Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 1. 2019

Pane doktore! (2019)

Filed under: Povídky — Premek @ 17:57

Není k dispozici žádný popis fotky.Petra Dvořáková. Povídka. Chirurg po rozvodu, jenž pracuje v malé nemocnici, je hlavní postavou povídky pro lednový Reportér.

Čte

Natočeno 2019. Vydal Reportér 13. 1. 2019 (MP3).

Lit.: Dvořáková, Petra: Pane doktore! In web Reportér, 13. 1. 2019 (ukázka z povídky + nahrávka k poslechu). – Cit.: Do hajzlu, kolik těch lidí v čekárně ještě může bejt? Zatímco sestra otvírá dveře a volá dalšího, odběhnu si aspoň se vychcat. V kapse mi vibruje mobil. Už po stopadesátý. Ani se na něj nepodívám, zajdu na záchod, v šatně si přehodím propocenou chirurgickou halenu a přes sádrovnu se vracím na ambulanci.

Do ordinace skáče po jedný noze mladej kluk. Sestra mi natáčí před oči monitor se snímkem. Aby to urychlila, pakuje lidi na rentgen už rovnou z čekárny.

„Co jste dělal?“ prohmatávám mu nárt a zírám na obrazovku.

„Při tréningu, dupl mi na to spoluhráč,“ odpoví kluk a čeká, co já jako s tím. Fakt nechápu, proč tyhle lidi lezou sem a nezajedou si rovnou někam na traumačku. Jenže to jim nedojde. Jak se tu otevřel tenhle jakože špitál, maj pocit, že se tu vyřeší všechno. Jenže tohle je taková sranda nemocnice – interna, porodní, chirda, dva maličký sály. Kostní se tu vůbec nedělá. Schopnýho doktora sem nikdo nedostane ani heverem.

Kluk má samozřejmě zlomeninu metatarsu, dislokovanou. Na to kašlu, abych se s tím rovnal. Kydnu na to dlahu a odešlu ho do pořádnýho špitálu. Ať si to tam vyřešej.

Pak jede řada píčovin. Jednou sešiju kůži na dlani starýmu chlápkovi, šlachy jsou dobrý, tak je to rychle. Podruhý malý děcko, co si rozrazilo obočí, tam stačí rychlosteh. Hned nato mladá baba, že ji bolí břicho. Docela pěkná. Je kravina myslet si, že doktor nevidí baby jako sexuální objekty. Kolikrát když přijde nějaká kost a začne se svlíkat, mám co dělat, aby to na mně sestra nepoznala. (…)

Poslední poklona Sherlocka Holmese (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 17:16

Sir Arthur Conan Doyle. Osm detektivních příběhů s populárním detektivem. Obal Jakub Horák.  Zvuk, střih a mastering Kryštof Knop.

Čte Václav Knop.

Natočeno 2018. Vydala Kanopa v roce 2018 (MP3).

Obsah: 1. Lepenková krabice – 2. Vila Vistárie – 3. Ďáblovo kopyto – 4. Umírající detektiv – 5. Poslední poklona – 6. Bruce-Partingtonovy dokumenty – 7. Rudý kruh – 8. Nezvěstná šlechtična.

Lit.: Macháček, Tomáš:  Další kapitoly z Watsonova deníku. In web Naposlech.cz, 30. 1. 2019 (recenze). – Cit.: Co může být pro dlouhé zimní večery vhodnější než klasická detektivka? Díky brzkému stmívání a mlhavým oparům nad městem si v tyto dny můžeme nejlépe představit atmosféru staré Anglie, k níž neodmyslitelně patří příběhy z pera Arthura Conana Doyla. Na sklonku loňského roku proto přišlo vydavatelství Kanopa s dalším audioknižním souborem holmesovských povídek. Tentokrát jde o Poslední poklonu Sherlocka Holmese.

Ta byla původně knižně vydána v říjnu roku 1917 jako čtvrtá (a předposlední) sbírka, shrnující delší časové období. Nejstarší příběh Lepenková krabice vyšel časopisecky již v roce 1892, zatímco titulní Poslední poklona spatřila světlo světa pouhý měsíc před vydáním celého kompletu. Ladění jednotlivých detektivek je různorodé a stejně tak se liší i prostředí, v nichž se odehrávají.

Úvodní Vila Vistárie je ze všech Sherlockových povídek nejdelší a zároveň bývá často řazena mezi ty nejpovedenější. Holmese s Watsonem v ní kromě brutální vraždy čeká i záhadné zmizení obyvatel jednoho venkovského sídla. V temně laděném Ďáblově kopytě řeší dvojice našich hrdinů sérii podivných úmrtí, která se v kulisách pochmurné cornwallské krajiny jeví jako dílo nadpřirozených sil. Umírající detektiv patří mezi nejslavnější Doylovy příběhy, středobodem dění je tu sám Sherlock, který se patrně nakazil smrtelnou tropickou chorobou. Pomoci mu paradoxně může snad jen jeden z jeho dřívějších nepřátel. Vlastenecky laděnou Poslední poklonou chtěl Doyle podpořit krajany za první světové války. Spíše než o detektivku jde o poněkud zvláštní romantický špionážní příběh. Špionáže se týká i příběh Bruce-Partingtonovy dokumenty, v němž stojí Holmes před neobjasněným úmrtím mladého muže, podezřelého z krádeží drahocenných plánů ponorky. Rudý kruh pokračuje v dobrodružném ladění, Sherlock s Watsonem zde stojí před záhadou tajemného podnájemníka, skrývajícího se v jednom z londýnských činžáků. Vyřešit ji mohou jen tak, že se vydají na tajemnou a nebezpečnou noční výpravu. Nezvěstná šlechtična si pak zahrává s téměř hororovými rekvizitami, neboť pátrání zavede Holmese mimo jiné do pohřebního ústavu.

Hlasem této série detektivek z dílny Kanopy je opět herec Václav Knop. Všechny povídky se nesou v jednotném duchu, jejich interpretace si udržuje konstantně vysokou úroveň. Jako vypravěč se Knop drží klidného tempa, které ale v dramatických momentech příhodně zrychluje spolu s tím, jak události nabírají na obrátkách. V dialozích se zase pružně převtěluje z jedné postavy do druhé. Věrohodně působí nejen jako rozvážný a občas tápající Watson, ale i jako rázný a rozhodný Holmes. Snad kvůli absenci pomocné režisérské ruky (a zvláště dalšího páru pozorných uší) ale herci bohužel tu a tam unikla správná anglická výslovnost a občas se do výsledné nahrávky vloudilo několik povětšinou drobných přeřeků, z nichž ale jeden například změnil Holmesovu ironickou výtku v pochvalu.

Nebýt těchto zbytečných drobností, které by šly jistě před vypuštěním do světa vychytat, nebylo by Poslední pokloně Sherlocka Holmese co vytknout. Drží se osvědčených postupů a ze všech holmesovských četeb působí subjektivně nejuceleněji a nejpřirozeněji. Výtečný hlas herce Václava Knopa se skvěle doplňuje s doprovodnými houslovými melodiemi a vytváří tak spolu dojem, že se posluchač stává přímým svědkem událostí, které doktor Watson svědomitě zaznamenal do svých deníků, uložených v sejfech banky Cox a spol. na Charing Crossu.

Večerní Host Radiožurnálu – Vladimír Němec (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:32

Hostem je vedoucí oddělení letecké dopravy Vladimír Němec, celoživotní fanda letectví. Sedli byste do vlastnoručně postaveného letadla? Studenti Univerzity Pardubice rozhodně ano! Program je součástí studia na tamní Dopravní fakultě. Moderuje Vladimír Kroc.

Natočeno 2019. Premiéra 31. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 21:05 h).

Interview Plus – Ondřej Jonáš (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:17

Jak dopadají kauzy firmy Huawei na americko-čínské obchodní spory? Měl by se Donald Trump obávat Muellerova vyšetřování, které se údajně chýlí ke konci? Zobrazuje nám politická krize ve Venezuele obraz známý z dob Studené války, kdy proti sobě stály Spojené státy a Rusko? Hostem bude ekonom a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Moderuje Michael Rozsypal.

Natočeno 2019. Premiéra 31. 1. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Rozsypal, Michael – Luptáková, Věra: Pokud máte jako Huawei v rukou klíčové technologie, máte účinnější zbraň, než jsou nukleární hlavice, varuje bankéř Jonáš. In web ČRo Plus, 31. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vedou Spojené státy obchodní válku s Čínou? A jak s tím souvisí pondělní obvinění čínské telekomunikační společnost Huawei, včetně její ředitelky Meng Wan-čou, z podvodů a špionáže ze strany úřadů USA? Česko-americký bankéř v Interview Plus tvrdí, že jde o vážný problém a nejen Spojeným státům došla trpělivost.

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který střídavě žije v americkém Bostonu a v Česku, je to mnohem víc než jen „pouhý“ konkurenční boj. Nejen USA, ale i další čtyři anglosaské země (Kanada, Austrálie, Nový Zéland a Velká Británie) „dlouhodobě sledovaly a analyzovaly, jak postupují čínské zpravodajské služby. Došly k závěru, že pro bezpečnost jejich zemí chování Huawei opravdu představuje vážnou výzvu.“ Proč a čím je ale čínská firma tak nebezpečná?

Podle Jonáše je to neúcta k intelektuálnímu vlastnictví druhé strany. „Vaše postupy, patenty, know-how,… to všechno je tam duplikováno a zneužíváno, a teď i telekomunikační kanály. Představte si, že máte možnost přímo stahovat e-maily, data z cloudu, vidíte na obchody, které se dějí přes internet… Někde jsem četl, že vedle nukleárních hlavic je účinnější zbraní kontrola nad klíčovými technologiemi a internetem,“ varuje.

„Už víme o řadě případů, kdy došlo ke krádeži a zneužití důležitých dat a informací. Ale pořád spoléhám na vyhodnocení rizika bezpečnostními službami, a to včetně těch českých.“

Obchod vs. Huawei

Zajímavé prý je, že se americký ministr financí snaží případ Huawei oddělit od samotného jednání o vzájemném obchodu. „Ale to nejde, protože obvinění z obcházení sankcí vůči Íránu je trestný čin, ze kterého už byla i obviněna dcera zakladatele.“ Navíc, když je podle bankéře Huawei jedna ruka s komunistickou stranou Číny, a taky se podle toho i chová.

Americké ministerstvo spravedlnosti obvinilo firmu v celkem 13 bodech, například z bankovních a internetových podvodů, maření spravedlnosti, spiknutí za účelem praní špinavých peněz a z porušování mezinárodních sankcí vůči Íránu.

„Jestliže tady po rozpadu SSSR a komunistických režimů převládal názor, že je díky ekonomické liberalizaci možné, aby se Čína vyvinula v humánnější, demokratičtější režim, tak dnes se zde Donaldu Trumpovi podařilo USA sjednotit na názoru, že hlavní strategický problém je Čína.“

Řešit to budou i další prezidenti

Dnes už se taky otevřeně hovoří o obchodní válce USA−Čína, ale bude mít dopad i na globální ekonomiku? „Podívejte se na vývoj měny i kapitálových trhů obou zemí. To vám napoví…“

Jonáš odhaduje, že tato obchodní válka bude velmi dlouhá. „Cílem bude donutit Číňany, aby ‚nášâ€˜ kapitalismus začali brát vážně a respektovali jak naše právo, tak i vlastnictví. To je ale strategická výzva, která bude zaměstnávat mnoho budoucích amerických administrativ a budoucí prezidenty USA… Trpělivost, podle které je třeba režim, který jako jediný dovedl skloubit kapitalismus s marxismem, polidštit, teď už došla,“ dodává investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Proč bankéř nepovažuje lednový shutdown za nic mimořádného? Co považuje na naší ekonomice za varující? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus Michaela Rozsypala.

Osobnost Plus – Jan Kysela (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:16

Jan Kysela, ústavní právník. Nejmladší nositel titulu profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy je na špici aktuálního žebříčku nejvlivnějších právníků. A říká, že je těžké rozlišit, jestli se happening prezidenta Miloše Zemana omezuje na dobu, kdy má v ruce trenýrky, nebo pokračuje, když vezme do ruky Ústavu. Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2019. Premiéra 31. 1. 2019 (ČRo Plus, 10:34 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – Chvátalová, Kateřina: Na místo ústavního soudce si může člověk počkat, ale své děti znovu vyrůstat neuvidí, říká Jan Kysela. In web ČRo Plus, 31. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ústavní právník Jan Kysela patří mezi nejmladší vysokoškolské profesory u nás, stejně tak mezi vlivné osobnosti veřejného života. Nedávno se vyjádřil také vůči prezidentovi a mluví o něm i v kontextu svého možného jmenování do funkce předsedy Ústavního soudu České republiky. „Je těžké rozlišit, jestli se happening Miloše Zemana omezuje na dobu, kdy má v ruce trenýrky, nebo pokračuje, když vezme do ruky ústavu,“ říká.

„Jeho politické působení v naší zemi je zatížené určitými prvky, které lze povžovat za mstu, například vůči sociální demokracii nebo k jejím konkrétním představitelům. Myslím, že nepatřím mezi nejoblíbenější právníky v hradních kruzích. Tedy považuji za nepraděpodobné, že by z Hradu taková nabídka přišla,“ dodává. (more…)

Sedmá pohroma (2019)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:51

Audiokniha Sedmá pohroma  - autor James Rollins   - interpret Jiří SchwarzJames Czajkowski. Kompletní audiokniha. Z anglického originálu The Seventh Plague (First published by HarperCollins Publishers, New York, 2016) přeložil Zdík Dušek.

Čte Jiří Schwarz.

Natočeno 2019 (?). Vydala Audiotéka, Bookmedia, leden 2019 (MP3, celková délka 17 hodin 13 minut).

Ukázka k poslechu zde.

Série: Sigma Force

Pozn.: Audiokniha Sedmá pohroma je výpravný román plný nesmlouvavé akce, další z příběhů speciální jednotky Sigma Force. Napsal James Rollins a čte opět Jiří Schwarz.

Profesor Harold McCabe zmizel při hledání důkazů deseti egyptských ran z Mojžíšových časů. Když se po dvou letech znenadání objeví, zemře dříve, než stačí odvyprávět svůj příběh. Následná pitva ale odhalí děsivou věc – někdo jej začal mumifikovat zaživa a lékařský tým, který pitvu prováděl, onemocní neznámou chorobou. Má se snad jednat o uskutečnění sedmi ran egyptských?

Sigma Force a velitel Gray Pierce při hledání odpovědí cestují až do Káhiry ke starobylé hrobce a do odlehlého arktického komplexu, provozovaného šíleným géniem. Pomalu ale dochází čas, než se hrozba z minulosti uskuteční a započne série děsivých pohrom vrcholících smrtí všech dětí na světě a zničením celého lidstva. (more…)

Fenomény – Dorota Sadovská (2019)

Filed under: Radiodokument,Slovenské — Premek @ 12:52

Hovoří Dorota Sadovská a kurátor a fotograf Branislav Štěpánek.

Natočeno 2019. Premiéra 1. 2. 2019 (Rádio Devín).

Pozn.: Už zajtra sa začína prvá časť nového cyklu s názvom Fenomény, ktorá sa bude vysielať pravidelne v sobotu po ôsmej hodine rannej. Cyklus Fenomény otvorí rozprávanie o umelkyni, ktorej tvorba v oblasti akčného umenia a body artu je fenoménom už dávno. Telo ako sochársky materiál, oltárom je operačný stôl. Skutočné telo a pomyselné telo, emocionáne telo, mystické a spoločenské telo. To všetko sa spája v jej tvorbe. Vychádza z perspektívy dejín umenia, ale i z perspektívy osobných dejín, vlastného príbehu. Je to univerzálne a intímne sčasne. ORLAN. Označovaná ako kňažka posthumanistického kultu tela. Výtvarníčka Dorota Sadovská študovala na École Nationale des Beaux Arts vo francúzskom Dijone práve u tejto umelkyne a jej pohľad na tvorbu ORLAN doplní kurátor a fotograf Branislav Štěpánek. (anotace)

Hovory Plus – Vadim Petrov ml. (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:44

Do Hovorů dnes přišel vystudovaný kytarista Vadim Petrov, který ale svůj životspojil s tajnými službami, které v 90. letech pomáhal budovat a znalostmi prostoru mezi virtuálním světem internetu a naší realitou. Jestli jsme skutečně vystaveni jen jednostranné bitvě fake-news a proč se společnost polarizuje se zeptá David Šťáhlavský. A přijde řeč i na „čučkaře“.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 1. 2019 (ČRo Plus, 22:05 h). Repríza 3. 2. 2019 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Šťáhlavský, David – Luptáková, Věra: Čučkaři? Ze zpráv tajných služeb byl kdysi běsný i Václav Klaus, vzpomíná jeho mluvčí Vadim Petrov. In web ČRo Plus, 2. únor 2019 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: David Šťáhlavský se v Hovorech Plusu ptal nejen na tajné služby, ale i na bany, které vám Facebook může dát třeba na den, nebo i na rok. Jeho host Vadim Petrov poradí i co dělat, abyste sítí klíčových slov propadli.

Vystudoval hru na kytaru, pak pracoval jako dramaturg České televize, ale i jako mluvčí Úřadu vlády za dob vlád Václava Klause st. Dnes píše knihy, dělá public relations, učí manažerským dovednostem nebo politickému marketingu.

V jeho CV najdete ale i zpravodajský kurs u britské tajné služby MI5 a po roce 1989 se Vadim Petrov podílel i na transformaci socialistické Státní bezpečnosti na demokratickou tajnou službu. Co pak říká na nedávný výrok prezidenta Miloše Zemana, podle kterého jsou naše tajné služby jen „čučkaři“? Hlava státu označila ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost a šéfa BIS za „čučkaře“ a „chudáky“, co se snažili jen zviditelnit…

BIS nikdy nedokazuje

„Víte, tajné služby vám nedokazují, co tvrdí. Nevíte, jak k tomu dospěly a do jaké míry to je (nebo není) pravda. To, co tvrdí, jsou navíc informace, které neočekáváte,“ popisuje Petrov. „Řada exaktně uvažujících lidí, kteří potřebují pro své rozhodnutí důkazy, mohou jen z podobných tvrzení propadat emotivním komentářům,“ dodává.

„Pamatuju na to, jak z toho byl Václav Klaus běsný. Když mu řekli, že toho a toho podezřívají z takového činu, tak se zeptal proč a dozvěděl se, že mu to nemohou říct. Protože to je tajné. A na otázku, co s tím má dělat, se dozvěděl, že je to jen jeho věc,“ vzpomíná Petrov.

V rozhovoru se dostal i k informačním, nebo taky hybridním válkám současné doby. „Vojáci vám přiznají, že abyste se mohli v 21. století ubránit, musíte umět útočit. Když to neumíte, tak se neubráníte. Když se pak touto optikou podíváte na lidi, co jsou odpovědni za bezpečnost země, tak vždy nejdřív útočí. Nevysvětlují. Obrana a útok tak splynuly v jedno. Zároveň ale nemám pocit, že bych z toho měl mít nějaké trauma… Život jde dál, jen toho člověk víc ví a vaše představivost je občas tak víc vybičovaná. Ale nic víc bych v tom nehledal.“

Kdo banuje Facebook?

Informace a zprávy dnes k lidem proudí nejrůznějšími internetovými kanály. Sociálními sítěmi je svým způsobem fascinován i Vadim Petrov. „Internet je neuvěřitelný projev přímé demokracie. Vy můžete kohokoli oslovit, vlastně s čím chcete, tedy v rámci zákonných limitů.“

Sám prý zjišťoval, co se stane, když limity a hranice překročíte. „Facebook dává uživatelům ban, na den, měsíc nebo víc, a to proto, že zveřejnili nahou fotku, promluvili nevhodně o islamistech nebo třeba o barvě pleti… Když jsem se ptal, kdo to dělá, tak kromě nějaké skupinky, která je snad někde u nás, tak vám ten ban dojde z JAR, kde sídlí lidé, kteří dozorují chování na Facebooku v ČR,“ zjistil Petrov.

Pak se ale ptal, jestli to jsou našinci, protože jen my dokážeme „rozplést to předivo sociokulturního rámce. Kde je to ironie, sarkasmus, satira… Oni mají nějaký slovník s klíčovými slovy a podle toho jedou. Poučený český uživatel sociálních sítích proto tak rád vytečkovává slova nebo písmena vynechává. Aby umělá inteligence nevhodná slova prostě nezachytila.“

Napsat dobrý status není jen tak

Petrovovi nedávno vyšla i nová kniha Načítání, ke které ho inspirovaly právě sociální sítě (ve spojení s šamanstvím). Tehdy totiž sítě objevil a vtáhlo ho to jako médium. „Něco tam napíšete a další to pochopí přesně naopak. To je taková nikdy nekončící story, protože pak přemýšlíte, jestli jste to špatně naformuloval, nebo byla myšlenka příliš složitá? Nebo jsem neprorazil zažité vzorce myšlení těch druhých? Nikdy vlastně nevíte, co jste udělali špatně…“

Přemýšlel, jak psát posty na Facebooku tak, „aby nebyly brutálně primitivní, jako že je někdo pitomec, nebo aby reakce nebyla jen ‚like‘.  Takže jsem se je snažil psát tak, aby to ostatní nutilo přemýšlet, a pak jsem, poznamenaný tímto úsilím, napsal knihu.“

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.

Reflexe: Film! – Manipulace s hlasováním na CSFD.cz (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:34

Připravili Pavel Sladký a Šárka Gmiterková.

Hovoří majitel ČSFD Martin Pomothy a filmoví publicisté Ondřej Pavlík a Kamil Fila.

Natočeno 2019. Premiéra 30. 1. 2019 (ČRo 3 Vltava).

Lit.: Sladký, Pavel  – Gmiterková, Šárka: Na ČSFD.cz se manipuluje s hlasováním o filmech. In web ČRo 3 Vltava, 30. leden 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O roli Česko-slovenské filmové databáze v českém filmovém životě, nejlepších způsobech, jak ji používat, ale také o manipulacích s hlasováním diskutujeme s majitelem Martinem Pomothym a filmovými publicisty.

Databázi ČSFD.cz založil v roce 2001 Martin Pomothy, který na této stránce dodnes sám hodnotí filmy pod přezdívkou Pomo. Už řadu let je jeho ČSFD významnou institucí domácího filmového provozu. Web má 430.000 registrovaných uživatelů, 140 administrátorů, značnou návštěvnost a z ní vyplývající marketingový potenciál. Ten se nerealizuje jen prodejem reklamy na webu, ale také tím, že ČSFD je součástí marketingového plánu distributorů a producentů, kteří se u řady premiér zjevně pokouší manipulovat s hlasováním o filmech ve svůj prospěch. (more…)

Dvacet minut Radiožurnálu – Václav Láska (2019)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 12:19

Hostem je předseda senátního klubu Senátor 21 Václav Láska. Část senátorů chystá ústavní žalobu na prezidenta republiky. Co prezidentovi vyčítají především? Jaký má jejich akce smysl, když nemají zajištěnu potřebnou podporu svých kolegů? Moderuje Marie Bastlová.

Natočeno 2019. Premiéra 31. 1. 2019 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).

Older Posts »

Powered by WordPress