Připravila Šárka Rusnáková.
Nastudovaly Pardubice v roce 2018. Premiéra 1. dílu 6. 5. 2018 (ČRo Pardubice) v cyklu Na nedělní vlně z Pardubic.
Obsah: 1. díl: Seznámení a první dopisy (16:44) – 2. díl: Zdenčini nápadníci a tajné schůzky s Masarykem (18:51) – 3. díl: Zdenka nebo Charlotte Garrigue? (18:51) – 4. díl: Masaryk se žení, konec nadějí (21:43).
Lit.: Rusnáková, Šárka: T.G.M. a Zdenka Šemberová – vztah budoucího prezidenta a intelektuálky z Vysokého Mýta. In web ČRo Pardubice, 27. 5. 2018 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: První československý prezident, „tatíček” Masaryk. Kdo by pomyslel, že i on býval mladíkem, který měl romantické sny a touhy? A ty se možná týkaly ženy o 9 let starší. Zdenky Šemberové, vzdělané dcery učence z Vysokého Mýta. Co se v 70. a 80. letech 19. století mezi nimi odehrálo, můžeme vytušit z dopisů, které si psali celých 11 let.
„Ostýchal jsem se, Vás – panno Zdenko, vyrušovati návštěvou svojí, maje zato, že ráčíte za pohody tak krásné čas svůj procházkám věnovati; vyděšen však byv zprávou, že míníte už velmi záhy město naše opustiti, osmělil jsem se tázati, zda a kdy se ukázati smím…”
Píše v prvním dochovaném dopise z 1. července roku 1875 tehdy pětadvacetiletý Tomáš Masaryk 34 leté Zdence Šemberové. Touží neztratit s ní kontakt, když Zdenka s rodinou, jako každé léto, odjíždí z Vídně na prázdniny do Vysokého Mýta. Tehdy rozhodně nemůže tušit, jak bouřlivá korespondence se mezi nimi rozhoří, a že potrvá tak dlouho. (…)
Mladý Tomáš Masaryk se potkává se Zdenkou Šemberovou zřejmě někdy v 70. letech 19. století při svých studiích ve Vídni v tzv. zeleném domě. Tam Zdenka žije s rodinou, v čele s otcem Aloisem Vojtěchem Šemberou, který je profesorem češtiny na vídeňské univerzitě, bohatým společenským životem.
O devět let starší přirozeně vzdělaná žena mladičkého Masaryka velmi zaujme a v dobách, kdy se s ní nemůže vídat, si s ní touží alespoň psát. A s korespondencí Zdence nechce přestat ani, když se seznamuje a posléze žení s Američankou Charlottou Garrigue. Píše jí stále, i přes Zdenčinu komplikovanou a prudkou někdy až hysterickou povahu a neustálé výčitky a obviňování.
Kdo vlastně byla Zdenka Šemberová a proč právě ona mladého Masaryka tolik zaujala, přestože už dávno nebyla ve věku pro tehdejší muže atraktivním a nazývali jí starou pannou? Co bylo na ní tak zvláštního, že to donutilo racionálně smýšlejícího muže s tak velkou sebekontrolou propadat sentimentu, romantickým snům a vizím a také prudkým návalům emocí? Co ho motivovalo i poté, co je Zdenka ve svém psaní zřejmě velmi krutá, znovu a znovu s ní obnovovat kontakt a žádat ji o usmíření? (…)