Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vilém Koubek. Hororový psychothriller o urbexu, rodinných traumatech a nevyjasněných vztazích. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Dramaturgie Marina Feltlová. Režie Vít Vencl.

Účinkují Luboš Veselý a Romana Widenková.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 13. 8. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Mrazivé léto na Dvojce.

Pozn.: Kde končí hranice reality a začíná svět ovládaný nadpřirozenými mocnostmi? Jak se jejich hrůzné síle ubránit? Ema Březinová se léta snaží skrýt před bolestnými vzpomínkami, ale tragická minulost ji nakonec doběhne. Když se pokusí dávnou záhadu rozlousknout, ocitne se ve víru temnoty, strachu a paranoie. (anotace)

Astrid Lindgrenová. Četba na pokračování. Pro rozhlas připravila Vladimíra Bezdíčková. Dramaturg Petr Gojda. Překlad Břetislav Mencák. Zvukový mistr Tomáš Pernický. Režie Aleš Vrzák.

Čte Barbora Bára Hrzánová.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 1. 8. 2026 (ČRo Rádio Junior) v cyklu Čtení na pokračování a Expedice Sever.

Lit.: anonym: Děti z Bullerbynu. Bára Hrzánová vypráví příhody legendární partičky. In web ČRo Rádio Junior, 1. 8. 2026 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Nové zpracování oblíbených příbehů z vesničky Bullerbyn, kde jsou tři domy a kromě dospělých tu žije pouze šest dětí. Kluci Lasse, Bosse a Olle a holky Anna, Britta a Lisa. A právě sedmiletá Lisa vypráví, co společně prožívají. Každodenní příhody ze švédského venkova vám ukáží, jak dobré je mít dědečka nebo aspoň psa, že je potřeba objevovat nová naleziště jahod, kutat tajné chodby, budovat domečky a samozřejmě nocovat na seníku. (…)

Josef Spilka. Pohádka. Režie Věra Kovaříčková.

Čte Jaroslav Vojta

Natočeno 1967. Premiéra 1. dílu 3. 10. 1967 (Praha, 16:00 h.) v cyklu Na dobré chvilce. Repríza 1. a 2. dílu 12. 7. 2026 (ČRo Rádio Junior, 19:00 h.; 19:24 h.).

Lit.: anonym: O Neotesánkovi. In web ČRo Rádio Junior, 12. 7. 2026 (článek). – Cit.: Pohádka o chlapci vytesaném ze dřeva, který chtěl jenom jíst a jíst. Nezdá se vám tahle pohádka povědomá? Ale pozor, nenechte se zmást, tentokrát se nejedná o Otesánka, ale o Neotesánka. 

Propátrali jsme náš rozhlasový archiv a vybrali z něj díla, která nebyla od svého uvedení reprízována. Čekají vás pohádky od českých i zahraničních autorů v podání špičkových herců a hereček té doby. (….)

Aleksandra Wojtaszeková. Četba na pokračování. Překlad Martin Veselka. Připravila Jaroslava Jiskrová. Dramaturgie Alena Blažejovská. Režie Jakub Doubrava.

Čte Apolena Veldová.

Natočeno 2026. Premiéra 1. – 10. 8. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Pozn.: Autorka s jemnou ironií, reportérskou přesností a mimořádným citem pro detail skládá mozaiku současného Chorvatska. Dokáže stejně přesvědčivě zachytit drobnou maličkost všedního dne jako široký kulturní kontext. Ukazuje nám místní legendy, sílu regionálních identit i ozvěny minulosti, které se do přítomnosti vracejí mnohem silněji, než by se mohlo zdát. (anotace)

Gabriela Brázdová. Četba na pokračování. Připravila Nikol Nováková. Zvuk Roman Kolliner. Zvuková spolupráce Ondřej Gášek. Zvukový design Jonáš Pelikán. Hudba Aneta Kačmarčíková. Ilustrace Alžběta Dvořáková. Režie Josef Kačmarčík.

Čte Tomáš Dalecký, Aneta Kačmarčíková.

Natočeno 2026. Webová premiéra všech dílů 27. 7. 2026 (ČRo Rádio Wave).

Lit.: Sladká, Michaela: Gabriela Brázdová: Hody. Dva mladí lidé, dva protančené dny. Milostná novela ze současnosti. In web ČRo Radio Wave, 27. 7. 2026 (článek). – Cit.: Na malé moravské vesnici se právě slaví hody. V čase starobylých tradic, hudby, vína a rozpáleného léta se rodí křehká láska devatenáctiletého Viléma a o devět let starší Florentiny. Obstojí pod tlakem očekávání a předsudků? Citlivě vyprávěný příběh ze současného venkova poslouchejte do 20. září. Původní dílo bylo zkráceno. Pořad není vhodný pro děti.

Během nácviku tance mezi Vilémem a Florou kromě přitažlivosti vyvstane i řada neodbytných otázek. Nakolik jsou folklorní tradice a rituály živou formou a nakolik vyprázdněným zvykem? Jak se v průběhu času proměňují podoby vztahů a lásky? A kolika předsudků se moderní společnost skutečně zbavila?

Gabriela Brázdová pochází z Brna, kde v současnosti žije. Vystudovala knihovnictví, politologii a bezpečnostní studia, rok studovala ve Francii. Pracuje v marketingu. Její debutová novela Hody se v roce 2026 objevila v širších nominacích na Magnesii Literu. Novelu vydal Vyšehrad v roce 2025. (…)

Hans Kollibabe. Četba na pokračování ze stejnojmenné knihy připravil Dominik Mačas. Překlad Vlasta Reittererová. Zvukový mistr Ondřej Franěk. Režie Jakub Doubrava.

Čte Jaroslav Achab Haidler.

Nastudovala Plzeň v roce 2026. Premiéra 1. dílu 4. 7. 2026 (ČRo Plzeň, 18:04 h.); 4. dílu 25. 7. 2026 (ČRo Plzeň, 18:04 h.) v cyklu Povídka na sobotu.

Obsah: 1. O přízracích, prokletích a strašidlech. – 2. O zlodějích, loupežnících, pytlácích, zlých duších i jiných lidech. – 3. O kouzlech, proroctvích a zázracích. – 4. O zlatě ve studnách, v řece Otavě a ve starých štolách. – 5.

Lit.: Mačas, Dominik: Hans Kollibabe: Prst trpaslíka. Čtvrtá část pětidílné četby z knihy šumavských pověstí. In web ČRo Plzeň, 26. 7. 2026 (článek) – Cit.: Tentokrát je čtení z knihy Prst trpaslíka věnované pověstem o zlatě ve studnách, v řece Otavě a ve starých štolách. (…)

V první polovině minulého století ho znal v Kašperských Horách a jejich širokém okolí téměř každý. Hans Kollibabe (1880-1950), kterému přátelé říkali Kolli, byl učitel, regionální historik a folklorista, ale také ochotnický hudebník a divadelník.

Kniha Volkssagen aus dem mittleren Böhmerwalde, besonders aus dem Bergreichensteiner Ländchen (Lidové pověsti ze střední Šumavy, zvláště z oblasti Kašperských Hor) je jeho opus magnum, na kterém pracoval více než třicet let. Podařilo se mu zde zaznamenat přes 700 lidových vyprávění původních obyvatel Šumavy. Z této hluboké studnice už čerpal mnohý, kdo se pověstmi v této oblasti zaobíral. Teprve v roce 2024 ale vyšla Kollibabeho sbírka knižně i česky, v překladu Vlasty Reittererové v nakladatelství Kodudek.

Herbert George Wells. Román anglického spisovatele líčí průběh brutální invaze Marťanů na Zemi, kdy zcela nepřipravené lidstvo čelí koncem 19. století katastrofální situaci. Překlad Vladimír Svoboda. Připravil Michal Plzák. Účinkuje Igor Bareš. Režie Vlado Rusko.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 24. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.) v cyklu Filmové léto na Vltavě.

Paula Hawkins. Četba na pokračování. Překlad Věra Klásková. Připravila Kristýna Franková. Dramaturgie Marina Feltlová. Účinkují Anita Krausová a Eva Hacurová. Režie Dimitrij Dudík.

Natočeno 2026. Premiéra 1. dílu 16. 7. 2026 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.) v cyklu Mrazivé léto na Dvojce.

Pozn.: Rachel prožívá těžké období. Po rozvodu s manželem utápí žal v alkoholu a čas zabíjí jízdou vlakem. Během cest pravidelně pozoruje střípky ze soukromí mladého páru, který žije v domku u trati, ve stejné ulici, kde sama kdysi bydlela. Dokonce si dvojici pojmenuje – Jason a Jess. Jednoho dne u nich ale zahlédne cosi znepokojivého a vzápětí se dozví, že se Jess pohřešuje. S vervou hraničící s umanutostí se pustí do pátrání, které ovlivní a převrátí naruby nejen její život. (anotace)

Ludvík Vaculík. Fascinující intimní próza oslavující život v jeho prapodstatě. Připravila Petra Hynčíková. Účinkují Michal Bumbálek a Jana Štvrtecká. Režie Lukáš Kopecký.

Nastudovalo Brno v roce 2026. Premiéra 1. dílu 14. 7. 2026 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou ke 100. výročí narození Ludvíka Vaculíka.

Lit.: Hynčíková, Petra: Ludvík Vaculík: Stará postel. Fascinující intimní próza oslavující život v jeho prapodstatě připomíná 100 let od narození autora. In web ČRo 3 Vltava, 14. 7. 2026 (článek). – Cit.: Děj Staré postele nás přenese do léta roku 1968 a následujících zhruba deseti let. V jazykově vytříbeném textu nahlédneme do nejdůvěrnějších vztahů, jaké si lze mezi mužem a ženou představit. Premiéru poslouchejte online po dobu osmi týdnů po odvysílání. Vzhledem k prezentovanému příběhu, prostředí i charakterům postav obsahuje četba expresivní scény a výrazy. (…)

Spojení fyzické a duchovní podstaty života, mužského a ženského elementu, se autor zmocňuje a snaží zaznamenat s upřímností, vášní a fascinací. Próza suverénně potvrzuje Vaculíkovo jazykové mistrovství. Tam, kde zavedené výrazy nestačí,  přichází ke slovu autorova schopnost objevovat poetické novotvary.

Starou postel Ludvík Vaculík rozepsal v roce 1978. V průběhu následujících dvaceti let se k próze opakovaně vracel a v závěru svého života ji připravil k vydání. „Když teď, při posledních korekturách, čtu ten rukopis, (…) už začínám cítit nechuť střízlivého člověka, jenž už nemá ty prudké smysly, takže začíná být mravný. Dobře, že to končí. Protože jinak bych došel k úvaze, že to spálím. Vím, že by to byla chyba, ale tak bych se potrestal. Musím se už rozumem volat k pochopení těch dějů a stavů. A také si připomínám, že střízliví, chladní, moc mravní nic prudkého nenapsali a neudělali. Kdoví, kdyby některý skladatel škrtal ve svých notách, když jeho vášeň vychladla, co by zbylo.“ (…)