Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 4. 2023

Respekt podcast – Ucpanej systém (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 23:38

Připravil Štěpán Sedláček.

Hovoří Jan H. Vitvar a František Trojan.

Natočeno 2023. Webová premiéra 27. 4 2023 (Respekt.cz, 28 min.).

Lit.: Sedláček, Štěpán: Ucpané potrubí naposledy vydalo špinavou pravdu o lidství. Z Dejvic ji vysílali do kin po celém Česku. In web Respekt.cz, 27. 4. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podcast: s Františkem Trojanem a Janem H. Vitvarem o derniéře populární inscenace a živém přenosu pro 30 tisíc lidí. (….)

Derniéru hry Irvina Welshe Ucpanej systém v Dejvickém divadle sledovali vedle publika v sále a k tomu přes 32 tisíc lidí v kinech. Unikátní událost zaznamenali také novináři týdeníku Respekt. Co udělalo z této inscenace kultovní kus? Proč s ním v Dejvicích přesto po 12 letech skončili? Jak se ho při derniéře podařilo převést na plátna kin? A kudy vane duch Dejvického divadla? Odpovídají Jan H. Vitvar a František Trojan, moderuje Štěpán Sedláček. Přečtěte si také reportáž Rozlučka s Bohem: Končí nejsprostější inscenace v historii populární scény

Všechny cestou vedou k válce 1/15 (2023)

Filed under: Četba na pokračování — Premek @ 22:37

Vojtěch Boháč. Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra, 2011- 2022. Četbu pro rozhlas připravil Martin Velíšek. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Ćte Pavel Čeněk Vaculík.

Natočeno 2023. Premiéra 1. dílu 27. 4. 2023 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945? Vojtěch Boháč začíná své vyprávění rokem 2011, kdy se poprvé vypravil na studijní cestu do Ruska. Od té doby tam absolvoval několik studijních pobytů na vysokých školách a následně řadu reportážních cest. Po celou dobu se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé trpící ozbrojeným konfliktem nebývalých rozměrů.

2. Ve druhém dílu se vracíme k autorovu studiu na Krymu na podzim roku 2013. Jak tam jeho spolužáci vnímají Rusko a jak vládu v Kyjevě? A jak tatary? Vojtěch Boháč se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí.

3. Třetí díl se věnuje podzimu a zimě roku 2013 a 2014. Prezident Viktor Janukovič oznámil, že nepodepíše asociační dohodu s Evropskou Unií. Po návratu přikázal rozehnat stávkující studenty na Náměstí Nezávislosti v Kyjevě. Následuje Euromajdan. Jak o situaci informuje Rusko? To se věnuje víc zahájení Olympijských her v Soči.

4. Jak pokračuje situace na Majdanu? Proč si Janukovič dlouze telefonuje s Putinem? Situace začíná být zlá. Ostřelovači pálí po demonstrantech, na ulicích leží mrtví, zraněných jsou stovky. Janukovič opouští Ukrajinu, parlament ho v rozporu s Ústavou odvolal z funkce prezidenta. Majdan vítězí. Na Krymu se schyluje k referendu. Autor píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, která se kolem dění na Krymu rozpoutala.

5. Vůdčí postavy Euromajdanu zmizely neznámo kam, ruská televize vysílá o tom, že na Krymu jsou fašisté, naopak každá zmínka o tom, že Krym je Ukrajina, nebo že ji tam někdo podporuje jsou potlačeny. Poloostrov obsazují „zelení mužíčci“ – neoznačení vojáci, o kterých ale nemá nikdo pochyby, že jsou z Ruska. Pátý díl končí pořádáním podivného referenda.

6. Po anexi Krymu se vyostřuje situace i na Donbase. Maskovaní ozbrojenci obsazují doněckou administrativu, ukrajinské televizní kanály nahrazují ty ruské. Hlasy lidí jsou ale různé. Na jedné demonstraci se potkávají příznivci Ukrajiny, federace i Ruska. V Oděse se bojuje.

7. V sedmém dílu začíná Vojtěch Boháč vzpomínkou na střety v Oděse a dalších městech na východě země. Autor se po celou dobu snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé.

8. Z Krymu se stal ruský ostrov, který je odříznutý od zbytku světa. Autor ale hlavně v této kapitole popisuje situaci na frontě na Donbasu. Jak to vypadalo v Doněcké oblasti na podzim a v zimě 2014/2015. Rusko popírá, že má v oblasti své vojáky, Ukrajinci bojují s technikou a municí z minulého století.

9. Rusové otevírají nový most přes Kerčský průliv, 15. května 2018 spojují Krym s Ruskem. Most je ale nízký a brání průjezdu lodí do přístavu v Mariupolu. Tamní přístavní dělníci nemají práci. Přitom lidí ve městě přibývá. Do Mariupolu se stáhly elity z Doněcké oblasti, které nechtěly žít pod ruskou okupací.

10. Rok 2019 – Ukrajina volí prezidenta. Bude to Petro Porošenko, který chce volnou cestu do Evropy, nebo herec Volodymyr Zelenskyj, který slibuje konec války na východě Ukrajiny? V 10. dílu se autor také vrací do února roku 2022, do času bezprostředně před ruskou invazí.

11. Únor 2022 – z Londýna se ozývá, že Putin chystá největší invazi od konce druhé světové války, varují také USA, k ukrajinským hranicím se stahuje ruská těžká technika, na tancích je namalované záhadné písmeno Z. Nikdo zatím skutečně vnevěří, že by Putin se svými vojáky skutečně zaútočil. Běžní Ukrajinci mají ale svoje zkušenosti a připravují se. Muži skupují zbraně a munici, ženy dělají zásoby potravin.

12. Únor a březen 2022. Válka začala. Na Kyjev padají rakety. Ven z hlavního města jedou kolony aut. Z rádia se ozývají rady, jak  se chovat, jak dezinfikovat rány, jak si zachovat chladnou hlavu… Jak to vypadalo v prvních dnech války ?

13. Je teprve pár dnů od začátku invaze. I Vojtěch Boháč se dostane do přestřelky mezi ruskými a ukrajinskými vojáky. Autor se dostává do krytu mezi lidi, kteří tam sedí už tři dny. Každý má jiný otřesný zážitek. Střílí se i na civilní auta. Svět se seznamuje s masakrem v Buče. Šíří se ale i nepravdivé zprávy a to z obou stran.

14. Jak se Rusové chovali, tam, kam přijeli? Různě. K těm co bojovali už v roce 2014 hůř, než k jiným. Vojtěch Boháč se ptá obyčejných lidí trpících ozbrojeným konfliktem. Někteří nevědí, co odpovídat, protože nemají tušení, co bude dál a kdo jim bude vládnout.

Lit.: Velíšek, Martin: Vojtěch Boháč: Všechny cesty vedou k válce. Příběh Ruska a Ukrajiny očima českého reportéra. In web ČRo Plus, 30. duben 2023 (článek). – Cit.: Jak se na Ukrajině a v Rusku žilo před válkou, po anexi Krymu a po vypuknutí konfliktu na Donbase? Co vedlo až k rozpoutání největšího vojenského střetu na území Evropy od roku 1945?

Vojtěch Boháč začíná své vyprávění rokem 2011, kdy se poprvé vypravil na studijní cestu do Ruska. Od té doby tam absolvoval několik studijních pobytů na vysokých školách a následně řadu reportážních cest.

Byl svědkem velkých demonstraci v Moskvě v roce 2011, na Majdanu v roce 2014, pobýval na Krymu v čase jeho anexe, zažil první konflikty na Donbase. Do Ruska (pokud dostával vízum) a na Ukrajinu se vracel a na Ukrajině byl i na jaře roku 2022.

Po celou dobu se snaží s maximální mírou objektivity pochopit situaci regionu. Zasvěceně píše o kontextu politických událostí, snaží se dešifrovat informační válku, centrem jeho pozornosti jsou ale především obyčejní lidé trpící ozbrojeným konfliktem nebývalých rozměrů. (..)

Noční Mikrofórum – Miloš Polák (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:32

Host: Miloš Polák, ekolog a zakladatel projektu Remobil. Kdy ho začalo zajímat, co se děje s vyřazenými mobilními telefony? Jakou zkušenost mu dala práce popeláře? A proč má podle něho cenu zapojit ekologické myšlení do každodenního života? Moderuje Jana Rychterová.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Aréna N – Jiří Čunek (2023)

Filed under: Podcast — Premek @ 22:29

Připravila Renata Kalenská.

Hovoří senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek.

Natočeno 2023. Webová premiéra 28. 4. 2023 (Deník N, 17:42 h.).

Lit.: Kalenská, Renata: Aréna N: Své děti jsem bil, ale přiměřeně, říká senátor za KDU-ČSL Jiří Čunek. In web Deník N, 28. 4. 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: V polovině května to bude sedm let, co česká vláda podepsala Istanbulskou úmluvu. Udělala to jako jedna z posledních zemí Evropské unie a stále ještě smlouvu neratifikovala. Senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek se proti tomuto paktu v Aréně N rezolutně staví, přiznává ale zároveň, že celý text Istanbulské úmluvy nikdy nepřečetl. Je přitom přesvědčen, že ratifikace by v otázce násilí na ženách nezměnila absolutně nic. (…)

Téma Plus – Akční program KSČ: Jako kulhavá kobyla, které ujel vlak dějin (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:26

Zásadním impulzem ke změnám v Československu na jaře roku 1968 byl dubnový Akční program Komunistické strany. Definoval koncepci reformy nejen po stránce politické a společenské, ale také ekonomické, kde se například uvažovalo o zavedení náznaků tržního hospodářství. Co předcházelo akčnímu programu a proč mu nakonec tak trochu „ujel vlak“? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamyslí publicista Jan Sedmidubský.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Akční program KSČ: Jako kulhavá kobyla, které ujel vlak dějin. In web ČRo Plus, 29. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V souvislosti s výměnou na postu prvního tajemníka ústředního výboru, kterým se počátkem ledna 1968 stal Alexander Dubček, začala KSČ s přípravou svého nového politického prohlášení, kterým se její politika měla do budoucna řídit. Nenazvala ho kdovíjak přitažlivě: Akční program. To, co v něm stálo, by ještě před několika měsíci vůbec nesmělo proniknout na veřejnost. Proč tedy celý koncept nakonec zapadl?

Už od poloviny 60. let se ve stranických strukturách objevovaly názory, že dosavadní způsoby vládnutí jsou neudržitelné. Kupodivu byla KSČ v té době alespoň interně ochotná naslouchat i akademické sféře, která i po celkové decimaci společenských věd v období 50. let dokázala přicházet s inovativními nápady. (…)

Kultura Plus – Bílá nemoc, Želary (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:00

Jaké je nové nastudování hry Karla Čapka Bílá nemoc v pražském Divadle ABC prozradí týdeník Kultura Plus. Sdělí také, proč zajít na libereckou inscenaci podle knihy Květy Legátové Želary a pozve  na výstavu věnovanou Nikolu Teslovi či Emilu Holubovi. Připravila Michaela Vetešková.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 19:33 h.).

Zaostřeno na kratom (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:58

Regulovat nebo zakázat? To je základní otázka, která se už nějakou dobu týká kratomu. Tato psychoaktivní látka přírodního původu totiž v České republice nepodléhá žádné platné legislativě. Tento týden poslala Mezioborová pracovní skupina na dotčená ministerstva návrh zákona o psychomodulačních látkách. Bude Česko jedním z prvních, které vytvoří právní rámec pro tento typ psychoaktivních látek? Co by to znamenalo? Jak se k návrhu staví prodejci a distributoři kratomu? A jaká je vůle na straně politiků? Připravila Šárka Fenyková.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 17:33 h.; 27 min.).

Lit.: Fenyková, Šárka: Kratom regulovat, nebo zakázat? In web ČRo Plus, 29. duben 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nad kratomem, což je typ psychoaktivní látky přírodního původu, teď visí otázka, jestli regulovat, nebo zakázat. Rozemleté listy ze stromu z jihovýchodní Asie se u nás prodávají jako suvenýr, nekontroluje se složení, kvalita, dokonce ani dostupnost dětem a mladistvým. Právě teenageři ale mnohdy znají kratom líp než jejich rodiče. Problém je, že jde o návykovou látku, u které už adiktologové zaznamenali i znaky závislosti.

„U kratomu shledáváme například zvyšující se toleranci, to znamená, že jedinec potřebuje vyšší dávku pro stejný účinek, který měl v předchozím nižším stupni. Další znak je velký zájem o návykovou látku, takže člověk už nemá čas na další aktivity nebo koníčky. A setkali jsme se i s tím, že pacienti měli somatické odvykací stavy,“ vysvětluje adiktolog Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

„Zakázat nějakou látku ale není všespásné,“ myslí si ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Je nutné totiž brát v úvahu to, že hrozí represe za nakládání se zakázanou látkou.

Příkladem může být Slovensko. „Kratom je na Slovensku zařazený do první skupiny psychotropních látek a to je stejná úroveň jako heroin,“ vysvětluje Slavomír Zich z Česko-Slovenské Asociace za Kratom (ČSAK). A dodává: „Už jsem zaznamenal minimálně dva případy, kdy lidem zabavili půl kila kratomu a hrozí jim až 10 let vězení.“ (…)

Knížky Plus – Všechny cesty vedou k válce (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:49

Tento týden měla v Českém rozhlase Plus premiéru výpravná Radiokniha Všechny cesty vedou k válce – představíme podrobněji příběh Ruska a Ukrajiny z let 2011-2022 očima českého reportéra Vojtěcha Boháče. V recenzní části se mimo jiné podíváme na knihu Čistý, skromný život od Viktora Špačka, který za ni aktuálně získal Magnesii Literu za prózu. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo Plus, 16:07 h.).

Expedice – Soudní lékařství a patologie (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:46

Soudní lékařství je jedním z nejstarších medicínských oborů na světě. Jaký je rozdíl mezi forenzním patologem, koronerem, patologem a soudním lékařem? Probíhá vše jako v detektivkách? Co se děje s tělem po úmrtí nebo nehodě, kam putuje nejdřív? Jak je to s využitím těl zemřelých dárců pro vědecké a lékařské účely u nás a ve světě? Připravila Markéta Ševčíková, moderuje Josef Kluge.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 17:04 h.).

Po Česku – Armádní muzeum na Žižkově (2023)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 21:08

Václav Žmolík pro vás objevuje místa a lidi, které stojí za to znát. Tentokrát v Armádním muzeu v Praze na Žižkově.Hovoří jeho ředitel Aleš Knížek.

Natočeno 2023. Premiéra 29. 4. 2023 (ČRo 2 Praha, 15:04 h.).

Older Posts »

Powered by WordPress