José Ortega y Gasset. Esej. Překlad Paulína Šišmišová. Redakce Peter Glocko ml. Režie Martin Bendík.
Čte Vladimír Štefuca.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 2001 (15 min.).
31. 10. 2012
Konečný cieľ: krása (Konečný cíl: krása, 199?)
Zuzana Belková. Umělecký dokument o sochaři Augustu Rodinovi. Technická spolupráce Ĺuboš Klásek. Hudební dramaturgie Milena Lukáčová. Režie Ria Páldiová.
Účinkují Ivan Laca, Soňa Ulická, Dušan Jamrich, Jaroslav Žvásta, Vladimír Minarovič, Ján Gallovič, Jozef Šimonovič a Helena Geregová.
Připravil Slovenský rozhlas v roce 199? (49 min.).
Poetická reminiscence na Státní bezpečnost (2009)
Albert Kaufman (= Vítězslav Čížek). Fejeton, ve kterém se součastnost setkává s minulostí. Úvodní slovo Blanka Stárková.
Účinkuje Vítězslav Čížek.
Natočeno 2009. Premiéra 14. 11. 2009 v cyklu Víkendová příloha stanice Vltava, rubrika „Z Čech až na konec světa“.
Vták Guglachaj (Pták Guglachaj, 197?)
Ruská lidová pohádka. Redakce Viola Truchlíková. Režie Anna Antošková.
Účinkuje Elo Romančík.
Připravil Československý rozhlas do roku 1973 (7 min.).
Kulturní výročí: František Bílek (2012)
Medailonek o grafikovi a sochaři Františku Bílkovi, od jehož narození uplyne 6. listopadu 140 let. Připravila Alena Blažejovská.
Úryvky z knihy František Bílek a kniha (Pavel Myslín) čte Vladimír Krátký.
Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 3. 11. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Kulturní výročí: František Bílek. In web ČRo Brno, říjen 2012 (anotace). – Cit.: Rubriku Kulturní výročí tentokrát v Zelném rynku věnujeme grafikovi a sochaři Františku Bílkovi, od jehož narození uplyne 6. listopadu 140 let. Zemřel roku 1941. Původně studoval malířství na Akademii výtvarných umění v Praze. Kvůli oční chorobě, znemožňující mu rozeznávat některé barvy, přešel na sochařství. Roku 1891 odjel studovat do Paříže, kde se seznámil se Zdenkou Braunerovou a řadou dalších umělců. Později působil v rodném Chýnově u Tábora a v Praze. Galerie hl. m. Prahy zřídila v Bílkově vile umělcovo muzeum. O vztahu Františka Bílka ke knize a literatuře vypovídá text Pavla Myslína z publikace František Bílek a kniha. Loni ji vydala Galerie hl. m. Prahy a nakladatelství Arbor Vitae. Úryvek z knihy vám přečte Vladimír Krátký.
Dokumentární pásmo: Na procházce s mamutem (2012)
Připravila Alena Blažejovská.
Hovoří Petr Minařík, ukázky z textu Zeno Kaprála čte Jaroslav Kuneš.
Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 3. 11. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Dokumentární pásmo: Na procházce s mamutem. In web ČRo Brno, říjen 2012 (anotace). – Cit.: Na procházce s mamutem – tak se jmenuje poetická antologie, kterou v nové edici Větráček, s důvtipnými ilustracemi Tomáše Přidala, vydalo nakladatelství Větrné mlýny.
V dokumentárním bloku Aleny Blažejovské uslyšíte řadu básníků, kteří 12. října přišli do brněnského pavilonu Anthropos přečíst své mamutí verše, a jeden prozaický text, jímž do antologie přispěl básník Zeno Kaprál.
Z nahrávky také vyplyne, proč je vlastně mamut pro Brno tak významný. Ostatně, všechny proslovy a recitace se v pisáreckém muzeu odehrály pod vztyčeným chobotem chlupatého mamuta, jehož obrovité tělo probouzí v člověku pocit wolkerovské pokory: Stanu se menším a ještě menším, až budu nejmenším na celém světě…
Návštěvníky, mezi nimiž bylo i dost neposedných dětí, přivítal nakladatel Petr Minařík. Rozhlasový reportážní mikrofon vás tedy zavede přímo do Anthroposu, a navic vyslechnete také „vysvětlení“ básníka Zena Kaprála, jak to bylo – podle něj – s mamuty. Přečte vám je Jaroslav Kuneš.
Lístek přivanutý (2012)
Věra Lejsková. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská.
Nastudovalo Brno v roce 2012. Premiéra 3. 11. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Věra Lejsková – Lístek přivanutý. In web ČRo Brno, říjen 2012 (anotace). – Cit.: Věra Lejsková (narozena 1930) je pianistka, pedagožka na brněnské konzervatoři a také publicistka. Spolupracuje s denním tiskem i odbornými časopisy a také s brněnským rozhlasem a televizí.
Deset let psala a namlouvala fejetony pro relaci Hlasy a ohlasy Radia Svobodná Evropa. V roce 2003 vyšel výběr z těchto textů pod názvem Moje Brno v nakladatelství Šimon Ryšavý.
Jsem takový archivář-amatér, neboť schraňuji a opatruji nejen vše, co se týká našeho klavírního dua, jesenické Schubertovy soutěže, ale opatruji i část pozůstalosti mého otce, Ladislava Krále, mého tchána, Františka Květoslava Lejska, i našeho profesora, Františka Schäfera. Jste to především různé písemnosti a doklady o hudebním životě od začátku minulého století – a když se tak někdy na chvíli jejich prostřednictvím ponořím do minulosti, připravuje mi můj archiv zajímavá odhalení. Co vše se dá vyčíst z koncertních programů a plakátů! Mimochodem ty plakáty z první republiky jsou až neuvěřitelných rozměrů, schválně jsem si je přeměřila: 126 x 96 cm. Chci-li je složit do úhledné A4, musím je přeložit vždy na polovinu čtyřikrát! Přitom každý plakát je malé výtvarné dílo. A těch jmen na nich! Mnohá už nám dnes nic neříkají, ale mnohá přežila, jako Vladimír Helfert, dirigent Orchestrálního sdružení, Rudolf Walter, Stréček Křópal (vlastním jménem Valentin Šindler) a další… Honosně oznamovaly hudební školy veřejné produkce svých žáků. Vůbec je zajímavé, kolik institucí a různých spolků se v Brně věnovalo pořádání koncertů.
Úryvek
Pohádky 1929-1946 (Zaprášené vzpomínky) (2012)
Výběr pohádek z let 1929 – J. Hloh (1), Karel Jaromír Erben (2-5), Karel Čapek (8), Josef Roden (9-11), Jožka Švihla (12-13), A. Hostáň (14), František Hrubín (15), František Halas (15), Františka Šímová (15), Saša Čornyj (15), Josef Václav Sládek (15). Hudba Jan Seidel (2-7), Rudolf Leo Vašata (12-13), Jan Kaláb (14), František Kaplan (15). Režie Míla Melanová (2-7), Jiří Vasmut (14) a Miloslav Disman (15).
Účinkují Marie Grossová (1), Pražské dětské divadlo Míly Melanové (2-4), Pražské divadlo pro mládež (5-7), Marie Burešová (8), Olga Scheinpflugová (9-11), Jožka Švihla (12-13) a Dismanův rozhlasový a divadelní soubor mládeže (DRDS) (15).
Natočeno 1929 – 1946. Vydal Supraphonline, říjen 2012.
Obsah: 1. Jak šly hodinky pěšinkami. J. Hloh. Vypravuje Marie Grossová. Natočeno 1929 (Lindex)(01:35) – 2. Jezinky. Karel Jaromír Erben. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské dětské divadlo Míly Melanové. Natočeno 1941 (Esta) (06:16) – 3. Šmolíček holeček. Karel Jaromír Erben. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské dětské divadlo Míly Melanové. Natočeno 1941 (Esta) (04:56) – 4. Hrnečku, vař! Karel Jaromír Erben. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské dětské divadlo Míly Melanové. Natočeno 1941 (Esta) (06:36) – 5. O hloupém peciválovi. Polská lidová pohádka. Upravil Karel Jaromír Erben. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské divadlo pro mládež. Natočeno 1946 (Esta) (06:08) – 6. Lež a sázka. Lidová lužicko-srbská pohádka. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské divadlo pro mládež. Natočeno 1946 (Esta) (03:29) – 7. Letohrádek. Lidová ruská pohádka. Překlad Pavla Stehnová. Hudba Jan Seidel. Hraje Pražské divadlo pro mládež. Natočeno 1946 (Esta) (03:16) – 8. Velká pohádka doktorská. „Případ s rusalkami“. Karel Čapek. Vypráví Marie Burešová. Natočeno 11. 10. 1946 (Ultraphon) (06:26) – 9. Tulínek a Bulínek jdou s Honzou na draka. Josef Roden. Vypráví Olga Scheinpflugová. Natočeno 1931 (Parlophon) (06:08) – 10. Tulínek a Bulínek mezi mravenci. Josef Roden. Vypráví Olga Scheinpflugová. Natočeno 1931 (Parlophon) (06:11) – 11. Tulínek a Bulínek mezi hvězdičkami. Josef Roden. Vypráví Olga Scheinpflugová. Natočeno 1931 (Parlophon) (05:49) – 12. Pepíček Nohejlů ve škole (Dějepis). Jožka Švihla. Hudba Rudolf Leo Vašata. Vypráví Jožka Švihla. Natočeno 1938 (Ultraphon) (03:32) – 13. Pepíček Nohejlů ve škole (Tělověda). Jožka Švihla. Hudba Rudolf Leo Vašata. Vypráví Jožka Švihla. Natočeno 1938 (Ultraphon) (03:05) – 14. Co si stroje povídají. A. Hostáň. Hudba Jan Kaláb. Režie Jiří Vasmut. Natočeno 14. 11. 1941 (Ultraphon) (06:47) – 15. Před usnutím. František Hrubín, František Halas, Františka Šímová, Saša Čornyj, Josef Václav Sládek. Hudba František Kaplan. Režie Miloslav Disman. Účinkuje Dismanův rozhlasový a divadelní soubor mládeže (DRDS). Natočeno 1946 (Esta) (06:36).
Winnetou en de schat aan het zilvermeer (Vinnetou a poklad na stříbrném jezeře, 1979)
Karel May. Dramatizace Josephine van Gasteren.
vypravěčka (Josephine van Gasteren), Ellen (Matrine Crefcouer), Patterson (Piet van de Meulen), Brinkley (Edmond Classen), Dekboy (Ko van Dijk), Old Firehand (Guus Verstraete), Tramp (Piet van de Meulen), ředitel cirkusu (Ton Lensink), teta Frolic (Caro van Eyck), Malý Medvěd (Edmond Classen), Vinnetou (Ton Lensink), Old Shatterhand (Ko van Dijk), Mrs. Butler (Caro van Eyck), Knox (Piet van de Meulen), šerif (Guus Verstraete), strojník (Edmond Classen).
Natočeno 1979 (?). Vydáno 1979 (1 LP).
30. 10. 2012
Svědkyně ohně (2012)
Lars Kepler (= Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril). Nový, již třetí kriminální příběh komisaře Joony Linny. Dramaturgická úprava Jitka Škápíková. Střih Martin Kusák. Zvuk Pavel Krch. Mastering Jiří Havrlík. Grafická úprava Jindřich Loučka. Režie Martin Kusák.
Čte Pavel Rímský.
Natočeno ve studiích ADK, září – říjen 2012. Vydalo Martin Pilař & Dragontattoo, ADK-Prague, říjen 2012 (2CD mp3; AK006, EAN 8594169480060, celkový čas 15 hod. 6 min.). Distribuce Radioservis, a.s.
Videoupoutávka k dispozici zde.
Pozn.: Jitka Škápíková na svých stránkách uvádí, že režisérkou této audioknihy byla ona.
Pozn.: Třetí příběh komisaře Joony Linny vychází jako audiokniha ve stejném čase jako tištěná kniha!
Za pseudonymem Lars Kepler se skrývají manželé, renomovaní a úspěšní švédští spisovatelé Alexandra Coelho Ahndorilová (1966) a Alexander Ahndoril (1967). Své síly spojili s cílem napsat originální kriminální román, sérii knih, které přinesou nové prvky do klasické severské detektivní tvorby. Podle ohlasu čtenářů po celém světě se jim to povedlo. První román Hypnotizér se stal mezinárodním bestsellerem, jeho filmové verze se ujal známý režisér Lasse Hallström. Druhým dílem byla neméně úspěšná Paganiniho smlouva. Třetím a dosud posledním, je Svědkyně ohně (knihy vydalo nakladatelství HOST).
Lars Kepler dnes po celém světě patří mezi nejčtenější autory severské krimi a je přirovnáván ke Stigu Larssonovi. Nebojí se přinášet nové prvky do tradiční detektivní tvorby a jeho knihy jsou tak spíše brilantní thrillery než klasické detektivky. Hon na pachatele je plný nečekaných a násilných zvratů. Zdá se, že každá nalezená odpověď vede k dalším záhadám a to, co se zdálo být jednoduché, je v příštím okamžiku plné slepých uliček.
Máte pocit, jako když vás strhne proud. Polapí vás a sotva můžete dýchat. (more…)