Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 5. 2007

Stříbrný vítr 1/12 (1977, 2019)

Filed under: Četba na pokračování,Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:26

Mluvené slovo Fráňa Šrámek: Stříbrný vítrFráňa Šrámek. Četba na pokračování. Výběr a režie Josef Melč. Použitá hudba Josef Suk (Životem a snem, Nálady). Hudební spolupráce Václav Břešťák. Dramaturgie Dagmar Hubená.

Účinkuje Alfred Strejček.

Natočeno 1977. Premiéra 11. dílu 1. 7. 1977. Repríza 1. dílu 13. 5. 1982 (Vltava, 17:30 h.); 11. dílu 2. 7. 1982 (Vltava, 17:30 – 18:30 h.); 1. dílu 21. 6. 2021 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.) v cyklu Podvečerní čtení.

Vydala Radiotéka v roce 2019 (MP3, CR.ES.2019.592; celková délka 5 hod. 44 min.).

Pozn.: Horoucí příslib krásy, štěstí, lásky a dobra – tím vším zní Jeníkovi Ratkinovi „stříbrný vítr“ jeho mládí? A zrovna tak naléhavě jako ústřednímu hrdinovi stejnojmenného románu Fráni Šrámka zněl nejen jeho současníkům, ale i nejméně dvěma pokolením českých čtenářů, pro něž se Stříbrný vítr stal generačním románem.  (anotace)

Lit.: Toušková, Martina: Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr. Lyrický román o mládí a dospívání čte Alfréd Strejček. In web ČRo České Budějovice, 22. červen 2021 (článek). – Cit.: Autobiografický román, který ve volně poskládaných epizodách líčí dětství a mládí citlivého Jeníka Ratkina, poprvé vyšel v roce 1910. V definitivní verzi pak Stříbrný vítr vydalo nakladatelství František Borový o deset let později. (…)

Děj se odehrává v prostředí maloměsta za dob autorova mládí. Hlavní hrdina Jeník Ratkin vyrůstá v rodině, v níž vládne přísný, hrubý a bezcitný otec, povoláním soudce. Už od dětství byl Jeník velmi citlivý a také nepoddajný, což otce přivádělo k nepříčetnosti. Nakonec chlapcovu výchovu vzala do svých rukou matka.

Stříbrný vítr se zapsal do dějin české literatury a stal se knihou nejedné mladé generace. Titul románu se silnými autobiografickými rysy je také synonymem pro sny a ideály mládí.

Rozhlas zpracoval knihu v roce 1977 jako dvanáctidílnou četbu na pokračování v podání herce Alfréda Strejčka.(…)

Mat zločinu 1/3 (1982)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 14:00

Wolfgang Wehner. Z němčiny přeložil a četbu připravil Kurt Kuhn. Režie Jana Bezdíčková.

Účinkují Václav Voska a Miroslav Masopust.

Natočeno 1982. Premiéra 1. dílu 11. 8. 1982 (Praha, 19:15 h.), 2. dílu 18. 8. 1982 (Praha, 19:15 h.). Repríza 2. dílu 15. 9. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h.).

Obsah: 1. Loupež v městě mrtvých. O počátcích kriminalistiky – 2. Epocha detektivů. O Vidocqovi – „císaři detektivů“ a Pinkertonově agentuře. – 3. Otcové vědecké kriminalistiky. Věda a technika ve službách kriminalistů.

Lit.: sl: Mat zločinu. In Rozhlas 33/1982 (2. 8. 1982), s. 4 (článek). – Cit.: »Zločiny jsou staré jako lidstvo samo. Tak starý jako vina je i trest a jeho nutný předpoklad — pátrání po viníku.« To jsou slova Wolfganga Uelninra, autora knihy Mat zločinu, ze které pro vás Redakce dramatu a literatury faktu připravila letní četbu na pokračování. Nejsou to jen první populárně zpracované dějiny kriminalistiky, ale spíš řada detektivních příběhů z nejrůznějších období historie, v nichž se stanete nejen svědky odhalení pachatele, ale pokaždé se také budete moci seznamovat s rozvojem pátrací metody. Od prvního vyšetřovacího protokolu a prvního zatykače, známých ze staroegyptských literatur, přes »boží soudy« a středověké procesy s »čarodějnicemi« až mimo jiné k založení prvního londýnského detektivního sboru a první francouzské i světové policejní centrály, k slavnému »císaři detektivů« a Balzakovu příteli Eugénu Vidocqovi.

Jádrem knihy ovšem zůstává vývoj a využití vědy a techniky v pátrání po zločinci. Wehnerova rozsáhlá znalost odborné literatury stejně jako jeho povolání (dlouholetý soudní zpravodaj listu Süddeutsche Zeitung) i jeho publicistická pohotovost určují podobu i zaměření jednotlivých příběhů. Knihu z němčiny přeložil a jednotlivé epizody k vysílání připravil Kurt Kuhn. Režijního zpracováni se ujala režisérka Jana Bezdíčková a my věříme, že se četba zalíbí nejen těm z vás, kteří dáváte přednost detektivnímu žánru, ale i milovníkům literatury faktu. Přejeme vám, abyste u svých přijímačů, ať už u vody, na chalupě či na cestách za odpočinkem, prožili s našimi příběhy mnoho pěkných chvil.

Lit.: anonym: Epocha detektivů. In Rozhlas 34/1982 (9. 8. 1982), s. 4 (článek). – Cit.: V posledních desetiletích se kriminalistika stala mnohem více předmětem veřejného zájmu, diskusí a kritiky, aniž by veřejnost měla jakoukoli představu o historickém zrodu kriminalistické vědy, o jejich vzrůstajících možnostech a problémech — a především o jejích mezích. Dnes, kdy kriminalistům pomáhají v práci nukleární energie, lasery, elektronické počítače a další objevy, zdá se neuvěřitelné, že ještě poměrně nedávno museli bojovat například s problémem identifikace krevních stop. Možnost rozlišit lidskou krev od zvířecí a objev krevních skupin znamenaly v práci krimlnalistů převrat, jehož dosah si dnes už ani nedovedeme představit.

Se zrodem a rozmachem moderní vědecké kriminalistiky se také zrodila otázka, na níž dosud nikdo nedal jednoznačnou odpověď: Existuje ideální vražda? Pro toho, kdo se vraždy dopouští, je představa dokonalého zločinu lákavá. Slovo dokonalý v sobě zahrnuje i zločincův promyšlený plán. A je známo, že mnozí zločinci byli na svůj plán pyšní až k ješitnosti. Když nakonec ztroskotali na nějaké nedůležité podrobnosti, sváděli to na »čirou náhodu« a tvrdili, že jejich plán jako takový byl dokonalý.

Ovšem kriminalistlcká věda dosáhla zejména v poválečných letech takového rozvoje, že nevysvětlitelný zločin začíná z policejního slovníku mizet. Sebeinteligentnější zločinec nemůže do svého plánu zakalkulovat nic, co by kriminalistická věda nedokázala odhalit jako důležitou nebo i rozhodující stopu.
Zdálo by se tedy, že dokonalý zločin existovat nemůže, neboť proti zločinci se spojila exaktní věda s nevypočitatelnou náhodou. Dokonalý zločin však existuje v teorii, v podobě zločincova »dokonalého« plánu a v podobě detektivní literatury, která se ve 20. století začala rozvíjet rychlostí úměrnou rozvoji kriminalistické vědy.
Druhá část rozhlasového pořadu Mat zločinu má název Epocha detektivů a vysíláme ji ve středu v 19.15 na stanici Praha.

Pevnost 1/2 (1978)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:58

Jiří Plachetka. Rozhlasová hra o osudech obyvatel malého pohraničního městečka Modrava v dramaticky vypjatém období před druhou světovou válkou. Zvukové efekty Dana Brochová a Artur Šviha. Zvukový mistr Ivo Fišer. Záznam a střih Jana Fišerová. Asistentka režie Dagmar Fišerová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Stanislav Vyskočil.

Osoby: plukovník Singr, velitel posádky (Jiří Vala), poštmistr Karel Pletka (Petr Kostka), Venzl Peschl, sklenář, komunista (Antonín Hardt), vrchní četnický strážmistr Vlastimil Toman (Miroslav Zounar), monsignore Czeika, farář (Václav Lohniský), velkostatkář a majitel kamenolomu Robert Našinec (Čestmír Řanda), Adéla Delanová, zpěvačka (Jana Andresíková), Petr Dřímal, adjunkt (Petr Svojtka), Eduard Křížek, okresní hejtman (Vladimír Ráž), plukovník Singr, velitel posádky (Jiří Vala), kapitán Zemek, zpravodajec (Bořivoj Navrátil), monsignore Czeika, farář (Václav Lohniský), Emerich Babka, švec (Jiří Suk), Šustrovka, jeho žena (Helena Bendová), slečna Biskupová, pokladní na poště (Jaroslava Obermaierová), JUDr. Wilhelm Schatz, advokát (Miloš Willig),  Zlámal, podporučík v záloze (Karel Richter), Franta Hrnec, strojník (Vlastimil Bedrna), Franz Reichmann, cihlář (Jaroslav Drbohlav), Jaczek Swidnicki, podruh (Jaroslav Drbohlav), Olda Šimůnek, majitel restaurace (Jindřich Rychtařík), baba / hospodyně u Našince (Ludmila Lída Roubíková), matka / venkovská žena (Eva Klenová), podplukovník Janák, pověřenec generálního štábu (Jaroslav Kotrba).

Dokončeno 26. 9. 1978. Premiéra prvního dílu 11. 10. 1978. Repríza 2. dílu 14. 9. 1989 (Vltava, 20:00 – 21:01 h.).

Obsah: 1. díl – 1933 (71 min.) – 2. díl – 1938 (58 min.).

Lit.: Lopatka, Jan: Radiojournal v ko(s)mickém věku. Praha: Inverze, 1993, s. 122 – 127.

Pozn.: Tzv. angažovaná hra, oprašující poetiku budovatelských her padesátých let.

Lit.: anonym: 3. ročník festivalu původní české rozhlasové hry Plzeň 19. – 23. května 1980. Praha: Český rozhlas, 1980 (anotace). – Cit.: “ (..) Děj prvního dílu se odehrává v roce 1933, kdy se nedaleko městečka staví velká hraniční pevnost. Stává se centrem pozornosti různých zájmů, předmětem finančních spekulací a politických machinací. Zájmům, které přímo ohrožují bezpečnost a obranyschopnost republiky, se snaží čelit velitel místní posádky plukovník Singr a zpravodajec Zemek. Jejich snahy však narážejí na jednání okresního hejtmana Křížka. Jeho zásluhou získává koncesi na stavbu pevnosti podnikatel Našinec, který se ve spojení s advokáte Schatzem dopouští kolaborace s fašisty. V epickém sledu scén se promítají osudy dalších postav hry, jako je poštmistr Pletka a komunista Peschl. Jednotlivé scény se v širokém záběru skládají v obraz složité situace, vrcholící živelnou demonstrací lidu, odhodlaného republiku ubránit.

Ve druhé díle se setkáváme s obyvateli městečka o pět let později, v roce 1938. Přestože se situace neustále přiostřuje, k využití pevnosti nedochází. Vojenské zbraně republiky proti fašistům uzavírá cestu mnichovský diktát. Plukovník Singr nenalézá ze situace jiné východisko než sebevraždu, komunisté Dřímal a Peschl se připravují na ilegální a odbojovou činnost. (…)“

Lit.: Hnilička, Přemysl: Průvodce rozhlasovou hrou – Jak se na Modravě čachrovalo a bojovalo za vlast. In Týdeník Rozhlas 37/2021 (článek). – Dostupné též na Panáčkovi.

Cucaracha (1981)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:56

Nodar Dumbadze. Novela současného gruzínského spisovatele. Překlad Václav Černý. Pro rozhlas upravila Anna Smetanová. Hudební spolupráce Anna Divišová. Režie Josef Červinka.

Účinkují Carmen Mayerová, Miroslav Masopust, Viola Zinková, Jan Schánilec, Josef Patočka, Jarmila Krulišová, Ludmila Lída Roubíková, Jaroslava Drmlová, Václav Bouška, Jaroslav Cmíral, Jana Robenková a Josef Červinka.

Natočeno 1981. Premiéra 31. 1. 1982 (Vltava, 21:50 – 22:50 h.) Repríza 14. 9. 1989 (Vltava, 13:00 h.) v cyklu Schůzky s literaturou.

Lit.: anonym: Schůzky s literaturou – Cucaracha. In Rozhlas 5/1982 (18. 1. 1982), s. 4 (článek).
Schůzky s literaturou - Cucaracha. In Rozhlas 5-1982 (18. 1. 1982), s. 4 (článek)

Syn nebe (1989?)

Filed under: Povídky — Přemek @ 13:55

Henri Troyat. Povídka současného francouzského autora. Přeložila a připravila Hana Netuková. Režie Josef Červinka.

Čte Ivo Gübel.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 14. 9. 1989 (Vltava, 11:00 – 11:30 h.).

Tiergarten (1989?)

Filed under: Povídky — Přemek @ 13:54

Vasilij Grossman. Povídka. Překlad Věra Kružíková. Připravil Václav Cibula. Režie Dagmar Joklová.

Čte Milan Šulc.

Nastudovala Ostrava v roce 1989 (?). Premiéra (?) 13. 9. 1989 (Vltava, 11:30 – 12:00 h.).

Jahodový ráj 1/12 (1989?)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:51

Jevgenij Jevtušenko. Četba na pokračování z románové prvotiny sovětského básníka. Překlad a rozhlasová úprava Jaroslav Hulák. Režie Vladimír Tomeš.

Čte Pavel Pípal.

Natočeno 1989 (?). Premiéra (?) 7. dílu 11. 9. 1989 (Vltava, 17:30 – 18:00 h.), 12. dílu 16. 9. 1989 (Vltava, 17:30 – 18:00 h.).

Přesný čas (1989)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:50

E. Markov. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1989.

Řekni Ř a řekni ne (1985)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 13:49

Marie Šedivá. Hra pro děti. Hudba dr. Mojmír Smékal, řídí autor. Dramaturg Ivan Hejna (= Ivan Hubač). Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Markéta (Simona Perušičová), Tomík (Daria Špačková), maminka (Jaroslava Pokorná), učitelka (Věra Galatíková), ředitelka (Růžena Preisslerová), mladý tatínek (Marek Eben), mladá maminka (Zuzana Töpferová), Řeřicha (Marie Prskavcová), Štěpka (Pavla Horáková), Petra (Ilona Včelišová Melicharová), chlapec (Jiří Janát), žák (Pavel Novák), žákyně (Barbara Nesvadbová), flétnista (Marek Weinlich).

Natočeno 5. – 22. 3. 1985 (R-2, R-34; 35 min.). Premiéra 25. 5. 1985 (Praha, 13:45 h.). Repríza 4. 10. 1986 (Praha, 13:45 h.) v rámci 7. celostátní přehlídky her a pohádek.

Pozn.: Prémie Prix Bohemia Radio.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Kolik toho unese žákyně sedmé třídy. In Týdeník Rozhlas 25/2021 (14. 6. 2021), s. 27 (článek).

Hnilička, Přemysl - Kolik toho unese žákyně sedmé třídy. In Týdeník Rozhlas 25-2021 (14. 6. 2021), s. 27 (článek)

Rádio (1965)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — rickie @ 3:35

Agatha Christie. Rozhlasová dramatizace povídky. Překlad Josefa Hančinová. Dramatizace Peter Hrnčiar. Režie František Brestovanský.

Osoby a obsazení: Paní (Viera Bálintová), Charles (Juraj Paška), lékař (Elo Romančík), Alžbeta (Hana Kostolanská), Hopkins (Martin Gregor), hlas (Štefan Dobrovodský), jiný hlas (Vladimír Minarovič), hlas ženy (Zuzana Šimečková).

Natočil Československý rozhlas Bratislava 16. 3. 1965. Premiéra 27. 3. 1965 (Bratislava, 20:30 h.; 27 min.).

Pozn. Vysíláno dne 4. 5. 2007 jako 4. díl 3. cyklu seriálu „Zimomriavky na piatok“.

Older Posts »

Powered by WordPress