Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Kateřina Tučková. Audiokniha. Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Úprava a režie Jitka Škápíková.

Účinkují Tereza Bebarová a Miroslav Táborský.

Natočeno 2012. Vydal ADK Prague, MP 15. 11. 2012 (1 CD mp3).

Pozn.: Křest audioknihy proběhl ve čtvrtek 15.11. 2012 od 16:30 v Reprezentativní prodejně ČRo, Vinohradská 12, Praha.

Lit.: -ob- (= Bezr, Ondřej): AUDIO: Z letního bestselleru Žítkovské bohyně vznikla audiokniha. In web IDnes, 19. 10. 2012 (článek + ukázka). – Cit.: Jeden z bestsellerů letošního léta, Žítkovské bohyně mladé spisovatelky Kateřiny Tučkové, vychází jako audiokniha. V srpnu a září knihu ve studiu ADK-Prague načetli Tereza Bebarová a Miroslav Táborský. iDNES.cz přináší pětiminutovou ukázku.

Audioknihu o celkové délce dvanáct a půl hodiny režírovala Jitka Škápíková po konzultacích s autorkou Kateřinou Tučkovou. Audiokniha vychází 24. října ve formátu CD MP3. Ke stažení bude také v elektronických distribucích Audiotéka, Audiolibrix a dalších. Křest proběhne za účasti Kateřiny Tučkové, Terezy Bebarové a Miroslava Táborského 15. listopadu v reprezentační prodejně Českého rozhlasu (Vinohradská 12, Praha 2).

Žítkovské bohyně jsou nejúspěšnější knihou letošního léta. Poté, co se dostalo autorce značné mediální podpory (recenzi MF DNES čtěte zde), pronikl úspěšný titul nejen do čela žebříčku nejprodávanějších knih SČKN, ale obsadil přední místa i ostatních žebříčků tištěných i elektronických knih. Ke konci září se prodalo více než 15 tisíc výtisků papírové knihy.

Kateřina Tučková se s knihou Žítkovské bohyně dostala do letošního finále ceny Josefa Škvoreckého zaměřené na českou uměleckou prózu. Cena bude vyhlášena v listopadu.

„Když jsem navštívila studio a když jsem posléze poslouchala výsledné nahrávky, uvědomovala jsem si najednou širší rozměr příběhu, životnost postav a hlavně jejich nezávislost na mně,“ říká Kateřina Tučková. „Práce Terezy Bebarové a pana Miroslava Táborského text posunula do jiné, nové a bohaté roviny.“

Pozn.: Příběh žítkovských bohyní je skutečností inspirovaným příběhem rodu žen, které byly obdařené výjimečnými schopnostmi – uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Proto jim místní říkali bohyně a šplhali za nimi do strmých svahů kopců Bílých Karpat. Vyhledávali je po věky a jejich sláva se nesla daleko za hranice Moravy. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však díky nepříznivým životním okolnostem nemohla naučit, místo toho vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let 20. století objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele – její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských vědem, které v nejstarších dokumentech sahají až k čarodějnickým procesům, a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…

Úspěšný román Žítkovské bohyně nyní přichází zpracován do podoby audioknihy. V adaptace se představí vynikající Tereza Bebarová a Miroslav Táborský. Audioknihu produkoval Martin Pilař ve studiích ADK-Prague, kde se v srpnu a září roku 2012 po konzultacích s Kateřinou Tučkovou nahrávalo. V celkové délce více než 12 hodin a 31 minut se zprvu klidné vyprávění změní ve strhující objasňování osudu rodu jedné z posledních potomků bohyní, Dory Idesové.

Žítkovské bohyně patří mezi nejúspěšnější knihy letošního léta. Po rozhovorech, které s autorkou otiskl magazín ONA DNES a PÁTEK Lidových novin se už tak skvěle prodávaný román vrátil na úplné čelo žebříčku nejprodávanějších  tištěných i elektronických knih. Ke konci září se prodalo více než 15 000 výtisků papírové knihy a zájem čtenářů nepolevuje. Věříme, že i audiokniha podle tohoto románu se stane jedním z úspěšných titulů letošního podzimu. Kateřina Tučková se s knihou Žítkovské bohyně dostala do letošního finále ceny Josefa Škvoreckého zaměřeného na českou uměleckou prózu. Cena bude vyhlášena v listopadu. Audiokniha je v prodeji od 24. 10. 2012 ve formátu CD MP3 (distribuce Radioservis), celková délka nahrávky je 12 hodin a 32 minut. Ke stažení bude také v elektronických distribucích Audiotéka, Audiolibrix a dalších.

Křest audioknihy proběhne za účasti Kateřiny Tučkové, Terezy Bebarové a Miroslava Táborského 15.11.2012 od 16,30 hod.  v Reprezentační prodejně Českého rozhlasu na Vinohradské 12, Praha 2.

Komentář Kateřiny Tučkové
Převedení knihy o žítkovských bohyních do formátu audioknihy mě nesmírně potěšilo. Když jsem navštívila studio, a když jsem posléze poslouchala výsledné nahrávky, uvědomovala jsem si najednou širší rozměr příběhu, životnost postav a hlavně jejich nezávislost na mně. Bylo to trochu zvláštní zjištění, protože doposud jsem je považovala za součást svojí duše – a najednou si žijí svým vlastním životem! Ale vzhledem k tomu, že ten život jim vdechla Tereza Bebarová, a udělala to zvlášť jemným a citlivým způsobem, jsem za to zjištění ráda. Její práce – a samozřejmě také práce pana Miroslava Táborského – ten text posunula do jiné, nové a bohaté roviny. Jsem si jistá, že nahrávka potěší nejen ty, kteří upřednostňují poslech textu, ale i ty, kterým se třeba příběh o žítkovských bohyních líbil v tištěné podobě. Velkou radost mi udělala také hudební konzultace s M. Trtkovou a sborem Čečera ze Sarého Hrozenkova.

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková (1980) vystudovala dějiny umění a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, v současné době je doktorandkou Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a pracuje jako kurátorka. Beletristicky debutovala v časopise Tvar v roce 2003, její knižní prvotinou se stala novela Montespaniáda (Větrné mlýny, 2006). Ale teprve svou druhou knihou, románem Vyhnání Gerty Schnirch (Host, 2009) pojednávajícím o poválečném divokém odsunu československých Němců, upoutala pozornost širší veřejnosti. Za tuto knihu byla nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého, nakonec ale získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010. Ve své třetí knize nazvané Žítkovské bohyně (Host, 2012) se autorka znovu zaměřila na českou historii – v románu zachytila skutečností inspirovaný příběh výjimečného rodu léčitelek z Bílých Karpat. Více informací o autorčině tvorbě naleznete na www.katerina-tuckova.cz a www.arskontakt.org.

Lit: Horák, Jakub: Žítkovské bohyně. In web Audioknihy.net, 6. 11. 2012 (recenze). – Cit.: Audiokniha Žítkovské bohyně vyšla v pravý čas. Jistěže ji můžete poslouchat i v tropickém létě, ale podzimní doba jí svědčí mnohem lépe. A pokud byste chtěli dýchat atmosféru Moravských Kopanic naplno, zajeďte tam. Můžete třeba ze Starého Hrozenkova projít místní naučnou stezkou a přitom ve sluchátkách nechat znít příběh bohyní ze Žítkové.

Spisovatelku Kateřinu Tučkovou zaznamenala většina čtenářů nejspíše v roce 2010, kdy byla její kniha Vyhnání Gerty Schnirch nominována na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého a získala čtenářskou cenu Magnesia Litera. Další román, Žítkovské bohyně, vyšel v březnu 2012 a brzy potvrdil, že čekání na něj se vyplatilo.

Podobně jako u Gerty Schnirch, předcházela i práci na nové knize autorčina badatelská práce v archivech. Ostatně, jinak to ani nešlo – fenomén žítkovských bohyní není neznámý a Tučková si nemohla dovolit sednout si a napsat co ji napadne. Při zachování všech fakt vytvořila působivý a přesto uvěřitelný příběh, zasazený z větší části do kraje Moravských Kopanic druhé poloviny 70. let 20. století. Mnohaleté působení takzvaných bohyní ze Žítkové jí však dovolilo časově se rozkročit od začátku 17. století až po současnost a předložit osudy těchto žen v době čarodějnických procesů či nacistické okupace.

Hlavní linie příběhu je prokládána citacemi z dobových dokumentů a text románu je uspořádán tak, že se čtenář v souvislostech orientuje vždy o něco lépe než samotné postavy. O to těžší je ale sžít se s nimi a hlouběji je vnímat. Snad až na hlavní hrdinku jsou načrtnuty jen lehkými tahy a působí podobně jako fotografie neznámých lidí ve starém albu. Jejich chování je navíc v několika místech příběhu jen těžko uvěřitelné a nedovtipné, zajímavý děj však umožňuje na tyto drobné nedostatky brzy zapomenout. Autorka se nás nesnaží šokovat nečekanými zjištěními a vykonstruovanými zápletkami, ale předkládá realistický příběh o jedinečných osobnostech v pohnutých dobách. Román se bude nejspíše lépe číst ženám, rozhodně jej ale nelze takto jednoduše zaškatulkovat. Osloví každého, kdo je otevřen ho přijmout.

Příznivci mluveného slova mají v případě Žítkovských bohyní možnost srovnávat nekrácenou audioknihu s desetidílnou rozhlasovou adaptací, která měla premiéru teprve počátkem září na stanici Vltava. Sama autorka upravila svůj text tak, aby mohl být převyprávěn na ploše čtyř hodin. Vzhledem k tomuto krácení působí rozhlasová verze, vedle třikrát delší audioknižní, poněkud uspěchaně, rozhodně však nelze říci, že by byla o něco ochuzená. Navíc tam, kde dvanáct a půlhodinová četba může působit rozvláčně, rozhlasová verze běží rychle a bez ohlížení.

Za srovnání stojí také interpretky, které obě verze nastudovaly. Zatímco brněnské rozhlasové studio oslovilo Drahomíru Hofmanovou, ADK sáhlo po o generaci mladší Tereze Bebarové. Obě odvedly skvělý výkon; Hofmanová je sice výraznější, hlas Bebarové ale odpovídá našim představám o hlavní hrdince přece jen lépe. Režisér rozhlasové verze Zdeněk Kozák i režisérka audioknihy Jitka Škápíková zvolili pro předčítání archivních spisů mužského interpreta – rozhlas Vladimíra Hausera, ADK Miroslava Táborského. Zde je vítěz jasný – Táborský je přece jen svým hlasovým výrazem estébák jak se patří a s náckovskou němčinou se vypořádal také bravurně.

Audiokniha Žítkovské bohyně je zdařilou adaptací původního románu. Vychází půl roku po své knižní předloze a může tedy oslovit posluchače, kteří dosud neměli příležitost knihu si přečíst, i ty, kteří si příběh Dory Idesové rádi znovu připomenou. Vedle běžné distribuce je možno ji koupit také prostřednictvím obchodu audioteka.cz.

Lit.: Kaplan Fojtík, Tomáš: Žítkovské bohyně – audiokniha. In web PanKaplan, 20. 12. 2012 (recenze). – Cit.: Žítkovské bohyně jsou jednou z nejúspěšnějších českých knih roku 2012. Její příběh je dojemný, silný a stále živý. Tématem totiž není nic vzdáleného, ale naopak něco velmi blízkého. Naše lidské svědomí, naše nedávná minulost.

Na Žítkovských bohyních si můžete vzít, co chcete. Buď ji lze číst jako příběh o ženské síle, nebo příběh o lidské závist a nebo o temné době, kterou si mnoho z nás ještě velmi dobře pamatuje. Všechny tyto tři příchutě spojuje v jeden skvěle chutnající koktejl, který se vymyká žánrům i standardům české literatury.

Žítkovské bohyně jsou opravdu výjimečné. Kateřina Tučková opět vypráví historii, kterou by leckdo nejraději zapomněl. Žítkovské bohyně byly vědmy, které působily na česko-slovenském pomezí po staletí. Léčily různé nemoce a byly opředeny bájnou pověstí. Hodně z jejich schopností byla čirá mazanost, ale lidem to pomáhalo a svým bohyním byli vděčni. S vděkem ale přichází i závist. A se závistí přichází zlo. Zlo, které se opírá o dobu, která „bohovství“ ani trochu nepřeje.

Audiokniha Žítkovské bohyně je nezkrácenou verzí knihy v délce dvanácti a půl hodin. Tereza Bebarová a Miroslav Táborský, kteří knihu namluvili, odvedli velmi jemnou a skvělou práci. Tam, kde je třeba něha a jemnost, je něha a jemnost. Tam, kde je třeba ráznější dikce se jí dočkáme. Je radost poslouchat to, co jste si při čtení mohli jen domýšlet. Ani paní Bebarová, ani pan Táborský z toho neudělali vlastní „one man show“. Své hlasy propůjčili příběhu citlivě a mimořádně vkusně. Interpretace je skutečně výborná a oba protagonisti si zaslouží úctu a respekt.

Špatně namluvená audiokniha totiž dokáže literární předloze ublížit. Jsem toho názoru, že audioverze Žítkovských bohyň stvrzuje místo knihy v českém literárním nebi. Místo, které si kniha zasloužila sama o sobě. Místo, které jí už nikdy nikdo nevezme.

Lit.: Hamerský, Vojtěch:  Pátrání v minulosti může být někdy horší, než se zdá. In web Knižní kukátko, 25. 10. 2014 (recenze). – Cit.: Kniha Kateřiny Tučkové, která sklidila v tuzemsku úspěch a její sláva se pomalu, ale jistě šíří i do zahraničí, byla též převedena do audio podoby. Román, ověnčený Cenou Josefa Škvoreckého, se – jak jinak – ujalo vydavatelství OneHotBook.

Pod pokličkou se skrývá excelentnost

Žítkovské bohyně jsou dobré. A to bezpochyby v textové podobě i jako audiokniha. Tento příběh by si měl zkusit přečíst a prožít každý, který se i jen mimoděk zajímá o historii, má rád psychologické romány a aspoň trochu holduje záhadám a mysteriózním příběhům, zahalené rouškou tajemství. O působivosti příběhů svědčí také to, že ani nevím, jak vám v recenzi nastínit příběh, nebo, čím přesně mě kniha oslovila. Je jisté, že velkou zásluhu na tom má kombinace tématiky a interpretů audioknihy.

Příběh sleduje Doru Idesovou, která se rozhodně psát vědeckou studii o žitkovských bohyních, jimiž byly ženy, které disponovaly záhadnými schopnostmi. Dora se za pomocí archivních spisů dozvídá o jejich osudech, ty nejstarší sahají až dokonce k době, kdy církev pořádala hon na čarodějnice.

Žítkovské bohyně mají svou jedinečnou atmosféru. Kateřina Tučková je na poli tuzemských romanopisců bleskem, který se zjevil zčistajasna, a také velkým talentem. Ať už se jedná o vyobrazení scenérie, popisování dob minulých skrze archiválie, či také vytvoření věrohodné psychologie postav. Ty se tak stávají čistě autonomními, skoro jako by je žádný autor nevytvořil a vedli svůj vlastní život.

Určité kouzlo tomu dodává i to, že je většina příběhu vyprávěna zpětně. Informace, jež se posluchač dozvídá, jsou mu podávány postupně z čtených spisů. Všechny věci tak člověku zapadají stejně, jako Doře, která archiválie jakoby čte.
Pozoruhodný je také kontrast mezi jednotlivými pasážemi. V jednu chvíli tu člověk poslouchá o krutých činech, které se výrazně žítkovských bohyní dotýkaly. V té druhé dostává jakési melancholické vyprávění z pohledu Dory. Protiklady se přitahují, a tady to platí dvojnásob. Příběh je krásně stmelený, celistvý. Posluchačovi nezbývá nic jiného, než se zatajeným dechem poslouchat.

Žítkovské bohyně by mě tak hluboce nezasáhly, nebýt skvělého načtení Terezy Bebarové a Miroslava Táborského. Jejich projev je nenucený a zcela koresponduje s příběhem. Hlavně díky tomu lze postřehnout onen kontrast. Tereza Bebarové svým jemným hlasem zastává melancholické vyprávění, kdežto Miroslav Táborský jde ve šlépějích kruťáka. Jejich dikce, kladení pauz, kde jsou potřeba, aby posluchač vše vstřebal, i kousek herectví, to vše dělá z audioknihy skvost. Miroslavu Táborskému taky skládám hold, jak dobře se popral s cizojazyčnými termíny. Ve většině případů jsem nepostřehl ani náznak po českém přízvuku. Vše opět krásně podbarvuje tematický hudební doprovod, který hraje spíše na melancholickou strunu.

Dvanáct a půl hodin je dostatek času, abyste se do příběhu plně položili. Zkuste to, protože to stojí za to.