Jurij Koch. Z díla lužickosrbského spisovatele připravila Alena Zemančíková. Překlad Lukáš Novosad. Režie Jaroslav Kodeš.
Účinkuje Aleš Procházka.
Natočeno 2011. Premiéra 28. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 16:00 – 16:30 h.; 30 min.).
Pozn.: Národ Lužických Srbů musel permanentně bojovat o svou identitu. A dodnes bojuje o svou krajinu, kterou kvůli ložiskům hnědého uhlí devastují stroje. Změna životního prostředí ohrožuje také mandelíka hajního, v Lužici nazývaného modrá vrána. Právě po něm – Modrá vrána – se jmenuje kniha reportážních povídek lužickosrbského spisovatele a novináře Jurije Kocha. Po 11 letech první překlad lužickosrbského autora pro nakladatelství Dauphin společně pořídili Radek Čermák a Lukáš Novosad.
Lit.: anonym: Modrá vrána. Zpráva ze Srbské Lužice. In web ČRo, duben 2011 (článek). – Cit.: Jurij Koch, narozený roku 1936, je lužickosrbský spisovatel a novinář. Jeho dílo i publicistické úsilí však nesetrvává v národopisném pěstování lužickosrbských tradic, ale ve snaze přirozeně zapojit lužickosrbskou literaturu do kontextu literatury německé.
Knížka Modrá vrána, z níž jsme vybrali moderní povídku, je sbírkou prozaických a esejistických textů, bojujících za ochranu životního prostředí ne jen ve smyslu živočišných a rostlinných druhů, ale i národů a krajiny. Titulní „hrdinka“ Kochovy knihy – modrá vrána neboli mandelík hajní – symbolizuje problematiku Dolní Lužice, devastované uhelnými doly a mizením původního života.
Jurij Koch po válce studoval na lužickosrbském gymnáziu ve Varnsdorfu v Čechách, po absolvování žurnalistické a divadelní fakulty v Lipsku působil mimo jiné i rozhlase v Chotěbuzi. Od 70. let 20. století se intenzivně věnoval vytěžování Lužice režimem NDR a vystupoval proti němu. Jeho texty právě díky tomu, že patřil oficiálně mezi autory bývalé NDR, byly do češtiny překládány, v 70. a 80. letech 20. století vycházely samostatně i v různých antologiích. Vlivem doby a jejích stereotypů však celkem bez odezvy – a dnes si uvědomujeme teprve do všech důsledků jejich kvalitu a naléhavost.