Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

30. 6. 2018

Film a politika – Ideológia a propaganda v slovenskom filme 1939 – 1989 1/?? (Film a politika – Ideologie a propaganda v slovenském filmu 1939 – 1989, 2018)

Filed under: Četba na pokračování,Slovenské — Premek @ 15:23

Martin Ciel. Četba na pokračování.

Účinkují Táňa Kulíšková a Peter Rúfus.

Premiéra 30. 6. – 21. 7. 2018 (Rádio Devín, 15:00 h.)

Lit.: anonym: Literatúra faktu: Martin Ciel – Film a politika. Témy. In web Rádio Devín, 27. 6. 2018 (anotace). – Cit.: „Pamäť tvoria spomienky. Ale spomienky sú len také klebety mozgu. Kinematografia je tiež pamäťou, je to podobne ako ľudská pamäť procesný nástroj na uchovávanie skúsenosti. Tvoria ju filmy. A film je rozprávanie obrazom,“ hovorí filmový teoretik a autor knihy Film a politika – Ideológia a propaganda v slovenskom filme 1939 – 1989, Martin Ciel. V jeho knihe budú v nových častiach cyklu Literatúra faktu listovať Táňa Kulíšková a Peter Rúfus.

Osobnost Plus – Igor Chaun (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 13:18

Hostem Osobnosti Plus je režisér a scenárista Igor Chaun. Připravila a moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:07 h.).

Lit.: Chvátalová, Kateřina – Tachecí, Barbora:  Děti, které odcházejí z dětského domova, mají třeba jen igelitku, říká Igor Chaun. In web ČRo Plus,  30. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Bůh svědí. Z hlavy každého z nás vede neviditelná stříbrná nit přímo ke stvořiteli. Dokoce i ateista, když říká: Bůh není, tak mávne rukou a sáhne si u toho na hlavu. Přitom o tom neví. Fascinuje mě propojení viditelného a neviditelného světa,” říká poslední červnový host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí, režisér a scenárista Igor Chaun.

Scenárista, režisér a prozaik Igor Chaun se narodil 22. srpna 1963. Od roku 1983 do roku 1987 působil ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. V roce 1987 začal studovat katedru scenáristiky a dramturgie na pražské Filmové akademii. Během sametové revoluce patřil mezi studentské vůdce, 21. listopadu 1989 se stal členem Koordinačního stávkového výboru studentů za FAMU. Vedle své umělecké tvorby je Chaun v posledních letech znám také jako příznivce a propagátor esoteriky.

„Lidé si myslí, že žijí z jídla. Ale není to pravda. Bez jídla vydržíte šedesát dnů. Žiji ze vzduchu, z radosti, případně pak až z jídla a pití,” dodává a v úvaze o tom, co mu dává duchovno a esoterika, pokračuje:

„Myslím, že jsem se v poslední době hodně uzemnil. A domnívám se take, že je to možná to, k čemu by duchovní poznání mělo vést. Pochopil jsem, že nemám létat v oblacích. Že Bůh dává křídla ptákům, andělům, ale nám dal nožičky, abychom šoupaly po planetě Zemi,” uvádí. (more…)

Paríž nákladná loď (Paříž, nákladní loď, 2018?)

Filed under: Poezie,Slovenské — Premek @ 11:00

Hégésippe Moreau, Albert Mérat, Tristan Klingsor a Léon Valade. Verše francouzských romantiků. Překlad Emil Boleslav Lukáč.

Recituje Alfréd Swan.

Repríza 30. 6. 2018 (Rádio Litera, 13:50 h.).

29. 6. 2018

Jsme v Mléčné dráze (1935)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 23:02

Dr. František Nušl. Pásmo.

Natočeno 1935. Premiéra 23. 9. 1935 (Praha I, 20:25 – 20:40 h).

Interview Plus – Ellen Sletner (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:37

Jaké jsou dnes česko−norské vztahy? Naposledy se u nás o této severské zemi, která platí část oprav našich památkových skvostů, hodně mluvilo v případu kauzy dětí Evy Michalákové. Připravil a moderuje Jan Bumba.

Hovoří velvyslankyně Norského království v ČR Siri Ellen Sletner.

Natočeno 2018. Premiéra 29. 6. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h).

Lit.: Luptáková, Věra – Bumba, Jan: Myslím, že dnes už naše jednání všichni chápou, říká norská velvyslankyně k případu dětí Evy Michalákové. In web ČRo Plus, 29. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V lednu 2016 prezident Miloš Zeman označil norskou sociální službu Barnevern za gangstery, kteří unášejí děti. „V té době naše vzájemné vztahy určitě pozitivní nebyly,“ přiznává velvyslankyně Norského království v ČR Siri Ellen Sletner.

„Byl to obtížný případ, což jsou ostatně všechny, které se týkají dětí. Reakce jsou plné emocí, ale nikdo tehdy neviděl i druhou stranu sporu. Já si to ale nebrala osobně, přestože to byl útok na norský systém sociálních služeb, a ten my opravdu považujeme za jeden z nejlepších,“ dodává.

(more…)

Pro a proti – Psychosomatická léčba (2015)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 22:05

O vztahu psychosomatické léčby a konvenční medicíny debatovala v pořadu Pro a proti psychiatrička Jarmila Klímová a onkolog Pavel Klener. Moderuje Renata Kalenská.

Natočeno 2015. Premiéra 26. 5. 2015 (ČRo Plus, 9:34 h.).

Lit.: Kalenská, Renata – Čihák, Ondřej: Každé onemocnění je psychosomatické, tvrdí psychiatrička Klímová. In web ČRo Plus,  26. květen 2015 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Stále více lidí věří, že jejich zdravotní problémy se dají vyřešit povídáním o jejich dětství, rodinných traumatech a vztazích mezi nejbližšími. Jsou lékaři, kteří tvrdí, že takto lze vyléčit třeba i rakovinu.

Je každá nemoc psychosomatická, a je tento obor budoucností medicíny, nebo mluvíme jen o alternativní léčbě, kterou bude západní medicína vždy ignorovat?

„Nejen rakovina, ale každé onemocnění je psychosomatické,“ tvrdí psychiatrička a propagátorka psychosomatické léčby Jarmila Klímová.

Pojem stres je ale pojmem nadužíváným a ve svém kontextu bezobsažným. „Jako stres vnímáme jakýkoli tlak, jakoukoli výchylku z normálního fungování,“ dodala.

Vnímání psychických podnětů a jejich reakce na tělesné úrovni je navíc u každého jedince zásadně odlišná, připomněla Klímová na příkladu.

„Z psychosomatického hlediska můžeme vedle sebe postavit například deset lidí, kterým vyhořel dům, a každý z nich na to bude reagovat naprosto odlišným a jedinečným způsobem. Každá osobnost je schopná traumatickou událost jiným způsobem zpracovat, jinak ji začlenit do svého chápání kontextu života, a podle toho se i bude chovat buněčná složka organismu.“ (more…)

Ekvinokcia (Ekvinokce, 1935)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Premek @ 21:34

Ivo Vojnovič. Drama o čtyřech dějstvích z malého přístavu dubrovnického přímoří šedesátých let 19. století. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Osoby: kapitán Frano Dražić – Niko Marinović, Američan – Ivo Ledinić, mistr stavitel lodí – Pavo, bárkář – slepý Vlacho, žebrák – Toni, učedník – farář – hrobník – Anica, dcera Franova – Jele, matka Ivova – Kata, žena Pavova – Marie od pošty, poslice – Lucie, služka Franova – Luka, starý námořník.

Nastudovala Bratislava v roce 1935. Premiéra 24. 9. 1935 (Bratislava, 20:30 h).

Rozhovor o knize Lásky a lijavce Antonína Přidala (2018)

Filed under: Radiodokument — Premek @ 15:41

Připravila Alena Blažejovská.

Hovoří Olga Jeřábková, editorka knížky Lásky a lijavce.

Připravilo Brno v roce 2018. Premiéra 30. 6. 2018 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).

Lit.: Blažejovská, Alena: Lásky a lijavce Antonína Přidala vyšly jako knížka. In web ČRo Brno, 29. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přidalovy vzpomínky natočila v roce 2002 Olga Jeřábková v brněnském rozhlase pro cyklus Osudy na stanici Český rozhlas Vltava. Nyní vycházejí knižně, obohaceny o další zajímavé texty.

Myšlenka na knížku vznikla prý v momentě nejsmutnějším – když Antonín Přidal 7. února loňského roku zemřel. „Uvědomila jsem si, kolik jsem toho s ním natočila. Jedna z nejzásadnějších věcí byly jeho vzpomínky,“ vysvětluje Olga Jeřábková – editorka knížky Lásky a lijavce (Books & Pipes Publishing, 2018) a dříve dramaturgyně Českého rozhlasu.

„Měla jsem možnost se s paní Dagmar Přidalovou probírat velmi vzácným a velmi bohatým archivem pana profesora,“ vysvětluje editorka. „A alespoň něco jsem v knížce použila – například část korespondence s Olegem Susem nebo Vlastou Zábranským. Na jeho psacím stole také ležely čtyři básně, které nebyly dosud publikovány, takže i ty najdeme v knize. Pak tam byl krásný malý fejeton Co s tím listím – byli jsme překvapeni, že i toto téma pana profesora zajímalo,“ uvádí.

Podstatou knihy jsou však vlastní Přidalovy vzpomínky. Názvy některých kapitol: Zlatá éra rádia, Na cizí jméno, Na svoje jméno… naznačují, o co jde. Posledně jmenované se týkají jeho překladatelské činnosti a publikování. Nejprve „na cizí jméno“ (jako zakázaný autor i překladatel) a až později pod vlastním jménem. „Není možné, aby nebyla jedna kapitola věnována slavnému Rostenovu Panu Kaplanovi a jeho překladům a také setkání s autorem,“ podotýká Olga Jeřábková. (more…)

Zločin na Zlenicích hradě (2018)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Premek @ 14:39

CoverRadovan Šimáček. Audiokniha.

Čte Pavel Soukup.

Natočeno 2018. Vydal Radioservis, červen 2018 (1 CD MP3; CRo977-2; EAN 8590236097728; celková délka 8 hod. 9 min.).

Pozn.: Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští… (anotace)

Lit.: Pekárek, Hynek: {Zločin na Zlenicích hradě} (booklet). – Cit.: „Zasadit detektivní příběh do romantického prostředí středověku mě lákalo z několika důvodů. Kromě originality bylo hlavním důvodem, že příběh zločinu, sám sebou dobrodružný a romantický, nabude mnohem větší pravděpodobnosti, jsou-li jeho nositeli rytíři, lapkové a středověcí dobrodruzi, než kdyby se odehrával v střízlivém ovzduší moderní doby. K zvýšení věrohodnosti ovšem ještě přispěje, jsou-li se smyšleným dějem promíšeny skutečné události a osoby. Snažil jsem se prostě dát příběhu co nevěrnější historické pozadí.“

Tak výstižně popsal svoji autorskou metodu spisovatel Radovan Šimáček, aniž tušil, že detektivky s historickým námětem budou jednou patřit k vyhledávaným žánrům. V roce 1941, kdy jeho kniha vyšla poprvé knižně, byla historická detektivka – a to nejen v české literatuře – rozhodně něčím neobvyklým a ojedinělým. Ne náhodou se Šimáček obrátil k historickému námětu právě v letech okupace. Činili tak i jiní autoři. Příběhy z českých dějin byly čtenáři vyhledávané a posilovaly v nich okupanty potlačovanou národní identitu. Další Šimáčkova historická detektivka Krev a pivo byla už cenzurou zastavena a vyjít mohla až po válce. Doba Jana Lucemburského, do níž Šimáček příběh zasadil, ho jistě lákala jako čas vyhroceného sporu české šlechty s panovníkem, v němž nebylo nouze o dramatické události a výrazné charaktery. Svůj příběh otevřel rokováním šlechticů, kteří do Zlenic přijeli na pozvání hradního pána Oldřicha, aby tu vyřešili své spory. Oldřich ze Zlenic je však téže noci zavražděn a největší díl podezření padá na jeho syna Jana. Jak se však vrah mohl dostat ze zamčeného pokoje? Takovou záhadu může rozluštit jen Janův přítel Petr Ptáček, mladý šlechtic ve službách jednoho z nejmocnějších velmožů Viléma Zajíce.

 

Česká republika před osudovým rozhodnutím (2018)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Premek @ 14:34

Lída Rakušanová. Komentář.

Natočeno 2018. Premiéra 22. 6. 2018 v rámci pořadu Názory a argumenty (ČRo Plus).

Lit.: Rakušanová, Lída: Lída Rakušanová: Česká republika před osudovým rozhodnutím. In web ČRo Plus, 22. červen 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Zatímco jsou zdejší politici ještě osm měsíců po volbách zaujati sami sebou natolik, že nedohlédnou ani za humna, odehrává se v Evropě další dějství toho opravdového dramatu 21. století.

Ve světě je dnes podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky 68 a půl milionu lidí, kteří utíkají před válkou, násilím a pronásledováním. Tolik jako nikdy předtím. Ani za obou světových válek století minulého.

Zdůraznit je třeba, že toto hrozivé číslo zahrnuje jenom uprchlíky a nikoli ekonomické migranty. Tedy lidi, kteří odešli ze svých domovů za lepším životem pro sebe a své rodiny. I to je samozřejmě legitimní, ale lze právem předpokládat, že jde o osoby, které soucit okolního světa nepotřebují. Na rozdíl od uprchlíků. Ti jsou na něj totiž odkázáni.

Až se tuto neděli sejdou v Bruselu představitelé EU na neformálním summitu „zainteresovaných členských zemí“,- jak to formuloval šéf Evropské komise Juncker-, aby se pár dnů před nadcházejícím oficiálním zasedáním Evropské rady poradili o společné azylové politice, lze předpokládat, že zástupci České republiky mezi nimi nebudou.

A to nejen proto, že jejich tahanice o vládní slepenec spějí snad konečně do finále, ale především z toho důvodu, že Praha jakoukoli společnou azylovou politiku zatvrzele odmítá. Sice je všemi deseti pro zřízení záchytných center mimo unijní hranice, a to pokud možno co nejdál, nejlépe kdesi v Africe. Tam ať se spánembohem zjišťuje, kdo má jako uprchlík na mezinárodní ochranu právo a kdo ne. (more…)

Older Posts »

Powered by WordPress