Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

17. 7. 2012

Jak člověk smýšlí (2011)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Přemek @ 14:18

James Allen. Překlad Keshava Kempe.

Čte Miloň Čepelka.

Natočeno 2011. Vydalo nakladatelství Čintamáni a FTonline v roce 2011 (1 CD, celkem 64 min.). Ukázka zde.

Obsah: 1. Předmluva – 2. Myšlenka a charakter – 3. Vliv myšlenky na okolnosti – 4. Působení myšlenek na zdraví a tělo – 5. Myšlenka a cíl – 6. Myšlenkový faktor úspěchu – 7. Vize a ideály – 8. Vyrovnanost.

Pozn.: Jak člověk smýšlí – audiokniha plná velkých myšlenek, jejíž filozofie se může stát pro mnohé každodenní radou. Podle knihy Jamese Allena čte Miloň Čepelka.

Zamysleli jste se někdy nad tím, na co myslíte? Přečtěte si tuto větu ještě jednou a dobře se nad ní zamyslete. To není slovní hříčka. Lidé obvykle vůbec nepřemýšlejí o tom, na co myslí, a málokdo rozumí skutečnosti, že dobré myšlenky nesou dobré ovoce, a že špatné myšlenky nesou špatné ovoce. Většina z nás přijímá zákon „jak zaseješ, tak sklidíš“ v různých životních situacích, ale vůbec si neuvědomujeme, že stejný zákon funguje naprosto stejně, pokud jde o naše myšlení.

Čím více budete myslet na zármutek a křivdu, která se vám stala, tím více bolesti a bezpráví budete muset podstoupit. A naopak, čím více myslíte na štěstí, tím více radosti v životě obdržíte. Tato knížka pro vás bude velkým přínosem, a? už jste se někdy věnovali „správnému smýšlení“ nebo ne. Porozumíte, jak síla myšlenky ovlivňuje váš život, a uvědomíte si, proč se v životě nacházíte právě tam, kde jste.

Přijmete-li filozofii Jamese Allena, pochopíte, že váš osud neurčuje vaše prostředí, váš partner/partnerka nebo šéf, stát, ekonomika nebo štěstí, ale vaše myšlenky; pochopíte, že svůj osud ovládá každý sám, pokud ovládá své myšlenky. A to už stojí za to se nad tím zamyslet, nebo ne?

Vliv našich myšlenek na naše zdraví a tělo, na náš úspěch, cíle a vůbec na všechny okolnosti objevíme až poté, co si začneme uvědomovat, jak minutu za minutou přemýšlíme. Jak člověk smýšlí nám odkrývá nastavení naší mysli, náš mentální postoj, naše myšlenkové návyky. Jak člověk smýšlí nám objasňuje, že „lidé nepřitahují to, co chtějí, ale to, čím jsou“.

Svátek hudby (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:22

Připravila Alena Blažejovská. Reportáž.

Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 14. 7. 2012 (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Reportáž: Svátek hudby. In web ČRo Brno, červenec 2012 (anotace + zvukové ukázky). – Cit.: Když se člověk ve čtvrtek 21. června prošel pražskými ulicemi, neměl pocit, že by na něj stísňujícím způsobem doléhali žebráci – byť někteří z muzikantů měli před sebou klobouky a v nich drobné mince.

Netvrdím, že Praha byla plná hudby, ale muzikantských partiček, sólistů i ozvučených pódií tam bylo přece jen víc než obvykle. Nevím jak vás, ale mě hudba v ulicích vždycky potěší. Když je to tedy hudba. Když si člověk neříká, že by tomu zoufalci rád zaplatil za to, aby hrát přestal. Ale s ničím takovým jsem se ve Svátek hudby v Praze nesetkala. Na Václavském náměstí bylo ozvučené pódium, které bylo součástí největšího pražského open air festivalu United Islands České spořitelny.

Mirka, kterou v Zelném rynku uslyšíte, zpívala na scéně označené „open mic“ – jinak řečeno: Kdo hraje, přijde, a kdo přijde, hraje… Časová shoda se Svátkem hudby byla možná jen náhodná. Zato Komerční banka o kousek dál už měla svou ozvučenou scénu jasně označenou nápisem: SVÁTEK HUDBY. A kravaťáci vracející se z oběda se při poslechu fešné zpěvačky rádi na chvíli zastavili.

Ale podhoubí pražského buskingu, tedy nezávislé pouliční umělecké scény, bylo možné potkat jinde. Skrytá centrála byla v tzv. Vzorkovně v Bartolomějské. Jednotlivé muzikanty však bylo třeba doslova honit, nebo přinejmenším hledat všude možně po ulicích – na volném prostranství vytáhli nástroje, a za chvíli už je odtud někdo vyhnal a potkali jste je na jiném místě. Tak se přede mnou najednou objevil i zástupce občanské iniciativy BuskerVille Dalibor Zíta. (more…)

Trochu jiná ulice (2012)

Filed under: Eseje, fejetony, přednášky — Přemek @ 13:20

Matěj Randár. Fejeton. Připravila Alena Blažejovská.

Čte autor.

Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 14. 7. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Fejeton: Matěj Randár – Trochu jiná ulice. In web ČRo Brno, červenec 2012 (anotace). – Cit.: Matěj Randár se narodil v září roku 1991 ve Zlíně, ve kterém setrval až do svého odchodu do Brna, kde se od roku 2011 vzdělává na Janáčkově akademii múzických umění v ateliéru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika

V době, kdy jeho vrstevníci zažívali první lásky, je Matěj zažíval také, ale mimo to stíhal i řadu jiných věcí. Hrál na housle (obstojně), věnoval se divadlu (vášnivě), tančil (s vervou), ale i závodně hrál fotbal a stolní tenis (ano, je to tak) a provozoval i jiné bohulibé aktivity. Má-li Matěj hudbu, kávu a prostor pro seberealizaci, není pro své okolí nebezpečný. Těší se, až o sobě bude moci šířit zajímavější informace.

Nedávno jsem na internetu viděl na jedné stránce s vtipy zajímavý obrázek. Byl na něm člověk nocující na ulici mezi odpadky a pod ním stál nápis: „Běž studovat umění, radili mi. Následuj své srdce, radili mi.“ Jako student umělecké školy jsem se sice moc nezasmál, ale začal jsem přemýšlet právě o lidech, které prakticky denně na ulici potkávám. Ve Zlíně, kde jsem prožil dosavadní život, s takovými lidmi téměř nepřijdete do styku. Jinak tomu je v Brně, kde necelý rok studuji. S lidmi bez domova se setkáte celkem běžně. Jakožto osoba citlivá a zároveň systematicky a analyticky uvažující jsem využil své zostřené pozornosti na tuto skupinu obyvatel Brna a přináším vám jejich typologii.
Ještě dodám, že za člověka žijícího na ulici považuji toho, kdo si všechen svůj majetek nebo jeho převážnou část nosí většinou s sebou. Tak tedy –
Typ první: hudebník
Hudebník sedí nebo stojí nejčastěji s kytarou, africkým bubnem nebo harmonikou a hraje známé hity. Hudební gurmán by drobné raději snědl, než by je dal za takovou interpretaci své oblíbené písně, ale o hudbu tady vlastně ani nejde. Velká většina lidí, kteří hudebníkovi peníz do klobouku vhodí, zpravidla po deseti krocích neví, co ten člověk hrál. Někdy ani, na co to hrál. Ale sympatické je, že si ten peníz snaží zasloužit.
Typ druhý: pejskař
Pejskař sedí na zemi v objetí se psem, nebo vedle něj. Jako živý obraz oba čekají, až jim někdo něco hodí do čepice. Pejskaře dělíme ještě na dva další typy. První, se psem kamarádem, je vděčný, i když mu do klobouku místo mincí vložíte psí konzervu. Druhý typ, se psem vábničkou, o potravu pro psa zpravidla nestojí.

Literární výročí: Miroslav Holub (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:15

Alena Blažejovská.

Ze záznamu čte Miroslav Holub.

Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 14. 7. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Miroslav Holub. In web ČRo Brno, červenec 2012 (anotace). – Cit.: V závěru Zelného rynku vám autorským čtením fejetonu Jiní lidé připomeneme osobnost básníka, prozaika, esejisty a také světově uznávaného lékaře-imunologa Miroslava Holuba (nar. 13. 9. 1923).

Texty z jeho cestopisné knihy Aladinova lampa jsme s ním ve studiu Českého rozhlasu Brno natočili krátce po jejím vydání. 14. července 1992, před dvaceti lety, Miroslav Holub zemřel. Dnes už je tedy k dispozici právě jen ten archivní záznam. Po odvysílání vám jej nabídneme i na internetu.

Literární výročí: Jaromír Tomeček (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:13

Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 21. 7. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Literární výročí: Jaromír Tomeček. In web ČRo Brno, červenec 2012 (anotace). – Cit.: Spisovatel Jaromír Tomeček, jehož biografii a bibliografii si můžete nastudovat například zde, nebyl jen autorem půvabných přírodních próz, ale také tvůrcem anekdot a mystifikací.

Například zvíře jménem týž obecný byste v přírodě nenašli, přestože Tomeček by se dušoval, že ano. „Týž“ v tomto případě znamená „tentýž“, „ten stejný“ – ale proč si nezažertovat.

Čiperný prozaik se dožil věku 91 let. Když se blížil devadesátce v roce 1995, natočili jsme jeho vyprávění o výletech s brněnskými básníky.

In the middle (2012)

Filed under: Radiodokument — Přemek @ 13:09

Matěj Randár. Reportáž. Dramaturgie Alena Blažejovská.

Připravil ČRo Brno v roce 2012. Premiéra 21. 7. 2012 v pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Reportáž: Matěj Randár – In the middle. In web ČRo Brno, červenec 2012 (anotace). – Cit.: Reportáž studenta Ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na JAMU je věnována divadelní inscenaci In the middle, kterou na konci května připravil na Divadelní fakultě JAMU se zahraničními studenty programu Erasmus režisér Adam Doležal.

V rámci programu Erasmus, který studentům umožňuje vycestovat za studiem do zahraničí, zvolilo brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění hned několik začínajících divadelníků z různých zemí světa. Student doktorandského studia činoherní režie Adam Doležal a dramaturg Petr Maška byli osloveni, aby s těmito studenty nazkoušeli inscenaci. Proces vzniku představení In the middle, úskalí při přípravě tohoto netradičního projektu a jeho hodnocení přináší reportáž Matěje Randára.

O princezně na hrášku (2000)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 12:57

Hans Christian Andersen. Pohádky. Údaje o tvůrcích nezjištěny.

Účinkují Ema Skálová (1), Jiří Bruder (2) a Jiří Lábus (3).

Vydaly Gramofonové závody Loděnice v roce 2000 (1 CD, L1 0451-2 831, 1 MC, L1 0451-4 831, 46:03). Reedice GZ Loděnice v roce 2000 v edici Království pohádek č. 35 (1 CD, L1 0451-2 831, 46:03).

Obsah: 1. O princezně na hrášku (4:33), 2. Císařovy nové šaty (15:36), 3. Ošklivé káčátko (25:47).

Špalíček pohádek (1999)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 11:46

František Hrubín. Pohádky. Hudební improvizace Jaromír Klempíř. Zvuk a střih a mix Vlastislav Drozen. Sleeve-note Michal Černík, 1999/1. Režie Jiří Šrámek.

Účinkují Václav Vydra, Mirka Svobodová, Jana Boušková,  Jaroslav Satoranský, Petr Štěpánek a Ema Skálová.

Nahráno ve studiu Largo v únoru 1998. Vydaly Gramofonové závody Loděnice v roce 1999 (1 CD, L1 0337-2 831, 1 MC, L1 0337-4 831, 40:44). Reedice GZ Loděnice v roce 1999 v edici Království pohádek č. 27 (1 CD, L1 0337-2 831, 40:44).

Obsah: 1. První pohádka, 2. Smolíček a jeskyňky, 3. Paleček a jeho kamarádi, 4. O nezvedených kůzlatech, 5. Malá pohádka o řepě, 6. Kuřátko a obilí, 7. Otesánek, 8. Dědeček a koblížek, 9. Pohádka o chytrém Budulínkovi, 10. O Palečkovi, který vyrostl, 11. Zvířátka a loupežníci, 12. Pohádka o veliké řepě.

O dvanácti měsíčkách (1999)

Filed under: Mluvené slovo na zvukových nosičích — Martin @ 11:33

Božena Němcová. Pohádka. Dramatizace František Pavlíček. Dramaturgie Eva Košlerová. Autor hudby Petr Mandel. Zvuk, střih a mixáž Lenka Vintrová a Ing. Tomáš Gsöllhofer. Ilustrace Vlasta Švejdová. Design Stanislav Přibík. Režie Karel Weinlich.

Osoby a obsazení: Maruška (Magdalena Chrzová), Petr (Jiří Langmajer), Holena (Sylva Sequensová), selka (Slávka Hozová), leden (Vlastimil Brodský), březen (Ivan Gübel), červen (Otakar Brousek ml.) a září (Kryštof Nohýnek).

Natočeno ve studiu Českého rozhlasu v listopadu 1998. Vydaly Gramofonové závody Loděnice v roce 1999 (1 CD, L1 0427-2 831). Reedice GZ Loděnice v roce 1999 v edici Království pohádek č. 28 (1 CD, L1 0427-2 831, 43:56).

Stránky dosud netištěné – Vznešené křeslo (1968)

Filed under: Literární pásma — Přemek @ 11:22

Jean Pierre Chabrol. Z rukopisných překladů světové literatury. Z románu současného francouzského spisovatele. Připravila a přeložila Alžběta Bendová.

Natočeno 1968. Premiéra 29. 11. 1968 (Třetí program, 21:15 – 21:40 h.).

« Newer PostsOlder Posts »

Powered by WordPress