Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

3. 7. 2026

Jak jsem nezemřel v Africe 1/6 (2025)

Filed under: Četba na pokračování — Přemek @ 13:16

Pravdivý příběh ostravského cestovatele Jiřího Tomčíka, který vypráví o dramatických věcech s humorem a ironií. Po požití neznámé bobuloviny nastal kolaps organismu a boj o holý život. Co udělají cestovatelé uprostřed divoké přírody? Vydají se do Lusaky. Text pro rozhlas upravila Eva Lenartová. Zvuk Marek Hoblík. Režie Tomáš Soldán.

Účinkuje Dušan Urban.

Nastudovala Ostrava v roce 2025. Premiéra 1. dílu 17. 8. 2025 (ČRo Ostrava, 15:04 h.) v cyklu Rozhlasové listování. Repríza 1. dílu 1. 7. 2026 (ČRo Plus, 23:33 h.) v cyklu Radiokniha.

Lit.: Lenartová, Eva: Když udělá dobrodruh chybu… Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. In web ČRo Plus, 1. 7. 2026 (článek). – Cit.: (…) Když se ostravský cestovatel Jiří Tomčík připravoval na expedici do Konga a Zambie, udělal to pečlivě. Nebyl žádný začátečník, měl s sebou tři zkušené parťáky a nehodlal tam přece zůstat, natož umřít. „Říká se, že Afrika je kolébkou lidstva. Ale může se stát rovněž předčasným hrobem,“ začíná své vyprávění o tom, jak přece jen na cestě po Africe nezemřel. Bylo to ale jen dílem mnoha šťastných náhod a rozhodně to bylo napínavé.  (…)

Hned na začátku Tomčíkovy expedice se totiž stalo něco, co skupině čtyř cestovatelů obrátilo život doslova na ruby. A to na nečekaně dlouhou dobu. 

Co Tomčík zažil a co poutavě přibližuje ve své knize, to nikdo určitě zažít nechce. Přesto o chvílích, kdy mu bez nadsázky stojí za zády smrt s kosou, píše svižně a s humorem. Že v Africe skutečně nezemřel, je nakonec dílem především souběhu několika dobrých náhod. 

Lit.: Lenartová, Eva: Jiří Tomčík: Jak jsem nezemřel v Africe. Zápisky z džungle i z nemocnice. In web ČRo Ostrava, 22. 9. 2025 (článek). – Cit.: S poetickou nadsázkou se říká, že Afrika je kolébkou lidstva. Tento příměr opravdu podporuje drtivá většina v současné době známých paleontologických výzkumů a archeologických vykopávek. Je však třeba konstatovat, že Afrika je nejenom kolébkou lidstva, ale může se stát rovněž předčasným hrobem některých jeho reprezentantů. (…)

Tato slova otevírají první část šestidílné četby z knihy ostravského cestovatele, který na přibližně sto padesáti stranách popisuje výpravu za krásami přírody Konga a Zambie. Čtyři poutníci mají vše pečlivě připraveno, nejsou to ostatně žádní začátečníci a dobře vědí, že kdo je připraven, není překvapen. Jenomže hned na začátku celého expedičního putování se stane něco, co všem změní plány a Jiřímu Tomčíkovi obrátí život doslova naruby. A to na nečekaně dlouhou dobu.

Že vypravěč opravdu v Africe nezemřel, ba co víc stále se s radostí toulá blízkými i hodně vzdálenými končinami, je opravdu především dílem pouhé náhody. Respektive souběhu několika dobrých náhod. I tak je pravděpodobné, že jeho anděl strážný měl v té době hodně opelichaná křídla, jak se musel ze všech sil snažit.

Co autor zažil, to určitě zažít nechcete. Ale jedno se popřít nedá – velmi dobře se ten neuvěřitelný boj o záchranu zdraví a života čte. Jiří Tomčík totiž o chvílích, kdy mu bez nadsázky za zády stojí smrt s kosou, píše se svižným humorem a ironií, kterou ve vztahu k sobě samému vskutku nešetří. To vše ve velmi exotických afrických kulisách, jež v závěru střídá pro mnohé neméně exotická Ostrava.

Šestidílná četba nabízí dobře napsaný dramatický příběh vedoucí od drobné chyby nadšeného cestovatele, přes neuvěřitelnou africkou anabázi boje o holý život, až po téměř lazarovský příběh návratu do života. Co víc si v letních vedrech přát.

Žádné komentáře »

No comments yet.

RSS feed for comments on this post. TrackBack URL

Leave a comment

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Powered by WordPress