role u divadelních společností, živila se jako modelka a podle všeho žila velmi chudě. Až v roce 1937 přišla první role u filmu a zároveň se začala objevovat v tehdy mimořádně oblíbených rozhlasových hrách.  (more…)

Pro a proti – Mobil na táboře (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:16

Nevím, proč mám více důvěřovat cizímu vedoucímu než svému dítěti, namítá Michaela Jílková. Patří mobilní telefony na dětské letní tábory? Hosty Michaela Rozsypala byli novinářka Michaela Jílková a pořadatel letních táborů Miroslav Topinka.

Natočeno 2017. Premiéra 27. 7. 2017 (ČRo Plus, 9:34 h.). K poslechu zde.

Lit.: Rozsypal, Michael – Čihák, Ondřej: Nikdo mi nezabrání mluvit s mým dítětem, odmítá zákaz mobilů na táborech Michaela Jílková. In web ČRo Plus, 27. 7. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na pětině českých letních táborů nemohou děti používat mobilní telefon. Je toto opatření rozumné? Neměly by děti mít k dispozici mobilní komunikaci za všech okolností? „Mně nebude nějaký cizí člověk, ani vedoucí, ani učitel říkat, jestli moje dítě může mít mobil, nebo ne,“ říká matka a novinářka Michaela Jílková v pořadu Pro a proti.

Zcela opačný postoj k používání mobilů na dětských táborech ovšem zastává jejich pořadatel Miroslav Topinka. „Používáním mobilních telefonů děti jednak ruší program tábora, ale také je často ztrácejí,“ argumentuje Topinka.

Podle něj se dítě na táboře ocitá v úplně jiném prostředí, než které mu doma vytvářejí rodiče. „Takže dítě na táboře zažije něco, na co třeba není z domova zvyklé. A rodič není vždy úplně schopen vyhodnotit situaci, protože není na táboře a nezná souvislosti,“ upozorňuje Topinka.  (more…)

Der Mann der den Zügen nachsah (Muž, který pozoroval vlaky, 1998)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Premek @ 15:07

Georges Simenon. Rozhlasová dramatizace románu.

Osoby a obsazení: Kees Popinga (Christian Berkel), matka (Susanne Barth), De Coster (Hans Peter Hallwachs), Jeanne Rozier (Bettina Engelhardt), Pamela (Ellen Schulz), Rose Goin (Brigitte Janner), Charles Goin (Thomas Hodina), kapsář (Peter Fricke).

Natočeno 1998.

Pozn.: Kees Popinga ist ein guter Ehemann und Familienvater, ein strebsamer Prokurist – ein ganz normaler Bürger also. Aber dann verliert er durch den betrügerischen Bankrott seines Chefs sein gesamtes Privatkapital.

Für Popinga bricht eine Welt zusammen, eine langweilige Welt allerdings, und die verlässt er nun per Zug. «Will denn keiner verstehen, dass ich vorher nicht normal gewesen bin», schreibt er später in einem Leserbrief. Zu diesem Zeitpunkt ist er als gejagter Verbrecher Gegenstand der Titelseiten. (anotace)

Gertrude Steinová a európska moderna (Gertrude Steinová a evropská moderna, 2017?)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 14:57

Peter Macsovszki. Esej.

Čte Radoslav Pasia.

Premiéra (?) 25. 7. 2017 (Rádio Litera, 9:50 h).

Lit.: Gažíková, Katarína: Po stopách stratenej generácie – 1. časť. Téma týždňa. In web Rádio Litera, 24. 7. 2017 (článek). – Cit.: Vyberte sa tento týždeň spolu s nami nasledovať stopy americkej stratenej generácie. Chvíľku pobudneme v Spojených štátoch a zájdeme aj na návštevu Paríža, kde dlhé roky pôsobil Ernest Hemingway a napríklad aj Gertrude Steinová. V Čítaní na pokračovanie sa môžete tešiť na známy román Pohyblivý sviatok a tento týždeň sme si pre vás pripravili ďalšiu časť premiérovej relácie Rádia Litera Poviedkár Hemingway – majster krátkej prózy. Nebude chýbať ani čítanie poviedky Zápasník. Ako rozhlasovú hru budeme vysielať aj jedno z najznámejších diel literatúry 20. storočia – Veľkého Gatsbyho F. S. Fitzgeralda, ktorý odkrýva mýtus amerického sna. Od Fitzgeralda budú aj ďalšie dve dramatizácie Šťastný deň Pata Hobbyho a Vyrovnaný život. Milovníci poézie si prídu na svoje pri veršoch Ezru Pounda. (…)

V pásme Petra Macsovszkého sa dozvieme niečo o ženskej predstaviteľke moderny v európskej a americkej literatúre. Reč je o Gertrude Steinovej, ktorá sa v roku 1903 presťahovala z Ameriky do Paríža, kde organizovala stretnutia pre tie najznámejšie osobnosti modernizmu v literatúre a umení. Stretávali sa tam napríklad Pablo Picasso, Ernest Hemingway, F. Scott Fitzgerald, Ezra Pound, či Henri Matisse. Gertrude Steinová a európska moderna vstúpi do vysielania v utorok. Číta Radoslav Pasia. (…)

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress