Josef Barchánek. Režie Josef Cincibus.
Osoby a obsazení: Hurvínek a Spejbl (Miloš Kirschner), Mánička (Helena Štáchová).
Nahráno v říjnu-listopadu 1970 a v roce 1972. Vydal Supraphon v roce 1972 (1 SP, 0 88 0415). Reedice Supraphon v roce 1996 na CD Hrátky a pohádky (1 CD, SU 5105-2 811, 1 MC, SU 5105-4 811).
Obsah: 1. Tramavaj tažená koněm, 2. Hurvínkova koloběžka.
Osoby a obsazení: Spejbl a Hurvínek (Miloš Kirschner).
Natočeno 7. 4. 1967. Vydáno 1967 (Supraphon 0 28 9998, 33 ot/min, mono).
Josef Cincibus. Pohádka pro malé děti. Režie Miloslav Disman.
Osoby a obsazení: vypravěč (Vlastimil Brodský), maminka (Dana Medřická), Spejbl a Hurvínek (Miloš Kirschner), Janinka (člen DRDS), pokladní (Ludmila Stambolieva), číšník (Josef Chvalina) a děti z Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Vydal Supraphon v roce 1969 (1 LP, 33 a 1/3 ot./min., 0 28 0419 F, 2 x 11 min.).
Četba ze slavného románu. Božena Němcová. Hudba Jaroslav Křička. Režie Jiří Šrámek.
Účinkují Růžena Nasková.
Natočeno 8. – 10. 12. 1954 (studio Mozarteum). Repríza 2. dílu 19. 5. 1993 (Praha, 22:00 – 22:27 h).
Vyšlo také na LP.
Jaroslav Foglar. Dramatizace Jiří Hromádko. Režie Jan Fuchs. Na kytaru hraje Štěpán Rak.
Účinkují Alfréd Strejček, Otakar Brousek ml., Ondřej Kepka a další.
Natočeno 1994. Repríza 3. – 7. 4. 2017 (ČRo 2 Praha, 20:04 h) v cyklu Čtení pro celou rodinu.
Lit.: anonym: Jaroslav Foglar: Když Duben přichází (1/5). In web ČRo 2 Praha, duben 2017 (anotace). – Cit.: Jedna z mála „foglarovek“, kterou autor situoval nikoli do skautského, ale do školního prostředí. Lubor a jeho spolužáci z „Bedny“ prožívají bolestný přerod vzájemných vztahů, které přináší dospívání. A to, jak všichni víme, občas bolí.
Lit.: Lebeda Milan (Alpín): Když Duben přichází opět v rozhlase. In web Stínadla, 29. 3. 2006 (anotace). – Cit.: S Luborem Klementem, Vojtěchem Řezinou, Fankem Jelínkem i celou Bednou se opět setkáme v příběhu vyčleňujícím se tak trochu z ostatní tvorby Jaroslava Foglara.
Znovu radost všem příznivcům Jestřábových příběhů udělá Domino Českého rozhlasu 2 – stanice Praha, které zařadilo Když Duben přichází do četby na pokračování. Ta zazní od pondělí 3. 4. do pátku 7. 4.
(původní název Náčelník Večerní vánek aneb Hody divých mužů).
Překlad Karel Kraus a Jiří Průša. Hudba Libor Soukup.
Dramaturgie a režie Sabina a Jiří Langerovi.
Osoby a obsazení:
Večerní Vánek, zvaný mírný, náčelník Velkolulů (Josef Smrčka),
Atala, jeho dcera (Kateřina Lišková),
Artur, záhadný cizinec (Pavel Körner),
Ukruta, náčelník Papulášů (Pavel Prudil),
Deli-kat, kuchař u Večerního Vánku (Václav Staněk),
Velkolulky a fraucimor Deli- Kata (Laděna Ratajová, Eva Dvořáková, Hana Liškařová, Bohuslava Součková, Jitka Popelková, Marie Popelková, Lenka Harudová, Jiřina Fišerová),
První Velkolulka, sestřenice Ataly (Kateřina Heřmánková),
Druhá Velkolulka, sestřenice Ataly (Radka Štěbétáková),
Papulášové, dříve civilizátoři (Josef Böhm, Martin Charvát, František Blahoudek, Jan Beneš, Martin Tetkovský, Radovan Hájek, Mary Lou),
Bílý lední medvěd (bílý lední medvěd),
Muž-kojný, povoláním lodní strojník (Jiří Langer).
Ukrutanka, dvorní kapela náčelníka Večerního Vánka –
Kapelník-harmonika: Libor Soukup,
první housle: Vladimír Bartoš,
basa: Bohumír Komínek,
bicí: Roman Jack Urban,
ouvertura: rytmická sekce orchestru MYFUN.
Pozn.: Dokumentární záznam divadelního představení
(z pořadu Divadelní střípky ČRo5 České Budějovice). (more…)
Jan Neruda. Četba ze sbírky Povídky malostranské. Další tvůrci nezjištění.
Čte Václav Baur.
Nastudovalo Radio Proglas v roce 2006. Premiéra 24. 2. 2006 (Rádio Proglas). Repríza 29. 8. 2009 (Rádio Proglas, 14:00 h.); 24. 12. 2010 (Rádio Proglas, 11:00 h.), 30. 12. 2020 (Rádio Proglas, 11:05 h.; 21:30 h.); 28. 12. 2021, (Rádio Proglas, 11:00 h., 21:30 h.); 26. 4. 2024 (Rádio Proglas, , 11:00 h., 22:00 h.); 24. 12. 2024 (Rádio Proglas, 11:00 h.).
Pozn.: „Chci psát událost smutnou, ale hledí mně do očí co veselá iniciálka obličej páně Vojtíškův. Obličej tak zdravě svítivý a do červena lesklý jako nedělní pečinka, politá čerstvým máslem. A takhle k sobotě – pan Vojtíšek holil se jen v neděli -‚ když už mu bílé vousy po kulaté bradě zas řádně vyrazily a jako hustá smetana se skvěly, zdál se mně být ještě hezčí. Také vlasy jeho se mi libily. Neměl jich mnoho, začaly pod okrouhlou pleší na skráních a byly už přešedly, ne více střibrny, nýbrž již až lehýnce zas do žluta, ale byly jako hedváb a vlály tak hebce kolem hlavy. Pan Vojtíšek nosil totiž čepici vždy jen v ruce a pokryl se, leda když měl přejít prostorou sluncem příliš praženou. Vůbec se mně pan Vojtíšek líbil velmi, jeho modré oči zářily tak upřímně, celá jeho tvář byla jakoby kulatým, upřímným okem.
Pan Vojtíšek byl žebrák. Čím byl předtím, to nevím. Ale žebrákem musil být dle toho, jak byl po Malé Straně znám, již dlouho, a podle svého zdraví mohl jím být ještě dlouho, vypadal jako buk. Jak byl té doby stár, tak asi vím…“
Jiří Pětivoký. Překlad Erik Frisk. Režie ?
Osoby a obsazení: Maura (Ruth Kasdanová ), dr. Bernard (Gerd Hegmann) a další.
Premiéra 12. 10. 1947 (Švédský rozhlas Stockholm).
Pozn.: Švédská verze úspěšné české rozhlasové hry.
Mark Twain. Humoreska. Překlad Zdeněk Urbánek. Režie Jiří Hesoun.
Účinkuje Václav Voska.
Natočeno 1966. Premiéra 8. 2. 1967 (Československo I, 17:00 h.; 26 min.). Repríza 5. 3. 1967 (Praha, 15:00 h.); 31. 12. 1991 (Vltava, 8:30 h.); 21. 10. 1993 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Příběhy; 29. 11. 1995 (ČRo 3 Vltava, 11:00 h.);16. 11. 1997 (ČRo 2 Praha, 22:30 h.); 9. 7. 2006 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Klasická povídka; 24. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 13:30 h.).
Lit.: Mačas, Dominik: Jak jsem se protloukal, Cesta do Carsonu, Podivný sen a další příběhy Marka Twaina. In web ČRo 3 Vltava, 19. 1. 2026 (článek). – Cit.: Světová literatura nemá tak mnoho ryzích humoristů, Mark Twain ovšem mezi ně patří jako velký klasik. Jeho pohled na společnost, její klišé a stereotypy, podtržené navíc americkým protestantským pokrytectvím, ho ovšem řadí mezi moderní světové autory. (…)
Americká literatura se do poloviny 19. století odehrávala na východním pobřeží. Teprve po občanské válce nastupuje nová generace, která přináší jiný jazyk, nové náměty, obraz poměrů na tehdejším Západě. Mark Twain (1835–1910) měl sotva základní vzdělání, ale svou bystrou inteligencí, postřehem, zkratkou vynikl jako novinář. Svým chováním, k němuž patřily nohy na stole, hlučnost a sarkastický slovník, se stal prototypem Američana, poněkud neotesaného, ale nabitého energií.
Začínal jako sazeč a tiskař, pracoval také jako lodivod na kolesových parolodích plujících po řece Mississippi. Se starším bratrem Orionem, pozdějším guvernérem Nevady, putoval na Daleký západ, kde se neúspěšně věnoval prospektorské činnosti. Nadále se věnoval žurnalistice a publikování prozaických textů v novinách a časopisech. Vlastnil nakladatelství Charles L. Webster and Company, které bohužel postupem času zkrachovalo. Byť bez vysokoškolského vzdělání, udělila mu v roce 1907 Oxfordská univerzita čestný doktorát za jeho tvorbu.
V dílech po většinu života vtipně a ironicky reflektoval lidskou, především americkou náturu. Pozdější texty se ale čím dál více stávaly skeptičtější a útočnější. Chlapeckou psychiku mistrně zachytil ve slavných Dobrodružstvích Toma Sawyera nebo Huckleberryho Finna. Poslední roky života Marka Twaina ovlivnily osobní tragédie, přišel o ženu i o obě dvě dcery. (…)
Kolik moudrosti do života dávají příběhy z nedělních škol a jak končí chlapci, kteří se jimi na slovo řídí? A co se stane s těmi, kteří moralizujícími příběhy opovrhují, ba dokonce se jim vysmívají? Snad si říkáme, že spravedlivý trest dostihne každého darebáka a že každý samaritán bude jednoho dne svatořečený. Snad? Ke dvěma povídkám amerického spisovatele Marka Twaina připadla ještě jedna, o pořádné klukovině v jedné malé novinové redakci. (..)
Dan Brown. Zkrácená audiokniha. Překlad Zdík Dušek. Režie ?
Čte Tomáš Karger.
Vydalo nakl. Metafora v roce 2005 (7 CD).
Pozn.: Šifra mistra Leonarda je dobrodružný román s prvky fantazie amerického spisovatele Dana Browna. Knihy se prodalo po celém světě několik milionů výtisků a údajně jde o největší bestseller 21. století. Způsob podání fakt vedl různé instituce i činitele katolické církve, proti které je román částečně namířen, k tomu, že ho kritizovali nebo dokonce doporučili nekupovat. Brown připravuje další pokračování.
Audionahrávka nejpopulárnějšího románu poslední doby na CD!
Také si ještě vzpomínáte na doby, kdy vám rodiče četli? Možná už jste dávno byli dost velcí na to, abyste to uměli sami, ale kouzlo tichého hlasu, linoucího se do šera, a zavřené oči, za nimiž se promítaly fantastické obrazy, byly něčím, čemu jste nedokázali odolat. A tak se i teď můžeme zaposlouchat do podmanivého hlasu Tomáše Kargera a přenést se s ním přímo do středu fantastických událostí. Slyšíte? Jsme v nočním Louvru a policisté se sbíhají k tělu zavražděného kurátora sbírek… U postele Roberta Langdona, profesora symbolologie, drnčí telefon… Klíčem k vraždě je prý záhadná šifra, tajemství vtělené do Leonardových obrazů, které má rozluštit… Brzy však vyjde najevo, že záhada je mnohem větší, a její odhalení se týká samé podstaty katolické církve a celého křesťanství… Začíná zběsilá honba za nalezením svatého grálu a boj o život… (anotace)
Powered by WordPress