Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Petr Placák. Četba na pokračování. Připravil Jiří Vondráček. Režie Vlado Rusko.

Účinkuje Igor Bareš.

Natočeno 2014. Premiéra 12. – 25. 11. 2014 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.). Repríza 11. – 24. 9. 2018 (ČRo Plus, 23:33 h) v cyklu Radiokniha; repríza 1. dílu 5. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.); 23. 5. 2026 (ČRo 3 Vltava, 18:30 h.).

Lit.: Přinosilová, Jana: SERIÁL.  Petr Placák: Fízl.  In web ČRo Plus, 11. září 2018 (článek). – Cit.: Radiokniha tentokrát přináší rozhlasové zpracování částečně autobiografické knihy Fízl prozaika, historika a publicisty Petra Placáka.

Dílo jedné z klíčových postav českého literárního undergroundu z roku 2007 je na pomezí dokumentu, vzpomínek a beletrie o životě v komunistickém Československu.

Autor v ní částečně autobiograficky zachytil dospívání nonkonformního opozičně naladěného mladého muže za normalizace. Jeho první střety s režimem přišly totiž už na základní škole.

Placák vychází z dobových úředních materiálů StB. Ty konfrontuje se svými vzpomínkami, poznámkami a úředními texty. Kniha vyšla v roce 2007.

Hned v následujícím roce získala prestižní cenu Magnesia Litera

Lit. Turek, Petr: Fízl. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2014, s. 5 (článek). – Cit.: „Narodil jsem se čtyři roky před ruskou okupací Československa, právě tak akorát, abych v srpnu roku 1968 stihl do své paměti uložit obrázky ruských tanků, zoufalost a bezmoc dospělých. Srpnová okupace země v roce 1968 je moje nejranější souvislejší vzpomínka, na niž plynule navázal pohřeb Jana Palacha a celá následná doba normalisace. Už od předškolních let jsme věděli, kde žijeme – že zemi okupují Rusáci a vládnou jí kolaboranti – domácí komunisté.“

Prozaik, historik a publicista Petr Placák (nar. 8. 1. 1964) se vyučil mechanikem, poté prošel různými dělnickými profesemi. Patřil ke klíčovým postavám českého literárního undergroundu, v letech 1982-1986 byl klarinetistou kapely Plastic People of the Universe, s níž nahrál alba Hovězí porážka a Půlnoční myš. Publikoval v samizdatu, spoluorganizoval řadu protikomunistických demonstrací (mj. památnou akci na Škroupově náměstí v prosinci 1988). V květnu 1988 stál u zrodu nezávislé iniciativy České děti a sepsal její monarchistický manifest. Placák byl dlouho znám jako tzv. autor jedné knihy, prózy Medorek, která původně kolovala anonymně v samizdatu (od r. 1985) a svého času se stala literární událostí. Medorek pak vyšel v roce 1990 v Nakladatelství Lidové noviny a autor za dílo získal Cenu Jiřího Ortena. V samizdatu vydal Petr Placák pod pseudonymem Petr Zmrzlík básnickou sbírku Obrovský zasněžený hřbitov (1987), jejíž rozšířené vydání vyšlo v nakl. Torst v roce 1995. Od roku 1995 je Placák šéfredaktorem studentského časopisu Babylon. K vydání připravil memoáry svého otce Bedřicha Placáka Paměti lékaře (Torst, Praha 1997 ). V letech 1992- 2000 vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Zdeněk Kalista. Výběr z textu českého básníka, historika, esejisty a překladatele. Připravila Vladimíra Bezdíčková. Režie Petr Mančal.

Natočeno 2014. Premiéra 1. dílu 27. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc. Repríza 4. – 12. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 23:45 h.) v cyklu Stránky na dobrou noc.

Obsah: 1. Probuzení ze sna. (15 min) – 2. Opouštíme zemi. – 3. V zajetí němosti. (15 min) – 4.  Objevili jsme první stopy. (15 min) – 5.  Za tajemstvím chrámů a jiných staveb. – 6. Nové bloudění mezi snem a skutečností a zázrak v Hollole. – 7. Pan Kolari mě vede na olympijskou věž v Helsinkách a do přístavu. (15 min)

Pozn.: Kniha zprostředkovává zážitky Zdeňka Kalisty (1900-1982) z cesty do Finska v roce 1966. V mnohém však přesahuje běžné žánrové cestopisné obrázky a nabízí čtenáři vnitřní setkání s dalekou severskou zemí. Finskou skutečnost neustále konfrontuje se svou subjektivní představou, vzpomínkami, reminiscencemi – se svým mladickým snem o finské krajině, lidech a přírodě. Vydává se na pouť za skrytým člověkem, za symbolickým lovcem a rybářem, a od popisu reálií se obrací k historii, ke kultuře, k duchovnímu životu. Zdeněk Kalista tu skicuje obraz finské země a jejích obyvatel, který vyvstává před jeho vnitřním zrakem a pro ostatní je neviditelný, Setkání se snem aneb Finlandia však skýtá čtenáři možnost do tohoto obrazu nahlédnout.

Historik, básník, esejista, literární kritik, editor a překladatel Zdeněk Kalista (1900-1982) je nepřehlédnutelnou, ale dlouho umlčovanou postavou české literatury, vědy a kultury. V letech 1924-1939 a 1945-1948 působil jako asistent, později docent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ve své odborné práci se zaměřoval na české baroko, vrcholný středověk a církevní dějiny, svůj badatelský směr označoval jako „dějiny duchové“. Bohatá byla i jeho básnická, literárněkritická a překladová tvorba, aktivně se podílel na činnosti řady kulturních spolků. V roce 1948 musel opustit univerzitu a v roce 1951 byl v politickém procesu odsouzen k 15 letům vězení. Po propuštění v roce 1960 odešel do penze, psal lektorské posudky a překládal. V letech 1968-1969 se ještě krátce vrátil na univerzitu jako mimořádný profesor, za normalizace však opět stál mimo veřejný život a jeho práce byly publikovány pouze v cizině a v samizdatu. Obsáhlé odborné a literární dílo Zdeňka Kalisty mohlo znovu vycházet až po roce 1989. (anotace)