Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

15. 8. 2005

Olga Zezulová (1922 – 2001)

Filed under: Rozhlasové hry — Přemek @ 14:20

Režisérka, spisovatelka a překladatelka. Narodila se v herecké rodině – otec Rudolf Walter, matka Marie Waltrová, babička Ema Pechová. Studium na Státní dramatické konzervatoři (1937-1939), aby unikla totálnímu nasazení, nastoupila v brněnském Divadelním studiu. Po válce angažována ve Svobodném divadle (1945-1948), redigovala Divadelní list do r. 1952 v Krajském oblastním divadle v Brně (pozd. Divadlo bří Mrštíků) jako režisérka, spoluzakladatelka Večerního Brna. Ve třicátých letech jsou v rozhlase realizovány některé její texty, v letech 1953 – 1979 činoherní režisérka literární a dramatické redakce Čs. Rozhlasu v Brně.

Zpracováno podle: Lazorčáková, Taťána: Olga Zezulová – Waltrová, in: Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu. Olomouc : Univerzita Palackého, 2001, s. 93.

2 Comments

  1. Tuhle výtečnou paní jsem ještě zastihl, když jsem připravoval svou seminární práci o rozhlasových hrách Ludvíka Kundery (tak, teď víte, proč je ho tu všude plno). Byla tehdy už skoro slepá, s pamětí už to také nebylo valné – však jsem se také ptal na inscenace třicet let staré! – , ale pořád měla dost chuti a energie mi pomoct. Režijní knihy už neměla, všechny prý vyházela už dříve, nechala si jen rozsáhlý archív po svých příbuzných: po manželu, malíři Zezulovi, po otci Rudolfu Walterovi i po dalších – Ladislavu Peškovi, Emě Pechové, Ladislavu Pechovi…

    Když jsem se asi rok poté dozvěděl o jejím úmrtí, dostalo se mi také svědectví o tom, jak onen archiv dopadl; zmocnila se ho jakási její sousedka (Zezulová neměla děti) a za žádnou cenu ho nechtěla vydat brněnskému Divadelnímu oddělení MZK..

    Za pár měsíců se prý znovu ozvala: plakala odpovědné paní do sluchátka, že prý ta Zezulová měla v bytě jen bižu… Já sám jsem pak na Lidické za korunu nakoupil několik režijních knih Rudolfa Waltera (vedl na konzervatoři herectví, tuším) i diplomovou práci o jeho komorních hrách… I tak končí archívy…:-(

    Komentář by Přemek — 15. 8. 2005 @ 16:40

  2. Mnoho pozdravů Mluvenému panáčkovi a doplnění k tomu poněkud tíživému Přemkovu komentáři.
    Divadelnímu oddělení MZM se nakonec téměř zázrakem podařilo zachránit alespoň část archivu celého rodinného klanu Pechů, Pešků, Waltrů a Zezulů (fotografie, archiválie, rukopisy, knihy, čestné diplomy aj.). V roce 2008 byly zpracovány rukopisy, které čítají na 300 kusů. Do fondů byla také uložena alespoň torzovitá část režijních knih Rudolfa Waltra (mj. Blatného Ko-ko-ko-dák atp.).
    Ta poznámka o „laskavé paní sousedce“, která za směšnou částku rozprodala, co mohla, je bohužel pravda…

    Komentář by ještě k archivu — 23. 4. 2010 @ 13:53

RSS feed for comments on this post.

Sorry, the comment form is closed at this time.

Powered by WordPress