Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

31. 5. 2012

Dva prípady otca Browna (Dva případy otce Browna, ????)

Filed under: Rozhlasové hry,Slovenské — Přemek @ 8:37

Gilbert Keith Chesterton. Rozhlasová dramatizace Mojmír Groll.

Osoby a obsazení: detektiv (Vladimír Jedľovský), otec Brown (Ĺubomír Gregor). Dále účinkují Jozef Šimonovič, Ján Valentík, Dušan Jamrich.

Natočeno ????.

Pozn.: Chestertonove detektívne poviedky môžeme smelo zaradiť k najlepším dielam klasickej detektívky a najmä k románom sira Arthura Conana Doyla. Nenápadný, ošumelý, postavou ťarbavý, na prvý pohľad naivný, ba až smiešny katolícky kňaz postupne rozuzlí navonok neriešiteľné kriminálne prípady a svojím racionalizmom a dôsledne logickým myšlienkovým postupom prekvapuje aj najskúsenejších profesionálnych detektívov. Na rozdiel od Sherlocka Holmesa, ktorý pri práci používa aj vedecké metódy, otec Brown dedukuje svoje závery pri odhaľovaní zločinu či zdanlivo nevysvetliteľnej nadprirodzenej situácie na základe dokonalej znalosti ľudskej povahy a psychológie.

30. 5. 2012

Dívka, která si hrála s ohněm – Milénium 2 (2012)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 15:36

Stieg Larsson. Audiokniha.  Překlad Azita Haidarová. Zvuková režie, střih Martin Kusák. Foto Bohouš Pospíšil. Produkce, foto Martin Pilař. Režie Jitka Škápíková.

Čte Martin Stránský.

Natočeno v roce 2012. Vydal M. Pilař & Dragontattoo, ADK-Prague v roce 2012 (2 CD mp3; AK002 – EAN 8594169480022; celkem 14 hod. 45 min.).

Pozn.: Druhý díl trilogie Milénium odkrývá minulý a současný život Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou čtenáři znají již z prvního dílu. Dva novináři časopisu Milénium jsou zavražděni krátce před publikováním článku o dětské prostituci, korupci a obchodu s bílým masem. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Salanderové a její poručník je brzy nalezen mrtvý. Policie zahájí celostátní pátrání po Salanderové, podporované mediální kampaní, ve které vycházejí najevo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je přesvědčen o její nevině, avšak Lisbeth odmítá jakoukoliv pomoc při pátrání po skutečném viníkovi. Do hry vstupuje nelítostný gang násilníků, který jde po Salanderové, a tak se kniha mění v závod o její záchranu…

Seznam zvukových stop:
01 / Prolog
02-15/ Díl 1. From Russia with love
– kapitoly 1-8
16-31/ Díl 2. Absorudní rovnice
– kapitoly 9-16
32-58/ Díl 3. Terminator mode
– kapitoly 17-28

Lit.: anonym: Další severská detektivka – Dívka, která si hrála s ohněm. In web Audioknihy.net, 5. 11. 2012 (článek). – Cit.: S prodejem skandinávských detektivek se roztrhl pytel, a tak Vám i my umožníme dopřát si trochu toho napětí. Na audioknize totiž vychází druhý díl trilogie Milénium od Stiega Larssona!

Druhý díl trilogie Milénium poodhalí více z minulého a současného života Lisbeth Salanderové, tajemné punkerky a hackerky, kterou posluchači znají již z prvního dílu, na který volně navazuje (Milénium 1. – Muži, kteří nenávidí ženy).

Mladý novinář časopisu Milénium je zavražděn krátce před publikováním zásadního článku o prostituci, korupci a obchodu s bílým masem a hlavně o jeho napojení do vysoké politiky, na tajnou policii a známé novináře. Na zbrani nalezené na místě činu se najdou otisky Lisbeth Salanderové a její poručník je také brzy nalezen mrtvý. Policie po Lisbeth zahájí celostátní pátrání, podporované mediální kampaní, ve které vycházejí najevo skandální informace o její potenciální nebezpečnosti a problematické minulosti. Mikael Blomkvist je přesvědčen o její nevině, avšak Lisbeth mu při pátrání odmítá jakkoli pomoci. Sama se pomocí svých metod pokusí poodhalit překvapivé pozadí zločinů, do hry však vstupuje nelítostný gang brutálních násilníků, který jde Salanderové po krku, a tak se kniha mění v závod o její záchranu…

Dívka, která si hrála s ohněm

Stieg Larsson (15. 8. 1954 až 9. 11. 2004) byl švédský novinář a spisovatel. V roce 1977 začínal v novinách jako grafik, později se stal zpravodajem a publicistou. Novinářské zkušenosti a politické přesvědčení vedlo Stiega Larssona v devadesátých letech k založení nadace Expo, jejímž cílem bylo sledování a dokumentace rasistických a nedemokratických tendencí ve švédské společnosti. Stal se vydavatelem stejnojmenného magazínu, který byl ve Švédsku velmi populární. Larsson proslul jako odborník na švédské krajně pravicové a rasistické organizace, vystupoval často na veřejnosti a celá léta musel čelit více či méně vážným výhrůžkám ze strany svých politických nepřátel.

V roce 2001 začal pracovat na sérii Milénium. Za tři roky měl připraveny první dvě knihy. V roce 2004 přesvědčil nakladatele, který vydal první díl nazvaný Muži, kteří nenávidí ženy. Krátce poté Stieg Larsson náhle ve Stockholmu umírá na těžký infarkt. Domněnky, podle nichž jeho smrt jakýmsi způsobem souvisela s výhrůžkami, jimž musel čelit coby vydavatel Expa, se nakonec nepotvrdily. Mezinárodního úspěchu svého literárního díla, kterého se prodalo přes šedesát milionů výtisků ve čtyřiačtyřiceti zemích světa, se nedožil.

Martin Stránský se narodil se v Jihlavě. Jako syn herce a pozdějšího ředitele Horáckého divadla Miloše Stránského měl k divadlu od dětství velmi blízko. Po studiích na DAMU nastoupil do stálého angažmá v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni, ve kterém působí dodnes. Získal zde Cenu Vendelína Budila za roli Eddieho v inscenaci Millerova Pohledu z mostu. Díky této roli se dostal do širší nominace na Cenu Thálie. Na tuto cenu aspiroval také nominací za ztvárnění arogantního spisovatele Abela Znorka ve hře Enigmatické variace (Eric-Emmanuel Schmitt). Je stálým hostem pražského Divadla pod Palmovkou. Na divadelních prknech byl mimo jiné Cyranem, Miláčkem, Valmontem, Jagem, Petrucciem, McMurphym v Přeletu nad kukaččím hnízdem nebo Stanleym ve hře Tramvaj do stanice Touha. Pravidelně se objevuje v televizních seriálech a celovečerních filmech. Pravidla lži, Peklo s princeznou, Ulice, Kriminálka Anděl, Místo nahoře, Pojišťovna štěstí, Ordinace v růžové zahradě 2. Je držitelem Ceny Františka Filipovského za nejlepší mužský výkon v dabingu a Ceny diváků za dabování titulní postavy doktora Gregoryho House v seriálu Dr. House, populární je také jeho výkon v animovaném seriálu Futurama v roli robota Bendera. Na poli audioknih se kromě prvního dílu Milénia – Muži, kteří nenávidí ženy od Stiega Larssona výrazně uvedl také načtením životopisu Stevea Jobse (Steve Jobs od Waltera Isaacsona – článek o natáčení najdete ZDE.).

 

Nyní nezbývá než se těšit na poslední díl s názvem Dívka, která kopla do vosího hnízda, který by se měl vyjít před vánoci.

 

 

Salme fra Østfronten (Žalmy z východní fronty, 2009

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:59

Jesper Halle. Rozhlasová hra. Produkce Mette Sapiraa. Hudba Ã…smund Feidje. Vedoucí producent Gjertrud Helland. Zvukový design Arne Barca. Režie Lasse Kolsrud.

Osoby a obsazení: umírající (Nils Sletta), pečovatelka  (Stine Mari Fyrileiv), zdravotní sestra (Arnhild Litlere), vojevůdce (Espen Løvås), Hansson (Mattis Nyquist), Pelle (John Brungot), Trandum (Kim Sørensen), chlapec (Thomas Bye), Spaden (Jon Bleiklie Devik), Venset (Tobias Santelmann),  Stordahl (Bartek Kaminski).

Nastudoval NRK Radioteatret v roce 2009.

Text in: Halle, Jesper: Salme fra Østfronten. NRK Radioteatret.

Lit.: anonym: Salme fra Østfronten. In web NRK, 2. 9. 2009 (anotace). – Cit.: En gammel mann ligger for døden. Pleierne merker at han plages og kjemper. De finner mange arr på kroppen hans. Men hvordan skulle de kunne vite at han var frontkjemper og gjennomlever tunge og svære hendelser for 62 år siden?

At han er inne i fornedring og umenneskelighet i en SS-styrke i Baltikum, mot slutten av Andre verdenskrig? (more…)

Žerty hravé a dravé volně podle Nerudy (1933)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:41

Jan Neruda. Rozhlasová hra – feature. Dramatizace Mirko Očadlík. Další tvůrci a interpreti nezjištěni.

Natočeno 1933.

Little Enemyz (Malí nepřátelé, 2009)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:39

Eberhard Petschinka. Rozhlasová hra. Hudba Marilyn Manson a Wolfgang Mitterer. Režie Eberhard Petschinka.

Účinkují Sama Tchabana, Francis Okpata, Nomathamsanqa Mkwananzi, Future Sibanda, Nkuluweko Innocent Dube, Naleli Kouba, Hisbavit Ashenafi, Magonya Silethemba, Demba Baldeh, Ihala Orji a další.

Nastudovalo  ORF v roce 2009. Premiéra 27. 10. 2009 (ORF,  42 min.).

Lit.: Bureš, Michal: Zhodnocení semináře. In Sborník jarních akcí. Praha:  Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008 (hodnocení). – Cit.: (…)  hra z rakouské produkce, kterou její autor a režisér Eberhard Petschinka nazval „Little Enemyz/Malí nepřátelé“. Vznikla podle románu afrického autora Uzodinma Iweala „Bestie bez národnosti“. Třičtvrtěhodinová jízda natočená s neherci, bohatě zvukově vypravená, dokonale zrytmizovaná, vyprávějící příběh dospívajícího Aga, který se dostane do vojenské jednotky, jíž velí Komandant.
Komandant křičí: „Ke mně! Ať už jsi tady. Vidíš toho psa? Chceš být voják? Tak ho zab! Zab ho!“ V hlavě mi to křičí: NE! Ale ani nemukám. Říkám si: Když zabiju, propadnu peklu. Komandant znovu zakřičí: „Zab ho!“
V diskusi, která po hře následovala, byla tato inscenace označena za chladnou, místy vypočítavou, pohrávající si s posluchačovými emocemi. Oceněna byla práce se scénářem a jeho realizací: režisér od prvopočátku dílo komponuje, je přítomen jeho zrodu od nejmenšího detailu. To se v našich vodách tak často nevidí; jeden připraví scénář, druhý natočí hudbu, třetí vytvoří zvukovou ambaláž, čtvrtý natočí herecké party a poté se všechny komponenty navrství na sebe. Bol je jeden: fyzický průnik vrstev ještě neznamená jejich ideovou celistvost. Často tak doplácíme na neschopnost komunikace a tvůrčího setkávání. Jistě, není čas… Petschinka si ho ale najít dokáže. (more…)

Les Morts Qui Touchent (Zásah smrti, 2010)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:32

Alexandre Koutchevsky. Rozhlasová hra.  Zvuk Bertrand Amiel. Záznam a střih Philippe Carminati a Adrien Roch. Asistentka režie Lise-Marie Barré. Režie Myron Meerson.

Osoby a obsazení: žijící (Marie-Laure Crochant), umírající ( Sophie Barjac), chór myšlenek (Cyrielle Debreuil, Anne de Queiroz, Cécile Arnaud, Raphaëlle Lenoble), Cristobal kendo (Fabien Gravillon), velitel Mansec (Christian Mulot), první průvodce (Christian Benedetti), druhý průvodce (Paul Adam). Dále účinkují Modeste Nzapassara, Florence Le Corre, Guillaume Bursztyn, Jean-Marc Lallement, Jennifer Bocquillon, Guillaume Toucas, Bénédicte Dessombs, Rose Raguel.

Natočeno 2010. Premiéra 27. 3. 2010 (France Culture, 60 min.).

Lit.: Bureš, Michal: Zhodnocení semináře. In Sborník jarních akcí. Praha:  Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 2008 (hodnocení + úryvek scénáře). – Cit.: (…) Na závěr zazněla hra-esej mladého francouzského performera Alexandra Koutchevského „Zásah smrtí/Les Morts Qui Touchent“ (režie Myron Meerson), ukazující na půdorysu Afrika – letadlo – lesík u Rambouillet na pařížském předměstí, hřbitov Chenay-Malabry, ulice Rue d’Aubervilliers nerozlehlost našeho světa, na kterém se osudy a životy nás všech mísí v jednom tavicím kalíšku.
„Jedeme po obrovských dálnicích na západě Paříže, směrem k vycházejícímu slunci. Růžovou oblohu mezitím bez ustání křižují nejrůznější typy letadel, která čekají s vytáhnutými roletami v okýnkách na přistání v Orly. Vypadá to, jako by tě všechny ty stroje, co letěly noční oblohou, zdravily. Vidím, jak konce jejich křídel zachycují rosu, která si nic nedělá z rychlosti 350 kilometrů za hodinu.“
Jazyk věcně poetický, drama nestavějící, pocity a reflexe vyvolávající. Francouzská poetika vychází (spíš než z reálných příběhů) z diskurzu, z aristotelovské rétoriky v Diderotově hávu. Opět vnitřně prokomponovaný tvar, místy až příliš, forma přiškrtila obsah, ale sdělení bylo jasné.

Lit.: anonym: Les morts qui touchent. In web France Culture, 20. 3. 2010 (anotace). – Cit.: Ça part du ciel, passe sous la terre, ressort sur une autoroute et se termine à la surface des brins d’herbe. C’est la fille d’une morte qui n’a pas eu le temps de la voir mourir. Elle aurait pu collectionner des objets, elle collectionne des lieux. Quelques morts précieux l’accompagnent tout au long de son trajet mortuaire, de Rambouillet à la rue d’Aubervilliers en passant par Châtenay-Malabry : un passager clandestin recroquevillé sur un train d’atterrissage, le philosophe Vladimir Jankélévitch. Ce sont des corps qui volent, chutent, on dit : « frappés par le destin ».

En handlingens mann (Muž činu, 2008)

Filed under: Cizojazyčné,Rozhlasové hry — Přemek @ 14:15

Jesper Halle. Zvukový design Erki Halvorsen.  Produkce Mette Sapiraa. Dramaturgie Gertrude Helland. Režie Lasse Kolsrud.

Osoby a obsazení: Olav (Espen Reboli Bjerke), Ellen (Ane Dahl Torp), Kjell Erik (Anders Mordal),  Tove (Nina Ellen Ødegård),  Hussain (Assad Siddique),  Omar (Elyas Mohammed), muž (Bjørnar Teigen), první policista (Randolf Walderhaug), druhý policista (Espen Løvås), sestra v nemocnici (Ingrid Jørgensen), advokátka (Birgitte V. Svendsen),  prokurátorka (Anne Ryg Ellers). Dále účinkují  Lasse Kolsrud, Axel Aubert, Iram Haq, Robert Skjærstad a Tobias Santelmann.

Nastudovalo NRK v roce 2008. Premiéra 10. 2. 2008 (NRK, Radioteatret, 15:03 h.).

Česká verze

Úryvek ze scénáře

Text in: Halle, Jesper: En handlingens mann : hørespill. Utgitt av Solum, 2008 (93 s.; ISBN 10:8256015950).

Pozn.: Lasse Kolsrud je původně herečka, Muž činu je jejím režijním debutem. – Hra reprezentovala norský rozhlas NRK na festivalu Prix Italia v roce 2009 a byla zařazena na tak zvaný short list. Což znamená, že postoupila (vedle například Český rozhlas reprezentujícího Vojcka) do nejužšího výběru her, aspirujících na festivalové ocenění.

Lit.: Grøndahl, Carl Henrik:  En handlingens mann. In web NRK, 8. 2. 2008 (článek). – Cit.: Fest blir til tragedie. Kåtskap blir til vold i en pirattaxi. Nederlag blir til raseri. Overgrep raserer livsskjebner. I P2-Teatret søndag klokken 15.03. (…) Det er lett å være tolerant når livet rusler jevnt av gårde. Hva skjer når kulturkonflikter og rasekonflikter virkelig røsker tak i vår selvrespekt? Når den pene masken av sivilisasjon rives av oss.

Modig hørespill

Dramatikeren Jesper Halle tok utfordringen fra Radioteatret. Etter at han arbeidet fram teksten, har vi sett avisoppslagene og hørt advarslene: Ikke la deg lokke til å ta pirattaxi. Kanskje er håndtakene på innsiden fjernet. Kanskje er barnesikringen på. Du kommer ikke ut. Noen er ute for å utnytte deg, ta deg. Jesper Halle gjør det journalistene ikke kan gjøre: Han viser oss det som er bak oppslagene, det som er på innsiden. En handlingens mann er et modig hørespill som vil vekke reaksjoner.

Filmový klub pre nevidiacich – Rodná zem (Filmový klub pro nevidomé – Rodná zem, 1953, 2012)

Filed under: Literární pásma,Radiodokument,Slovenské — Přemek @ 13:15

Námět a scénář filmu Ivan Bukovčan, Josef Mach.

Účinkují Heľa Melicherová, Martin Ťapák, Július Pántik, Karol Zachar, Gustáv Valach, Rudolf Bachlet, Elo Romančík, Ondrej Jariabek, František Zvarík, Štefan Nosáľ a další.

Připravilo Štúdio umeleckého filmu v Bratislave 1953. Audioverzi připravilo Rádio Devín v roce 2012. Premiéra  24. 5.  2012 (Rádio Devín, 98 min.).

Pozn.: Cyklus znám též jako Audiofilm.

Večer na tému Strach a hrôza (Večer na téma Strach a hrůza, 2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:11

Diskuse o žánrových a „béčkových“ dílech ve filmu a v literatuře. Moderují Maroš Hečko, Michal Havran.

Účinkují Jana Dutková ze Slovenskej akadémie vied, spisovatel Dušan Tarageľ, filosof Marek Debnár.

Natočeno 2012. Premiéra 20. 4. 2012 (Rádio Devín, 101 min.).

Přízraky (2012, 2024)

Henrik Ibsen. Překlad František Fröhlich. Rozhlasová úprava a dramaturgie Klára Novotná. Hudba Petr Kofroň. Zvukový mistr  Ladislav Reich. Natáčecí technik Dominik Budil. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: paní Alvingová (Daniela Kolářová), Osvald, její syn (Jan Dolanský), pastor Manders (Viktor Preiss), Jakub Engstrand (Oldřich Vlach), Regina,  jeho dcera (Tatiana Vilhelmová).

Natočeno 2012. Premiéra 27. 10. 2012 (ČRo 3 Vltava, 14:00 – 15:35 h.). Repríza 6. 6. 2020 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama; 11. 5. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydala Radiotéka, červen 2024 (MP3, CR.ES.2024.226). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: Šotkovský, Jan: Viktor Preiss jako pastor Manders v Kofránkové rozhlasové inscenaci Ibsenových Přízraků. In Facebook, 25. 2. 2016 (status). – Cit.: Viktor Preiss jako pastor Manders v Kofránkové rozhlasové inscenaci Ibsenových Přízraků. Portrét roztomile tvrdohlavého mouly, který všechny kolem sebe dusí nejlepšími úmysly. Je to celé poskládané z drobných komických detailů, zajíknutí, popleteností a střihů z rozšafného moralistního žvatlání do nečekané dětinské urputnosti – a najednou člověk zjistí, jak obludná figura z toho ve výsledku vyleze. Tak dobrý herec Preiss je – a nebýt Českého rozhlasu, není kde se to dozvědět.

Lit.: Novotná, Klára: Na rozhlasovém jevišti budou mít premiéru Ibsenovy Přízraky. In web ČRo, říjen 2012 (anotace + úryvek). – Cit.:  Vrcholem cyklu ibsenovských rozhlasových inscenací, uváděných na podzimním Rozhlasovém jevišti bude poslední říjnovou sobotu 27. října 2012 premiéra Přízraků – hry, která v době svého vzniku vzbudila mimořádné emoce a dnes je považována za přelomové dílo v cestě moderního dramatu. Režisérka Hana Kofránková jeho rozhlasovou podobu připravila s herci Danielou Kolářovou, Janem Dolanským, Viktorem Preissem, Oldřichem Vlachem a Tatianou Vilhelmovou.

Rodinné drama, které norský dramatik Henrik Ibsen dokončil na podzim roku 1881, bývá někdy označováno právě za ono „přelomové dílo“ v cestě moderního dramatu – má rozměr tragédie, je ale psáno všední prózou a pro vyklenutí dramatického oblouku postačí autorovi pouhých pět postav. V době svého vzniku však byly Přízraky prohlášeny za „otevřenou stoku“ a skandál, který vydání hry způsobilo, předstihl Ibsenovo očekávání.

Podobně jako v předchozích Oporách společnosti (1877) a Domečku pro panenky (1879) i v následujícím Nepříteli lidu (1882) odráží se také v Přízracích Ibsenův kritický postoj k tehdejším společenským poměrům i jeho neúnavné volání po pravdivosti a svobodě. V tomto případě pak autor mířil přímo na pilíře podpírající měšťáckou společnost – instituci manželství a církev s jejím pokřiveným výkladem křesťanských hodnot – a míru pobouření dovršilo zvěřejní doposud tabuizovaných motivů incestu, pohlavní choroby či eutanázie. Drama Heleny Alvingové, před kterou se s návratem syna Osvalda znovu otevírají zdánlivě uzavřené kapitoly života, přináší ale především obraz duševního, nikoli tělesného úpadku. A skrze něj vypovídá právě o potřebě vyrovnat se s minulostí, o hledání cesty k osobní svobodě i o nebezpečí, které hrozí, vzdáme-li lásky ve jménu povinnosti. (…)

Lit.: Vaščáková, Tereza: Rozhlasový Rosmersholm – nový přístup k Ibsenovi. In web Panáček v říši mluveného slova, 18. 7. 2023 (diplomová práce).

« Newer Posts — Older Posts »

Powered by WordPress