Hru otvírá zvuková koláž sestavená z tikotu hodinek, budíků – zkrátka všech možných druhů hodin. Ty se pak prolínají díky Horčičkovu citu pro zvukovou vyváženost celou hrou.
Pana Mrázka, toho času ve vězení, nalézáme při psaní žádosti prezidentské kanceláři o přehodnocení jeho kauzy. Coby bývalý vrátný, mající dvě děti, si chtěl jen bokem něco přivydělat.
V jeho argumentaci je patrné švejkovství, kdy obhajuje svůj delikt a ve snaze vyjít s co možná nejčistším štítem připouští, že si za všechno vlastně může sám: „Já vím, já vím, za svý omyly musí platit každý, ať lump či nevinnej“ atd. a zároveň je zde patrna naivita, se kterou doufá, že se někdo bude vůbec jeho žádostí zabývat.
A tak se pouští do vyprávění… (more…)
30. 10. 2006
Heslo: Zapomněl jsem na hodiny
29. 10. 2006
Srdce (1999)
Edmondo de Amicis. Hra pro mládež na motivy stejnojmenného románu. Dramatizace Ján Uličiansky. Dramaturgie Katarína Revallová. Hudební spolupráce Dana Reková. Zvuk Imrich Adamko a Stanislava Ďurišová. Režie Táňa Tadlánková.
Hrají Ladislav Chudík, Ján Gallovič, Pavol Náther.
Připravil Slovenský rozhlas Bratislava v roce 1999 (50 min.).
Nová, autorská verze rozhlasového zpracování románu. První rozhlasová verze byla na Slovensku nastudována a natočena v roce 1957. Román Srdce vyšel poprvé v roce 1886, česky byl vydán v roce 1889.
Edmondo De Amicis (1846-1908) – italský prozaik, který psal v poslední čtvrtině 19. století; kromě uměleckých cestopisů (Španělsko, Holandsko, V Americe) a románů pro dospělé, v nichž projevil silné sociální cítění (např. Učitelův román), napsal knihu pro mládež, komponovanou jako deníkové zápisky žáka základní školy, a příznačně ji pojmenoval Srdce – vyznává v ní mravní ideál lásky k lidem a k vlasti.
Uličiansky Ján (*1955) – slovenský dramatik, prozaik, dramaturg a režisér. Maturoval na gymnáziu v Košicích, vysokoškolské studium absolvoval v roce 1979 na DAMU v Praze. Po ukončení studia pracoval do roku 1987 jako režisér v Bábkovom divadle v Košicích. V současnosti je dramaturgem Slovenského rozhlasu v Bratislave. Jeho další rozhlasové hry : Tik – tak (1976), za kterou získal v roku 1976 Cenu OIRT, Golego (1984), Krtko (1987), Tretie zakončenie (1988) a řada rozhlasových pohádek.
28. 10. 2006
Nirvána (1979)
Ĺudo Zúbek. Původní rozhlasová hra z literární pozůstalosti autora. Dramaturgie Štefan Šmihla. Hudební spolupráce Alexander Zlámal a Gregor Rolecký. Zvuk Ivan Kostelný. Snímky zhotovili Alojz Virtek a Mária Maršalová. Režie Ladislav Hyža.
Osoby a obsazení : Doktor Wilcox (Ivan Romančík), Elis (Elena Petrovická), Bouvan (Jaroslav Vrzala), Neila (Olga Solárová), Sean (Igor Hrabinský), Norton (Štefan Halász), Brahmín (Emil Horvát st.), žena (Eliška Nosálová), kapitán (Anton Šulík).
Natočeno ve studiu Bánská Bystrica SRo v roce 1979 (45 min.).
Ĺudo Zúbek (* 1907, ┼ 1969), slovenský prozaik, publicista a překladatel, pracoval dlouhá léta jako dramaturg a vedoucí slovesného útvaru Slovenského rozhlasu.
Hra byla pravděpodobně napsána ve 40. letech 20. století.
Další rozhlasové hry autora * 1934 – Katastrofa, * 1934 – Ĺudovít Štúr, * 1935 – Život básnika.
Rozhlasové hry pro děti a mládež * 1939 – Zánik ríše Inkov, * 1939 – Pochod do Mexika.
Krajina belasých bobrov (Země modrých bobrů, 1980)
Michail Prišvin. Rozhlasová hra pro děti o chlapci Kulimuškovi napsaná na motivy Michaila Prišvina. Dramatizace Emília Drugová. Dramaturgie Emil Fillo. Hudební spolupráce Dana Reková. Zvuk Zuzana Kubíková. Režie Magda Grandtnerová.
Osoby a obsazení : pan spisovatel (Ctibor Filčík), Kulimuška (Peter Mišík a Eman Hason), Maria Ivanovna (Viera Lukešová), Gusilko (Marian Labuda), Ivan (Ján Mistrík), Nasťa (Mária Hájková), Achil (Emil Fillo), Gusilko (Marián Labuda), profesoři (Eduard Bindas, Juraj Paška), Rurik (Rudolf Žiakovský), Vilhemína (Mária Brechovská) a další.
Nastudoval Slovenský rozhlas v roce 1980, premiéra v listopadu 1980 (53 min.). Repríza 14. 10. 2006, 3. 10. 2015 (SRo 3 Rádio Devín), 19. a 23. 10. 2019 (SRo 3 Rádio Devín).
Záhadný rýchlik (Záhadný rychlík, 1968)
Emil Kočiš. Původní rozhlasová hra. Zvuk Alojz Janeček a Ivan Kulašík. Dramaturgie Mária Terenová. Režie Milan Semík.
Osoby a obsazení : Milan (Gustav Valach), Gustav (Karol Machata), stará paní (Viera Balintová), číšník (František Dibarbora), starec (Martin Gregor).
Natočeno ve Slovenském rozhlasu v roce 1968 (48 min.). Repríza 10. 5. 1969 (Praha, 10:00 h.); 23. 8. 1971 (Praha, 19:20 h.). Obnovená premiéra 4. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera, 2:30 h.). Repríza 4. – 10. 11. 2022 (SRo 8 Rádio Litera).
Rozhlasová hra Záhadný rýchlik získala hlavní cenu na 1. ročník festivalu slovenských pôvodných rozhlasových hier na Táloch.
Ukázka v pořadu Dejstvá a drámy. Dejiny rozhlasovej hry (8. část).
Podle této rozhlasové hry vznikl televizní film Cesta domov (1976, režie Dušan Trančík).
Lit.: 
Spalová, Olga – Pour, Jaroslav – Rozhlasové ceny. In Divadelní noviny 14-1969 (26. 3. 1969), s. 5 (rozhovor).
Lit.: anonym: Televizní týden. In Mladý svět 49/1976 (30. 11. 1976), s. 23 (anotace).
Lit.: Šaráková, Lucia: Vábivé tajomstvá – E. A. Poe a dlho nevysielané hry. Téma týždňa. In web SRo Rádio Litera, 30. 10. 2022 (článek). – Cit.: Čaká nás tichý čas, v ktorom sa tak viac schúlime do deky, ku sviečke a možno práve k rádiu, aby sme nazreli hlbšie do seba – cez príbehy iných. A azda sa aj povzbudili, prezreli cez to všetko až k nádeji. Deti prežívajú jesenné prázdniny a my sa v rodinách budeme zrejme viac stretávať, počas týchto dušičkových sviatkov a myslieť na svojich predkov, našich blízkych, ktorých príbeh už život dopísal. Rádio Litera v tento čas pamätalo najmä na tých, ktorí majú radi tajomné príbehy z pera E. A. Poea, a tak sme ich ešte obohatili o poviedky S. Andersona, R. Thákura, A. Schnitzlera, Luigiho Pirandella, Pabla de la Torriente Braua, A. Fernandésa – čiže o nádielku amerických, talianskych, maďarských, kubánskych autorov… A môžete sa tešiť aj na dlho nevysielané hry – takými budú hry Rudolfa Brezinu – Katedrála a Samota srdca a rovnako si nenechajte ujsť hru Emila Kočiša Záhadný rýchlik či hru Pavly Kováčovej Deväť a pol (sviečok). Určite poteší aj Poeov Havran v novej interpretácii z roku 2022 a rozprávočka od Hany Gregorovej O zvieratkách v divadle. Je skutočne na čo sa tešiť. (…)
Hra Emila Kočiša Záhadný rýchlik vás vezme na imaginárny vlakový výlet na trase Košice – Margecany. Stretnú sa v ňom dvaja bratia – starnúci muži a náhodná pasažierka, pripomínajúca ich matku. Cesta, ktorú spolu prejdú, nie je len tá doslovná, priestorová, ale aj cesta pod povrch ľudskej duše. Táto hra o nepriznaných dimenziách nášho prežívania bola ocenená na 1. Festivale pôvodnej slovenskej rozhlasovej hry v roku 1969, kde získala hlavnú cenu. V réžii Milana Semíka účinkujú Gustáv Valach, Karol Machata, Viera Bálinthová, František Dibarbora a Martin Gregor. Počúvajte od piatku. (..)
Muž menom Jób (Muž jménem Job, 1989)
Peter Gregor. Původní rozhlasová hra podle stejnojmenné dramatické básně autora. Dramaturgie Milan Materák. Hudební dramaturgie Miroslav Nemec. Zvuk Ĺubomír Dolinka. Režie Viliam Sýkora.
Osoby a obsazení: Bůh (Vladimír Müller), Satan (Ĺubo Roman), Job (Július Pántik), Žena (Zdena Grúberová), Bildat (Július Vašek), Elifas (Ivan Krivosudský), Zofar (Milan Kňažko).
Natočeno v Československém rozhlase v roce 1989. Československá premiéra 30. 1. 1990 (Praha, 19:15 h.; 70 min.) v cyklu 12. celostátní přehlídka původních českých a slovenských rozhlasových her. Repríza 31. 1. 1990 (Vltava, 11:00 h.); 18. 9. 2007 (SRo Rádio Devín, 20:30 h.); 28. 12. 2008 (SRo Rádio Devín, 20:30 h.); 10. 11. 2009 (SRo Rádio Devín, 20:30 h.); 5. 1. 2010 (SRo Rádio Devín, 20:30 h.); 16. 4. 2017 (Rádio Litera); 11. – 17. 4. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Dramatická básnická skladba „Muž menom Jób“, která dostala i podobu stejnojmenné rozhlasové hry, je ostrou polemikou človeka s absolútní mocí, pričemž autor se prostřednictvím Ďábla staví na obranu člověka v prachu. Rozhlasová hra Muž menom Jób byla napsána v roce 1989 a natočena v roce 1990. Dramatická báseň byla knižně vydána až roku 1993.
Lit.: mm: Muž jménem Job. In Rozhlas 5/1990 (22. 1. 1990), s. 4 (článek).
Lit.: anonym: Téma týždňa. Vážiť si život. In web Radio Litera RTVS, 10. 4. 2017 (článek). – Cit.: S príchodom sviatkov Veľkej noci sa mnoho z nás zamýšľa nad životom, umieraním a znovuzrodením. Práve touto témou je inšpirovaný vysielací týždeň Rádia Litera. V Čítaní na pokračovanie vysielame novelu Umieranie rakúskeho lekára a spisovateľa Arthura Schnitzlera. Vypočujte si aj hru Štefana Šmihlu Trinásta komnata o krízovej životnej situácii matky a jej troch dospelých detí, či hru o utrpení biblického hrdinu Muž menom Jób. Próza Eileenin príbeh prinesie pohľad na boj ženy s rakovinou a pásmo Jany Kozákovej nám prezradí, ako zvládať život s nadhľadom. Potešíme aj priaznivcov poézie, pripravili sme pre vás verše A. S. Puškina, Ivana Kraska a Rudolfa Juroleka.
(….) V posledný deň týždňa do vysielania vstúpi rozhlasová hra Petra Gregora s názvom Muž menom Jób. Príbeh je básnicko-filozofickou výpoveďou o utrpení biblického hrdinu, ktoré zároveň symbolizuje utrpenie ľudského rodu na svojej ceste dejinami. Hru v roku 1990 režijne naštudoval Viliam Sýkora. V hlavných úlohách sa predstavia Vladimír Müller, Július Pántik a Ĺubo Roman.
Lit.: Svačina, Jan: (Nejen) o včerejšku. In Tvorba 11/1990 (14. 3. 1990), s. 10 (recenze).
Lit.: Zumríková Kekeliaková, Monika: Príbeh rómskej identity a „básnik s gitarou“ Karel Kryl. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 5. 4. 2024 (článek). – Cit.: Tento týždeň sa bude o niečo viac šíriť našim éterom rómska poézia i hudba, ako aj príbehy rómskej identity. Výnimočný bude aj herecký hlas Ĺuba Romana vo viacerých postavách rozhlasových hier a „poézia“ prepojená s hudbou v podaní Karla Kryla. Pripomenieme si tak Medzinárodný deň Rómov (8. apríl), 80. narodeniny Karla Kryla (12. apríl) a nedožité 80. narodeniny herca Ĺuba Romana (12. apríl). Môžete sa tešiť na 5 častí z knihy Ĺ. Didiho Čierny Róm a biela láska, na hru M. Kuracinovej Valovej Špinavé ruky, na pásmo o rómskej poézii, ktoré pripravila D. Hivešová-Šilanová a na verše od tejto poetky a redaktorky. Ĺubo Roman sa vám predstaví v úlohe lekára, v úlohe spisovateľa Marka Twaina ako Satan aj mladý študent. Karla Kryla si pripomenieme od 12. apríla aj špeciálnym hudobným playlistom a miniprofilom o jeho platni Rakovina od F. Gabriža. V rámci Galérie slávnych sa tiež bude spomínať meno Ema Bohúňa (125. rokov od jeho narodenia) a môžete sa tešiť aj na jeho poviedku Prvé dni a prví páni. (…)
Mnohí životu za niečo veľmi ďakujeme, niečoho sa nám však aj nedostáva, a tak kdesi v hĺbke prosíme. Veľmi ťažké je však mať a potom stratiť a prechádzať cestou bolesti a utrpenia. Byť človekom Jóbom. Rozhlasová hra Petra Gregora Muž menom Jób nás postaví zoči-voči otázke zmyslu či ne-zmyslu ľudského utrpenia. V hlavných úlohách (Boh, Satan, Jób a Jóbova žena) sa vám predstavia Vladimír Müller, Ĺubo Roman, Július Pántik a Zdena Grúberová. Program je z roku 1989 (…).
27. 10. 2006
Proces o oslí stín (2006)
Friedrich Dürrenmatt. Komedie o následcích hlouposti, vychytralosti a bezohledného politikaření. Přeložil Bohumil Černík. Rozhlasová úprava a dramaturgie Pavel Minks. Režie Ivan Chrz.
Osoby a obsazení: Struthion (Václav Vydra III.), Anthrax, oslař (Jiří Lábus), Krobyle (Simona Stašová), Fillipides, městský soudce (Jan Kanyza), Miltias, soudní přísedící (Jan Vlasák), Fysignatus, advokát (Pavel Soukup), Polyfonus, advokát (Jiří Ornest), Peleias (Naďa Konvalinková), Mastax (Pavel Rímský), Tifys, námořní kapitán (Svatopluk Skopal), Iris (Jitka Smutná), Strobylus (Otakar Brousek), Telesia (Jana Drbohlavová), Agathyrus (Petr Oliva), předseda sdružení pro cizinecký ruch (Jiří Práger), předseda spolku pro ochranu zvířat (Josef Kubíček), ředitel akciové společnosti (Karel Pospíšil), Agitátor (Václav Knop), Hypsiboas, předseda senátu (Petr Pelzer), Pfrieme, cechmistr (Milan Stehlík), Thukidides, zbrojař (Zdeněk Hess), osel (Miroslav Táborský) a další.
Premiéra 11. 11. 2006 (Vltava, 14:00 – 15:20 h.; 79 min.). Repríza 5. 3. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 1. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 8. 6. 2019 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) v cyklu Rozhlasové jeviště.
Pozn.: Pod tímto titulem napsal švýcarský dramatik Friedrich Dűrrenmatt rozhlasovou hru, ve které zpracoval příběh o směšném sporu, který přeroste do obludných společenských rozměrů s ničivými následky.
Text in: Dürrenmatt, Friedrich: Rozhlasové hry (Dvojník/Proces o oslí stín/Noční rozhovor s opovrhovaným člověkem/Stranitzky a národní hrdina/Herkules a Augiášův chlév). Praha: Orbis, 1966 (ed. Divadlo).
Lit.: Proces o oslí stín na Českém rozhlase 3 Vltava. In: Český rozhlas aktuálně.
Minks, Pavel: Groteskní komedie o hlouposti a jejích následcích. In Týdeník Rozhlas 45/2006 (anotace).
Lit.: anonym: Friedrich Dürrenmatt : Proces o oslí stín. In web ČRo 3 Vltava, březen 2011 (článek). – Cit.: Proces o oslí stín – pod tímto titulem napsal švýcarský dramatik Friedrich Dűrrenmatt rozhlasovou hru, ve které zpracoval příběh o směšném sporu, který přeroste do obludných společenských rozměrů s ničivými následky.
Švýcarský dramatik, prozaik a esejista Friedrich Dürrenmatt (1921 – 1990) je znám jako jeden z nejvýznamnějších světových autorů XX. století. Jeho pohled na svět byl vždycky kritický a jeho ambicí nebylo nic jiného než být autorem zneklidňujícím a nepohodlným. Psal příběhy, které nutí přemýšlet, domýšlet, aplikovat, vztahovat k sobě a na sebe.
Člověka zobrazoval v dramatických situacích, které směřovaly k „nejhoršímu možnému obratu“. Tato metoda mu umožňovala domýšlet situaci člověka do krajních důsledků a tím i předvídat nejhorší možná nebezpečí. Doufal, že takový postup ve svém důsledku může pomoci podobným nebezpečím se vyhnout.
Dürrenmatt byl vášnivý moralista a sžíravý ironik. Jako dramatik považoval komedii za nejvhodnější žánr, kterým je možné zobrazit současný svět i s jeho tragickými aspekty a paradoxy. Svá stanoviska realizoval prostřednictvím dramatické ironie. Jeho tvorbu také provázel výrazný smysl pro humor a nadhled. Svůj dramatický talent dokázal rovněž uplatnit v práci pro rozhlas.
Velice rád si vypůjčoval náměty z historie. Staré tradiční příběhy, klasické báje a mýty mu často poskytovaly vděčný základ pro zcela nová a originální zpracování. Ve své tvorbě také nezřídka využíval formy soudního přelíčení. Příkladem toho je i rozhlasová hra Proces o oslí stín. Dürrenmatt se v tomto případě volně inspiroval příběhy, které v 18. století literárně zpracoval německý spisovatel Christoph Martin Wieland v humoristického románu Příběh Abdeřanů.
Dürrenmattova hra Proces o oslí stín je komedií o hlouposti a jejích následcích. Je to groteskně komediální příběh jednoho směšného sporu, který – živen vychytralostí a bezohledným politikařením – přeroste do obludných společenských rozměrů s ničivými následky.
Fonogramy – Velký a pozapomenutý herec Bohuš Zakopal (2005)
Natočeno 2005.
Proces (2003)
Franz Kafka. Rozhlasová dramatizace románu. Překlad Zoltán Rampák (1920-1998). Dramatizace Michaela Fišerová. Hudební dramaturgie Eleonora Vančíková-Kapasná. Zvuk Peter Janík. Dramaturgie Vladimír Fišera. Režie Martin Kákoš.
Účinkují Vladimír Hajdu, Martin Huba, Róbert Roth, Branislav Bystriansky, Richard Stanke, Elo Romančík, Dušan Kaprálik, Ivan Vojtek, František Kovár, Kristína Turianová, Matej Landl a Vladimír Obšil.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2003 (77 min.). Repríza 14. 9. 2014 v cyklu Rozhlasová hra (SRo 3 Rádio Devín); 10. – 16. 11. 2021 (SRo 8 Rádio Litera); 3. – 9. 6. 2024 (SRo 8 Rádio Litera).
Pozn.: Do rozhlasové dramatizace byla obsazeno několik herců, kteří hráli v inscenaci Procesu v divadle Astorka Korzo“90 z roku 1990 (tehdy Divadlo Korzo“90). V obou hráli : Matej Landl, Vlado Hajdu, Robert Roth, František Kovár.
Ukázka v pořadu Hudba a dráma v rozhlase (2004).
Lit.: Šaráková, Lucia: S Emom Bohúňom, Franzom Kafkom a Julesom Vernom. Téma týždňa. In web SRo 8 Rádio Litera, 31. 5. 2024 (článek). – Cit.: Prvý júnový týždeň sa v Rádiu Litera opäť naladíme na poslucháčske tipy, želania a aktuálne výročia. Vo vysielaní sa objaví v rámci cyklu Čítanie na pokračovanie Emo Bohúň a jeho poviedky i pásma o živote. Nič z toho sme v našom rádiu ešte nevysielali. Môžete sa tešiť na Bohúňovu poviedku Z východnej metropoly a Schubertovu Nedokončenú. Hrou Proces si pripomenieme 100 rokov od smrti spisovateľa Franza Kafku. (…)
3. júna 1924 – pred sto rokmi – sa zavŕšilo dielo i životný osud spisovateľa Franza Kafku. My si ho pripomenieme dramatizáciou jeho svetoznámeho románu Proces. Autor v ňom zobrazuje bytostný konflikt jedinca s anonymným a nepriateľským spoločenstvom. Upozorňuje na permanentnú prítomnosť absurdnosti, ktorá sprevádza ľudský život. (…)
26. 10. 2006
Jaroslav Hurt (1877 – 1959)
Herec, režisér, pedagog a ředitel. Pocházel z herecké rodiny (syn herce a divadelního ředitele Jana Hurta, bratr herce, divadelního ředitele a výtvarníka Josefa Hurta, manžel zpěvačky Vlasty Loukotkové). Gymnaziální studia v Jindřichově Hradci přerušil Jaroslav Hurt v sextě a odešel v roce 1893 k otci, tehdy řediteli Divadla a Arény u Deutschů, kde pracoval jako nápověda a divadelní technik. Školil se přitom soukromě u Josefa Šmahy.
Herecké zkušenosti získával sedm let u řady divadelních společností (Kokošková, Dobrovolný, Choděra, Štětka, Chmelenský, Drobný, Hanuš), než zakotvil na dvě sezóny v divadle v Plzni (1904-06), odkud byl zásluhou režiséra Jaroslava Kvapila angažován do Národního divadla v Praze jako herec a režisér (1906 – 1925) a po Kvapilově odchodu převzal vedení činohry (1919-21). (more…)