Esperanto si udržuje svoje příznivce už více než 130 let. Letos skupina vědců navrhla, aby se tento umělý jazyk stal společným jazykem pro Evropu. Jestli je to jen zbožné přání esperantistů, nebo reálná možnost – otázka pro dnešní Zaostřeno.
Natočeno 2018. Premiéra 30. 10. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h). K poslechu zde.
Hostem Hovorů dnes je mladý muž, který si říká Max Summers. Rozhodl se bojovat se svou nemocí i s nadváhou a daří se mu to. Ze své váhy shodil skoro metrák. Prozradí, co a kdo ho motivoval, čeho chce v životě dosáhnout a proč rád žije na vesnici. Moderuje David Šťáhlavský.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 22:05 h).
Hostem je prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Mají mít zaměstnanci nárok na náhradu mzdy už v prvních třech dnech nemoci? Můžeme prodloužit životnost jaderné elektrárny Dukovany – a co bychom tím získali? A jak pomůže českým podnikatelům další prezidentova cesta do Číny? Moderuje Marie Bastlová.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:06 h.).
Se založením republiky před sto lety vznikla také Československá tisková kancelář. Radka Marková je její dnešní šéfredaktorkou. Jak tenkrát informovala ČTK o novém státě ve střední Evropě? Které renomované osobnosti mají ČTK ve svém životopisu? A jak si stoletá agentura hlídá svoje renomé? Moderuje Lucie Výborná.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h).
Lit.: Švarcová, Alžběta – Výborná, Lucie: ČTK slaví 100 let. „Když vás cituje Reuters, jste pyšní,“ říká šéfredaktorka Radka Marková. In web Čro 1 Radiožurnál, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Československo nebylo jediné, kdo 28. října oslavil sté narozeniny. Ve stejný den přesně před 100 lety totiž vznikla také Československá tisková kancelář. „Četka byla už ve 20. letech skutečnou multimediální agenturou. Začala produkovat vlastní fotozpravodajství, ale i audiozpravodajství pro Český rozhlas,“ připomíná šéfredaktorka ČTK Radka Marková.
„V budově ČTK jsme připravili malou výstavu historické techniky. Jsou na ní k vidění staré fotoaparáty nebo přístroje, které zajišťovaly transmisi materiálu,“ říká Radka Marková v rozhovoru s Lucií Výbornou.
Naráží tak na fakt, že výměna informací byla před 100 lety o dost větším dobrodružstvím než dnes. „Například fotka se vyfotila, vyvolala, někam upnula a nasnímala se. Jedna černobílá fotografie se takto přenášela třeba 10 minut, barevná až 30 minut!“ upozorňuje. „Rychlost v agentuře přitom vždy hrála zásadní roli. Dokážete si tedy asi představit, v jakém presu tehdy lidé byli.“
Právě kvalitní zaměstnanci podle ní vždy byli jednou z hlavních devíz ČTK. „Oproti nadnárodním agenturám jsme trpaslík. Občas se nám ale stane, že je v lecčems předběhneme. Pokud máte dobré kontakty a dobré lidi. Když pak třeba Reuters cituje četku, jsme velmi pyšní,“ přiznává.
Mimochodem, na 17. listopad připravila ČTK den otevřených dveří. Během něj chce veřejnosti představit svoji současnou práci i to, jak zpravodajství vznikalo a jaká technika při tom reportérům pomáhala v uplynulých sto letech.
Bývalý šéf strojírenské skupiny Vítkovice Libor Witassek je hostem Interview Plus. České učňovské školství není schopno vyškolit dost kvalitních řemeslníků. V čem je příčina a jak by se měl současný špatný stav zlepšit? Měl by učně mít na starosti stát, nebo firmy, které je budou jednou živit? Proč nedovézt pracovní síly ze zahraničí? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Bumba, Jan – Luptáková, Věra: Potřebujeme víc právníků, nebo řemeslníků? Právník vám střechu nebo kapající kohoutek neopraví, odpovídá ambasador odborného vzdělávání Witassek. In web ČRo Plus, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česku chybějí odborní zaměstnanci. Věta, kterou určitě neslyšíte poprvé, ale co s tím? Nejeden recept má manažer a konzultant, bývalý generální ředitel strojírenské skupiny Vítkovice Libor Witassek.
Sám je totiž českým ambasadorem pro Evropský týden odborných dovedností. „Klíčový problém Česka je v krizi učňovského a odborného vzdělávání. Důsledkem je velký nezájem studentů o tyto obory,“ tvrdí.
Lidově řečeno jsou to všechna řemesla, jak je dnes známe. Vedle strojírenských nebo stavebních oborů je problém i se zájem o studium, a pak i práci ve službách (hotely, restaurace nebo třeba kadeřnictví). „Vzdělávací soustava a ekonomika je navzájem provázána. U nás v posledních letech ale vznikla řada firem, tzv. montoven, která ale nějakou odbornost zaměstnanců nepotřebují. Jsou to mačkači tlačítek a o ty mi až tak nejde. Důležitější je malý zájem o studia odbornějších oborů,“ vysvětluje. (more…)
Zahradní a krajinářská architektka Jana Pyšková je hostem Osobnosti Plus. Nemá ráda trávníky. Ale i bez nich dokáže zašlým místům vrátit svěžest a krásu. Pracuje v Čechách, ale také třeba na Zanzibaru. Upraví kus pobřeží, osází terasu, navrhne veřejný prostor. Zaměřuje se také na dešťové zahrady a udržitelnost i udržovatelnost. Špička ve svém oboru. Moderuje Lucie Vopálenská.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 10:34 h).
Lit.: Chvátalová, Kateřina – Vopálenská, Lucie: Nejkrásnější na mé práci je, že po mě zůstává, říká Jana Pyšková. In web ČRo Plus, 31. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Moderní, zkrocená divočina je styl, který se blíží prériím, loukám a stepím. Ale je to i důležité kvůli klimatickým změnám. Je málo takových partií, které využívají různé skupiny travin a květin, které jsou zvyklé na různé stresové situace a vydrží i nepříjemné klimatické extrémy, tedy především sucho,“ říká zahradní architektka Jana Pyšková, host středeční Osobnosti Plus.
Krajinářská architektka a členka České komory architektů Jana Pyšková vystudovala zahradnictví v Lednici na Moravě, obor je součástí Mendelovy univerzity v Brně. Řadu let pracuje samostatně i v týmech na projektech privátní i veřejné zeleně. Mezi ně patří například areál soukromé jezecké akademie nebo dvakrát oceněná Zahrada Sněženka ve Zbraslavi.
Profese architektky je ve specifické situaci, protože její dílo není tím, co by si mohlo prolédnout větší množství obdivovatelů. Jak říká, má dvojí zkušenost.
„Mám klienta, který byl veřejně známou osobností, a tak mu lidé v neděli opravdu viseli na plotě a koukali do zahrady. Nedostatek ohleduplnosti k soukromí je pak velkým problémem. Na druhou stranu mám zase klienty, kteří bez obav pouštějí lidi do své zahrady a nevadí jim to. Dokonce jsou ochotni pozvat dál i někoho cizího, kdo jim kouká přes plot,“ říká a dodává, že skutečnost, že se svou prací nemůže pochlubit před veřejností, jí nevadí.
„Neřekla bych, že mě to mrzí. Spíš nemůžeme obohatit tou krásou, která vznikla společným dílem, i ostatní. Myslím si totiž, že dobrý příklad opravdu táhne. Je mně líto, že to není možné, ale musím to respektovat. Řada klientů dovolí publikovat alespoň obrázky,“ uvádí.
Na architektce je s každým jejím slovem vidět, že má ke své profesi dlouholetý citový vztah. „Nejkrásnější na mé práci je, že po nás zůstává. Vidíme něco, co roste, a vidíme dopředu. Umíme si představit, jak bude za padesát let vypadat budoucnost, kterou jsme vytvořili teď.“
Narozdíl od architektů máme čtvrtý rozměr. Tím je čas. Jana Pyšková
S tímto postřehem srovnává zahradní architekturu se stavitelstvím. „Na rozdíl od architektů máme čtvrtý rozměr. A to je čas. Pak máme také velkou okolnost, tou je nepředvídatelnost. I když všechno dobře vymyslíme, perfektně vybereme rostliny a připravíme biotechnická opatření, tak se může stát, že se rostlině na vybraném místě nelíbí. Tvoříme hodně virtuální realitu,“ uzavírá téma.
Nedostatkem volného času trpí většina český rodin s malými dětmi. Pomohlo by větší zapojení otců? A jak se proměnuje vnímání rodinného modelu u nás a proč mají české ženy stále méně volného času než čeští muži? Připravila a moderuje Karolína Koubová.
Hovoří Jana Jochová, předsedkyně Aliance pro rodinu, a Eliška Kodyšová, předsedkyně České ženské lobby a ředitelka organizace APERIO.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Koubová, Karolína – Čihák, Ondřej: Ať se muži zapojí do výchovy. Stát ale nesmí nikoho nutit, věří Jochová z Aliance pro rodinu. In web Čro Plus, 31. říjen 2018 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Je dobře motivovat muže k zapojení do péče o malé děti, nebo je pro novorozeně a batole nejdůležitější matka? Jakou roli by v tomto měl hrát stát a jak úlohu rodičů vnímá společnost?
„Primárně má péči o malé dítě zastávat hlavně matka… Jsem ale určitě pro to, aby se muž do rodiny zapojoval a žil v ní,“ uvedla v pořadu Pro a proti předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová. Vývojoví psychologové prý jasně dokazují, že úplně malé děti potřebují nejvíce matku. „Ta je minimálně do dvou, tří let věku dítěte nezastupitelná.“
„Rodina se musí domluvit, co jí vyhovuje. Pokud chce žena raději pracovat v domácnosti, je to v pořádku. Pokud ne, měla by s mužem společně najít jiné řešení… V české společnosti je pořád dost těch konzervativních žen, které ale nikdo nehájí.“ (more…)
Když se řekne slovenský hrdina, asi není složité uhádnout, koho tím máme na mysli. Zbojník Juraj Jánošík plní funkci mýtu už několik staletí a jak se dnes promítá do života současných Slováků – na to hledala odpověď Pavlína Nečásková v pořadu Zaostřeno.
Hovoří historička Hana Hložková.
Natočeno 2018. Premiéra 31. 10. 2018 (ČRo Plus, 14:33 h.).
Patrick Cauvin. Četba. Překlad Václav Jamek. Připravil Zdeněk Nerušil. Hudební spolupráce Mojmír David. Dramaturg Václav Cibula. Režie Vladimír Tomeš.
Účinkují Apolena Veldová, Martin Velda, Petra Jindrová, Soběslav Sejk, Miroslav Saic, Miloš Hlavica, Milan Mach, Gaston Šubrt.
Natočeno 1985. Premiéra 1. dílu 7. 11. 1985. Repríza 1. dílu 1. 7. 1988 (Praha, 21:45 – 22:15 h.).
Pozn.: Daniel a Lauren jsou dvě jedenáctileté děti, které se do sebe o prázdninách zamilují. On velký fanoušek Roberta Redforda z pařížské periferie, ona levicově orientovaná Američanka z velmi bohaté rodiny, která nyní v Paříži žije.
Oba dva mají ale jednu věc společnou- jsou hyperinteligentní. Vynikají tak značně nejen nad spolužáky a často i učiteli, ale v mnoha ohledech jsou i dál než jejich vlastní rodiče. Neustále tak narážejí na problém střetu jejich biologického a skutečného věku. Okolí je totiž vždy škatulkuje do krabice k ostatním jedenáctiletým.
Lauren s Danielem se nejprve snaží podřídit jejich pravidlům, začnou spolu psát román, chodí na procházky nebo do kina. Nakonec ale zjišťují, že je jejich inteligence opravdu příliš odděluje od ostatních a rozhodnou se spolu uprchnout. Daniel získá peníze ve vědomostní soutěži, Lauren na burze a s jejich přítelem, sterým pánem jako doprovodem, se vydají do Benátek.
Konečně žijí život o kterém snili. Bohužel jsou nakonec vypátraní a Lauren se musí s rodinou vrátit zpět do Ameriky. Slíbí si, že se v osmnácti opět setkají, oba ale tuší, že už to nikdy nebude jako teď.
Alexandr Mitrofanov. Komentář.
Natočeno 2018. Premiéra 19. 10. 2018 (ČRo Plus) v cyklu Názory a argumenty.
Lit.: Mitrofanov, Alexandr: Alexandr Mitrofanov: Putin Rusům vzkázal, že by se po jaderné válce ocitli v ráji. In web ČRo Plus, 19. říjen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vědci Michail Dmitrijev a Sergej Bělanovskij v březnu 2011 předpověděli protesty proti Vladimiru Putinovi, které propukly za dalších pár měsíců.
V těchto dnech zveřejnili spolu s psycholožkou Anastasijou Nikolskou novou studii stavu společnosti.
Konstatují zásadní zlom. Jde o vysokou úroveň připravenosti k změnám, o mizení nadějí na silnou státní moc a narůstání poptávky po spravedlnosti, o slábnutí nadějí na pomoc státu a spoléhání pouze na sebe.
Spravedlnost je většinově chápána jako „správné“ rozdělování, nikoli jako rovnost před zákonem. Konkrétně jde o odmítání penzijní reformy, i kdyby měla racionální důvody, o přání mít bezplatnou zdravotní péči a vzdělání a o zášť vůči migrantům.
Autoři předpovídají vznik významných populistických hnutí, která však nebudou řešit problémy realisticky a konstruktivně. Při čtení této pasáže se pozorovateli ruského dění logicky vybaví tvář Alexeje Navalného, nejnadanějšího ruského politika s mimořádným populistickým nábojem. Před několika dny vypršel jeho pobyt ve vězení, kde tentokrát strávil 50 dnů. (more…)
Powered by WordPress