Filip Scherf, zahraničněpolitický analytik a odborník na Rusko. Rusko znovu pozvalo Volodymyra Zelenského do Moskvy na jednání o konci války. Jak by měl ukrajinský prezident odpovědět? A co všechno zbývá dojednat v mírové dohodě? Je skutečně blízko k jejímu uzavření? Moderuje Pavlína Nečásková.
Natočeno 2026. Premiéra 30. 1. 2026 (ČRo Plus, 11:34 h.; 24 min.).
Lit.: Nečásková, Pavlína – ert (= Erhart, Michael): Scherf: Pojede Zelenskyj do Moskvy? Ukázal by, že je ochoten riskovat vlastní život a důstojnost. In web ČRo Plus, 30. 1. 2026 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.
Pozvání Zelenského do Moskvy je podle analytika, který působí na univerzitě ve skotském St Andrews, třeba vnímat především jako signál americkému prezidentovi, který to může vnímat jako legitimní požadavek. Z hlediska ukrajinské hlavy státu by ale mohlo jít o značně potupný krok, nehledě na otázku bezpečnosti, byť ji už přislíbil poradce Kremlu Jurij Ušakov.
„Pokud by to Rusko nedodrželo, šlo by o extrémní krok. Ale připomenu, že Spojené státy velmi nedávno unesly úřadující hlavu jiného státu a vytvořily precedent, který by Rusko mohlo následovat. A z jeho pohledu byl venezuelský prezident Nicolás Maduro legitimnější než Zelenskyj,“ podotýká.
Ruskem připravenou past by prý ale Zelenskyj mohl otočit proti ní, pozvání přijmout, přijet do Moskvy a říct, že je připraven dojednat mír, čímž by břímě morální i praktické odpovědnosti přenesl na Kreml. Kromě odvahy by to ale vyžadovalo i zdařilo komunikační strategii ze strany Ukrajiny. (…)