Jak britská přírodovědkyně Jane Goodall změnila náhled člověka na vnitřní život zvířat? V čem byla průkopnicí a jak se na přelomu padesátých a šedesátých let učila fungovat v divoké přírodě? O tom si s překladatelem knihy povídala redaktorka Mozaiky Šárka Jančíková.
Hovoří Martin Kupka.
Natočeno 2022. Premiéra 27. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 7 min.).
Lit.: Jančíková, Šárka: Budeme muset redefinovat člověka. Memoáry přírodovědkyně Jane Goodall nepřestávají ve světě vidět důvod k naději. In web ČRo 3 Vltava, 27. 7. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Koncem padesátých let dvacátého století se vypravila do Afriky, aby tam studovala primáty. To co zjistila, změnilo lidský pohled na myšlení zvířat i na jejich práva. O životě britské přírodovědkyně Jane Goodall vypráví její memoáry Důvod k naději: Moje cesta životem a také jejich překladatel Martin Kupka.
Když začínala se svými výzkumy, vědci nevěřili, že zvířata mají osobnost, nebo že dokážou používat nástroje. Jane Goodall, která poprvé odjela do Afriky v roce 1957, se díky svým objevům stala světoznámou primátoložkou, ale i aktivistkou zasazující se o divokou přírodu či práva zvířat.
„Když mi bylo asi šestnáct let, měl jsem jet s kamarády na výpravu na Slovensko, ale onemocněl jsem a musel jsem zůstat doma a ležet. Zuřil jsem, ale máma mi tehdy koupila knihu Ve stínu člověka, kterou jsem zhltnul a opravdu jsem Jane Goodall propadl. A protože Jane Goodall sleduji takto od dětství, když začal covid, rozhodl jsem se, že přeložím její memoáry,“ vzpomíná překladatel knihy nazvané Důvod k naději: Moje cesta životem na svůj první kontakt s prací britské přírodovědkyně. (…)