Připravil Pavel Hlavatý. Dramaturg Jan Sedmidubský. Zvuk Dana Sochorová a Tomáš Gsöllhofer. Režie Jan Sedmidubský.
Účinkují Igor Bareš, Alfred Strejček a Ivo Theimer.
Natočeno 2012. Premiéra 29. 4. 2012 (ČRo 6, 20:10; 50 min.). Repríza 24. 9. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.
Lit.: Beer, Lukáš: Rauschningův podvrh (1.). In web Náš směr, 5. 12. 2012 (článek). – Cit.: Zdá se, že obzvláště Český rozhlas si ve svých řadách potrpí na fundované odborníky, kteří se dobře pohybují ve vodách moderní historie, speciálně co se týče dějin Třetí říše. V dubnu tohoto roku vysílal Český rozhlas pořad nazvaný Noc dlouhých nožů aneb Proč zrovna Röhm? spolupracovníka Pavla Hlavatého. Ten v krátkém článku posluchačům prozradil, co je v jeho pořadu mj. čeká: „Alespoň rámcově se také seznámíme s existencí levicového křídla uvnitř nacistického hnutí a jeho neformálním lídrem Gregorem Strasserem. Také on byl v rámci Noci dlouhých nožů zavražděn. Dobovou atmosféru – včetně citací slov Hitlera a Rőhma – evokují ukázky z unikátní knihy Mluvil jsem s Hitlerem. Jejím autorem je Hermann Rauschning, nacistický politik, který se v roce 1933 stal předsedou senátu svobodného města Gdaňsk (které v té době nebylo součástí Německa) a z titulu své funkce se s Hitlerem (ale také s Rőhmem a dalšími nacistickými pohlaváry) v letech 1932-34 opakovaně setkal. Později se s nacisty rozešel, Gdaňsk opustil a ve Švýcarsku vydal na počátku druhé světové války své jedinečné svědectví o nástupu nacistů k moci a jejich způsobu myšlení a jednání.“
Toto „jedinečné svědectví o nástupu nacistů k moci a jejich způsobu myšlení a jednání“, z něhož Hlavatý poskytl ve vysílání ukázky, považují v České republice někteří jedinci patrně za určitou a spolehlivou vědeckou bibli, odhalující „pravou tvář nacismu“. Malá exkurze do internetového vyhledávače Google omezená na hledání v českém jazyce naznačuje, že knihu Hermanna Rauschninga „Mluvil jsem s Hitlerem“ má zde velký počet lidí, publikující na internetu nejrůznější články, za významný a spolehlivý zdroj informací. Těžko usoudit, jak tomu je v případě komentátora Českého rozhlasu Richarda Seemanna – ten nejspíš ani nemá tušení, že jeho citát údajného výroku o Češích z úst Hitlera byl opsaný právě z této Rauschningovy knihy. Jednoduše proto, že si nejspíš tento citát okopíroval z Wikipedie. Anebo o původu tohoto citátu moc dobře ví (což by bylo pravděpodobné, protože je zběhlý v německojazyčném mediálním světě) – v tom případě českému publiku z manipulativních důvodů tuto informaci raději zamlčuje a moc dobře ví, proč tak činí. (…)
Lit.: Hlavatý, Pavel: Noc dlouhých nožů aneb Proč zrovna Rőhm? In web ČRo 6, duben 2012 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Noc dlouhých nožů – likvidace vůdců SA a dalších více či méně potenciálně nebezpečných Hitlerových oponentů v roce 1934. Proč se nacistický diktátor k tomuto kroku odhodlal? Na rozdíl od Stalina, který své přátele a spolupracovníky likvidoval během své vlády prakticky permanentně, byl Hitler ke svým spolupracovníkům až překvapivě loajální. Z jakého důvodu tedy musel zahynout právě Ernst Rőhm, Hitlerův dlouholetý přítel, spolubojovník a náčelník SA?
V pořadu budeme sledovat vztah obou mužů – od jejich seznámení po první světové válce, přes spolupráci během dvacátých let, uchopení moci na počátku let třicátých a Rőhmovo zavraždění v roce 1934. Současný historický pohled bude přitom neustále střídán dobovými svědectvími i několika unikátními archivními zvukovými záznamy.
Sledovat budeme historii počátků nacistického hnutí, jeho pozvolný růst i období mnichovského pivního puče. Rozklad Výmarské republiky v těžké době po nástupu velké hospodářské krize v roce 1929, kdy zemi sužovaly ozbrojené bojůvky některých politických stran (hlavně nacistů a komunistů), přiblíží příběh mladého sturmfűhrera SA Horsta Wessela, autora textu písně Die Fahne hoch, pochodové písně SA a pozdější nacistické hymny. Strohé deníkové zápisky Josepha Goebbelse přitom působivě ilustrují soumrak křehké německé demokracie. Z Wessela se posléze stal nacistický mučedník a jeho píseň byla v dobách Třetí říše hrána po státní hymně Deutschland Deustchland űber alles.
Alespoň rámcově se také seznámíme s existencí levicového křídla uvnitř nacistického hnutí a jeho neformálním lídrem Gregorem Strasserem. Také on byl v rámci Noci dlouhých nožů zavražděn. Dobovou atmosféru – včetně citací slov Hitlera a Rőhma – evokují ukázky z unikátní knihy Mluvil jsem s Hitlerem. Jejím autorem je Hermann Rauschning, nacistický politik, který se v roce 1933 stal předsedou senátu svobodného města Gdaňsk (které v té době nebylo součástí Německa) a z titulu své funkce se s Hitlerem (ale také s Rőhmem a dalšími nacistickými pohlaváry) v letech 1932-34 opakovaně setkal. Později se s nacisty rozešel, Gdaňsk opustil a ve Švýcarsku vydal na počátku druhé světové války své jedinečné svědectví o nástupu nacistů k moci a jejich způsobu myšlení a jednání.
Také on svědčí o obtížné situaci nacistického režimu v roce 1934, kdy je vláda stále ještě formálně koaliční a důležitým mocenským hráčem je umírající říšský prezident Hindenburg. A právě tehdy musely být řešeny klíčové otázky: jaký bude další osud SA, které pouličním terorem narušovaly stabilitu režimu, podaří se najít konsensus mezi nacisty a armádou, co nastane po smrti stále velmi populárního říšského prezidenta.
Odpovědi na ně přitom logicky vedou k událostem Noci dlouhých nožů a definitivní stabilizaci nacistického režimu v Německu.
Atmosféra Třetí říše je v pořadu dotvářena unikátními ukázkami z nacistické hudební produkce.
Lit.: Beer, Lukáš: Hitlerovi Češi. Brno: 2014, s. 625 a násl. – Cit.: Zdá se, že obzvláště Český rozhlas si ve svých řadách potrpí na fundované odborníky, kteří se dobře pohybují ve vodách moderní historie, speciálně co se týče dějin Třetí říše. V dubnu 2012 tento státní rozhlas vysílal pořad nazvaný Noc dlouhých nožů aneb Proč zrovna Röhm? externího redaktora Pavla Hlavatého. Ten posluchačům v krátkém článku prozradil, co je v jeho pořadu mj. čeká: „Alespoň rámcově se také seznámíme s existencí levicového křídla uvnitř nacistického hnutí a jeho neformálním lídrem Gregorem Strasserem. Také on byl v rámci Noci dlouhých nožů zavražděn. Dobovou atmosféru – včetně citací slov Hitlera a Röhma – evokují ukázky z unikátní knihy Mluvil jsem s Hitlerem. Jejím autorem je Hermann Rauschning, nacistický politik, který se v roce 1933 stal předsedou senátu svobodného města Gdaňsk (které v té době nebylo součástí Německa) a z titulu své funkce se s Hitlerem (ale také s Röhmem a dalšími nacistickými pohlaváry) v letech 1932-34 opakovaně setkal. Později se s nacisty rozešel, Gdaňsk opustil a ve Švýcarsku vydal na počátku druhé světové války své jedinečné svědectví o nástupu nacistů k moci a jejich způsobu myšlení a jednání.“
Toto „jedinečné svědectví o nástupu nacistů k moci a jejich způsobu myšlení a jednání“, z něhož Hlavatý poskytl ve vysílání ukázky, považují někteří publicisté, ale i historiografové v České republice patrně za určitou a spolehlivou vědeckou bibli, odhalující „pravou tvář nacismu“. Zejména údajný citát Adolfa Hitlera o českém národě z projevu, který měl přednést v létě 1932 v Mnichově, se v českém prostředí běžně kolportuje a v minulosti jej do svých prací zabudovalo i několik historiků. V komunistickém propagandistickém velkofilmu Dny zrady režiséra Otakara Vávry z roku 1973 byly výňatky tohoto údajného projevu působivě předneseny německým hercem Gunnarem Möllerem (v roli Adolfa Hitlera) hned na počátku filmu.
