Lit.: anonym: Nový podcast o masakru na ústeckém mostě. In web Collegium Bohemicum, 30. 7. 2023 (anotace). – Cit.: Na tragické události, které otřásly Ústím nad Labem v poslední červencový den roku 1945, se mělo zapomenout. Pamětníci mlčeli nebo se vyjadřovali jen opatrně a pod slibem anonymity. Archivní dokumenty události popsaly, ale nevysvětlily to hlavní: proč vybuchl muniční sklad v Krásném Březně, proč došlo vzápětí v centru Ústí k masakru německých civilistů a komu hrál neklid v pohraničí do karet. Poslechněte si nový podcast, ve kterém hledáme odpovědi na tyto otázky s historikem Jiřím Padevětem a archivářem Vladimírem Kaiserem. Podcast vznikl díky podpoře Statutárního města Ústí nad Labem a Goethe Institutu Praha.
Lit.: Vojnarová, Dita: Z olomoucké univerzity na Pražský hrad se přesunul politolog Tomáš Lebeda. Co všechno se pro něj mění? In web ČRo Olomouc, 31. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do svého týmu si ho jako odborníka na domácí politiku vybral prezident České republiky Petr Pavel. „Už to není pozice, kdy jako akademik můžu do médií říkat, co chci a kdy chci,“ říká Tomáš Lebeda s tím, že komentovat politické dění v médiích nebude.
„V dnešní době se neobejdeme bez toho, aniž bychom pro politická rozhodnutí měli kvalitní informace založené na dostupných datech a na jejich kvalitní analýze,“ vysvětluje známý olomoucký politolog. Právě v tomto duchu by chtěl koncipovat práci svého budoucího odboru.
Tomáš Lebeda se na Katedře politologie a evropských studií na Univerzitě Palackého specializuje na oblast voleb, volebních systémů a volebního chování. Společně se svými studenty nedávno vydal knihu Evropské lokální volební systémy. (…)
Michael Romancov. Kompletní audiokniha. Režie Jakub Lejnar.
Čte Zbyšek Horák.
Natočeno 2023. Vydala Audiotéka, N media v roce 2023 (MP3, celková délka 8 hodin 36 minut). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci. Moře představuje pro většinu z nás především symbol letní dovolené. Jenže na mořích a oceánech se toho odehrává mnohem víc. Mají mimořádný význam pro fungování současné společnosti a hrají nezastupitelnou roli v propojení našeho světa: představují stěžejní dopravní tepny, zdroj obživy pro miliardy lidí, ovlivňují klima a mezinárodní mocenské vztahy.
Politický geograf Michael Romancov odhaluje podstatu fenoménu tzv. námořní slepoty, který nepostihuje zdaleka jen Středoevropany. Provádí čtenáře mnoha dobrodružstvími od prvních námořních objevů, díky nimž se Evropané vydali na moře a z Evropy se tak stalo mocenské a hospodářské centrum světa, přes turbulentní 20. století až po současnost, kdy se těžiště světových ekonomických aktivit vrací do pacifické Asie.
Námořní slepota odhaluje přehlížený význam moří pro rozvoj obchodu a moci a otevírá tak nové obzory našemu přemýšlení o souvislostech moderního světa. (anotace)
Na zvládání panických atak vyzkoušel Michal Zapoměl řadu metod od klasické medicíny po alternativní přístupy. Co fungovalo a k čemu se nechce vracet? Co potřebuje člověk, který atakou prochází? A jak mu v tu chvíli funguje hlava? Pořad připravila Adéla Paulík Lichková.
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Pomáhá mi pytlík a skákání, popisuje kadeřník Michal Zapoměl, jak zvládá panické ataky. In web ČRo Radio Wave, 14. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: S prvními panickými atakami se Michal potýkal ve dvaceti letech. Nějaký čas se objevovaly denně, několikrát ho odvezla sanitka. Když změnil životní styl, paniky ustoupily. Ta poslední se mu přihodila skoro po dvou letech. Reakce zaskočeného okolí ho přiměla k rozhodnutí mluvit o svých potížích veřejně.
Kadeřník Michal Zapoměl, kterého vyhledává řada známých tváří, má Instagram plný krásných vlasů. Nedávno ale místo nich promluvil o svých panických atakách. „Poslední ataka přišla po dvou letech absolutního klidu. Už jsem si myslel, že je všechno skvělý a úžasný, ale ono vás to zastihne v nejmíň očekávaný okamžik,“ popisuje nedávnou událost.
Když cítil, že se s jeho tělem dějí věci, které znal z dřívějška, požádal kolegy, aby ho doprovodili do zázemí salónu a pomohli mu záchvat paniky zvládnout. „Nechci, aby to probíhalo na veřejnosti, protože to je velmi nekomfortní,“ pokračuje s tím, že jedna z věcí, která mu pomáhá, je jednoduchý pytlík. „Pytlík je skvělá věc, mějte ho vždy u sebe, protože to je nejjednodušší pomůcka, kterou můžete použít. Když dýcháte do pytlíku, nedochází k hyperventilaci, která může panický stav velmi zhoršit.“ (..)
Smrt patří k životu, když se s ní ale setkáme, zasáhne nás často nepřipravené. Jak dlouho trvá „normální smutek“ a co se dá dělat, když se někdo v truchlení „na dobro“ zasekne? Pořad o truchlení připravila Adéla Paulík Lichková.
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: K truchlení patří pocity viny, naštvání ale i smích, říká psycholožka. In web ČRo Radio Wave, 31. červenec 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Smrt patří k životu, když se s ní ale setkáme, zasáhne nás často nepřipravené. Zatímco dříve bylo běžné, že lidé po ztrátě svého blízkého nějaký čas „drželi smutek“, dnes se setkáváme spíš s nastavením „ať už to je rychle za námi“.
Na poradkyni pro pozůstalé a psycholožku Terezu Závadskou se lidé obracejí různě dlouho poté, co jim někdo blízký zemře. Téma zpracování ztráty totiž může být aktuální třeba i několik let poté. „Jeden pán přišel dva roky po úmrtí své ženy, protože si našel novou lásku a potýkal se s pocity viny,“ vzpomíná Závadská. Právě pocity viny, ale i naštvání na toho, kdo nás opustil, mohou truchlení doprovázet a někdy i komplikovat.
Ve své práci používá psycholožka kromě samotné možnosti ventilovat emoce v bezpečném prostředí, také různé techniky, jež mohou pomoci lidem doříct, co říct zemřelému nestihli, dokončit nedokončené příběhy. Podle Závadské je v terapii místo i pro smích. „Je fajn, když pak mohou na svého blízkého vzpomínat i s veselými historkami,“ dodává psycholožka. (…)
Lit.: mga – Král, Petr: Ruští sportovci mají silnou vazbu na stát, armádu a propagandu, zákaz účasti na akcích je správný, říká expert na Rusko. In web ČRo 1 Radiožurnál, 31. červenec 2023 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ruští a běloruští sportovci se hlavní části turnaje WTA v pražské Stromovce účastnit nebudou. Minulý týden nevpustila cizinecká policie na letišti Václava Havla jednu ze sportovkyň do Česka, důvodem je pokračující ruská invaze na Ukrajině. V Liberci ale ruští tenisté stále hrají. „O účasti ruských sportovců v Liberci jsme nevěděli, ale předpokládám, že celou záležitost řeší ministerstvo vnitra,“ říká náměstek ministra zahraničních věcí a také expert na Rusko Jan Marian. (…)
Zabývá se tématy mimo pozornost většinových médií. Zajímají ji rodiny na pokraji chudoby, senioři nebo matky samoživitelky. Špičkovou novinařinu vytvářela mimo jiné jako máma čtyř dětí. Proč má podle Jany Ustohalové smysl věnovat se mladé generaci? A dá se dělat kariéra v médiích odjinud než z Prahy?
Markéta Kočí Machačíková. Četba na pokračování. Putování hanáckou rovinou i jesenickými horami ve vyprávěních o místech známých, i zapomenutých. Dramaturgie a režie Michal Bureš. Redaktor Jiří Matějů. Mistr zvuku Tomáš Přidal. Hudební spolupráce Antonín Schindler. Použitá hudba Milan Svoboda (Empty Forest, Courtship), Václav Kopka (Be Right Back).
Čte Igor Bareš.
Nastudovala Olomouc v roce 2023 (1-20) a 2024 (21-40). Premiéra 31. 7. – 31. 8. 2023 (ČRo Olomouc, 9:05 h.; vždy v pondělí až čtvrtek) v pořadu Dobré dopoledne. Repríza 15. 7. – 9. 8. 2024 (ČRo Olomouc, 9:10 h.; vždy v pondělí až pátek) v cyklu Dobré dopoledne.
Společně s druhou řadou vydala Radiotéka, září 2024 (MP3, CR.SS.2024.208; celková délka 7 hod. 4 min.). Ukázka k poslechu zde.
Obsah: 1. O zamilovaném koníkovi a O založení kostelíka na Svatém Kopečku (11:03) – 2. Zkamenělý zámek & O sedlákovi, co spal jenom ve stodole & Fajermoni u Chudobína. – 3. Napravení pana Adama z Konice & O spálené Mandě. – 4. Strašidelný zámek ve Ptení & Laškovský krysař. – 5. Nekonečná výšivka & O původu prostějovské režné. – 6. Víceměřická paní & Tvarohová nevěsta & Jak byl založen Tovačov. – 7. Jak se na Hané začali jíst raci & Sokolín & O založení Helfštýna & Laciné pivo v Týně. – 8. Černý kocour & Hranický vodník. – 9. O kostelíčku u Hranic & Potštátský vlkodlak. – 10. Kouzelný kvítek & Černá paní & Vyměřený čas. 11. O lakomém fojtovi & Vílí dům & Soví král. – 12. Prstýnková kašna & Medlovský rarach. – 13. Divoženky u Slavětína & Ohnivý pes u Dubčan. – 14. O rusalce z Olešnice & Parohatý žert. – 15. O Tunklovi z Brníčka & Kostelíček Božího Těla & Zázračný pramen- 16. Bílá paní. – 17. O Meluzině & Jak byla objevena léčivost losinské vody. – 18. Zlatý chlum. – 19. Vinná lest & Zlato pod Edelštejnem. – 20. Tymlink & Zelený rytíř. – 21. Čertovy kazatelny & Harichův kámen (22. Zlatá žába (23. Stamichman & Začarovaná hájovna & O kolovrátkářce ve Vysokém Potoce ( Petrovy kameny & Velikonoční vejce (5. O potulném muzikantovi ve Vlčí jámě & Čarodějný mlýn u Rudoltic
Pozn.: Kraj Hané a Jeseníků je velmi rozmanitý, pole střídají remízky, lesy přecházejí v hluboké rokliny a horské vrcholy a ke všem těm místům, známým, i zapomenutým se vážou pověsti. Pojďme je poznat ve dvacetidílné četbě na pokračování, jejíž premiéru právě teď pro vás vysíláme. (anotace)
Lit.: Kočí Machačíková, Markéta – Bureš, Michal: Z Olomouce přes Prostějov až do Rychlebských hor. Pověsti z Olomouckého kraje vypráví Igor Bareš. In web ČRo Olomouc, 31. červenec 2023 (článek).- Cit.: Bylo nebylo, ale spíš bylo. Vypráví se to. Tak – i trochu jinak. Vydejte se s námi na výlet po Olomouckém kraji a poslechněte si rozmanité pověsti z dřívějších dob, které vám ve dvaceti dílech vypráví Igor Bareš. (…)
Z Olomouce na západ a okolo přes Konici, Prostějov, Tovačov do Hranic, a pak dál směrem na sever přes Šternberk, Litovel, Šumperk, Jeseník až do Javorníku a Rychlebských hor.
Dozvíte se, proč v Bohutíně mají obecní buben, jak ve Hvozdečku řádila cholera, kdy se na Zlatém Chlumu u Jeseníku objevil obří kámen, jak se napravil pan Adam z Konice, kterak Hraničtí vyzráli na Švédy… a mnohé další legendy a zkazky, jež se dochovaly v paměti lidí i v dávných knihách.
Pověsti o místech a z míst, která znáte, jsou vtipné, vážné i tajemné; nešťastné, i se šťastným koncem. Vyprávějí o tragických osudech, příběhy zrady, ale taky zázraků, lásky a naděje; humorné a strašidelné historky.
Zkušená dramaturgyně Markéta Kočí Machačíková tyto příběhy vybrala a sestavila do poutavé série, v níž vystoupáme z Hané až do Jeseníků a pak se vydáme zpět.
Putujeme po trase: Olomouc → Svatý Kopeček → Luká → Chudobín → Konice → Březsko → Ptení → Laškov → Plumlov → Prostějov → Víceměřice → Kojetín → Tovačov → Trní → Helfštýn → Týn nad Bečvou → Hranice na Moravě → Potštát → Šternberk → Huzová → Moravský Beroun → Sovinec → Uničov → Medlov → Slavětín → Dubčany → Doubravice → Litovel → Brníčko → Bludov → Nový hrad u Hanušovic → Velké Losiny → Zlatý Chlum → Edelštejn → Javorník → Račí údolí → Jeseník → Horní Údolí → Malá Morava → Sklené → Vysoký Potok → Petrovy kameny → Domašov pod Pradědem → Loučná nad Desnou → Rudoltice → Rabštejn → Bohutín → Chromeč → Písařov → Bartoňov → Šumperk → Bohdíkov → Podolí → Hoštejn → Hvozdečko u Bouzova → Cholina → Lhota u Nákla → Senice na Hané → Lipová u Konice → Dobromilice → Chropyně → Dub nad Moravou → Bolelouc → Veselíčko u Přerova → Šišma u Lipníka nad Bečvou → Stará Voda u Libavé → Pohořany → Dolany → Olomouc.
Podíváme se, jak se do krajiny otiskly a do vyprávění propsaly různé kulturní tradice, víry a pověry a události velkých dějin – jako křížové výpravy, války třicetiletá či prusko-rakouská, Napoleonovo tažení Evropou, epidemie nemocí.
A přestože cestou narazíme taky na kouzla a nadpřirozené bytosti, spíš prozkoumáme lidskou povahu tváří v tvář nečekaným situacím; a to jak lidí známých, jejichž jména si pamatujeme, tak i těch úplně obyčejných.
Fredrik Skagen a Gunnar Staalesen. Kompletní audiokniha.
Čte Lasse Lindtner.
Natočeno 2015. Vydal Cappelen Damm 21. 11. 2015 (MP3, ISBN9788202436643; celková délka 123 min.). Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: I 1537 reiste erkebiskop Olav Engelbrektsson fra Nidaros. Med seg i bagasjen hadde han blant mange andre ting en madonnafigur av kleberstein … Firehundreogfemti år senere blir madonnaen funnet under utgravning av en krypt i Durham-katedralen. Britene bestemmer seg for å gi figuren tilbake til Nidarosdomen, og i desember 1992 legger M/S Venus ut fra Newcastle. Om bord er madonnafiguren, ledsaget av en merkelig professor, en kvinnelig journalist, en tv-fotograf – og Morten Martens … Fra Bergen går ferden videre med Hurtigruten M/S Polarlys. Madonnafiguren får nok en ledsager … Varg Veum går om bord. Martens og Veum møtes for første gang. Og madonnaen skjuler en hemmelighet. Den er – dødelig … „… en fullblods krim, med mange overraskelser på slutten. Det mest forbløffende er at Skagen og Staalesen så ubesværet har maktet å holde fast ved sine helter/antihelters særegenheter.“ (Terje Stemland, Aftenposten.) „Det er en nesten forbløffende velkonstruert liten fortelling som Gunnar Staalesen og Fredrik Skagen har gått sammen om. (…) Men den vesle historien er alt for god til å bli forbeholdt samlernes støvete hyller. Den fortjener en ny utgave …“ (Geir Vestad, Hamar Arbeiderblad.) (anotace)
Michael Romancov. Kompletní audiokniha. Režie Jakub Lejnar.
Fredrik Skagen a