Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 10. 2018

Ranní úvaha Daniela Soukupa – Solidárně usilovat o své štěstí (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 20:25

Daniel Soukup. Úvaha.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava, 6:50 h.; 5 min.).

Lit.: Soukup, Daniel: Daniel Soukup: Solidárně usilovat o své štěstí. In web ČRo 3 Vltava, 30. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Hodnoty současné liberální demokracie vzešly z myšlenkového úsilí a politických zápasů 18. století.

Odkaz tohoto období je ovšem mnohotvárný a můžeme na něj navazovat různými způsoby. Mimo jiné proto, že dědictví obou tehdejších určujících událostí, francouzské a americké revoluce, se ve svých akcentech i směrodatných klíčových slovech liší.

Zatímco ze sloganů vzniklých za francouzské revoluce se nakonec nejvíc prosadila triáda volnost, rovnost, bratrství, obsahuje americká deklarace nezávislosti trochu jiný soubor hodnot. Mluví se v ní o rovnosti všech lidí a o jejich „nezcizitelných právech“, přičemž jako příklady těchto práv se uvádějí „život, svoboda a usilování o štěstí“.

(more…)

Glosa týždňa – Slováčisko ide sadiť stromy (Glosa týdne – Slovačisko jde sázet stromy, 2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky,Slovenské — Premek @ 20:12

Silvester Lavrík. Glosa týdne.

Natočeno 2018. Premiéra (Rádio Devín).

Lit.: Lavrík, Silvester: Glosu týždňa píše Silvester Lavrík. Glosu týždňa píše Silvester Lavrík.  Reflexia a kritika. In web Rádio Devín, 28. 10. 2018 (článek). – Cit.: Pri výročiach si môžeme dovoliť aj trochu sentimentu, najmä ak sú primerane okrúhle. Mám však pocit, že tento rok sme iba sentimentálni. Teda pokiaľ ide o tie výročia. Áno, magický osmičkový má svoje mysteriózne čaro a udalosti, ktoré spustila podlá a bezohľadná vražda Jána Kuciaka a Martiny Kušnírovej, nás s odstupom času opäť utvrdia v tom, že táto numerologická pasparta našej všednej nebadanosti sa už pomaly dve storočia stala pre nás osudom. Nie, nejdem znevažovať ani jednu z historických udalostí, ktoré sme si tento rok pripomenuli. Všetky mali, majú a budú mať pre nás nenahraditeľnú hodnotu. Tento rok sme sa však tak veľmi zamerali na svoju minulosť, ako keby sme sa báli vlastnej budúcnosti. Presnejšie povedané toho, že žiadnu nemáme. Ak hovorím my, mám namysli občanov Slovenskej republiky. Nie, neprestávam byť optimistom. Len pripomínam, že aj spomínať a oslavovať treba vedieť. A to teda naozaj nevieme. Jeden príklad za všetky. (more…)

V jakém duchu máme oslavovat 28. říjen (1937)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:50

Jan Zavoral. Úvaha opata strahovského kláštera v Praze Mětoděje.

Natočeno 1937.

Pozn.: Uvedeno v rámci cyklu Rádio Retro – Volá první republika (2018).

Premiéra Národní rozpočtové rady (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:49

Ivan Hoffman. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 6:50 h.) v cyklu Názory a argumenty.

Lit.: Hoffman, Ivan: Ivan Hoffman: Premiéra Národní rozpočtové rady. In web ČRo Plus, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Národní rozpočtová rada, nezávislý orgán střežící rozpočtovou odpovědnost státu, se představila svou první Zprávou o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.

Cílem prý nebylo způsobit paniku, nicméně docela se to povedlo. Veřejné finance prý udržitelné nejsou, ani když poroste ekonomika a daňové příjmy.

V roce 2068 budeme mít dluh ve výši 230 procent HDP a jsou údajně jen tři možnosti, jak takové tragédii zabránit: zvýšit daně, posunout věk odchodu do důchodu anebo snížit důchody vzhledem k průměrné mzdě.

Při vší úctě a respektu k rozpočtovým radním, jejich závěry jsou logicky poplatné současnému politickému uspořádání, stávajícímu chování finančních trhů ale i dnešní ochotě veřejnosti akceptovat politiky nastavená pravidla hry, čili liberální demokracii respektive globální kapitalismus.

Pokud experti na veřejné finance spočítali, že bude zle, i když bude dobře, plyne z toho především předpoklad, že dojde ke změně režimu na takový, ve kterém když bude dobře, nebude zle. (more…)

Sláva hrdinům (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 16:41

Daniel Kroupa. Glosa.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 9:25 h.) v cyklu Glosa Plus.

Lit.: Kroupa, Daniel: Daniel Kroupa: Sláva hrdinům. In web ČRo Plus, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V době, kdy probíhala válka v Iráku, jsem při cestě na konferenci do USA navštívil stát Michigan. Jeho hlavním městem je Lansing a, podobně jako ve Washingtonu, i zde mají svůj kongres.

Jeden z místních senátorů nás pozval na zahájení zasedání tohoto lokálního Senátu a musím říci, že to byl silný zážitek.

Po úvodních slovech předsedající pozval na tribunu rodinu nedávno padlého vojáka v Iráku. Zazněla slova o jeho životě, o jeho hrdinství, o tom, jak si všichni váží jeho oběti a jak budou pečovat o jeho památku. Promluvit mohl i jeho otec. Nakonec všichni povstali a zazněla hymna, při níž si všichni dali ruku na srdce. Slzy v očích měli nejen Američané, ale i my, zahraniční hosté.

Nemám zálibu v oficiálních rituálech a obvykle se nemohu dočkat, až skončí, ale toto nebyl ten případ. Žádná prázdná gesta, žádná snaha politiků o vlastní prezentaci na úkor padlého, ale společné ocenění hrdiny, s jasným vědomím, že nepoložil svůj život zbytečně a že jeho vlast má povinnost uchovat jeho památku. A konečně také veřejný projev soucitu s pozůstalými.

Tento zážitek se mi vybavil v souvislosti s incidentem v Afghánistánu, při kterém padl český voják Tomáš Procházka. Sloužil jako kynolog u jednotky speciálních sil, která má na starosti výcvik afghánských spojenců. Byl zabit poté, co jeden z vojáků začal střílet na české vozidlo na základně Šindánd v provincii Herát. (more…)

Mozaika – Olivier Guez (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:34
Proč nebyl chycen jeden z největších masových vrahů Josef Mengele? Připravila Markéta Kaňková.

Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Kaňková, Markéta: Proč nebyl chycen jeden z největších masových vrahů Josef Mengele? Byl málo hledán, říká francouzský prozaik Olivier Guez. In web ČRo 3 Vltava, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jak je možné, že neblaze proslulý osvětimský lékař Josef Mengele po třicet let unikal spravedlnosti? Jak to, že se agentům, kteří nacisty stopovali, nepodařilo Mengeleho dopadnout? I to jsou otázky, které v románu Zmizení Josefa Mengeleho klade francouzský prozaik Olivier Guez.

Co vás přivedlo k zájmu o osobnost a život Josefa Mengeleho, o jeho poválečnou „cestu“?

Dlouho jsem chtěl napsat příběh nějakého válečného zločince, protože historie druhé světové války neskončila v květnu roku 1945, ale v mnoha ohledech pokračovala dál. Josef Mengele byl poměrně jednoznačná volba, protože právě on zosobňuje prototyp válečného zločince. Jeho poválečný život je navíc opředen řadou tajemství, je plný nevyjasněných událostí. Velmi dobře víme, co Mengele dělal v Osvětimi. O jeho poválečném životě toho ale víme mnohem méně. A on po válce žil ještě velmi dlouho, zemřel až v roce 1979. Nikdy nebyl zadržen, a tím pádem ani souzen. Ptal jsem se proto nejen na to, jak tento člověk prožil více než třicet let svého života, ale také na to, co pro jeho zadržení dělali jednotlivci, jako byl například známý lovec nacistů Simon Wiesenthal nebo světové tajné služby – od izraelského Mosadu přes CIA až po německé tajné služby.

Váš román stojí na velmi poctivém výzkumu, precizně pracujete s celou řadou informací, v textu také nabízíte i řadu nových pohledů a faktů. S jakými materiály, zdroji a prameny jste při vzniku knihy pracoval? A jak dlouho jste téma studoval?

Rešerším a studiu tématu jsem se věnoval několik let. Přečetl jsem téměř vše, co kdy bylo o Josefu Mengelem napsáno a vydáno. Velmi důležité pro mě byly některé biografie, především v osmdesátých letech vyšlo několik seriózních. Hodně jsem studoval také univerzitní a vědecké práce. Určující pro mě bylo i to, že jsem osobně navštívil místa, na kterých se Mengele vyskytoval a kde žil. Navštívil jsem například Freiburg, kde se narodil, jel jsem také do Buenos Aires, kde dodnes existují restaurace a kavárny, kde se bývalí nacisté setkávali. Byl jsem také v Patagonii a v Brazílii, kde Mengele strávil asi čtrnáct let na farmě maďarských vystěhovalců. Na základě těchto zdrojů a cest jsem pak sestavil skutečný příběh Mengeleho jihoamerického exilu a přetavil ho do formy románu. (more…)

Interview Plus – Karel Řehka (2017)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 16:32

Jaké leží před Českem a Evropou nové bezpečnostní hrozby? Jak bychom na ně měli reagovat? Hostem Interview Plus je velitel speciálních sil Armády ČR generál Karel Řehka. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2017. Premiéra 23. 1. 2017 (ČRo Plus).

Lit.: Bumba, Jan – Svoboda, Vítek: Generál Řehka: Naše armáda je v podstatě velmi malý expediční sbor, byť kvalitní. In web ČRo Plus, 23. leden 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: ROZHOVOR. „Mezi lidmi vždy docházelo ke konfliktům. Je lepší s možností války počítat a připravit se na ni,” píše v knize Na rozhraní generál Karel Řehka, která se zabývá riziky civilizačního vývoje a hrozbami konfliktů. „Dlouho se diskutovalo o terorismu a najednou je to tady, v Evropě,“ říká velitel speciálních sil Armády České republiky Karel Řehka, který je hostem Interview Plus.

Dívají se na sebe speciální síly jako na elitu Armády?

Určitě. Ano, díváme se na sebe jako na elitu. Ale to není o tom, kdo je elitnější nebo lepší, je to specifický druh sil. Stejně jako my se na sebe díváme jako na elitu se na sebe jako na elitu můžou dívat dělostřelci.

Váš výcvik je specifický. Za jak dlouho se dá vycvičit taková speciální jednotka?

Výcvik je delší, než u jiných jednotek. My si musíme vojáka specificky vybírat, máme zvláštní kritéria na výběr. Každá země to má jinak, u nás je ten výběr intenzivní, trvá týden a je hodně o psychologickém šetření. Nedíváme se tolik na to, co ten voják umí, jako spíš na to, čemu má předpoklady se do budoucna naučit. Kdybych to měl zprůměrovat, tak výcvik trvá tři až pět let.

(more…)

Ranné ladenie – Prím má divadlo (Ranní ladění – Prim má divadlo, 2018)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 16:29

Připravila a moderuje Hana Rodová.

Hovoří Pavel Uher.

Natočeno 2018. Premiéra 1. 11. 2018 (Rádio Devín, 7:00 h).

Pozn.: Aj počas Sviatku všetkých svätých Vás pozývame k počúvaniu Ranné ladenia, v ktorom bude mať prím divadlo. Pozveme Vás totiž hneď na štyri premiéry, ktoré sa konali v posledných dňoch na východe Slovenska. V Prešove to boli dve – Domov v Divadle Alexandra Duchnoviča a V dobrom aj v zlom v Divadle Jonáša Záborského. V Košiciach to boli tiež dve- Buď dobrý až do smrti v Thálii a Úbohý Platonov v Joriku. Okrem toho bude hosťom Ranného ladenia spisovateľ, dramaturg a režisér Pavel Uher, ktorý sa v týchto dňoch dožíva životného jubilea a pripomenieme si aj nedávno zosnulého herca Stana Dančiaka. Ranné ladenie sa začína o 7,00, teší sa na Vás Hana Rodová.

Dvacet minut Radiožurnálu – Leo Luzar (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:48

Hostem je komunistický poslanec Leo Luzar. Generál Karel Řehka se na svém facebookovém profilu důrazně ohradil proti tomu, že bývalý ministr zahraničí Zaorálek zpochybňuje smysl afghánské vojenské mise. Překročil tím generál své pravomoci a měl by být kázeňsky potrestán? A podle čeho by se osobnosti měly navrhovat na státní vyznamenání? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).

Lit.: Bastlová, Marie: Leo Luzar: Armáda nemá právo zpochybňovat rozhodnutí politiků. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. říjen 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ministr obrany Lubomír Metnar chce trest pro generála Karla Řehku, který kritizoval slova politiků o stažení vojáků z Afghánistánu. Kázeňské řízení požaduje i poslanec KSČM Leo Luzar, podle kterého armáda nemůže zpochybňovat rozhodování politiků. Proč by ale vojáci neměli mít právo veřejně říkat své názory?

Podle Luzara mají vojáci výjimku proti všem ostatním občanům v této zemi – mají povinnost bránit zem, občané je vybavili zbraněmi, a proto by měli zvažovat slova, která se jejich profese týkají.

„Když vám voják řekne, teď půjdu bojovat, teď nepůjdu a nechci bojovat, je to něco, co by se nemělo stát, co Ústava zakazuje, protože vojáci podléhají rozkazům v demokratické společnosti parlamentu,“ říká.

Dodává také, že generál Karel Řehka svým vyjádřením zpochybnil právo politiků rozhodovat o jeho nasazení v zahraničí.

Proč je básník Karel Sýs vhodnou osobností pro udělení státního vyznamenání? A podle čeho by se osobnosti měly na takové vyznamenání navrhovat?

Přečtěte si přepis rozhovoru na iROZHLAS.cz zde nebo si poslechněte celý pořad.

Lit.: Jandourek, Jan: Komunistický poslanec se zasekl v rozhlase jako gramofonová deska. Lepší než Felix Holzmann. In web Forum24, 31. 10. 2018 (článek). – Cit.: Komunistický poslanec Leo Luzar vystoupil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Řeklo by se, že dvacet minut je na takový myšlenkový ovbsah snad i hodně, ale tentokrát spočívá kvalita právě v poměru mezi myšlenkovým sdělením a délkou. Je obtížné překonat vysokou laťku, kterou nastavují politici Okamurovy SPD, dokonce i u nás, ale povedlo se.

Řeč byla o tom, že generál Karel Řehka se na svém Facebooku vyjádřil ke slovům Lubomíra Zaorálka o stažení vojáků z Afghánistánu. Sklidil za to kritiku a někteří lidé soudili, že by měl být potrestán, protože voják nemá kritizovat politiky. Leo Luzar, který, což je zábavný moment, je předsedou sněmovního podvýboru pro svobodu slova, si to myslí také. Na základě čeho ale trestat? Z dlouhého rozhovoru, který si můžete v odkazu přečíst celý, vybíráme:

Řekněte mi konkrétně, jaké zákonné ustanovení upírá panu generálovi, jak vy říkáte, právo kritizovat rozhodnutí politiků?

Vojenská přísaha a Ústava České republiky.

Buďte, prosím, konkrétní.

Vždyť vám to konkrétně říkám.

A co je napsáno v Ústavě České republiky o tom, že pan generál nesmí říkat své názory? Kde to tam je?

Odcitujte.

Ne, vy to odcitujte, pane poslanče, vy jste předseda podvýboru pro svobodu slova a média, předpokládám, že se v této problematice velmi dobře orientujete, je to vaše oblast, tak prosím, citujte vy.

Já tady citovat Ústavu nemíním, protože je dlouhá. Jak správně říkáte, má hodně odstavců a vy nechcete citovat celý jeho výrok a vybíráte jenom pasáž.

Mně by stačila ta pasáž, která mluví o tom, o čem mluvíte vy.
Já vám říkám, že když se na tu Ústavu podíváte, je v ní jasná dělba pravomocí, je jasné, kdo rozhoduje a kdo má právo dávat rozkazy vojákům.

Který článek Ústavy zapovídá panu generálovi právo říci svůj názor? Vy jste přišel s návrhem na potrestání, vy jste předseda podvýboru pro svobodu slova.

Já jsem nepřišel s názorem na potrestání, já jsem chtěl vědět po panu ministrovi obrany, jak bude řešit tuto situaci. Pan ministr jasně řekl, že toto ani už on neřešil a že už před ním rozhodl nařízený generál, že bude ten voják za to, co řekl, potrestán.

To není pravda, mimochodem, ale k tomu se ještě dostaneme.

Citujete slova pana ministra, která řekl na mikrofon.

Řekněte mi to konkrétní ustanovení zákona, které pan generál porušil a kvůli jehož porušení jste vystoupil na plénu poslanecké sněmovny se svojí interpelací kritizující jeho slova a žádající jeho potrestání?

Já vám říkám, že to tady nemám písemně. Když si přečtete Ústavu, najdete tam, jaké jsou pravomoci zákonodárce.

V Ústavě není nic o tom, že by vojákům bylo upřeno právo na svobodu slova.

Samozřejmě říkám také, že v Ústavě to je a že to je taky v jeho přísaze, kde je jasně řečeno, kdo má…

Pane poslanče, v Ústavě to není.

V Ústavě to je.

Prosím vás, tak kde? Přece to znáte jako předseda podvýboru pro svobodu slova.

Nemám to tady před sebou.

A tak dále. Je to náročná práce dostat něco z komunistického politika. Výsledek stál ale za to. Felix Holzmann blahé paměti hledal v jedné scénce klíče tam, kde bylo světlo a ne tam, kde je ztratil, protože tam bylo lépe vidět. To dá přece zdravý rozum ne? Pan soudruh Luzar je ovšem zákonárce, jemně připomínáme. Ovšem český zákonodárce za známou firmu, takže nemáme důvod předstírat, že jsme snad šokováni.

Večerní Host Radiožurnálu – Martin Páv (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:45

Příběhy z Kibery – to je unikátní dokument z největšího slumu v Africe. O samotném natáčení z míst, kde se poblíž centra Nairobi tísní v chatrčích až milion lidí, přijde vyprávět režisér Martin Páv. Moderuje Zuzana Burešová.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:06 h.; 30 min.). K poslechu zde.

Older Posts »

Powered by WordPress