Radim Nejedlý. Dokument přibližuje osudy uprchlíků, kteří opustili rodnou zemi, aby si zachránili život. Saida je mladá dívka z Kavkazu, pan Amiri je Íránec, který konvertoval ke křesťanství. Když přistáli na ruzyňském letišti, neměli ani nejmenší představu, co je v České republice čeká. Režie Radim Nejedlý.
Nastudovalo Brno v letech 2009 – 2011. Premiéra 2011. Veřejná přehrávka 19. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet.
Pásmo vzpomínek. Ludvík Kundera vzpomíná na Jaroslava Seiferta, Jiřího Mahena, J. M. Tomeše, Klementa Bochořáka, Josefa Kainara a Bohuslava Reynka. Připravila Alena Blažejovská. Režie Zdeněk Kozák.
Recituje Ladislav Lakomý.
Nastudovalo Brno v roce 10. 4. 1997. Veřejná přehrávka 9. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet.
Zasvěcený a láskyplný rozhovor Zdeňka Kožmína a Ludvíka Kundery o Janu Skácelovi a jeho poezii. Rozhlasové pásmo připravila a uvádí Alena Blažejovská. Režie Petr Dufek.
Hovoří Zdeněk Kožmín a Ludvík Kundera, recituje Ladislav Lakomý.
Nastudovalo Brno 27. 1. 1992. Veřejná přehrávka 8. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet. Obnovená premiéra 11. 2. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.). Repríza 26. 12. 2015 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 18:00 – 19:00 h). K poslechu zde.
Pozn.: Zasvěcený a láskyplný rozhovor Zdeňka Kožmína a Ludvíka Kundery o Janu Skácelovi a jeho poezii. Rozhlasové pásmo připravila Alena Blažejovská. Účinkuje Ladislav Lakomý, režie Petr Dufek. Pořad z roku 1992 reprízujeme při příležitosti nedožitého 90. výročí narození Jana Skácela (nar. 7. února 1922).
Lit.: Novosad, Lukáš: Vždycky jsem měl rád Jana Skácela…. In Facebook, 30. 12. 2015 (glosa). – Cit: Vždycky jsem měl rád Jana Skácela a nenáviděl milovaného Bohumila Doležala za to, jak o něm psal a že o něm psal, že je to patetický kýčař. A tady je pořad z roku 1992, kde nejen Zdeněk Kožmín, u něhož se to dalo čekat, ale místy dokonce i Ludvík Kundera, u něhož to čekat těžko, se nad Skácelem dojímaj jako postižené děti. Jako by o něm nešlo mluvit a psát (viz doprovodný text pořadu) jinak než dementně.
Lit.: Šotkovský, Jan: On Skácel v lidech tenhle typ kýčovitých reakcí nějak vzbuzuje. In Facebook, 30. 12. 2015 (reakce na L. Novosada). – Cit.: On Skácel v lidech tenhle typ kýčovitých reakcí nějak vzbuzuje. Přitom to v životě žádný křehký lyrik nebyl. Ale cestičky vyšlapané bělásky,někdo zabil moudivláčka a už to jede.
Lit.: Blažejovská, Alena: Vyprávění o básníku Janu Skácelovi. In web ČRo Brno, prosinec 2015 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nabízíme vám k poslechu pořad ze zlatého fondu brněnského rozhlasu. V roce 1992 se u mikrofonu ve studiu na Beethovenově ulici sešli Zdeněk Kožmín a Ludvík Kundera, aby spolu vedli zasvěcený a láskyplný rozhovor o Janu Skácelovi.
Rozhlasové pásmo natočila Alena Blažejovská, která kromě Zdeňka Kožmína a Ludvíka Kundery pozvala tehdy do studia i herce Ladislava Lakomého. Ten přednesl několik básní Jana Skácela. Režie pořadu se ujal Petr Dufek.
Dokud Skácel žil, krásně se vedle něj mlčelo. Poté, co 7. listopadu 1989 zemřel, už to nešlo. A když se nedalo mlčet vedle něj, zkoušeli jsme mluvit o něm a přiblížit se mu prostřednictvím magie lidské řeči. Při natáčení vznikla příjemná atmosféra. Pánové seděli u kulatého stolku bez ubrusu, jako ve správné kavárně. Zdeněk Kožmín pil kávu, Ludvík Kundera čaj a snad úplně zapomněli, že sedí ve studiu za sklem – jako ryby v akváriu, jako mlčenlivé ryby, které se daly do řeči.
„Myslím, že nezačneme skokem do rybníka těžkých problémů, ale spíš anekdotou nebo historkou,“ zahájil debatu Ludvík Kundera. „Jan Skácel byl knihožrout, nosil knihy stále v podpaždí. Druhou ruku měl rezervovanou pro zacházení s cigaretou.“ A Zdeněk Kožmín se přidává: „Jeho přátelé říkali: Honza je kuna na knížku.“
Probrala se řada témat – od Skácelova studia jazyka a používání slov jako „mitmem“ (v Dávném prosu) po připomenutí, že Skácel nechtěl být folklórní básník. Kožmín vzpomíná: „Toho se strašně děsil, že by ho někdo zařadil do této kategorie.“
Dalšími tématy vzpomínání se staly Skácelovy překlady i to, jak přísný byl na interprety své poezie. Podle Kunderova svědectví, když Skácel nebyl spokojen s přednesem, schválně rušil poznámkami k sousedům nebo spustil kuřácký kašel. „Jednou se dokonce stalo, a to seděl v první řadě, že se otočil zády a strávil pak celou čtvrthodinu otočený zády.“
Skácel jako dítě – i tak ho vnímal Zdeněk Kožmín při společné návštěvě Slovinska, kde laureáti ceny mezinárodního literárního festivalu Vilenica sestupují do jeskyně, aby zde převzali ocenění. Básník už ale na konci života velmi těžko chodil a sestoupit do této slovinské Macochy bylo pro něj příliš náročné. „Je to jako do pátého poschodí?“ ptal se. A Kožmín vzpomíná: „Já jsem mu nemohl říct, Honzo, to je jako do dvacátého. Ale nakonec mě večer vítal: Odpustili mi jeskyni! Poeta doctus, ale i poeta naivity a dětství, to napětí tam je,“ uzavírá Kožmín.
Připravila Olga Jeřábková. Literárně publicistické pásmo o Frances Meatchemové a básníkovi Ivanovi Blatném. Režie Eva Řehořová.
Hovoří (ze záznamu) Ivan Blatný, Václav Havel, Frances Meatchemová, Štěpánka Racková.
Nastudovalo Brno v roce 1999. Veřejná přehrávka 12. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet. Host večera: prof. Jan Šmarda, bratranec Ivana Blatného.
Pozn.: V pořadu zazní nejen vzpomínky zdravotní sestry F. Meatchemové, která pečovala o I. Blatného v Anglii v sanatoriu v Ipswichi, ale také vzpomínky Štěpánky Rackové, která se svým mužem prožila II. světovou válku v Anglii a následně zprostředkovala toto setkání paní Frances a básníka.
Ferdinand Peroutka. Rozhlasová úprava a režie Josef Kodíček. Asistent režie Alois Alexandr.
Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: Gaius Marius (Miroslav Setvín), Lucius Cornelius Sulla (Josef Kodíček), Gneius Pompeius (Stanislav Kavan-Navak), Fufidius, holič (Jára Kohout). Dále účinkují Jan Snížek, Luboš Kaválek, Jan Stránský, Václav Šimek, Miroslav Šašek, Pavel Viboch, Milan Špringl, Rolf Wanka, Gustav Machatý, Eduard Linkers, Sylva Langová, Helena Bušová, Věra Jakešová-Blackwellová, Dynda Šašková a jiní.
Nastudovalo RFE – Rádio Svobodná Evropa v roce 1951 (Hra týdne). Obnovená premiéra 10. 6. 2011 v rámci pořadu Páteční večer – Josef Kodíček a Svobodná Evropa.
Pozn.: Tato rozhlasová premiéra byla i premiérou světovou. Inscenace připravovaná v Československu měla být premiérována 30. 4. 1948 (režie Karel Dostal, účinkovat měli Zdeněk Štěpánek, Karel Höger aj.), k té však nedošlo.
Lit.: Just, Vladimír: Svobodná Thálie Svobodné Evropě. In Svobodně! Rádio Svobodná Evropa 1951 – 2011. Praha: Radioservis, 2011, s. 105 a další (studie).
Dresler, Jaroslav: Slovo a svět (Vzpomínky redaktora RFE). I CS Magazín, leden 2009 (článek). – Cit.: Pořadem, který se nejvíc vymykal možnostem Svobodné Evropy byla padesátiminutová Hra týdne, v níž se ve zkrácené formě vysílaly hry tehdejšího světového repertoáru, řečtí klasikové a česká dramatika, např. hry Ferdinanda Peroutky Šťastlivec Sulla a Oblak a valčík. Duší tohoto projektu byl dramaturg a spisovatel Josef Kodíček, který z hlasatelských začátečníků vychoval tým rozhlasových herců. Už za války v Londýně napsal Kodíček pozoruhodnou práci o hereckém projevu v rozhlase. Štěstím bylo, že v prvních letech působili v Mnichově také zkušení režiséři Gustav Machatý, František Čáp, Josef Holman a Luboš Kaválek. Her týdne bylo natočeno kolem stovky a většina se několikrát opakovala. V pekelném koncertu rušiček bylo však obtížné sledovat samotný děj, natož vychutnat jemnosti rozhlasové inscenace. Hra týdne však zašla také na to, že najednou nebyly peníze na copyright.
Milan Sobotík. Dramatizace vědeckofantastické povídky Zazvonění na nezmara. Režie Jiřina Martínková.
Účinkují Boris Rösner, Karel Urbánek, Ivan Molčík a Václav Knop.
Připravil Český rozhlas v roce 198? (19 min.).
Pozn.: Milan Sobotík, (21. 3. 1940) vystudoval obor knihovnictví a vědecké informace na FF UK v Praze, pracoval jako knihovník v okrese Opava, ve Výzkumném a vývojovém ústavu pozemního stavitelství v Ostravě a ve středisku VTEI ostravského Domu techniky, jako tlumočník španělštiny a redaktor. Nyní je odborný asistent na Filozofické fakultě Slezské univerzity v Opavě. Píše též rozhlasové hry pro mládež. Od roku 1978 publikuje SF časopisecky, počínaje povídkou Hra, otištěnou v časopisu Věda a život 1978, č. 12. Další povídky jsou Informační zákon (Věda a život, 1979, č. 6), Tabatěrka (Ahoj, 1979, č. 41), Kosmický suvenýr (Věda a život, 1980, č. 8), Nejobyčejnější pan Novák (MS, 1980, č. 39), Cena fantazie (Věda a život, 1981, č. 8), Svět divokých husí (MS, 1982, č. 4), Paralela (Věda a život, 1983, č. 1), Alfa Carrassios Multicolor Dentoni (VTM, 1983, č. 2), Zazvonění na nezmara (Věda a život, 1986, č. 5), Ogigva Vysokých (Ikarie, 1993, č. 3). Jeho autorské začátky ovlivnil kontakt s Ludvíkem Součkem. V antologii Návrat na planetu Zemi (1985) mu vyšla povídka Nevíš?, v antologii Veřejná společnost SF (1989) povídky Cena fantazie, Informační zákon a Svět divokých husí, z nichž posledně jmenovaná zaujme svým ekologicky naléhavým tématem i humanistickým přístupem, v antologii Vesmírní diplomaté (1990) vyšla povídka Trojský kůň, tematicky připomínající Lemův Solaris. Odehrává se na planetě, která komunikuje s lidmi pomocí zobrazování jejich podvědomých představ.
Stanislav Kužel. Vědeckofantastická povídka. Režie Karel Weinlich.
Účinkují Pavel Soukup a Lukáš Hlavica.
Připravil Československý rozhlas v roce 1985 (10 min.). Repríza 17. 7. 2014 v cyklu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h); 3. 11. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Čtení pro celou rodinu.
Vojtěch Kantor. Vědeckofantastická povídka. Dramatizace Milena Lukavská. Režie Jan Uhrin.
Účinkují Jan Vágner, Otakar Brousek a Martin Stropnický.
Připravil Český rozhlas (13 min.). Repríza 18. 7. 2014 a 12. 5. 2015 v rámci pořadu Klub Rádia Junior (ČRo 2 Praha, 19:00 h.).
Vladimír Havrilla. Četba na pokračování z knihy slovenského sochaře, malíře, počítačového grafika, filmaře a spisovatele. Redaktor Egon Tomajko. Hudba Ĺubomír Šamo. Zvuk Iveta Janáková. Režie Ján Medveď.
Účinkují Jana Pilcová, Miroslav Kráľ.
Natočeno 2011. Premiéra duben 2011 (124 min.). Repríza 9. – 15. 9. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Obsah: 1. Tango, pieseň srdca; Stodolárová poviedka – 2. Young archaeologist; U Niagarských vodopádov; Slabá omietka – 3. Time cutter (?); Sklenník – 4. Plást; Učiteľka; Pergamen – 5. Čínske dievča; Deň a noc.
Lit.: Šaráková, Lucia: Týždeň s kinofestivalom. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 4. 9. 2024 (článek). – Cit.: V tomto týždni sme si pre vás pripravili hneď niekoľko tém. Ako partner MFF Cinematik Piešťany budeme v našom programe reflektovať film, poetiku zmyslového vnímania – a to najmä toho vizuálneho, a začítame sa aj do literatúry Rumunska. (…)
Vladimíra Havrillu poznajú znalci ako výtvarníka a filmára. Súčasťou jeho rozmanitých aktivít je však od 60-tych rokov aj literárna tvorba. Jeho naivne milé, pútavé a originálne Filmové poviedky sa dostali dokonca do finálovej desiatky Ceny Anasoft litera 2008. Nenechajte si ich ujsť v našom vysielaní. V réžii Jána Medveďa číta Milo Kráľ. (…)
Miguel Hernández. Verše španělského básníka. Překlad Ján Zambor. Hudba Roman Žiaran. Redaktorka Miriam Vojteková. Režie Milena Lukáčová.
Účinkuje Roman Pomajbo.
Natočeno 1996 (4 min.).
Powered by WordPress