Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Karel Veselý. Četba na pokračování. Připravil Karel Veselý. Zvuk Jonáš Rosůlek. Zvuková spolupráce Ondřej Gášek. Režie Petr Mančal.

Čte Jan Battěk.

Natočeno 2025. Webová premiéra všech dílů 3. 2. 2025 (ČRo Radio Wave) v cyklu Audioknihy Radia Wave.

Lit.: Sladká, Michaela: Karel Veselý: Hudba srdce. Řekni mi svůj nejmilejší lovesong a já ti řeknu, co jsi zač. In web ČRo Radio Wave, 3. únor 2025 (článek) – Cit.: Je tu nová audiokniha Radia Wave. Láska, touha, vášeň, zlomená srdce. Psát o tom všem písničky je otřepané a pokleslé. Jenže co když právě lovesongy skvěle vypovídají o našich emocích a jejich proměnách v průběhu 20. století? Hudbu srdce Karla Veselého poslouchejte jako audioknihu v podání Jana Battěka do půlnoci 2. března. Vybrané kapitoly ze stejnojmenné knihy pro rozhlas připravil její autor Karel Veselý. (…)

Karel Veselý prochází dějinami popu od generace rock’n’rollu z 50. let přes „revoluci lásky“ v šedesátkách. Předkládá obraz milostných vztahů v rocku, disku nebo rave kultuře a mapuje citovou krizi v novém tisíciletí. Vychází z textů písní, ale na pomoc si bere i dobové filozofické a sociologické teorie. V audioknize Hudba srdce se tak potkávají Michel Foucault a bell hooks, Erich Fromm s Beach Boys, Frankem Oceanem nebo Britney Spears. (…)

Marie Stejskalová. Vzpomínky Janáčkovy hospodyně a kuchařky zapsala publicistka Marie Trkanová. Pro rozhlas připravila Šárka Zahrádková. Dramaturgie Alena Blažejovská. Zvukový mistr Jana Meluzinová. Režie Radim Nejedlý.

Čte Aranka Lapešová.

Připravilo Brno v roce 2024-2025. Premiéra 10. dílu 22. 2. 2025 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 16 min.).

Lit.: Blažejovská, Alena: Janáčkova hospodyně Mářa vařila a vzpomínala. Poslechněte si rozhovor s manželi Zahrádkovými. In web ČRo Brno, 9. prosinec 2024 (článek). – Cit.: V magazínu Zelný rynk vysílá Český rozhlas Brno četbu z knihy Mářiny paměti. U Janáčků. Mářa, vlastním jménem Marie Stejskalová (1873-1968), pracovala přes čtyřicet let jako hospodyně a kuchařka v rodině Leoše Janáčka. Její vzpomínky ještě před její smrtí zapsala publicistka Marie Trkanová.

Miroslav Hlaučo. Četba na pokračování. Z vlastního textu pro rozhlas připravil autor. Účinkuje Lukáš Hlavica. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2025. Premiéra 1. dílu 24. 2. 2025, 20. dílu 15. 3. 2025 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Pozn.: Román debutujícího českého spisovatele a vědce vypráví příběh obyvatel jednoho malého podhorského městečka na počátku 20. století, v němž se běžně odehrávají drobné zázraky, ale které se pomalu začíná chystat na blížící se svět plný překotných změn. (anotace)

Lit.: tur (= Turek, Petr): Miroslav Hlaučo: Letnice. Rozpomínání na konec světa. In web ČRo 3 Vltava, 24. únor 2025 (článek) – Cit.: Román debutujícího českého spisovatele a vědce vypráví příběh obyvatel jednoho malého podhorského městečka na počátku 20. století, v němž se běžně odehrávají drobné zázraky, ale které se pomalu začíná chystat na blížící se svět plný překotných změn. (…)

Neobyčejně vyzrálý debut českého autora staví nejen na kontrastu mezi tradicemi a novotami a na jemně humorných scénkách, které střetnutí starého a nového přináší. Miroslav Hlaučo se zamýšlí i nad tím, čím je třeba za přijetí pokroku zaplatit a zda přijímání pokroku stojí za současnou ztrátu části vlastní identity. (…)

Obyvatelé zapadlého podhorského městečka Svatý Jiří zažívají ve svých životech zázraky jako zcela běžné věci: chodí po vodě, lámou kámen hvízdáním, kácejí staré stromy bez sekyry, loví ryby bez udice. Píše se rok 1903, začíná tedy 20. století a místní lidé začínají pomalu tušit, že se blíží doba velkých změn, které časem nutně dorazí i k nim.

Do městečka se po patnácti letech nepřítomnosti vrací místní rodák Odysseus, považovaný dosud za mrtvého. Jako zkušený světoběžník bude pomáhat sousedům s přípravami na blížící se překotné změny. Všichni místní se začínají těšit na krásné nové století, v němž bude přítomno štěstí pro všechny a nebude již potřeba drobných zázraků a kouzlení…

Kateryna Jehoruškina (1), Polina Kulakova (2), Iryna Cilyk (3), Oleh Kryštopa (4), Anastasia „Nasťa“ Melnyčenko (5), Marjana Lelyk (6), Julija Stachivska (7). Původní a dosud nepublikované reportáže, eseje a povídky, které ukrajinští autoři a autorky psali pro české čtenáře. Texty vybrala Marie Iljašenko. Pro Český rozhlas přeložili Miroslav Tomek (1), Jekaterina Gazukina (2), Tereza Chlaňová (3), tým překladatelů (4, 6, 7), Alexej Sevruk (5). Redakce překladu a příprava pořadu Tereza Chlaňová (1, 2) a Alexandra Vojtíšková (3, 5). Dramaturgie Petr Gojda. Režie Radim Nejedlý.

Účinkují Martin Siničák (1), Markéta Bílková (1), Jana Štvrtecká (2), Barbora Goldmannová (3), Jiří Miroslav Valůšek (4), Hana Briešťanská (5), Štěpánka Romová (6), Zdislava Pechová (7) a Vladimír Hauser (7).

Natočeno 2025. Premiéra 23. 2. – 1. 3. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Obsah: 1. Kateryna Jehoruškina: Navrhovali mi, abych se stal kolaborantem (Dmytro Serhejev). První povídka přináší svědectví o válečném životě v okupované Nové Kachovce i cestě přes Krym do Evropy. – 2. Polina Kulakova: Dvě sestry z Mariupolu (Klementyna). Polina Kulakova je známá především jako autorka žánrové literatury, detektivek, hororu a thrillerů. Ve svém textu přináší děsivý a dojemný příběh Klementyny a Ljudy z Mariupolu. Nastiňuje jejich život před válkou a vede nás do osudných dní a týdnů v roce 2022, kdy se přístavní město stalo jedním z nejpostiženějších a nejsledovanějších míst Ukrajiny zasažených ruskou válečnou agresí. – 3. Iryna Cilyk: „Duchovní sestry“ aneb spřízněné duše. Irina Cilyk je ukrajinská filmařka a spisovatelka, členka Evropské filmové akademie. Do projektu přináší zamyšlení o ženách, jejich nezlomnosti a sesterství ve válečných kulisách. – 4. Oleh Kryštopa: Osmdesát let zajetí. Ukrajinský spisovatel a novinář přináší zkušenosti z koordinačního štábu pro otázky válečných zajatců. Představuje v ní děsivé, čerstvé zážitky navrátilců z ruských válečných lágrů a současně k nim staví historickou paralelu na příběhu nizozemsko-ukrajinského partyzána a rozhlasového reportéra, který padl do ruského zajetí za druhé světové války. – 5. Anastasia „Nasťa“ Melnyčenko: Sen o sadu v Kochanech. Dokumentárně laděná povídka o matce, dceři a jejich cestě z okupovaného Chersonu. – 6. Marjana Lelyk: La forza del destino? Marjana Lelyk je ukrajinská spisovatelka, redaktorka a literární kritička, která vynikla především literaturou pro dětské čtenáře. Protagonistka povídky je světoznámá operní pěvkyně, jejíž kariéra je spjatá i s Českou republikou. Ze dne na den se ovšem stane dobrovolnou šoférkou a pomocnicí potřebným. – 7. Julija Stachivska: Zeměměřič. Julia Stachivska je ukrajinská básnířka, autorka knih pro děti a také editorka, která se mimo jiné věnovala ukrajinské avantgardní poezii. V povídce Zeměměřič jako vypravěčka v době války shání chatu nedaleko Kyjeva. V rámci cyklu Ukrajina ve válce uvádíme původní a dosud nepublikované reportáže, eseje a povídky, které ukrajinští autoři a autorky psali pro české čtenáře.

Katěrina Gordějevová. Četba na pokračování. Překlad Václav Štefek. Pro rozhlas připravila Marina Feltlová. Zvuková spolupráce Samuel Sochatzi. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Radim Nejedlý.

Čte Zdislava Pechová.

Nastudovalo Brno v roce 2025. Premiéra 1. dílu 9. 2. 2025 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Příběhy lidí z Ukrajiny i Ruska, které hluboce zasáhla válka, zaznamenala v reportážní knize ruská nezávislá novinářka a válečná reportérka Katěrina Gordějevová. Mluvila s mnoha lidmi různého věku, sociálního postavení nebo vzdělání, kteří se lišili také v názorech na přítomnost a budoucnost své země. Kniha Odnes můj žal byla přeložena do jedenácti jazyků. Česky ji vydalo nakladatelství Maraton. (anotace)

Lit.: Feltlová, Marina: Katěrina Gordějevová: Odnes můj žal. Reportáže o těch, kterým ruská válka na Ukrajině změnila život. In web ČRo Plus, 10. únor 2025 (článek). – Cit.: Žena, která s rodinou žila skoro měsíc ve sklepě, nechce mluvit o tom, co viděla, a teď se snaží dostat do Polska. Žena, která při bombardování ztratila manžela i starší dceru, s tou mladší byla teprve těhotná a teď k ní necítí žádnou lásku. To jsou jen dva příběhy, které sepsala ruská reportérka Katěrina Gordějevová. V knize Odnes můj žal nesoudí, ale odhaluje, jak složitá je etnická, jazyková a politická identita na východě Ukrajiny a že pohled na válku není jen černobílý.

Gordějevová nepřináší jen příběhy hrdinství a utrpení Ukrajinců, kteří byli napadeni sousední zemí. Zprostředkovává i názory těch, co uvěřili ideologii takzvaného ruského světa a chtěli se stát jeho součástí. Zvěrstva, která následně zažili, je definitivně připravila o všechny iluze. (…)

Vlastimil Brouček. Četba na pokračování. Z rukopisu připravil Jiří Hubička. Hudební spolupráce Antonín Vašíček. Režie Dagmar Joklová.

Čte Stanislav Šárský.

Nastudovala Ostrava v roce 1988. Premiéra 22. – 30. 6. 1988 (Praha, 21:45 – 22:15 h.).

Lit.: Hubička, Jiří: Dům na vodě. In Rozhlas 26/1988 (13. 6. 1988), s. 4 (článek).

Dominik Dán. Četba na pokračování. Překlad Josef Šmatlák. Pro rozhlas připravil Tomáš Vlček. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkuje Petr Stach. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2025. Premiéra 6. – 19. 2. 2025 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.).

Lit.: anonym: Dominik Dán: Uzel. Detektiv Krauz řeší případ vraždy mezi ostnatými dráty železné opony. In web ČRo 2 Praha, 13. únor 2025 (článek). – Cit.: Poslední rok před sametovou revolucí je prvním rokem mladého Richarda Krauze v roli kriminalisty. Státní bezpečnost má pořád ještě moc nad mnohými osudy a hranice je hlídaná ostrou střelbou. Příběhy několika lidí, kteří se fatálně střetli s režimem, se propletou s Krauzovou první vraždou. K rozetnutí tohoto gordického uzlu se nadějný vyšetřovatel bude muset naučit mnohé. O loajalitě, důvěře a především o tom, že vždy je něco za něco… (…)

Potřetí se setkáváme s detektivem Richardem Krauzem v podání Petra Stacha. Po předloňském příběhu Venuše ze zátoky, loňském Nevíš dne, nevíš hodiny uvádíme jako třetí četbu z detektivních románů Dominika Dána 16. knihu ze série Případy Richarda Krauze, která se ale vrací na samý začátek jeho kariéry.

V roce 1988 nastal v kariéře Richarda Krauze významný zlom. Z pochůzkáře se stal detektivem. Hned první případ, vražda pracovníka ropné rafinerie, mu dává pořádně zabrat a namísto toho, aby se věnoval ženě Sylvii a malé dceři, zůstává v práci ještě déle než předtím. Možná i proto, že rozehrál velmi riskantní hru s prodavačkou z bufetu Valikou. Na oddělení vražd se mladého eléva policejního řemesla ujmou starší kolegové Hanzel a Burge a rozhodnou se z něho vychovat detektiva podle svých představ.

Politická situace, soudruzi z ministerstva, „kolegové“ ze Státní bezpečnosti, ale hlavně bezohlednost doby zavedou trojici detektivů do bizarního prostředí mezi ostnaté dráty táhnoucí se po celé státní hranici se západním světem. Tady se odehraje vražda vojenského pilota nadzvukových stíhaček, vražda, která má zničit Krauzovu kariéru hned na počátku. Před detektivem leží gordický uzel. Neví, jestli najde odvahu ho rozseknout. Zažívá něco, s čím se alespoň jednou za život musí popasovat každý správný muž… (…)