Ján Červeň. Dramatizovaná četba z kratších próz. Dramatizace Gita Pechová. Režie Eva Galandová. Technická spolupráce Dana Nezvedová.
Účinkují Karol Machata, Ctibor Filčík, Ladislav Chudík, Ľubo Roman, Pavol Mikulík, František Dibarbora, Eva Galandová.
Nastudoval Československý rozhlas v roce 1984. Repríza 1. 9. 1991 (Bratislava, 22:35 h.); 9. 9. 2011 (SRo 3 Rádio Devín, 11:00 h.); 24. 2. 2026 (SRo 8 Rádio Litera, 29 min.).
Britský dramatický audio seriál. Podcastová fikce – mysteriózní/horror příběhy prezentované jako „podcast ve podcastu“. Scénář a režie Julian Simpson. Produkce Karen Rose (přes Sweet Talk Productions pro BBC Radio 4).
Osoby a obsazení: Matt Heawood, moderátor podcastu Mystery Machine (Barnaby Kay), Kennedy Fisher, druhá moderátorka Mystery Machine (Jana Carpenter), Eleanor Peck, odbornice na okultní a mytologii (Nicola Walker), Charles Dexter Ward (Samuel Barnett). Dále účinkují Mark Bazeley, David Calder, Karla Crome, Ferdinand Kingsley a další.
Natočeno 2018-2023 (BBC Radio 4/BBC Sounds, 22:45 h.). Premiéra 1. dílu 2. 1. 2019, 42. dílu 16. 10. 2023. K poslechu zde.
Pozn.: Celý seriál je volně inspirovaný díly amerického spisovatele H. P. Lovecrafta a jeho Cthulhu mytologií, ale situován do moderního kontextu s fiktivní investigativní podcastovou dvojicí. Každá série nese podtitul podle konkrétního Lovecraftova příběhu, ale příběh seriálu tyto prvky propojuje do širšího narativu s postavami Heawooda a Fisherové jako vyšetřovateli. (anotace)
Série: 1. The Case of Charles Dexter Ward (podle The Case of Charles Dexter Ward, 1927), 10 epizod. Premiéra leden 2019. –
2. The Whisperer in Darkness (podle The Whisperer in Darkness,1930), 9 epizod, 2 bonusové epizody. Premiéra listopad–prosinec 2019. –
3. The Shadow Over Innsmouth (podle The Shadow over Innsmouth, 1931), 8 epizod, 3 bonusové epizody. Premiéra listopad 2020. –
4. The Haunter of the Dark (podle The Haunter of the Dark, 1936), 10 epizod. Premiéra říjen 2023.
Umberto Eco. Příběh tajného spiknutí, které bylo tak tajné, že o něm nevěděli ani jeho osnovatelé. Na počátku byla hra tří přátel, kteří zkoumají dějiny konspirace. A nebo bylo vše jinak? Přeložil Zdeněk Frýbort a Anežka Charvátová. Dramatizace Vít Vencl. Hudba a sound design Miroslav Toth. Hraje Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Ján Bubák, Ian Mikyska band. Zpívá sbor komorních zpěváků, řídí Hasan El Dunia. Dramaturg Martin Velíšek. Režie Aleš Vrzák.
Osoby a obsazení: Casaubon (Kryštof Bartoš), Belbo (Vasil Fridrich), Diotallevi (Kamil Halbich), Amparo (Kateřina Marie Fialová), Lorenza (Pavla Beretová), Ardenti (Karel Dobrý), De Angelis (Jan Honza Hájek), studentka (Julie Stejskalová), Annunziata (Dana Reichová), Bramanti (Jakub Žáček), Aglié (Viktor Preiss), Garamond (Jiří Lábus), Lia (Anežka Šťastná), Salon (Vladimír Javorský), sluha u Aglié (Miroslav Hruška), Camastrese (Lubor Šplíchal), průvodce (Jiří Knot), policista (František Florián), posluchač v sále / hlas (Marek Nagl), zprávy v rádiu (Naděžda Fořtová), hlas (Vavřinec Kratochvíl), hlas (Zdeněk Bařinka), hlas (František Florián), hlas (Mikuláš Převrátil), hlas / studentské vysílání (Viktorie Hrachovcová), hlas (Natálie Steklá), hlas (Barbora Šošolíková), hlas (Anna Veselá) a hlas ženy (Alžběta Dolečková), policista (Hubert Ludwig), komisař (Pavel Nečas), prodavačka (Hana Seidlová), mladík v muzeu (Matěj Převrátil), dívka v muzeu (Michaela Krylová), kustod (Petr Šplíchal), zprávy v rádiu (Naděžda Fořtová).
Natočeno v roce 2025-2026. Premiéra 1. dílu 15. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.), 2. dílu 22. 2. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 3. dílu 1. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 4. dílu 8. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.); 5. dílu 15. 3. 2026 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.) v cyklu Radioseriál.
Lit.: Velíšek, Martin: Umberto Eco: Foucaultovo kyvadlo. Napínavý příběh tajemných spiknutí, nebo úvaha o realitě a fikci? In web ČRo 3 Vltava, 15. 2. 2026 (článek). – Cit.: Casaubona zastihneme v okamžiku, kdy po zavírací době bloudí sály pařížského technického muzea. Nadchází Svatojánská noc a on sem přišel kvůli telefonátu svého přítele. Ten ho ve zmateném a kýmsi přervaném rozhovoru zoufale žádal o pomoc. Najít by ho Casaubon měl právě tady, kde ze stropu majestátně visí Foucaultovo kyvadlo… Uvedením nového seriálu připomínáme, že od úmrtí Eca uběhne 19. února deset let. (…)
„Tři bezstarostně vzdělaní a vzdělaně bezstarostní přátelé si vymyslí univerzální plán, inspirovaný všemožným brakem, jenž se prodává v okultistických knihkupectvích. Zmínění přátelé nevědí, jaký je tajný konec plánu, naopak, v žertu jej nechají nedokončený. Jenže smečka okultistů, kteří nikdy nespí, ten plán vezme vážně a v hrůzostrašném závěru…“ Kvůli těm, kteří neznají pointu románu, neocitujeme pasáž z přednášky Umberta Eca do konce.
Jeho v pořadí druhý román, který poprvé vyšel v roce 1988 (u nás o tři roky později) lze totiž číst především jako napínavý příběh o tajemném spiknutí. Zároveň ho můžeme vnímat jako úvahu o vztahu reality a fikce i jako ironického průvodce dějinami tajných organizací.
Jeho hrdinové dokážou spojit byť žertem, ale zároveň poučeně templáře, zednáře, bavorské ilumináty, bogomily, Candomblé, katary, sionské mudrce, nacisty, Asasíny, Opus Dei, Ordo Templi Orientis, Panta Rei a samozřejmě rosikruciány. V neposlední řadě může být román líčící hravou, ale současně rezignující aktivitu tří intelektuálů také jistým povzdechem nad promarněnými šancemi šedesátých let. Historie Rudých brigád připomíná, že některé tajné organizace měly na život italské, potažmo evropské společnosti opravdu tragický dopad.
Kniha obsahuje obrovské množství odkazů, narážek, či dokonce knih v knize. Počet možných interpretací je takřka nekonečný.
Gaius Julius Caesar. Dramatizovaná četba ze stejnojmenného díla Gaia lulia Caesara. Překlad Jan Kalivoda. Připravil František Mandát. Hudební spolupráce Jan Rokyta. Režie Ivan Misař.
Účinkují Stanislav Šárský, Jan Fišar, Václav Antoš a Miloslav Čížek.
Nastudovala Ostrava v roce 1987. Premiéra 1. dílu 11. 6. 1987, 4. dílu 2. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.), 5. dílu 9. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.), 6. dílu 16. 7. 1987 (Praha, 19:30 h.). Repríza 1. dílu 2. 12. 1988, 4. dílu 23. 12. 1988 (Vltava, 11:30 h.).
Obsah: 1. V krajích nepřátel. – 2. Cesta za Rýn – 3. Britské tažení – 4. Vzpoura – 5. Porušení smlouvy – 6. Vítězství.
Lit.: jko: Antická literatura faktu. In Rozhlas 24/1987 (1. 6. 1987), s. 4 (článek) – Cit.: Když nakladatelství Naše vojsko vydalo jako neprodejnou prémii Caesarovy Zápisky o válce galské, poskytlo svým čtenářům cenný dárek. Po mnoha letech — a poprvé v moderním překladu — vyšlo autentické svědectví osobnosti Římské republiky první poloviny 1. století před naším letopočtem, které širokému okruhů Čtenářů přibližuje tuto vzrušující kapitolu z úsvitu historie.
Zápisky bychom mohli označit jako antickou literaturu faktu. Jejich hodnota není jen v detailním popisu válečných operací, ale především v plastickém vylíčení života keltských a germánských kmenů na území mezi Seinou a Rýnem a na britských ostrovech. Gaius Julius však zřejmě netušil, že nás budou zajímat i po dvou tisících letech. Nejzajímavější části z jeho díla nyní vybral a pro rozhlas zdramatizoval František Mandát. A tak se i dnes naši posluchači zúčastní dobrodružných Caesarových výprav á dovědí se množství málo známých faktů z tehdejší doby a hlavně — znovu si připomenou nesmyslnost válek, které v každé době přinášely lidem utrpení a bolest.
Sally Rooney. Dramatizovaná četba na pokračování. Připravila Lenka Veverková. Překlad Radka Šmahelová. Zvuk Jitka Špálová. Zvukový design Jitka Špálová a Daniel Kordík. Hudba: hudební banka. Režie Natália Deáková. Vizuál Alžběta Dvořáková. Kreativní producentka Lenka Veverková. Video spoty Jan Jaskmanický, Martin Ludvík.
Účinkují Petr Uhlík, Andrea Uhlík Berecká, Jana Plodková, Adam Ernest, Barbora Milotová, Simona Lewandowska, Kateřina Císařová, Vojtěch Vondráček, Anežka Šťastná, Vavřinec Kratochvíl, Vladimír Pokorný, Tomáš Čapek, Klára Cibulková, Lucie Michálková, Ondřej Rychlý, Dana Černá a Jakub Koudela.
Natočeno 2025. Webová premiéra všech dílů 8. 12. 2025 (ČRo Rádio Wave) v cyklu
Audioknihy Radia Wave.
Lit.: Veverková, Lenka: Sally Rooney: Normální lidi. Bestseller o fascinaci, přátelství a lásce hlasy manželů Uhlíkových. In web ČRo Radio Wave, 8. 12. 2025 (článek). – Cit.: Intimní portrét dvou mladých lidí, kteří spolu vyrůstají v městečku na západě Irska, ale jejich rozdílné zázemí je neustále přibližuje i vzdaluje. Světový knižní bestseller Normální lidi poslouchejte jako audioknihu do 4. ledna. Původní dílo bylo zkráceno. Pořad není vhodný pro děti.
Connel pochází z chudé rodiny, ale ve škole je oblíbený, zatímco bohatá Marianne je osamělá outsiderka. Jejich vztah plný přitažlivosti, něhy, ale i nedorozumění a bolesti se proměňuje od tajných středoškolských setkání až po dospívání na univerzitě, kde musí čelit vlastní zranitelnosti, rodinným problémům a především tomu, jak těžké je říct nahlas, co opravdu cítí. Normální lidi jsou příběhem o dvou lidech, kteří se neustále míjejí, ačkoli si navzájem rozumějí nejvíc.
V rolích Connella a Marianne uslyšíte manželský herecký pár Petra Uhlíka a Andreu Uhlík Bereckovou, jejichž partnerská dynamika a vzájemná chemie dodávají celému příběhu výraznou autenticitu. Vypravěčku ztvárňuje Jana Plodková, Connelovu matku Barbora Milotová a toxického Alana Adam Ernest. Dále účinkují Simona Lewandowska, Vojtěch Vondráček, Anežka Šťastná a mnozí další. Díky precizní režii Natálie Deákové vznikl unikátní audioseriál, který román pouze nepřevypravuje, ale skutečně jej rozehrává. (…)
Leon Menger, Anette Strohmeyer a Raimon Weber. Audioseriál.
Vydal Bastei Lübbe v roce 2018 (10 CD, kód: 942091354).
Pozn.: Oregon, 1983: Nach der grausamen Serie mysteriöser Morde scheint in dem kleinen Küstenstädtchen Harmony Bay endlich wieder Normalität einzukehren. Zumindest, wenn es nach Bürgermeister White geht. Doch Deputy Landers traut dem Frieden nicht, denn zu viele Fragen sind noch immer ungeklärt: Warum und wohin sind Sheriff Cody und seine beiden Kinder verschwunden? Wieso war die Regierung hinter dem Nachtmahr her? Was hat es mit dem ominösen Manila Club auf sich? Und warum will der Bürgermeister unbedingt Gras über die Sache wachsen lassen?
Diese Ausgabe enthält Folge 1-5 der 10-teiligen zweiten Staffel des Hörspiels MONSTER 1983 von Ivar Leon Menger, Anette Strohmeyer und Raimon Weber.
Ein schrecklich-schauriger Gruselspass für alle Hörspiel-Fans und 1980er Jahre-Nostalgiker, mit den Stimmen der Crème de la Crème der deutschen Synchronsprecherriege.
Ivar Leon Menger, 1973 in Darmstadt geboren, studierte nach dem Abitur Grafikdesign an der Hochschule für angewandte Wissenschaft und Kunst in Hildesheim (HAWK Fakultät Gestaltung) und entdeckte dabei seine Liebe zum Film. Nach dem Diplom verdiente sich Menger erst einmal fünf Jahre lang in der internationalen US-Agentur Ted Bates als Werbetexter sein Geld, um nach Feierabend und an den Wochenenden seinen ersten Kurzfilm „Geteiltes Leid“ schreiben und drehen zu können. Der fertige, zwölfminütige Thriller mit Florian Lukas in der Hauptrolle erschien dann nicht nur als Bonusfilm auf DVD („The Cell“, Regie: Tarsem Singh), sondern wurde im Jahr 2002 auch auf der Berlinale zum „Besten Kurzfilm Deutschlands“ ausgezeichnet. Daraufhin kündigte Menger seinen sicheren Job in der Werbeagentur, jobbte in einer Videothek und drehte seinen zweiten Kurzfilm-Thriller „Tramper“ mit Justus von Dohnányi und Fabian Busch, mit dem er u.a. 2004 den ProSieben Newcomer-Regie-Award gewann. Nach einem Semester Lehrtätigkeit als Dozent an der TU Darmstadt, zog Menger nach Berlin und lernte die Synchronschauspieler Oliver Rohrbeck und Jens Wawrczeck kennen, die ihn als Autor für „Die drei ???“ bei Sony Entertainment empfahlen. Menger bekam den Auftrag und wechselte daraufhin das Erzählmedium von Film zu Hörspiel. Seit nun mehr als 14 Jahren schreibt und entwickelte Ivar Leon Menger über 85 Hörspiele/Hörbücher und führt Regie.
Marie Kubátová. Dramatizovaná četba na pokračování ze stejnojmenného románu. Připravil Boris Riegler. Na harmoniku improvizuje Ladislav Slunéčko. Hudební spolupráce Hana Brothánková a Petra Haisová. Režie Jana Bezdíčková.
Účinkují Otakar Brousek I., Ludmila Lída Roubíková, Miroslav Masopust, Ladislav Pešek, Jaroslava Pokorná a Václav Kaňkovský.
Natočeno 1982. Premiéra 5. dílu 20. 3. 1982 (Praha, 21:45 h.).
Pozn.: Drsný obraz Krkonoš, ostrůvek starých horalů, zde konfrontovaný s dnešní realitou. Vysokoškolský student poznamenaný negativními vztahy mezi lidmi se zde zbavuje lhostejnosti k lidem a nachází smysl života. (anotace)
Pavel Molek. Původní rozhlasový seriál napsaný pro Český rozhlas Plus. Zvuková spolupráce Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.
Osoby a obsazení: Daniela Kaňkovská (Hana Briešťanská), Josefa Slánská (Jana Štvrtecká), Rudolf Slánský (Martin Sláma), František Ostrý (Petr Kubes), Antonín Prchal (Jiří Miroslav Valůšek).
Natočeno 2025. Premiéra 1. – 5. 12. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.
Obsah: 1. Josefa Slánská, Praha, duben 1968. – 2. Major František Ostrý, New York, červen 1968. – 3.Bývalý plukovník Antonín Prchal, Praha, červenec 1968 I. – 4. Bývalý plukovník Antonín Prchal, Praha, červenec 1968 II. – 5. Major František Ostrý, New York, červen 1968 II.
Pozn.: Na konci listopadu roku 1952 padly rozsudky ve vykonstruovaném procesu s takzvaným vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Rozsudek smrti dostalo 11 obžalovaných a doživotí tři další. Zatčení Rudolfa Slánského výrazně urychlil i záhadný dopis adresovaný takzvanému Velkému metaři. (anotace)
Lit.: Blažejovská, Alena: Konec Velkého metaře. Jak dopis pro Slánského odstartoval největší politický proces v Československu. In web ČRo Plus, 1. 12. 2025 (článek). – Cit.: Ještě 23. listopadu 1951 stál Rudolf Slánský na vrcholu československé totalitní moci, o den později se ocitl za mřížemi v Ruzyni. A přitom mohl odejít na Západ do Německa. Jen kdyby dopis s nabídkou emigrace neskončil v rukou agenta chodce, který pracoval pro StB. Jak se daly dějiny do pohybu, přibližuje Pavel Molek, dramatik a soudce Nejvyššího správního soudu, v původním rozhlasovém seriálu Konec Velkého metaře s podtitulem Fiktivní rozhovory oběti se skutečnými pachateli.
(more…)Krzysztof Domaradzki. Audio seriál. Použité skladby z knihovny Universal Music, Paris Music a Audio Network a fragmenty písní: „Let It Snow“, „Jingle Bells“. „Bracia Patrzcie Jeno”, „We Wish You a Merry Xmas” a „Z kopyta kulig rwie”. Nahrávky dialogů, editace, ozvučení, mix a hudební zpracování Piotr Czubin. Produkce Audioteka. Kreativní producent Kamil Śmiałkowski. Producentka Marta Bartoszuk. Produkční dohled Marta Szkutnik. Režie Tomasz Borkowski.
Osoby a obsazení: Anna (Agnieszka Żulewska), Zjawa (Adam Woronowicz), Celej (Józef Pawłowski), Deresz (Wojciech Żołądkowicz), Patrycja (Weronika Łukaszewska), Kain (Bartosz Wesołowski). Dále účinkují Jan Aleksandrowicz-Krasko, Aleksander Bauman, Tomasz Borkowski, Grzegorz Borowski, Krzysztof Cybiński, Przemysław Glapiński, Mateusz Grodecki, Aleksandra Grzelak, Magdalena Herman-Urbańska, Jacek Kopczyński, Julia Kołakowska Bytner, Martyna Kowalik, Kamil Kula, Piotr Miazga, Mariusz Ostrowski, Kamil Pruban,Mateusz Rzeźniczak, Kamil Śmiałkowski, Przemysław Wyszyński, Karol Wróblewski, Mirosław Zbrojewicz, Dorian Zypper.
Natočeno 2025 (studio Praga). Vydala Audioteka.pl, listopad 2025. Ukázka k poslechu zde.
Pozn.: Święta. Wieżowiec. Zakładnicy. I jedna osoba, która nie planowała tu umierać. Słuchaj całego sezonu!
Grupa terrorystów szykuje się do wielkiej akcji. Tymczasem na lotnisku w Warszawie ląduje Anna Bamber, żołnierka wojsk specjalnych i wspólnie z córką jedzie na świąteczną imprezę w firmie Future Ventures. Być może to będzie jej nowe miejsce pracy. Ich losy zejdą się na górnych piętrach Warsaw Financial Center w przedświąteczny wieczór.
Bengt Danielsson. Překlad Jiřina Holá. Dramatizace Josef Kleibl (1, 2) a F. Janda (3). Režie Jan Fuchs.
Natočeno 1962. Premiéra 1. dílu 14. 8. 1962; 2. dílu 21. 8. 1962 (Československo I, 17:00 h.) v cyklu Vysílání pro děti.
Obsah: 1. Velká cesta začíná – 2. „Neříkejte nám, že jsme šílenci, my to už víme“. – 3. Sami proti oceánu –
Lit.: K: Odvážná hra. In Čs. rozhlas a televize 34/1962 (14. 8. 1962), s. 2 (článek). – Cit.: „Už ani nevím kdy se to jméno stalo pro mne legendou“ říká v úvodu své knihy „Det stora vagspelet“ (Odvážná hra) Bengt Danielsson, jeden z účastníků slavné plavby voru Kon-Tiki, „ale bylo to hodně dávno“. Hydrograf Eric Bischopp patřil skutečně k legendárním cestovatelským osobnostem. Byl cestovatelem, i když neprozkoumal, neprocestoval žádnou zemi — téměř celý svůj život strávil na moři. Jako mladý námořní důstojník odešel po první světové válce studovat mořské proudy do Jižních moří. Za dlouhá léta zbrázdil na malých plavidlech téměř všechny kouty Tichomoří a poznal je jako nikdo jiný. Mnohokrát při tom ztroskotal a nejmíň tucetkrát se zachránil před jistou smrtí ve vlnách. Bylo až něco pohánsky krásného nejen v tom, jak moře miloval — ale i v tom, jak mu rozuměl. Odtud snad pramenila i jeho druhá velká láska — zájem o minulost obyvatel Tichomoří. Bischopp je považoval za nejobratnější plavce starověku, pečlivě studoval jejich navigační umění a byl v tomto oboru na slovo vzátý odborníkem. S velkým zájmem proto přijal i plán Thora Heyerdahla na stavbu voru Kon-Tiki i Heyerdahlovo rozhodnutí plavit se na tomto voru z Jižní Ameriky do Polynésie. Nesouhlasil s četnými odborníky, že jde v tomto případě o neodpovědný, hazardní podnik. Byl od samého počátku přesvědčen, že se Heyerdahlovi cesta podaří. I Bischopp věřil, že Heyerdahl pluje ve stopách dávných vyznavačů boha Kon-Tikiho, že pouze opakuje jednu z cest, kterou před staletími podnikali dávní obyvatelé Polynésie. Až potud Bischopp s Heyerdahlem souhlasil — nikdy však nepřijal jeho migrační teorii, že praobyvatelé Polynésie přišli do svého nového domova z Jižní Ameriky. Společné zvyky a obyčeje, nemluvě o rostlinstvu se dají podle Bischoppa vysvětlit tím, že se původní obyvatelé Polynésie vypravili do Jižní Ameriky na svých vorech nebo člunech sami, že mezi těmito oblastmi existoval v dávnověku čilý kulturní styk. Podobnou teorii zastávali už před Bischoppem známí etnologové jako Nordenskjöld, Dixon, Rivet, Buck, Hornell a další. Nové v Bischoppově teorii bylo, že chtěl prakticky dokázat, kterou cestou Polynesané do Jižní Ameriky pluli. Podle Bischoppa to bylo po jižní trase, poblíž čtyřicáté jižní šířky, kde po celý rok převládají silné západní větry směřující k jihoamerickému pobřeží. Tuto cestu chtěl také Bischopp sledovat na svém voru a obdobnou trasou jako vor Kon-Tiki se chtěl později vrátit zpět na Tahiti.
O Bischoppově teorii i plánu jeho velké cesty se Bengt Danielsson dověděl po svém příjezdu na Tahiti v říjnu 1956. Brzy na to se Eric Bischopp s dalšími čtyřmi muži vydal na cestu. O dva roky později se posádka voru Tahiti Nui vrátila zpět na Tahiti. Od Alaina Bruna, jednoho z účastníků plavby, se Bengt Danielsson dověděl o všech událostech oněch pohnutých dvou let od odjezdu v Tahiti v listopadu 1956 až do návratu v říjnu 1958. Ve vyprávění o velké odvážné hře Erica Bischoppa, kterou jsme připravili podle knihy Bengta Danielssona pokračujeme v úterý 21. srpna v 17.00 hod. na okruhu ČS 1 a v pátek 24. srpna v 10.00 hod. na okruhu Praha.
Powered by WordPress