Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Českoslovenští sexuologové už v padesátých letech minulého století zkoumali, jak ženy vnímají rozkoš. Pomohly tehdejší výzkumy ženám a mužům za socialismu? Pokud ano, jak a v čem? Byl partnerský a rodinný život v totalitním Československu modernější, než bychom čekali? Socioložka Kateřina Lišková z Masarykovy univerzity zmapovala historii sexuálního osvobození ve východní Evropě. Moderuje Jan Bumba.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. 2018 (ČRo Plus, 11:34 h.).

Lit.: Erhart, Michael – Bumba, Jan: Výzkum orgasmu i odtrestnění homosexuality. Československo bylo progresivní zemí, říká socioložka. In web ČRo Plus, 30. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Českoslovenští sexuologové už v padesátých letech minulého století zkoumali, jak ženy vnímají rozkoš. Jejich výzkum byl ojedinělý nejen ve východním bloku, ale i na Západě.

Hostem je Jiří Padevět, badatel a spisovatel. Popularizuje historii a píše průvodce po místech, kudy šly dějiny. Kde si stanovil hranici autorské licence a faktů? Co pomáhá zatraktivnit historickou epizodu a co už by ji zkreslilo? Proč nás tolik fascinují některé fenomény druhé světové války? Moderuje Lucie Výborná.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. 2018 (ČRo 1 Radiožurnál, 9:06 h.). Video zde.

Lit.: Výborná, Lucie – Švarcová, Alžběta: „Jen“ pracovní tábor? Nikomu bych nepřál, aby si Lety zkusil, říká Jiří Padevět. In web ČRo 1 Radiožurnál, 30. červenec 2018 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.:  Nebyl jen Terezín a Lety. Za okupace fungovalo v Čechách a na Moravě hned několik desítek nacistických táborů, připomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou publicista Jiří Padevět. „Šlo o tábory různého typu. Pokud tedy přistoupíme na protektorátní klasifikaci,“ připomíná.

Rozhlasové vzpomínání afrikanisty, překladatele, literáta a bývalého českého velvyslance v Ghaně. Připravil Tomáš Pilát.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. – 3. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 11:30 h.) v cyklu Africké léto. Repríza 1. dílu  31. 7. 2018 (ČRo 3 Vltava, 0.00 hodin).

Lit.: Pilát, Tomáš: Osudy Vladimíra Klímy. In web ČRo 3 Vltava, 30. červenec 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Poslední den války málem přišel o život a nakonec to dotáhl až k postu českého velvyslance. Život Vladimíra Klímy připomíná cestu přes rozbouřené vody. Známý afrikanista, literární vědec, spisovatel, překladatel a taky diplomat o něm vypráví ve vltavském cyklu Osudy.

Mezi zmíněnými mezníky se odvíjel pestrý a plodný život. Vladimír Klíma se narodil v roce 1936 a první intenzivní vzpomínky má z Protektorátu. Vybavuje si třeba, jak s kamarády tajně vnikali do kina na filmová představení, a to o přestávce, kdy se na chvíli otevřela vrata biografu, aby si páni mohli zakouřit. „Znali jsme tehdy spoustu druhých půlek filmů, ale minimum těch prvních. Věděli jsme, jak jednotlivé příběhy dopadly, ale to, co těm koncům předcházelo, ne,“ usmívá se.

Už za války jako malý kluk cítil atmosféru neustálého strachu. To samé pak zažíval po roce 1948, kdy Československo ovládli Sověti prostřednictvím domácích komunistických přisluhovačů. Tehdy u nás panoval systém vyhlášek, předpisů, zákazů a povolení, a současně neustálý strach z toho, kdo a kdy vás udá a kdy si pro vás přijdou. Lidi se různě pitvořili, snažili se přežít, někteří za cenu menších či větších ústupků a ohnutí hřbetu. Mnozí navíc s režimem aktivně spolupracovali. Pan Klíma si třeba vybavuje jednu bizarní besedu, kterou musel absolvovat jako školák: „Přišel pán, který byl za 1. světové války v československých legiích. Napřáhl před nás své končetiny a řekl: podívejte se na tyhle ruce. Ty vraždily nevinné sovětské děti, ženy a starce.“ Podobných situací bylo v době vlády komunistů víc než dost.

Děti si však hledaly svoji zábavu. Vladimír Klíma vzpomíná třeba na to, jak během přestávek ukazovali se spolužáky na mapě Norsko, ovšem nohou. „Bylo na té mapě tak vysoko, že jsme většinou dosáhli sotva na jih země. A velký oříšek byl dostat po téhle ekvilibristice nohu zase na zem. Stalo se tak, že jeden kluk mapu nohou natrhl. A my jsme ji pak během hodiny, už s ukazovátkem, trhali ještě víc,“ vybavuje si. (more…)

„Oční chirurg je tak trochu jako varhaník,“ říká přední český oční lékař – primář Pavel Stodůlka, který provedl už přes tisíc laserových operací očí u nás. Kolika lidem už vrátil zrak po mnoha letech slepoty? Kom se bude dál vyvíjet jeho obor? A proč jezdí do práce tak rád na kole? Nejen o tom se s vynikajícím odborníkem bude povídat moderátorka Eva Kličková.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. 2018 (ČRo 2 Praha, 11:04 h.).

Radek Brož. Světově uznávaný dětský psycholog, který se průkopnicky věnoval studiu podmínek vývoje dětí v ústavech. Režie Irena Žantovská.

Účinkují Jiří Klem a Lucie Vašinková.

Premiéra 30. 7. – 3. 8. 2018 (ČRo 2 Praha, 9:40 h.; 5 x 5 min.).

Lit.: Kuchyňová, Zdeňka: Do výchovy jsem zasahoval hlasem i rukama. Příběhy slavných: dětský psycholog Zdeněk Matějček. In web ČRo 3. 8. 2018 (anotace). – Cit..: „Když je dítěti splněno každé přání, nepřináší to moc radosti, nemá se nač těšit.“ Zdeněk Matějček se stal známým díky účinkování ve filmu Děti bez lásky, který srovnával podmínky vývoje dětí v ústavním prostředí a v rodině. Vchází do místnosti plné dětí, roztáhne náruč a děti se k němu rozběhnou a obejmou ho. Ty, na které se nedostalo, byly zklamané. Z veselého obrázku se stal smutný. Děti byly vyhladovělé potřebou blízkosti. Díky filmu se dětský psycholog Zdeněk Matějček dostal i k přednáškám po celém světě.

Jeho otec byl ředitelem hřebčína v Kladrubech. Vyrůstal tak mezi koňmi. Na fotografiích z dětství stojí vždy s pokrčenou levou nohou. Odmalička měl totiž vykloubený levý kyčelní kloub. Kulhá. Nikdo mu prý ale nedával najevo jeho zdravotní handicap.

Na konci války se v Kladrubech usídlila německá jednotka, a vybudovala si s ostatními vojáky spojení. A on jim přestřihával dráty. Málem na to doplatil jeho bratr, zachránil je ale voják, který tvrdil, že viděl skutečného pachatele utíkat pryč od statku.

Po maturitě vedla jeho cesta do Baťových závodů ve Zlíně. VŠ byly za války zavřené a tady dostal místo ve vývozním oddělení, kde psal faktury. Provizorium trvalo nakonec tři roky. Aspoň prý měl možnost poznat zblízka charaktery a chování lidí.

Nejdřív začal studovat češtinu a filozofii. Ze studentské cesty po Anglii ještě před Únorem 1948 si ale přivezl dvě učebnice psychologie a obor ho zaujal. Dnes se k vyšetření používá řada technických a diagnostických vymožeností, mnohé z nich jsou jeho vynálezy.

Stal se otcem dvou dcer, jednoho syna a dědou šesti vnoučat. Jaký způsob výchovy prosazoval sám odborník na dětskou duši? „Nějaké to mateřské plácnutí po zadnici a otcovský pohlavek také padly,“ přiznával Zdeněk Matějček.

„Co mě dokázalo vytočit, bylo, když se začaly hádat, ječet na efekt, a pak jeden na druhého žalovaly. Když na ně začala ještě ječet žena, mohl jsem zešílet. To jsem upouštěl od veškeré pedagogiky a zasáhl do dětské výchovy hlasem i rukama. Z mé strany to byl akt sebeobrany a sebezáchovy.“

Pavla Jazairiová. Vyprávění o Africe, do jaké se chtěla po letech vrátit a jakou našla. Pořad s posluchačskou soutěží. Připravila Vladimíra Bezdíčková.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. – 3. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 8:40 h.). Repríza  30. 7. – 3. 8. 2018 (ČRo 3 Vltava, 13.45 hodin).

Selhaly polistopadové elity ve správě naší země? Česká ekonomika je sice rekordně silná, výhody z toho má ale jen někdo, upozorňuje letošní výroční zpráva organizace Social Watch. Její autoři usilující o zmírnění následků chudoby a diskriminace píší doslova, že tuzemské elity selhaly. Jak konkrétně? A bude náprava obtížná? Zeptá se Veronika Sedláčková v Pro a proti.

Hovoří předseda české koalice Social Watch Tomáš Tožička a poslanec ODS Marek Benda.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7 . 2018 (ČRo Plus, 9:34 h). Repríza 20. 8. 2018 (ČRo Plus, 9:34 h).

Lit.: Sedláčková, Veronika – Čihák, Ondřej: Kvůli neomarxistickým elitám dnešního Západu vznikají fenomény jako Trump, tvrdí Marek Benda (ODS). In web ČRo Plus,  30. červenec 2018  (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Česká společnost je rozdělená a mohou za to elity, které selhaly. Takové poselství vyplývá z poslední výroční zprávy české pobočky organizace Social Watch, mezinárodní sítě občanských organizací. Ty každoročně upozorňují na problémy způsobené chudobou, diskriminací nebo rasismem. Letos autoři textu uvádějí jako hlavní problémy předlužení, exekuce a nedostupnost bydlení.

Moderuje Iva Bendová. Odpolední blok plný hudby, informací, zábavy, rad a zajímavostí. Jakub Kamberský vypráví o práci na kolekci nahrávek Dobře odtajněný Miroslav Horníček.

Natočeno 2018. Premiéra 30. 7. 2018 v rámci pořadu Odpoledne s Dvojkou (ČRo 2 Praha, 13:00 – 16:00 h).