Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karin Lednická. Četba na pokračování. Připravila Eva Lenartová. Zvukový mistr Aleš Huber. Režie Peter Gábor.

Čte Alena Sasínová-Polarczyk a David Viktora.

Nastudovala Ostrava v roce 2026. Premiéra 1. dílu 30. 8. 2026 (ČRo Ostrava, 15:30 h.) v cyklu
Rozhlasové listování.

Obsah: 1. díl: Zamlčet pravdu znamená lhát (červen 1945) (27:30) – 2. díl: My, co jsme zbyli (léto 1945) (27:53) – 3. díl: Cizí je někdy víc než vlastní (léto 1945)

Lit.: Lenartová, Eva: Karin Lednická: Šikmý kostel, část třetí. Románová kronika ztraceného města, léta 1945-1961. In web ČRo Ostrava, 30. 8. 2026 (článek). – Cit.: Barka a Ludwik, Fanka, Ženka, Halka, Olga, Leon a Beata, Wojtek, Bogdan, Henrik a Anuška a taky Štěpán nebo Julie… Většinu románových hrdinů už dávno známe, ale na cestě životem je doprovází i skutečné historické postavy. (…)

Majitelka stavební firmy Anna Danielová, jejíž firma před válkou postavila velkou část Karvinné. Petrovický kněz Ludvík Sobek, který se po válce dostal do tragického střetu s mocí. Komunista Viktor Košťál, první poválečný předseda národního výboru v Karvinné. Nebo Józef Stoszek, po důlním neštěstí na Barboře odsouzený za sabotáž ve vykonstruovaném monstrprocesu s devíti inženýry a techniky. A taky třeba komunistický politik Drahomír Kolder, který už tehdy bezskrupulózně stoupal vzhůru po kariérním žebříku.

Se všemi hrdiny závěrečné části trilogie  Karin Lednické prožijeme první poválečná léta. Staneme se svědky vzestupu sílící strany, jejíž ideologie je postavena na hesle Kdo nejde s námi, jde proti nám. Doslova hmatatelně prožijeme zkázu Karvinné, která se téměř propadne do země, i postupné umírání zámku Solca. Jak se s tím vším vyrovná Barčina rodina?

Ženka se snaží najít samu sebe, Leon trpí oprávněným pocitem zmaru, Halka se pokouší zapomenout na krutý zážitek znásilnění v prvních dnech míru, Wojtek se nechává strhnout budovatelským nadšením a Anuška chřadne pod tíhou ztráty syna, zatímco Henryk chce zapomenout. Sama Barka novému světu přestává rozumět a Ludwik dobře ví, že nejhorší je začít se bát.

Anna Strnadová. Četba na pokračování. Připravila Nikol Nováková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Martin Siničák.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 31. 8. – 14. 9. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Nováková, Nikol: Anna Strnadová: Převaděč mezi dvěma světy. Příběh legendárního agenta-chodce Štěpána Gavendy. In web ČRo Plus, 31. 8. 2026 (článek). – Cit.: Cesta Štěpána Gavendy na druhou stranu železné opony začala mladickou nerozvážností. Z pouhého vzdoru převedl do Německa své známé, jenže tím si definitivně zavřel cestu domů, kde nechal svou těhotnou snoubenku. V exilu začal s pašováním cigaret, brzy ale znovu převáděl lidi a nakonec se stal špionem americké CIC. A byl dobrý, patřil mezi nejúspěšnější operativce své doby. Štěstí se ho drželo, i když ho Státní bezpečnost zatkla, a utekl z Leopoldova. Přesto oprátce neunikl.

„S jistou nadsázkou můžeme říci, že Štěpán Gavenda (1920–1954) byl jako Rambo mezi agenty-chodci.. Nebyl to čítankový hrdina, ale nikdy se nevzdával, podobně jako filmová postava. Měl v sobě hluboce zakořeněný smysl pro spravedlnost a čest, a to ho stálo život,“ prohlásil o něm historik Jaroslav Rokoský.

V dubnu 1948 pomáhal přes hranice skupině neodsunutých Němců, a když ho zadržela Státní bezpečnost, utekl jim. To byl jeho první útěk ze spárů komunistické moci.

Už o měsíc později byl pašerákem cigaret a převaděčem. Brzy si jeho talentu všiml zpravodajec František Bogataj, který ho naverboval do služeb americké tajné služby CIC. (…)

Peter Benchley. Četba na pokračování. Překlad Gizela Šmidlíková. Připravil Michal Plzák. Režie Izabela Schenková.

Účinkuje Jan Honza Hájek.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 27. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Pozn.: Román amerického spisovatele líčí strhující souboj člověka se žralokem bílým, který v blízkosti jednoho městečka na východním pobřeží Spojených států zabil několik lidí. (anotace)

Jaromír Marek. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravil a vybrané kapitoly načetl autor Jaromír Marek. Dramaturgie a režie Alena Blažejovská. Zvuková spolupráce Samuel Sochatzi.

Natočeno 2026. Premiéra 21. 8. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Když se řekne Velká Británie, představíme si královskou rodinu, Harryho Pottera nebo londýnské metro. To ale ani náhodou není všechno. Londýnem se totiž kromě podzemní dráhy prohánějí i lišky nebo ovce. Proč mají Britové rádi excentriky a co vše ve Spojeném království řídí tradice a zvyky, které jsou přinejmenším podivné. (anotace)

Obsah: Část první: Tradice. – Část druhá: Zvířecí hrdinové. – Díl třetí: Chvála excentrikům. – Část čtvrtá: Záliba ve frontách. – Část pátá: Král cideru. – Část šestá: Kdo Britům zkazil Vánoce. – Část sedmá: Jedeme autem. – Část osmá: Výletem. – Část devátá: Být východoevropanem. – Část desátá: Brexit.

Lit.: Blažejovská, Alena: Jaromír Marek: Lišky pod Big Benem. Průvodce svérázným světem britských tradic a paradoxů. In web ČRo Plus, 21. 8. 2026 (článek). – Cit.: Hledáte průvodce, který vás provede Velkou Británií bez obvyklých turistických klišé a pohlednicových frází? Právě ho posloucháte. Zpravodaj Českého rozhlasu Jaromír Marek přináší barvitý, hluboký i odlehčený pohled na život na britských ostrovech. S humorem vystihuje, co Brity navzdory všemu pevně spojuje – ať už je to posvátná úcta k tradicím, svérázný přístup k vytápění domovů, nebo až neuvěřitelná tolerance k lidské excentričnosti.

Jaromír Marek ve Velké Británii několik let žil a pracoval jako zpravodaj Českého rozhlasu. Britskou společnost popisuje coby zkušený pozorovatel, který detailně porozuměl vnitřním mechanismům tamního života a denně vnímal proměny britského světa.

S novinářským postřehem a schopností mluvit s lidmi z nejrůznějších vrstev vykresluje pestrou mozaiku propletenou z reportáží, fejetonů a osobních vzpomínek. Rozkrývá také, jak hluboké příkopy stále rozdělují tamní společnost, což se překvapivě projevuje třeba i tak banální věcí, jako je volba konkrétního supermarketu pro nákup potravin. (…)

Jennifer Lynchová. Deníček hodné holky z malého města podává šokující obraz destrukce odehrávající se v nitru vzorné dcery počestných rodičů. Překlad Sáva Heřman. Pro rozhlas připravila Marie Nováková. Režie Jakub Doubrava.

Účinkuje Kateřina Císařová.

Nastudovala Plzeň v roce 2026. Premiéra 1. dílu 18. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.; 28 min.) v cyklu Filmové léto na Vltavě a Četba s hvězdičkou.

Lit.: Nováková, Marie – Hynčíková, Petra: Jennifer Lynchová: Tajný deník Laury Palmerové. Hodná holka podává šokující obraz destrukce. In web ČRo 3 Vltava, 18. 8. 2026 (článek). – Cit.: Laura dostala ke svým dvanáctým narozeninám deník. Svěřuje se mu se svými nejtajnějšími myšlenkami, smyslnými představami i tíživými sny, které ji v noci pronásledují. Jsou to ale opravdu jen sny? Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy. (…)

Není to spíš děsivá skutečnost, která dívku psychicky rozkládá a osudově táhne k drogám a nevázanému sexu? Proč mladá dívka touží po smrti, která se jí zdá vykoupením? Kdo je tajemná bytost – záhadný Bob –, kterému Laura těžko uniká. Stránky deníku nám postupně odhalují šokující obraz destrukce, odehrávající se v nitru vzorné dcery počestných rodičů.

Tajný deník Laury Palmerové přibližuje klíčovou postavu z amerického televizního seriálu Twin Peaks, který uhranul milióny diváků v Americe i v Evropě. 

Ditta Kůtová. Četba na pokračování. Dramaturgie Martina Toušková. Zvukový mistr Michal Kolář. Režie Martina Schlegelová.

Čtou herečky Jihočeského divadla Daniela Bambasová a Natália Drabiščáková.

Nastudovaly České Budějovice v roce 2026. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2026 (ČRo České Budějovice, 18:05 h.; 28 min.) v cyklu Letní čtení.

Lit.: Toušková, Martina: Ditta Kůtová: Zlá babička. Neobyčejně silný příběh obyčejné venkovské ženské, s níž se život nemazlil. In web ČRo České Budějovice, 17. 8. 2026 (článek). – Cit.: Zlá babička, tak se v rodině autorčina muže říkalo jeho prababičce. Proč? Copak byla opravdu jenom zlá? Neměla za sebou třeba i těžký život, který ji prostě takhle vytvaroval? Nebyla hlavně přísná a tvrdá na sebe i na ostatní? Kdo vlastně byla ta Marie, jejíž otec kdysi vraždil a kterou vychovávala nevlastní matka?

Neobyčejně silný příběh obyčejné venkovské ženské, s níž se život nemazlil, napsala Ditta Kůtová na základě rodinné historie.

„Příběh v hrubých rysech i v některých podrobnostech vychází z pravdivých událostí. Měla jsem k dispozici poznámky, které si po celý život zapisoval otec mého muže. Zaznamenával si jak důležité okamžiky, které se týkaly jeho rozvětvené rodiny, tak i zkazky a klípky a zdánlivě nedůležité postřehy. Strašně mi tím usnadnil situaci, hlavně těmi drobnostmi,“ říká Ditta Kůtová.

Román z jihočeského venkova, jehož děj se odehrává od konce 19. století do poloviny 20. století především v Ločenicích a jejich okolí, je autorčinou první knihou pro dospělé. V loňském roce ho vydalo nakladatelství Vyšehrad. (…)

Jana Soukupová. Četba na pokračování. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Josef Morávek. Mistr zvuku Michal Zelinka.

Účinkují Roman Nevěčný a Věra Zástěrová.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 15. 8. 2026 v rámci pořadu (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 14 min.).

Pozn.: Před prvním dílem byla odvysílána repríza rozhovoru s Janou Soukupovou o vydané knize, která premiérově zazněla v lednu 2026.

Lit.: Blažejovská, Alena: Zelný rynk zahajuje četbu z knihy Jany Soukupové Brněnské mordy o děsivých osudech, vraždách i explozích. In web ČRo Brno, 17. 8. 2026 (článek). – Cit.: (…) Kniha Jany Soukupové Brněnské mordy – o děsivých osudech, vraždách i explozích vychází ze seriálu, který byl publikován v deníku MF Dnes. Autorka tyto příběhy studovala z digitalizovaných sto let starých novin a dalších zdrojů, čerpala také z rozhlasového seriálu Historie českého zločinu. Výsledkem je ucelený soubor brněnských kriminálních kauz, které se ve své době staly senzací. Mnohé z těchto případů probouzely zájem a děsily současníky a dodnes nám z nich naskakuje husí kůže. Současně jsou pro nás pramenem poznání, jak se v Brně a na jižní Moravě žilo před sto lety.

Proč byl třeba rodák z Uherského Ostrohu, mnohonásobný zloděj a vrah Martin Lecián (1900-1927) označován za „mordýřskou legendu“? Říkalo se o něm, že bohatým bral a chudým dával (což prý mimochodem neplatí ani o legendárním Nikolaji Šuhaji loupežníkovi, v knize také zmíněném). Nebo se Leciánův příběh romantizuje proto, že na místě mordů nebo v navštívených hospodách nechával na pivním tácku naškrábaný vzkaz „Jedna růže červená“? (…)

James Grady. Román amerického spisovatele vypráví dramatický šestidenní boj o život jednoho z řadových mladých pracovníků CIA ve Washingtonu. Překlad Oldřich Černý. Připravil Michal Plzák. Účinkuje Jakub Albrecht. Režie Josef Kačmarčík.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 12. 8. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Lit.: Plzák, Michal: James Grady: Šest dnů Kondora. Dramatický boj o život jednoho z pracovníků CIA ve Washingtonu. In web ČRo 3 Vltava, 12. 8. 2026 (článek). – Cit.: Když se v roce 1974 poprvé objevila kniha Šest dnů Kondora, znamenalo to pro amerického spisovatele, autora dobrodružných románů a scenáristu Jamese Gradyho (nar. 30. 4. 1949 v Shelby, Montana) jednoznačný úspěch: román se stal bestsellerem roku a k jeho slávě vzápětí přispěl také Pollackův filmový přepis pod názvem Tři dny kondora (1975) s Robertem Redfordem v hlavní roli. (…)

Gradyho románu dodnes nic neubírá na svěžesti: představil se v něm jako autor s velkou fantazií, který umně kombinuje napínavý děj s realitou každodenní činnosti amerických výzvědných agentur i s milostným příběhem: drama šestidenního boje o život, které prožije jeden z řadových mladých pracovníků CIA ve Washingtonu – největší jednotky v rozsáhlé zpravodajské síti Spojených států, jejíž činnost zahrnuje široké spektrum od špionáže přes technický výzkum a financování zahraničních politických skupin až po všední, úmorné třídění informací z celého světa. (….)