Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Ota Dub. Čtení na pokračování z historické novely. Zvukový mistr Zdeněk Prchlík. Hudební redaktor Antonín Schindler. Režie Tomáš Soldán.

Čte David Viktora.

Připravil Český rozhlas Olomouc v roce 2011 (4 x 55 min.). Premiéra 4., 11., 18. a 25. 9. 2011 (ČRo Olomouc).

Lit.: Soldán, Tomáš: Počteníčko – Pasák Grimbert a co se s ním a kolem něho dálo. In web ČRo září 2011 (anotace). – Cit.: Do příběhu pasáka Grimberta, jak jej ve své historické novele mistrně vylíčil lékař a spisovatel Ota Dub, se zaposloucháme v první poprázdninové premiéře Českého rozhlasu Olomouc.

Netušená zákoutí lidských duší, akty nezištné pomoci a hlubokého obětování. To jsou motivy, kterými se často vyznačují prózy Oty Duba. Tento český spisovatel a doktor rozdělil své působení mezi lékařskou teorii a praxi a literaturu. Dnes by se dalo říct, že rovným dílem, protože se mu podařilo vydat nemalé množství novel, románů, či kratších próz. Přesto jeho práce dnes stojí za hlavním vojem české literární tvorby.

Ota Dub (narozený v roce 1909 v Hradci Králové) do literatury vstoupil v roce 1926 překladem povídky M. Dortua. Od 50. let psal eseje do Divadla a Nového světa, v sedmdesátých létech přispívá do Tvorby, Literárního měsíčníků, Světa v obrazech a dalších periodik.V té době už má za sebou působení v roli krajského internisty v Liberci, poté i v Ústí nad Labem. Za Dubův autorský debut bývá považována předválečná novela Jenom já. Výraznějšího ohlasu se mu dostává ve sedmdesátých létech, kdy publikuje prózy Sentimentální milenec, Skulina a další. Ota Dub spolupracoval také s Československým rozhlasem (byly realizovány jeho hry), či televizí. Zemřel v Praze v roce 1987.

Jedním z pozoruhodných Dubových počinů zůstává soubor povídek, který vyšel v roce 1984 pod názvem Doktorské a jiné příběhy. Dub v nich nahlíží především na příběhy, které jsou zasazené do realistických kulis.

Jedinou výjimku snad tvoří novela Pasák Grimbert a co se s ním a kolem něho dálo. V ní se Dubova fantazie pouští do Francie kolem roku 1315. V postavě pasáka Grimberta tak ožívá moralita o ryzím člověku a o tom, že je často lepší důvěřovat své přirozenosti než vzletným slovům mocipánů. Do zorného pole se tedy dostává téma v čemsi věčné, dnes opět rezonující.