Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Střet názorů na aktuální téma. Moderuje Barbora Kroužková.

Hovoří politik ODS Ivan Langer a politolog Bohumil Doležal.

Natočeno 2003. Premiéra 5. 4. 2003 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:10 – 17:35 h.).

Pozn.: Ukázky použity v pořadu Archiv Plus – Sudetoněmecký landsmanšaft. Češi a Němci na cestě od nenávisti ke smíření.

Daniel Štrobl, psycholog. „Na jedné straně disponuje enormní politickou, vojenskou a symbolickou mocí. Na straně druhé vykazuje dlouhodobě velmi výrazné rysy patologické osobnosti,“ říká psycholog, který tvrdí, že mlčet by v tomhle případě bylo horší než mluvit. Kdy ho poprvé v souvislosti s Donaldem Trumpem napadla nějaká patologie? A proč mluví o maligním narcismu? Moderuje Barbora Tachecí.

Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo Plus, 10:33 h.).

Lit.: Tachecí, Barbora – esta: Narcista, sociopat, paranoik, sadista. Trump je jako Hitler, ale s demencí, hodnotí psycholog Štrobl. In web ČRo Plus, 31. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Donald Trump sice dispojuje enormní politickou, vojenskou a symbolickou mocí, zároveň vykazuje dlouhodobě velmi výrazné rysy patologické osobnosti, soudí psycholog Daniel Štrobl. U amerického prezidenta vnímá tři problémy: bipolárnost, narcismus a počínající demenci. „Když je někdo narcistní, ještě to není problém, ale Trump trpí takzvaným maligním narcismem. To je soubor čtyř symptomů, které dohromady dávají něco, co Erich Fromm, nazval esencí zla,“ tvrdí v Osobnosti Plus. (…)

„Těmi symptomy jsou: narcismus, sociopatie – což znamená, že je to člověk, který absolutně pohrdá jakýmikoliv společenskými pravidly, psanými i nepsanými zákony. Další věc je paranoia, kdy ten člověk vnímá, že po něm všichni jdou. A to čtvrté, nejhorší, je sadismus,“ vyjmenovává pro Český rozhlas Plus. (…)

Hovoří Veronika Žilková a její hosté: Ivan Hubač, Petr Rychlý, Pavlína Ďuriačová. Moderuje Aleš Cibulka.

Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Dílo, do něhož vepsal Aleš Veselý (1935-2015) prožité tragédie a zvraty dvacátého století, neodmyslitelně patří do dějin poválečného umění. Už v padesátých letech v rámci legendárních neoficiálních výstav Konfrontace . představil vlastní pojetí informelní abstrakce. Nepřehlédnutelnou se později stala jeho monumentální sochařská tvorba, pro kterou na počátku normalizace v bývalém mlýně ve Středoklukách vybudoval jedinečný ateliér s expozicí. pod širým nebem. O „pokusu Aleše Veselého o totální umělecké dílo“ budou hovořit: kurátorka umělcovy první retrospektivy v NGP Monika Čejková, architekt Josef Pleskot a rektor pražské Akademie výtvarných umění, kde Veselý vedl Ateliér monumentální tvorby, Tomáš Pospiszyl. Pořad připravila Michaela Vrchotová.

Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 10:00 – 11:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Historie amatérského sborového zpěvu se začíná v Čechách psát již v druhé polovině 19. století. Smíšený pěvecký sbor Čerchovan působí v Domažlicích od roku 1901. Kromě běžného sborového repertoáru uvádí společně s profesionálními orchestry a sólisty také velká vokálně instrumentální díla, např. Dvořákovu Stabat mater, Svatební košili, Mozartovo requiem. Za sboristy i jejich dirigentem Markem Vorlíčkem nás do Domažlic vezme Tamara Salcmanová.

Hovoří Marke Vorlíček.

Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 9:20 – 10:00 h.) v cyklu Víkendová příloha.

Čím opravdu je spolek vysídlených českých Němců? Připravil Jan Sedmidubský. Zvukový mistr Ladislav Čurda. Dramaturg David Hertl.

Natočeno 2026. Premiéra 30. 1. 2026 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.

Lit.: Sedmidubský, Jan: Sudetoněmecký landsmanšaft. Češi a Němci na cestě od nenávisti ke smíření. In web ČRo Plus, 30. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sudetoněmecké krajanské sdružení (Sudetoněmecký landsmanšaft) se po mnoho let v Československu a poté i v České republice těšilo dost kontroverzní pověsti. Otázka Benešových dekretů či práva na majetkové vyrovnání nebo „na vlast“ patřily k pravidelným třecím plochám, které ztěžovaly dorozumění mezi Čechy a bývalými německými krajany převážně z československého pohraničí.

Přinejmenším část vyhnanců skutečně po léta zastávala vůči staré vlasti – ať už se jednalo o Československo, nebo třeba o Polsko – poměrně nesmiřitelné postoje. (…)

Patent na „kočár bez koní“, první motorový vůz, získal jeho výrobce, Carl Benz, 29. ledna 1886. S jeho dalším modelem Victoria se v letech 1894 a 1895 vydal na cesty průkopník automobilismu v Čechách, liberecký továrník Theodor von Liebig. Do jeho deníků nahlédneme s Petrou Laurin a Janem Šebelkou z libereckého Domu česko-německého porozumění a s ředitelem Severočeského muzea v Liberci Jiřím Křížkem.

Natočeno 2026. Premiéra 31. 1. 2026 (ČRo 3 Vltava, 8:40 – 9:20 h.) v cyklu Víkendová příloha.