Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Host: Veronika Bílková, autorka knih o hudebních skladatelích. Kolik práce ji stálo vytvořit fundovaný text, ačkoli není muzikoložka, ale vystudovaná ilustrátorka? Jak se rodí vztah k hudbě tak silný, že se promění v knihu? A co všechno vnáší do Veroničiny práce genius loci města Litomyšl, kde má svůj ateliér? Moderuje Magdalena Vokáčová.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.).

Další díl pořadu se bude věnovat diagnóze Astma bronchiale a novinkové biologické léčbě. Svůj příběh přijde vyprávět paní Anna, která tento způsob léčby právě podstupuje. Pozvání moderátorky a autorky pořadu Šárky Volemanové přijala i Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D., lékařka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Pořad o medicíně, novinkách v léčbě a naději na život.

Natočeno 2025. Premiéra 30. 11. 2025 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.).

Jak vypadal český film za protektorátu? Kdo šel Němcům na ruku a kdo se jim naopak postavil? A jak se válečná rozhodnutí promítla do poválečných osudů producentů, režisérů, herců a hereček? Připravil Jan Sedmidubský. Použity archivní záběry z dokumentárního filmu Druhé filmové žně a dobová hudba (hraje Karel Vlach, zpívají Jiřina Salačová, Allanovy sestry, Vlasta Burian). Technická spolupráce Ján Kramárik, Jan Šlajer a Jiří Flosman. Dramaturgie Lucie Korcová.

Hovoří historik Národního filmového archivu Jaroslav Lopour, filmová historička Tereza Czesany Dvořáková a Krystyna Wanatowiczová, autorka biografie Miloše Havla. 

Natočeno 2025. Premiéra 29. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 55 min.).

Lit.: Sedmidubský, Jan: Český film mezi Stalinem a Hitlerem. In web ČRo Plus, 29. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Český film mezi roky 1944 – 1948 je tak trochu zasutou kapitolou, zapadlou do skuliny mezi dvěma vyhraněnými epochami. Proč se právě v době 2. světové války čeští filmaři rozhodli, že po válce už český film nebude věcí soukromníků, ale státu?

Nešlo jen o jakýsi odosobněný proces proměny jednoho hospodářského a kulturního odvětví. Jako obvykle, když se bortí dosavadní režim, neslo to s sebou dramatické lidské osudy, mimo jiné Miloše Havla, majitele Barrandova i Lucerny, který doplatil na nacismus i komunismus. (…)

Jaké to bylo, když po světových mořích a oceánech pluly lodě s československou vlajkou? Připomene to Jan Sedmidubský.

Natočeno 2025. Premiéra 28. 11. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu
Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: „Být námořníkem není povolání, ale vlastnost.“ Jaké to bylo, když světová moře brázdily české lodě? In web ČRo Plus, 28. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od počátku 20. do konce 90. let 20. století se po světových mořích a oceánech plavily lodě s československou a později českou vlajkou. „Naložit loď v Číně znamenalo mít na palubě 1500 různých druhů zboží,“ vzpomínal kapitán Antonín Fojtů v roce 1999.

Nebyly to žádné sportovní či rekreační plachetnice, ale skutečné dopravní lodě. Vozily všechno možné a takřka po celé zeměkouli: železnou rudu, drahé kovy, umělá hnojiva, uhlí, z potravin například rýži a nespočet hotových výrobků, jako byla třeba československá auta. Vozily se ovšem i zbraně, byť právě o tomto zboží se rozhlasoví posluchači nedozvěděli.

Přesto ten případ stojí za to zmínit: v dubnu 1959 francouzské námořnictvo zadrželo loď Lidice při plavbě do Alžírska, eskortovalo ji do přístavu Oran, kde po důkladné prohlídce objevilo v podpalubí ukrytých 580 tun zbraní a munice pro alžírské povstalce. (…)

Připravila Světlana Witowská.

Natočeno 2025. Premiéra 29. 11. 2025 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).

Lit.: kac – Witowská, Světlana: Nejhorší konec? Ležet v posteli a mít pocit promarněnosti, říká Bagarová a radí, jak mít dobré stáří. In web ČRo Plus 29. 11. 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vaše stáří a umírání bude takové, jaké máte vztahy s rodinou. O tom je přesvědčená Simona Bagarová, zakladatelka neziskové organizace Mila. Výzkum ale ukázal, že 65 procent lidí starších 45 let má se svými rodiči problematické vztahy a mnozí ani nevěří, že se to zlepší. „V záplavě dnešních informací a možností si nejsme schopní uvědomit, že život je i konfrontace s věcmi, které mi nevyhovují a které musím řešit. Stáří odsouváme,“ říká v Osobnosti Plus. (…)

Připravil Jiří Berounský.

Hovoří překladatelka knihy Šárka Weissová.

Natočeno 2004. Repríza 27. 11. 2025 (ČRo Plus, 21:10 h.) v cyklu Dokument Plus.

Lit.: Berounský, Jiří: Dokázalo by lidstvo naplánovat mír? Poslechněte si dokument o knize Psychologie války. In web ČRo Plus, 27. listopad 2025 (článek). – Cit.: Když lidstvo dokáže naplánovat války – dokázalo by také naplánovat mír? Nad tím se v knize Psychologie války zamýšlí americký autor, vojenský psycholog Lawrence LeShan.

Nakladatelství BB Art vydalo v roce 2004 knihu amerického psychologa a vědeckého výzkumníka Lawrence LeShana Psychologie války. Text je analýzou problému, jehož řešení se nepodařilo najít největším myslitelům. Naše války se staly smrtonosnými, ale naše obliba ve válčení se nezměnila.

V Psychologii války hovoří autor o kořenech lidské touhy válčit a o praktických dopadech válek na společnost a politické vedení. Lawrence LeShan si v celé knize pokládá vlastně jedinou otázku: Pokud může být plánovaná válka, můžeme plánovat také mír? (…)